č. j. 52 A 81/2023-44

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., v právní věci

 

žalobkyně:  BUDWEISER Export - Import s.r.o., IČ 62503928

sídlem Náměstí 289, 373 11 Ledenice

zastoupená advokátem Mgr. Filipem Toulem

sídlem Otakarova 1427/41, 370 01 České Budějovice

proti 

žalovanému:  Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy, IČ 00018562

sídlem Slezská 100/7, 120 00 Praha

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2023, č. j. SVS/2023/122767-G,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně byla shledána vinnou ze spáchání přestupku podle § 72 odst. 1 písm. f zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „veterinární zákon“ nebo „zákon č. 166/1999 Sb.“) rozhodnutím Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Pardubický kraj ze dne 28. 7. 2023, č. j. SVS/2023/101346-E (dále i jako „KVS“ nebo „správní orgán I. stupně“), kterého se dopustila tím, že v rozporu s § 21 odst. 14 veterinárního zákona dodala na jatky provozované v Kamenici u Poličky společností Maso uzeniny Polička a. s. zdravou březí plemenici, konkrétně specifikovanou v rozhodnutí správního orgánu I. stupně, přičemž po jejím poražení dne 22. 11. 2022 u ní byla zjištěna fyziologická březost v trvání cca 6 měsíců. Za toto jednání byla žalobkyni podle § 73 odst. 3 písm. b) veterinárního zákona uložena pokuta ve výši 10 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení v částce 1 000 Kč. Žalovaným rozhodnutím, tj. rozhodnutím Ústřední veterinární správy Státní veterinární správy o odvolání podaném proti tomuto rozhodnutí správního orgánu I. stupně, byla výše pokuty snížena na 5 000 Kč, přičemž žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí dne 4. 12. 2023 včasnou žalobu, kterou odůvodnila následujícím způsobem.
  2. Žalobkyně nejprve v části II. vylíčila rozhodující skutečnosti týkající se dané věci, zejména poukázala na převzetí jím dodaného skotu na jatky provozované v Kamenici u Poličky společností Maso uzeniny Polička, a. s., když převzetí skotu předcházelo vyhotovení veterinárního osvědčení a zdravotního potvrzení k přemístění zvířete ze dne 21. 11. 2022 MVDr. T. K. a následně také Krajskou veterinární správou Státní veterinární správy pro kraj Vysočina, ve kterém je uvedeno, že krávy jsou jalové, jatečné, plní nařízení EP a Rady 2016/429 EU. Kráva s identifikačním číslem CZ 000660394961, u níž byla po jejím poražení dne 22. 11. 2022 zjištěna fyziologická březost v trvání cca až 6 měsíců, byla označena jako jalová, jatečná. Žalobkyně v další části žaloby pak na svou obhajobu „uvedla, že neměla pochybnost, že všechna dodaná zvířata, tedy i kráva s označením CZ 000660394961 byla jalová a jatečná“, přičemž byla vyšetřena dvěma zvěrolékaři, MVDr. T. K. a MVDr. J. K. a nikdo z nich neuvedl, že by byla březí. Žalobkyně tak neměla žádný důvod nedůvěřovat dvěma veterinárním lékařům a znovu nechávat předmětnou krávu vyšetřovat, zda není březí. Žalobkyně neměla k dispozici žádné důkazy o tom, ze kterých by mohla vyvodit, že by mohla předpokládat březost „předmětné krávy“. Znaky březosti nevykazovala předmětná kráva ani „navenek“. Je tak zřejmé, že žalobkyně prokázala, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby přestupku zabránila. Žalobkyně navrhla, aby soud žalované rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
  3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na obsah žalovaného rozhodnutí, zdůraznil podstatné okolnosti celé věci a navrhl, aby soud žalobu zamítl.
  4. Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
  5. Mezi účastníky nejsou sporné a ze správního spisu vyplývají následující rozhodné skutečnosti:
  6. Žalobkyně jako kupující uzavřela se zemědělským družstvem ČASTROV (se sídlem v Častrově) kupní smlouvu, přičemž od tohoto družstva, jako prodávajícího koupila mimo jiné 9 kusů krav. Zakoupené krávy byly podle veterinárního osvědčení a zdravotního potvrzení o přemístění zvířete ze dne 21. 11. 2022, vydaných MVDr. T. K. a následně Krajskou veterinární správou Státní veterinární správou pro Kraj Vysočina zakoupeny žalobkyní jako jalové, přičemž v těchto podkladech bylo uvedeno, že zvířata jsou jalová, jatečná a splňují nařízení EP a Rady 2016/429 EU.
  7. V rámci dodávky uvedeného skotu byla i kráva s označením CZ 000660394961 (dále jen „předmětná kráva“), přičemž tato byla na jatkách provozovaných v Kamenici u Poličky společností Maso Uzeniny Polička, a. s. dne 22. 11. 2022 poražena, a byla u ní zjištěna fyziologická březost v trvání cca 6 měsíců. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že byla v daném případě naplněna skutková podstata přestupku podle § 72 odst. 1 písm. f) veterinárního zákona, podle něhož se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností nebo z některých požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 21 odst. 14 veterinárního zákona, podle něhož na jatky nesmí být dodávány zdravé březí plemenice. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, v dané věci správní orgán I. stupně shledal vinným ze spáchání tohoto přestupku žalobkyni, která byla dodavatelem uvedeného skotu a i předmětné krávy na jatky a žalobkyni tak byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč, která byla žalovaným rozhodnutím snížena na 5 000 Kč v rámci výroku žalovaného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně změněno. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, ve kterém v podstatě uvedla námitky, které zopakovala i v žalobě, tedy že žalobkyně neměla žádný důvod nedůvěřovat dvěma veterinárním lékařům (MVDr. T. K., MVDr. J. K.), kteří ve veterinárním osvědčení a zdravotním potvrzení o přemístění zvířete ze dne 21. 11. 2022 potvrdili, že všechna zvířata a i předmětná kráva jsou jalová, tedy žalobkyně neměla „žádnou indicii“ k tomu, že by mohla být „předmětná kráva“ březí. Žalobkyně tvrdila i v tomto odvolání, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby přestupku zabránila. Žalovaná pak v žalovaném rozhodnutí zdůraznila, že v daném případě se jedná o objektivní odpovědnost žalobkyně za spáchaný přestupek a že liberační důvod spočívající ve vynaložení veškerého úsilí zabránění porušení právní povinnosti předpokládá jinou další aktivitu, například vlastní namátkový systém kontrol za účelem objektivního ověření plnění příslušných právních norem a skutečností deklarovaných v průvodních dokladech, tedy nemůže spočívat pouze v tom, že žalobkyně se spoléhala na běžné úkony a podklady. Navíc údaje o inseminaci předmětné krávy byly minimálně z průvodních listů skotu žalobkyni známy, když chovatel dodal fotodokumentaci průvodního listu – část a) od předmětné krávy, kde bylo zjištěno, že byla zapouštěna dne 16. 5. 2022 a zkontrolována dne 2. 9. 2022 s pozitivním výsledkem a že byla provedena další inseminace dne 29. 10. 2022.
  8. Podle ust. § 72 odst. 1 písm. f) veterinárního zákona právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů ustanovených v § 20 odst. 2 písm. c) – e) § 21 odst. 14, § 24 odst. 1, § 25 odst. 1–4, § 26, § 27 odst. 1, § 27a odst. 1, 3 až 8 nebo § 27b odst. 1 – 4, 6 a 7.
  9. Podle § 21 odst. 14 veterinárního zákona na jatky nesmí být dodávány zdravé březí plemenice.
  10.                      Je nepochybné, a ani žalobkyně to v žalobě nepopřela, že odpovědnost za zmíněný přestupek spočívající v porušení ustanovení § 21 odst. 14 veterinárního zákona je objektivní, tedy v takovém případě se nepřihlíží k míře zavinění, tedy jedná se o odpovědnost za protiprávní stav, pro její vznik není potřeba zavinění ze strany subjektu, který se dopustil spáchání přestupku. V případě této objektivní odpovědnosti je možné se jí zprostit na základě liberace, když obviněný z tohoto přestupku (v daném případě právnická osoba) za přestupek neodpovídá, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby přestupku zabránil. Zatímco při prokazování odpovědnosti leží břemeno na správním orgánu, v případě liberace se situace obrací, tedy platí, že obviněný z přestupku musí liberační důvody nejen tvrdit, ale také prokázat, přičemž nepostačuje jenom obecný odkaz, ale je nutno, aby důvod byl uveden konkrétně. Na správním orgánu je pouze to, aby vyhodnotil důvodnost tvrzení, když nemá povinnost z úřední moci, aby k posouzení součinnosti a aktivity obviněného z přestupku opatřoval důkazy a jiné podklady.
  11.                      Jak vyplývá z žaloby, žalobkyně v žalobě zopakovala z odvolání své tvrzení o tom, že této odpovědnosti za přestupek se na základě liberace zprostila s poukazem na výše uvedené podklady související s dodáním předmětné krávy na jatky, tedy na veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení o přemístění zvířete ze dne 21. 11. 2022, kdy MVDr. T. K. a MVDr. J. K., tedy dva zvěrolékaři, opakovaně potvrdili v protokolu, že předmětná kráva je jalová a je jateční, tedy že nevykazuje známky březosti, tedy že se nejedná o zdravou březí plemenici ve smyslu ustanovení § 21 dost. 14 veterinárního zákona. S touto námitkou se vypořádal již žalovaný v žalovaném rozhodnutí, přičemž ten k této námitce uvedl následující závěry:

„Odvolatel vznáší odvolací námitky totožné jako v řízení před správním orgánem prvního stupně. S vypořádáním těchto námitek se odvolací orgán zcela ztotožňuje. Připomíná, že z ustanovení § 21 odst. 14 veterinárního zákona vyplývá, že odpovědným za jeho porušení je ten subjekt, který zvíře na jatky dodal, a to v zásadě bez ohledu na konání ostatních osob (např. prodejce zvířat či soukromého veterinárního lékaře vystavujícího zdravotní potvrzení apod.). V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že odvolatel zvířata, mezi nimi i 1 zdravou březí plemenici, na jatky dodal. Odvolací orgán konstatuje, že v daném případě se jedná o přestupek právnické osoby, kde se uplatňuje objektivní odpovědnost, tzv. odpovědnost za výsledek (protiprávní stav), kterým je v daném případě zjištění, že na jatky byla dodána zdravá březí plemenice, bez ohledu na to, co mu sdělil prodávající, či bylo napsáno ve zdravotním potvrzení. K míře zavinění se v tomto případě nepřihlíží, resp. znakem skutkové podstaty není subjektivní stránka. Odvolací orgán dále uvádí, že i skutečnost, že by účastník řízení jednal v dobré víře, nemůže být v případě objektivní odpovědnosti důvodem ke zproštění této sankční odpovědnosti. Dle názoru odvolacího orgánu výběr obchodního partnera a jeho jednání je součástí podnikatelského rizika. V případě, že bylo porušení povinností účastníka řízení vyvoláno protiprávním jednáním či pochybením druhé smluvní strany (resp. třetí osoby), je na účastnících závazkového vztahu, resp. na účastníku řízení, jak tuto skutečnost vyřeší podle soukromoprávních předpisů (např. použitím institutu náhrady škody či odpovědnosti za vady). Pokud však účastník řízení namítá, že pochybení je na straně Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Kraj Vysočina, je třeba toto odmítnout, neboť veterinární inspektor není povinen zjišťovat březost zvířete. Veterinární osvědčení Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Kraj Vysočina vyžádané před přemístěním do zařízení pro svody kopytníků osvědčuje nákazovou situaci, nikoliv zdravotní stav zvířat. Tento osvědčuje soukromý veterinární lékař v části I. potvrzení o zdravotním stavu zvířete/zvířat. Nelze také přistoupit na argument odvolatele, že není chovatelem, veterinárním lékařem a může se spoléhat toliko na veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení k tomu způsobilých osob, tedy učinil vše, aby přestupku zabránil, resp. vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat. Odvolací orgán k tomu uvádí, že liberační důvod spočívající ve vynaložení veškerého úsilí k zabránění porušení právní povinnosti předpokládá jinou (další) aktivitu (např. vlastní namátkový systém kontrol za účelem objektivního ověření plnění příslušných právních norem a skutečností deklarovaných v průvodních dokladech), která rozhodně nemůže spočívat pouze v tom, že se odvolatel spoléhal na běžné, k provedení daného úkonu nutné podklady. V projednávaném případě mu navíc údaje o inseminaci předmětné plemenice byly minimálně z průvodních listů skotu známy. Odvolací orgán tak uzavírá, že odvolatel neprokázal, že by vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránil a objektivní odpovědnosti za zjištěné jednání se tak nezbavil.“

  1.                      S tímto závěrem se krajský soud zcela ztotožnil a v podrobnostech na něj odkazuje s tím, že navíc žalobkyně ani v žalobě nepopřela skutečnost, že v protokolu o kontrole ze dne 5. 1. 2023 mimo zjištění fyziologické březnosti u předmětné krávy byla i skutečnost, že chovatel na žádost veterinárního dozoru dodal fotodokumentaci průvodního listu – část a) od uvedené dojnice, kde bylo zjištěno, že byla zapouštěna dne 16. 5. 2022 a zkontrolována dne 2. 9. 2022 s pozitivním výsledkem (v systému zootechnika označena březost +), dále dne 7. 10. 2022 byla vedena jako březost negativní a provedena další inseminace dne 22. 10. 2022. Tento protokol byl žalobkyni jako účastníkovi řízení doručen k seznámení a ta proti němu nepodala žádné námitky, navíc ani v žalobě proti němu neuplatnila žádnou námitku a lze tedy se ztotožnit s názorem žalovaného o tom, že liberační důvod spočívající ve vynaložení veškerého úsilí k zabránění porušení právní povinnosti předpokládá i jinou a další aktivitu, kterou v daném případě mohla žalobkyně jako dodavatel předmětné krávy vyvinout tím, že si mohla od chovatele, tj. od dodavatele, respektive prodávajícího Zemědělského družstva Častrov, vyžádat veškeré podklady, tedy i průvodní list – část a) od uvedené předmětné krávy, z něhož mohla zjistit, že ta byla zkontrolována 2. 9. 2022 s pozitivním výsledkem a další inseminace byla provedena 29. 10. 2022.
  2.                      Krajský soud se tak neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že nemohla vynaložit veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby přestupku zabránila, když bezdůvodně se spoléhala pouze na výše zmíněné uvedené podklady (veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení o přemístění zvířete ze dne 21. 11. 2022 a potvrzení z vyšetření dvěma zvěrolékaři MVDr. T. K. a MVDr. J. K.), tedy v daném případě nebyl dán liberační důvod pro zproštění žalobkyně ze spáchání uvedeného přestupku. Žalobkyní navržené dokazování krajský soud považoval za nadbytečné, když přestupkové jednání bylo dostatečně prokázáno a nebyly dány důvody pro liberaci.
  3.                      Protože žaloba nebyla důvodná, musel ji krajský soud zamítnout (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).
  4.                      O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobkyně nebyla úspěšná v řízení a neměla právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení usnesení). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 19. června 2024

JUDr. Jan Dvořák v. r.

předseda senátu