č. j. 72 A 43/2022-40

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Radkovou ve věci

žalobce: T. K.

 bytem X

 zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem

 sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00  Praha 10

proti

žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje

 sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90  Zlín

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2022, č. j. X, ve věci přestupku

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2022, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce JUDr. Emila Flegela náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm (dále jen „městský úřad“) ze dne 13. 9. 2021, č. j. X, podle kterého městský úřad uznal žalobce vinným ze spáchání tří přestupků podle § 125c odst. 1 písm. b) a podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o silničním provozu“) a uložil mu pokutu 7 500 Kč, zákaz řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců a povinnost náhrady nákladů správního řízení v paušální částce 1 000 Kč (u žalobce byla zjištěna při řízení vozidla hladina alkoholu v krvi nejméně 0,21 ‰ alkoholu, neměl při řízení vozidla u sebe řidičský průkaz a osvědčení o registraci vozidla).
  2. Žalobce v žalobě namítal, že zásilku s rozhodnutím městského úřadu ze dne 13. 9. 2021 osobně nepřevzal a nebyla mu tedy doručena, respektive neseznámil se s jejím obsahem ani jiným způsobem. Ve spisu jsou založeny dvě doručenky k písemnostem datované 15. 9. 2021. V části „prohlášení příjemce“ jsou v obou nevyplněné kolonky „jméno a příjmení příjemce“ a „vztah příjemce k adresátovi, není-li příjemce adresátem“. V části „potvrzuji převzetí této zásilky“ je na řádku „dne:“ uvedeno 15. 9. 2021 a na řádku „podpis“ není v jednom případě uvedeno nic a ve druhém případě je zde podpis „K.“. Obě zásilky převzala L. K. č. OP X, narozená X, trvalý pobyt X, která nebyla k převzetí zásilek oprávněna. Došlo tak k převzetí zásilek neoprávněnou osobou a zásilky nebyly žalobci doručeny, ani se s jejich obsahem neseznámil. Žalobce navrhl, aby si soud od České pošty s. p. vyžádal a provedl jako důkaz veškeré písemnosti dokládající doručení rozhodnutí městského úřadu ze dne 13. 9. 2021, zejména doklad obsahující číslo občanského průkazu osoby, která přebrala popsanou zásilku. Žalobce konstatoval, že má občanský průkaz č. X, kdežto L. K. má občanský průkaz č. X. Uvedení čísla občanského průkazu na doručence či jiné písemnosti potvrzující převzetí zásilky pak bez dalšího prokazuje totožnost osoby, která zásilku převzala. Stejně tak podpis na doručence je prokazatelně odlišný od podpisu žalobce v ostatních písemnostech ve spisu, potažmo v osobních dokladech žalobce. Protože rozhodnutí nebylo žalobci nikdy oznámeno, odvolání ve věci nebylo podáno opožděně, jak uvedl žalovaný. Žalovaný ve věci ani nemohl provést řádné šetření a posouzení věci, jelikož sdělení na žádost na ochranu před nečinností a odvolání mu byly doručeny 4. 8. 2022. Žalovaný již 9. 8. 2022, tedy pátý kalendářní a třetí pracovní den od doručení podání, vyhotovil napadené rozhodnutí. Je zjevné, že v takto krátké lhůtě nemohl být žalovanému doručen spis městského úřadu, natož aby ho žalovaný řádně prostudoval a posoudil.
  3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že na doručence městského úřadu je nad kolonkou „Prohlášení příjemce zásilky: Jméno a příjmení příjemce“ uvedeno tiskacími písmeny „K.“. Podpis na doručence je nečitelný. Správní orgány tak neměly důvod pochybovat o řádném doručení. Je na žalobci, aby prokázal, že rozhodnutí městského úřadu nepřevzal do vlastních rukou. Tvrzení že rozhodnutí městského úřadu ze dne 13. 9. 2021 nepřevzal žalobce, ale L. K., je novum, které se prvně objevilo až v žalobě a žalovaný se jím proto dříve nemohl zabývat v rámci posouzení včasnosti odvolání. Procesní strategie žalobce se jeví jako účelová.
  4. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
  5. Krajský soud ve vztahu k žalobním námitkám zjistil ze správního spisu, že k rozhodnutí o přestupku ze dne 13. 9. 2021 je připojena doručenka, na které je uvedeno tiskacím písmem pod adresou příjmení „K.“ a písemnost převzala 15. 9. 2021 osoba, která se podepsala nečitelným podpisem. Součástí správního spisu městského úřadu je žádost na ochranu před nečinností, doručená městskému úřadu 3. 8. 2022. Žalobce v této žádosti žádá o vydání rozhodnutí ve věci přestupku, případně aby mu bylo řádně doručeno. Žalovaný vydal rozhodnutí o odvolání žalobce proti rozhodnutí městského úřadu ze dne 13. 9. 2021 dne 9. 8. 2022. Na doručence je uveden nečitelný podpis příjemce zásilky, který se vizuálně zcela liší od podpisu na doručence k rozhodnutí městského úřadu ze dne 13. 9. 2021.
  6. Soud vyžádal od České pošty s. p. sdělení, respektive vyjádření doručovatele pana M. F., jakým způsobem doručoval zásilku s rozhodnutím městského úřadu ze dne 13. 9. 2021, jejímž adresátem byl žalobce, a na základě jakého dokladu totožnosti mu byla zásilka předána. Soud vyžádal i zaslání kopie výpisu doručovaných zásilek dne 15. 9. 2021 a zaslal v příloze fotokopii popsané doručenky.
  7. Česká pošta s. p. dne 14. 3. 2024 soudu sdělila, že eviduje zásilky dle podacího čísla a hledání dle jiných kritérií není zcela jednoznačné. V elektronické databázi dodaných zásilek byly nalezeny zásilky X a X, které byly adresovány žalobci a dodány 15. 9. 2021. V příloze byla kopie potvrzení o převzetí zásilky. U dokladu potvrzení o převzetí zásilky X došlo k pochybení doručovatele, kdy neuvedl doklad totožnosti, za což se Česká pošta s. p. omluvila.
  8. Soud z přiložených potvrzení o převzetí zásilky zjistil, že zde není podpis shodný nebo obdobný na první pohled s podpisem žalobce na plné moci.
  9. Soud ověřil z centrální evidence obyvatel, že adresa bydliště ke dni 15. 9. 2021 u žalobce i L. K. byla na adrese X.
  10. Z evidence občanských průkazů soud zjistil číslo občanského průkazu žalobce X a číslo občanského průkazu L. K. X.
  11. Soud přečetl jako důkazy při svém jednání vyjádření České pošty s. p., oba citované doklady o převzetí zásilek, a oba citované výpisy z centrální evidence obyvatel a z evidence občanských průkazů.
  12. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  13. Žalobce namítal, že odvolání nepodal opožděně, protože rozhodnutí městského úřadu ze dne 13. 9. 2021 nepřevzal 15. 9. 2021.
  14. V případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného je soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné či nepřípustné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ – č. j. 5 As 111/2011-87, č. j. 5 A 14/2002-35, č. 287/2004 Sb. NSS, usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 8 As 51/2006-105, č. j. 8 As 51/2006-112, č. j. 2 As 53/2007-111, č. j. 5 As 105/2008-135 nebo č. j. 5 As 10/2010-75).
  15. Vznikne-li o právně významném údaji na doručence důvodná pochybnost, je nezbytné takový údaj učinit předmětem dalšího dokazování (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 17 A 19/2011-50).
  16. V posuzované věci bylo třeba postavit najisto, kdy bylo žalobci doručeno rozhodnutí městského úřadu o přestupku ze dne 13. 9. 2021 (srov. rozsudky NSS č. j. 5 Afs 54/2010-78 nebo č. j. 6 Ads 20/2012-15).
  17. Ze správního ani soudního spisu nevyplývá, že žalobce požádal o určení neplatnosti doručení podle § 24 odst. 2 ve spojení s § 41 správního řádu.
  18. Soudu nepřísluší odborně posoudit a určit, zda podpis uvedený na doručence je či není podpis žalobce. Tentýž závěr pak lze v kontextu shora uvedeného vztáhnout i na správní orgány (viz rozsudek NSS č. j. 5 Afs 55/2010-92 a č. j. 6 Afs 188/2016-30, bod 26 a násl.).
  19. NSS v rozsudku č. j. 5 As 149/2017-44 v bodě 25 uvedl, že pokud jde o velkou shodu podpisů na první pohled, může pravost podpisů posoudit i laik a není třeba posudku písmoznalce. O takovou situaci se však v daném případě nejedná, podpisy na doručenkách s datem 15. 9. 2021 nejsou na první pohled zcela totožné.
  20. Obdobným případem jako je posuzovaná věc se správní soudy zabývaly ve věci sp. zn. 5 As 38/2011 a sp. zn. 9 As 7/2015. V obou případech bylo namístě nechat vypracovat a provést jako důkaz posudek znalce z oboru písmoznalectví, protože stěžovatelé popírali pravost podpisů.
  21. V jiných případech ověřoval pravost podpisů znalec ustanovený Policií ČR po podaném oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu, resp. se autorka nepravého podpisu doznala k padělku podpisu (věci projednávané NSS pod sp. zn. 10 As 93/2018, resp. sp. zn. 5 As 25/2011).
  22. V dalším případě žalobce namítal pravost podpisu. Pouhý odkaz na to, že tento podpis není totožný s jinými jeho podpisy, bez uvedení dalších skutečností, však neznamená, že nešlo o jeho podpis (rozsudek NSS č. j. 9 As 65/2009-61). O takovou situaci se však v daném případě nejednalo.
  23. Zdejší soud se podobnou věcí zabýval v rozsudku č. j. 72 A 47/2019-51. NSS odmítl kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozsudku svým usnesením č. j. 8 As 214/2021-32.
  24. V posuzované věci pochybnosti, které žalobce vnesl žalobou do skutečnosti o doručení rozhodnutí o přestupku ze dne 13. 9. 2021, po dokazování provedeném soudem zesílily. Po dokazování provedeném soudem nebylo postaveno najisto, kdy žalobce rozhodnutí městského úřadu ze dne 13. 9. 2021 obdržel a kvalifikovaně se s ním seznámil.
  25. Za dané procesní situace soud neprováděl další dokazování, neboť po provedení citovaných důkazů zjistil nedostatky ve zjištění skutkového stavu takového rozsahu, že jejich odstraňování by znamenalo nahrazovat činnost správních orgánů soudem. Soud by vzal rozsáhlým dokazováním a rozhodnutím o datu doručení žalobci instanci pro nápravné prostředky. Správní orgány v dalším řízení postaví najisto, kdy bylo rozhodnutí městského úřadu žalobci doručeno. Poté případně žalovaný věcně projedná odvolání jako včas podané.
  26. Z výše uvedených důvodů soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení ve smyslu § 78 odst. 1 a 4 s. ř. s. V dalším řízení je žalovaný shora podaným právním výkladem podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán. Protože soud zrušil rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
  27. Žalovaný, který neměl v řízení úspěch, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení o žalobě. Žalobce měl naopak ve věci plný úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.).
  28. V řízení o žalobě byl žalobce zastoupený advokátem. Ze spisu soud zjistil, že advokát učinil ve věci dva úkony právní služby, kterými byly převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb a podání žaloby, tj. písemné podání soudu ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Za provedené účelné úkony právní služby náleží advokátovi mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za úkony právní služby tedy advokátovi náleží 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení rovněž částka, která odpovídá sazbě daně 21 % a která činí 1 428 Kč. Soud přiznal úspěšnému žalobci dále náhradu zaplaceného soudního poplatku 3 000 Kč. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám advokáta náklady řízení ve výši 11 228 Kč do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 15. května 2024

 

Martina Radkova v. r.  

samosoudkyně

 

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.