USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: Bc. Š. S., zast. JUDr. Richardem Pustějovským, advokátem se sídlem Matiční 730/3, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2023, čj. MSK 96255/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 4. 2024, čj. 22 A 4/2024-47,

takto:

1. Kasační stížnosti žalobkyně se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 4. 2024, čj. 22 A 4/2024-47, a rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2023, čj. MSK 96255/2023.

2. Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1]                Nejvyšší správní soud se v tomto usnesení zabýval tím, zda kasační stížnosti žalobkyně (dále „stěžovatelka“) přiznat odkladný účinek.

[2]                Městský úřad Nový Jičín rozhodnutím ze dne 17. 5. 2023, čj. MUNJ-56759/2023/ÚPSŘ-Kr, nařídil stěžovatelce odstranění stavby rodinného domu na pozemku parc. č. XA v katastrálním území S. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

[3]                Stěžovatelka podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který jí v záhlaví uvedeným rozsudkem jako nedůvodnou zamítl. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, kterou spojila s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

II. Obsah návrhu na přiznání odkladného účinku

[4]                Stěžovatelka v návrhu uvedla, že výkon rozhodnutí správních orgánů jí může přivodit nevratné právní následky. Jejich výkon představuje pro ni nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout třetím osobám. Uložené povinnosti předložit ve lhůtě 40 dnů od právní moci rozhodnutí návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby a odstranit stavbu nejpozději do 8 měsíců od právní moci rozhodnutí nemohou být splněny výlučnou činností stěžovatelky. Splnění těchto povinností je spojeno s vysokými náklady a časovými požadavky. Náklady na odstranění stavby jsou mimo její výdělkové, faktické a fyzické možnosti. K tomu navrhuje k důkazu přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 a 2022. Hrozící ekonomická a sociální újma je závažná, reálná, trvalá a nevratná. Stěžovatelka má rodičovskou odpovědnost k dvěma nezletilým dětem. Jednomu z nich zajišťuje individuální vzdělávací režim. Ve prospěch přiznání odkladného účinku je významné hledisko sociálně ekonomického dopadu, a to před hlediskem časovým. Veřejný zájem na odstranění nepovolené stavby je v rozporu s jejím právem na soudní ochranu a na pokojné užívání majetku. Zahájení odstraňování stavby představuje nevratný úkon. Vzniklá majetková újma je větší, než jaká by vznikla přiznáním odkladného účinku. Jeho přiznání nebude v rozporu s veřejným zájmem. V této věci totiž převažuje synergická forma veřejného zájmu, který spočívá v narovnání protiprávního stavu.

[5]                Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[6]                Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 s. ř. s.), Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7]                Kromě formální podmínky, jíž je podání příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS).  

[8]                Přestože stěžovatelka hrozící újmu v návrhu tvrdí pouze obecně (poukazuje na finanční výdaje spojené s odstraněním stavby a na sociální dopady spojení s tím, že se stará o dvě nezletilé děti), Nejvyšší správní soud takovou újmu shledal. Existence újmy je totiž v případech nařízení odstranění stavby zjevná bez dalšího a nejasný může být pouze její rozsah (usnesení NSS ze dne 8. 2. 2022, čj. 8 As 4/2022-36, bod 6). Stěžovatelce byla uložena povinnost odstranit již existující stavbu rodinného domu. Tím by byly zmařeny její investice do stavby a zároveň by musela nést náklady na její odstranění. Stěžovatelka sice nedokládá konkrétní výši hrozící újmy, avšak již z povahy dotčené stavby lze dovodit, že újma způsobená jejím odstraněním nebude jen zanedbatelná. Zároveň zjevně s ohledem na typ stavby hrozí, že výkonem rozhodnutí může stěžovatelka se svými dětmi ztratit střechu nad hlavou.

[9]                Újma, která by vznikla odstraněním stavby a jejím následným znovuobnovením v případě, že by se kasační stížnost ukázala důvodnou, je proto nepoměrně vyšší než újma, která případně vznikne třetím osobám tím, že budou nuceni existenci stavby strpět ještě po dobu řízení o kasační stížnosti.

[10]            Zpochybnění přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem je na žalovaném. Ten se však k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil. Soudu rozpor s důležitým veřejným zájmem z podkladů, které má k dispozici, nevyplynul. Naopak nelze přehlédnout i veřejný zájem na ochraně životního prostředí, který může být ohrožen zbytečně provedenými bouracími a následně stavebními pracemi, pokud by se ukázalo, že rozhodnutí o nařízení odstranění stavby bylo nezákonné. Jsou proto naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (bod [7] výše).

IV. Závěr

[11]            Z výše uvedených důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Učinil tak ve vztahu k napadenému rozsudku i napadenému rozhodnutí žalovaného, v důsledku čehož až do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti dochází k plnému pozastavení účinků v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného.

[12]            Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).

[13]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023-21, bod 21]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena.

[14]            Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080415224. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 27. června 2024

Petr Mikeš

předseda senátu