č. j. 72 Ad 4/2024-29

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobce: P. B.

 bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 

o žalobě na přezkum rozhodnutí žalované ze dne 21. 12. 2023, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 21. 12. 2023, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 991,44 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 3. 10. 2023, č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím žalobci snížila od 22. 11. 2023 výši invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, protože pokles jeho pracovní schopnosti činil 45 %.
  2. Žalobce v žalobě namítl, že posudkový lékař nezkoumal podrobněji zdravotní stav žalobce. Žalobce nebyl na jednání posudkového lékaře přizván a jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. Proto posudkový lékař nemohl učinit odpovídající závěr o zdravotním postižení žalobce. Ačkoliv posudkový lékař dospěl k závěru, že u žalobce se jedná o lehké až středně těžké komplikace diabetes mellitus, z přiložených lékařských zpráv vyplývá, že dochází k progresi onemocnění. Zdravotní stav žalobce měl být posouzen podle kapitoly IV položky 2d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Pokles pracovní schopnosti žalobce činí 50-60 %. Žalobce nadto trpí dalšími nemocemi, zejména herpetiformní dermatitidou na kortikoterapii, ischemickou chorobou tepen dolních končetin (Fontain IIb) a hypertenzí. Žalobce vypsal léky, které užívá z důvodů postižení úplavicí cukrovou, která se zhoršila. Žalobce má po operaci (bypass), má v noze na přední části pod kolenem necitlivost, v prstech operované nohy mravenčení a částečnou necitlivost.
  3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí, relevantní právní úpravu a správní řízení a navrhla jako důkaz posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“).
  4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 21. 12. 2023.
  5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označila v souladu s posudkem o invaliditě ze dne 15. 12. 2023 postižení podle kapitoly IV položky 2c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Posudkový lékař stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 45 % i s přihlédnutím k ostatním onemocněním žalobce a jako den změny stupně invalidity stanovil 15. 5. 2023. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla úplavice cukrová – lehké až středně těžké komplikace onemocnění. Nemoc je špatně kompenzována i přes nasazenou inzulinoterapii. Nejsou údaje o komplikacích onemocnění. U žalobce nedošlo k progresi chronických komplikací onemocnění.
  6. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě.
  7. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku ze dne 5. 4. 2024 dospěla k závěru, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní a šlo o invaliditu druhého stupně bez přerušení. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost žalobce bylo endokrinní postižení, konkrétně diabetes mellitus druhého typu, od června 2017 na inzulinoterapii pro dekompenzaci i při kortikoterapii pro kožní onemocnění. Oční vyšetření v roce 2021 bylo bez průkazu retinopatie. Kompenzace diabetu kolísala, před plánovaným bypassem pravé dolní končetiny byla relativně uspokojivá, ale podle diabetologické kontroly v dubnu 2023 byla neuspokojivá kompenzace a potřeba navýšení inzulinu. Je možný podíl kortikoterapie pro kožní indikace, ale také nárůst hmotnosti a nedodržování diabetické diety. Hypoglykémie se nevyskytují. Šlo o diabetes mellitus druhého typu s periferními oběhovými komplikacemi. U žalobce byla přítomna ischemická choroba dolních končetin, která se řadí mezi makrovaskulární komplikace diabetu. Dalšími zdravotními postiženími jsou herpetiformní dermatitida od roku 2013, chronický bolestivý syndrom bederní páteře, lumbalgie s přechodnou spíše pseudoradikulární iritací do levé dolní končetiny, terén svalové dysbalance, neurologický nález bez lateralizace a motorického deficitu na končetinách. Žalobce je sledován na onkologii po léčbě embryonálního karcinomu pravého varlete, která byla ukončena v roce 1998. Trvá kompletní remise onemocnění laboratorní i klinická. Žalobce je sledován na hematologii pro neutrofilní leukocytózu a lehkou lymfocytózu. V roce 2021 bylo plánováno psychiatrické a psychologické vyšetření pro úzkostně depresivní symptomatologii. V roce 2023 žalobce na psychiatrii nedocházel. Postižení žalobce odpovídá kapitole IV položce 2c přílohy vyhlášky k posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobce činil 45 % a vzhledem k dalším postižením byla tato hodnota zvýšena o 10 % na celkových 55 %. Posudková komise zohlednila žalobci celoživotní profesi pekaře. Nejedná se o postižení podle kapitoly IV položek 2d a 2e přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, protože nejsou splněna posudková kritéria těchto položek, které posudková komise vypsala. Posudková komise se neshodovala s posudkovými závěry lékaře oddělení lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení Přerov a lékaře žalované v námitkovém řízení, protože zohlednila posudkově významný cévní nález ze dne 27. 3. 2023, diabetologický nález ze dne 24. 4. 2023 a dále přihlédla ke kožnímu nálezu ze dne 6. 2. 2024 a neurologickým nálezům.
  8. Žalobce při jednání soudu s posudkem posudkové komise souhlasil a doplnil, že zdravotní stav žalobce se zhoršuje a má nové lékařské zprávy. Po poučení soudem podle § 75 s. ř. s. žádné další dokazování nenavrhoval.
  9. Žalovaná při jednání soudu k provedenému dokazování konstatovala, že považuje posudek PK MPSV v Ostravě ze dne 5. 4. 2024 za úplný, přesvědčivý a další dokazování nenavrhovala.
  10. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  11. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
  12. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména z posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 5. 4. 2024, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
  13. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě ze dne 5. 4. 2024. Krajský soud nezpochybnil závěr tohoto posudku pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. V závěru jednání soudu proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky.
  14. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
  15. Podle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.
  16. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
  17. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
  18. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že došlo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 55 % bez přerušení, je nutno žalobce považovat za invalidního ve druhém stupni bez přerušení, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.
  19. Vzhledem k procesní situaci se soud nezabýval dalšími žalobními námitkami.
  20. Soud zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán stav věci, tak aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, tj. v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Současně soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4  s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobce byl invalidní v druhém stupni bez přerušení.
  21. Soud rozhodl o nákladech řízení v souladu s § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého žalované náhrada nákladů řízení ve věcech důchodového pojištění nenáleží a byla ve sporu neúspěšná. Žalobce požádal o náhradu nákladů řízení ve výši 991,44 Kč, které spočívaly v ušlé mzdě. Žalobce prokázal potvrzením zaměstnavatele, že má průměrný hrubý hodinový výdělek 165,24 Kč a jeho pracovní doba v době předvolání byla od 6 do 12 hodin, včetně neplacené přestávky na jídlo a oddech v trvání 0 minut na pracovišti v P. R. s. r. o., G. Š. 185/3, P. Soud žalobci přiznal požadovanou náhradu ušlého výdělku jako šestinásobek hodinové mzdy, protože žalobce vzhledem k nařízenému soudnímu jednání a vzdálenosti soudu od místa bydliště nemohl odpracovat ani část pracovní doby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Olomouc 15. května 2024

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně

 

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.