č. j. 19 A 43/2023 - 47

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  J. G.

zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem sídlem 147 00 Praha 4, Na Zlatnici 301/2

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 702 00 Ostrava, 28. října 117

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2023 č. j. MSK 127153/2023, o přestupku

 

 

takto:

 

 I.  Žaloba se zamítá.

 

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 2. 8. 2023 č. j. SMO/469755/23/DSČ/Pro ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu), a to tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně změnil ve výrokové části a text „v Ostravě – Bartovicích na ulici Těšínská na úrovni č. 648/506, přechod Ještěrka, ve směru jízdy na Bartovice“, nahradil textem: „v Ostravě – Bartovicích na ulici Těšínská na úrovni Ozdravného centra JEŠTĚRKA, SAREZA, před přechodem pro chodce, ve směru jízdy na Radvanice“, a ve zbývající části rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
  2. Žalobce namítal, že žalovaný svým rozhodnutím změnil výrok rozhodnutí v rozsahu vymezení místa přestupku. Původní místo přestupku „na ulici Těšínská na úrovni č. 648/506, přechod Ještěrka“ nahradil místem „na ulici Těšínská na úrovni ozdravného centra Ještěrka, SAREZA, před přechodem pro chodce“. Dále byl v obou případech vymezen směr jízdy. Žalobce tvrdí zásah do jeho práva být podrobně seznámen s obviněním ve smyslu čl. 6 odst. 3 písm. a) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále do práva dle § 36 odst. 1, 3 správního řádu. O nově vymezeném místu přestupku se totiž dozvěděl až z pravomocného rozhodnutí žalovaného; v průběhu řízení mu nebyla dána možnost se k němu vyjádřit, ani na jeho podkladě upravit svou argumentaci. K takovému závěru ostatně dospěl též NSS, a to v rozsudku ze dne 31. 3. 2010, č. j. 1 Afs 58/2009 – 541. Byl tedy zkrácen na svém právu vyjádřit se ke sdělení obvinění z právě takového jednání, ze kterého byl finálně uznán vinným. S ohledem na průběh řízení a argumentaci žalobce jde o podstatnou změnu. Ve věci žalobce argumentoval místní úpravou nejvyšší dovolené rychlosti, neodpovídající vzdáleností měření (údaj o vzdálenosti na rychloměru zásadně odporoval vzdálenosti, na kterou bylo měřeno při zakreslení do mapy) i měřením mimo úsek určený policií. Veškerá tato argumentace tak měla relevanci k místu spáchání přestupku, resp. místo spáchání přestupku bylo jejím východiskem. Nejednalo se tedy o nepodstatnou či formální změnu, ale o změnu té části popisu skutku, na které stála podstatná část obhajoby žalobce. Pokud tedy žalobce nebyl o takovéto změně ani vyrozuměn, bylo podstatným způsobem zasaženo do jeho práva na obhajobu.
  3. Žalobce dále namítal nesoulad měření s § 79a zákona o silničním provozu. Dle § 79a zákona o silničním provozu, Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií. Obecní policie byla oprávněna měřit rychlost v původně vymezeném místě, tj. „na ulici Těšínská na úrovni č. 648/506, přechod Ještěrka“. Místo přestupku však bylo změněno na „na ulici Těšínská na úrovni ozdravného centra Ještěrka, SAREZA, před přechodem pro chodce“. V takto vymezeném místě již strážníci obecní policie oprávněni k měření nebyli. Vzdálenost mezi těmito dvěma místy není značná, přibližně 100 metrů (ve spise je založen podklad, součástí doplnění odvolání žalobce ze dne 30. 10. 2022, kde je zaměřena vzdálenost od polohy rychloměru k „přechodu Ještěrka na úrovni domu č. 648/506“ – 315m, a kde je zaměřena vzdálenost k přechodu u ozdravného centra Ještěrka – 225 m). Jakkoli nejde o značný rozdíl ve vzdálenosti, s ohledem na místní specifika jde o rozdíl značný. Jde totiž o odlišný úsek komunikace. Mezi těmito dvěma místy se nacházejí hned tři křižovatky. Je možné, že pro Policii ČR bylo důležité, aby v místě před těmito křižovatkami byla rychlost kontrolována, stejně tak je možné, že policisté hodnotili jako rizikový právě přechod u domu č. p. 648/506, nikoli přechod u ozdravného centra Ještěrka. Policisté zde označili místo, na kterém dovolili strážníkům měřit rychlost, poměrně přesně, a sice jako konkrétní přechod pro chodce. Jakkoliv lze dovodit, že určí-li policisté k měření „přechod pro chodce“ u č. p. 648/506, nelze dogmaticky trvat na měření vozidla jen v okamžiku, kdy se nachází na tomto přechodu, ale bude možné, aby obecní policie měřila též v bezprostředním okolí tohoto přechodu. To však neznamená, že by mohla měřit u jiného přechodu, který je od přechodu u domu č. p. 648 oddělen třemi křižovatkami. Policisté jasně vymezili konkrétní přechod, u kterého smí obecní policie měřit rychlost. Dle původního sdělení obvinění bylo právě v takovém místě měřeno. Žalovaný místo přestupku změnil. Již však nezohlednil skutečnost, že v nově vymezeném místě přestupku nebyla obecní policie oprávněna měřit, resp. tuto skutečnost nesprávně posoudil. Žalovaný vymezení úseků k měření nesprávně identifikoval. Ve stanovisku Policie ČR k měření rychlosti je místo, kde smí obecní policie měřit, identifikováno následně: „městská část Bartovice, ul. Těšínská, č. p. 648/506, přechod Ještěrka, oba směry“. Žalovaný toto stanovisko interpretoval tak, že obecní policie je oprávněna měřit v úseku od č. p. 648/506, až k přechodu Ještěrka. Taková interpretace je však mylná. Policie neoznačila úsek k měření svým počátkem a koncem, nýbrž označila konkrétní místo, kde smí obecní policie měřit. Přechod Ještěrka je přechod, který se nachází přímo před č. p. 648/506. Právě tomuto přechodu se mezi místními říká Ještěrka, protože hned vedle něj (před domem 648/506) se nachází zastávka MHD Bartovice – Ještěrka. Bylo-li tedy určeno, že obecní policie smí měřit „v ul. Těšínská, č. p. 648/506, přechod Ještěrka“, pak to znamená, že byla oprávněna měřit právě na přechodu Ještěrka, který se nachází u domu č. p. 648/506. Pro vyloučení pochybností o tom, který z přechodů na ulici Těšínské je přechod „Ještěrka“, uvedl policejní orgán též číslo popisné přilehlé budovy.
  4. Dále žalobce namítal, že nebylo prokázáno, kde došlo ke změření rychlosti. Žalovaný učinil závěr, že tak bylo ještě před přechodem pro chodce, kdy dle žalovaného „skutečnost, že v okamžiku měření se vozidlo nacházelo před přechodem pro chodce, resp. před ostrůvkem s přikázaným směrem jízdy, plyne z fotodokumentace“. Žalovaný dále poukázal, že o pozici vozidla před přechodem nebylo sporu, když ji potvrdil i obviněný. Žalovaný dále sám podtrhl relevanci posouzení, zda se vozidlo nacházelo před či za přechodem pro chodce, když konstatoval, že „Vzhledem ke směru jízdy se tedy řidič blížil ke konci schváleného úseku měření, ale dosud z něj nevyjel, neboť to by nastalo až tehdy, když by byl změřen za přechodem“. Žalobce tvrdí, že o tom, zda bylo vozidlo žalobce změřeno před přechodem či za přechodem, přetrvává důvodná pochybnost. Žalobce přitom činí nesporným tvrzení žalovaného, že bylo-li by vozidlo měřeno až za přechodem, bylo by měřeno mimo úsek určený policií (a to i v jeho nesprávné interpretaci žalovaným). Předně žalobce koriguje názor žalovaného o tom, že by sám prohlásil, že se vozidlo nacházelo před přechodem. Žalobce své vyjádření učinil v mezích původně sděleného obvinění, které odkazovalo na spáchání přestupku u jiného přechodu, jeho použitelnost pro nové vymezení místa přestupku tak není dána. Žalobce namítá, že není zřejmé, jak žalovaný dovodil, že vozidlo bylo změřeno ještě před přechodem. Žalovaný v tomto obecně odkazuje na „fotodokumentaci“. Ve spise jsou však založeny čtyři fotografie, pořízené rychloměrem. Jedna z nich zachycuje pouze registrační značku vozidla, zbylé tři zachycují měřené vozidlo. Každá z fotografií jej však zachycuje v jiné poloze. Jedna před přechodem, dvě za přechodem. Fotografie, která je největší, a která je označena též informacemi o výsledku měření, zachycuje vozidlo již za přechodem. Stejně tak samostatná fotografie v lepší kvalitě (na čísle listu 5 spisu), která se zdá býti přímo vytištěnou z rychloměru (nese s sebou veškeré údaje o měření), zachycuje vozidlo žalobce až za přechodem. Za této důkazní situace nebylo možné, aby žalovaný interpretoval výsledky měření tak, že vozidlo bylo měřeno ještě před přechodem. Žalovaný tento svůj závěr řádně neodůvodnil, přičemž tento závěr žalovaného je sporován hned dvěma fotografiemi založenými ve správním spise, které jsou jako jediné označeny doprovodnými informacemi o měření, včetně naměřené rychlosti. O závěru žalovaného, že vozidlo bylo změřeno ještě před přechodem, lze proto důvodně pochybovat.
  5. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Konstatoval, že napadeným rozhodnutím byl změněn výrok prvostupňového rozhodnutí tak, že bylo upřesněno místo přestupku, a to i v reakci na námitky žalobce. Nejedná se o podstatnou změnu skutku, totožnost skutku byla zachována, žalobce nebyl krácen na právu na obhajobu. Žalovaný se s argumenty žalobce neztotožňuje. Je zjevné, že v místě, kde bylo vozidlo žalobce změřeno, byla obecní policie oprávněna měřit, neboť jde o úsek schválený Policií ČR. Žalovaný podotýká, že pokud jsou v příloze stanoviska Policie ČR (č. l. 84) úseky měření vymezeny pomocí názvů zastávek MHD, je to zde výslovně uvedeno. Je-li v popisu úseku měření v daném případě uvedeno „přechod Ještěrka“, zjevně tím není míněna zastávka MHD stejného názvu, nýbrž místně významný objekt (ozdravné centrum) tohoto jména, před kterým se předmětný přechod pro chodce nachází. V podrobnostech žalovaný zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve kterém určení místa měření a další namítané okolnosti podrobně vyložil.
  6. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen s.ř.s.), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce ve stanovené lhůtě nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání soudu nesdělil.
  7. Ze správních spisů bylo zjištěno, že řízení o přestupku bylo zahájeno na podkladě oznámení k zahájení řízení ve věci přestupku od Městské policie Ostrava pod č. j. SMO/314510/21/MP/Had, podle něhož žalobce dne 8. 6. 2021 v 8:23 hodin řídil v Ostravě – Bartovicích na ulici Těšínská, poblíž přechodu pro chodce (Ještěrka) ve směru jízdy na Ostravu – Radvanice, motorové vozidlo tovární značky Fiat, RZ X, v místě, kde je zákonem obecně stanovená rychlost jízdy v obci nejvýše na 50 km/h, rychlostí nejméně 67 km/h, naměřenou laserovým měřičem rychlosti LTI 20/20 TrueCam. Okamžitá rychlost jízdy byla naměřena 70 km/h, kdy po odečtu možné odchylky měřícího zařízení ± 3 km/h, překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci nejméně o 17 km/h. Podkladem rozhodnutí správních orgánů byly oznámení přestupku MPO obsahující oznámení k zahájení řízení ve věci přestupku, formulář Oznámení přestupku, protokol o dopravním přestupku s fotografií č.ID_1582664.jmf, kopie Ověřovacího listu č.8012-OL-70147-21 k silničnímu laserovému rychloměru LTI 20/20 TruCAM o jeho kalibraci vydaným Českým metrologickým institutem Brno, kopie potvrzení o absolvování školení strážníka T. B. k předmětnému rychloměru, seznam míst určených Policií ČR k měření rychlosti vozidel realizovaných MPO v termínu od 01.01.2021 do 30.06.2021, mapový podklad místa spáchání přestupku pořízený z google.maps oprávněnou osobou, sdělení k dotazu na platnou místní úpravu v ul. Těšínská u objektu č. 648/506 příslušným silničním správním úřadem, výpovědi svědků strážníků T. B. a S. R. provedených v rámci ústního jednání dne 31.07.2023 včetně situačního nákresu umístění radaru a změření vozidla. Jako podpůrný prostředek správní orgán využil úřední záznam strážníků B. a R., výpis z evidenční karty řidiče J. G. ze dne 31.07.2023. Z úředního záznamu strážníků vyplynulo, že dne 08.06.2021 prováděli měření rychlosti silničním laserovým silničním rychloměrem LTI/20/20/TruCAM v obci Ostrava, katastru Bartovice, na ul. Těšínská č.p. 648/506, u přechodu pro chodce (Ještěrka) ve směru jízdy na Radvanice. Měření prováděl k tomu proškolený strážník T. B., zastavování vozidel předepsaným způsobem a další úkony prováděl strážník S. R. V daném úseku měření rychlosti nebylo žádné jiné dopravní omezení rychlosti. Rychloměr při měření v čase 08:23:51 hodin zaznamenal přijíždějící vozidlo tov. zn. Fiat RZ: X, které v měřeném místě překročilo nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 Km/h obecně stanovenou ustanovením § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Předmětnému vozidlu byla naměřena hodnota 70 km/h, po odečtu tolerance přístroje ve výši ± 3 km/h, byla konečná rychlost vozidla stanovena na 67 km/h. Vozidlo bylo zastaveno předepsaným způsobem strážníkem R. a řidič byl ztotožněn dle předložených dokladů s předepsanou fotografií – občanského průkazu č. X a řidičského průkazu č.X. Řidič rovněž předložil osvědčení o registraci vozidla č. X. V osobě řidiče byl spolehlivě zjištěn J. G., nar. X, trv. bytem O. X, 708 00 O.-P. Jelikož řidič odmítl vyřešit přestupek příkazem na místě, bylo vypsáno Oznámení o přestupku, do něhož se řidič písemně nevyjádřil, ani nepodepsal. Správní orgán do spisu doložil výpis z evidenční karty řidiče J. G.
  8. První meritorní rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 19.08.2023 bylo v rámci odvolacího řízení zrušeno a věc byla znovu vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. Důvodem zrušení rozhodnutí byla skutečnost chybného data výpisu seznamu míst určených k měření Městskou policií Ostrava a dále skutečnost, že nebylo bez pochybností prokázáno, že v čase a místě spáchání přestupku byla nejvyšší dovolená rychlost stanovena na 50 Km/h a nebyla např. místní úpravou provozu na pozemních komunikacích rychlost zvýšena. V dalším kroku správní orgán písemně požádal odbor dopravy Magistrátu města Ostravy jako příslušný silniční správní úřad o vyjádření, zda v době spáchání přestupku tj. dne 08.06.2021 v čase cca 08:23 hodin byla na pozemní komunikaci ul. Těšínské na úrovni č. 648/506, směr jízdy Radvanice, případně v nejbližším okolí, místní úpravou silničního provozu zvýšena nejvyšší dovolená rychlost obecně stanovena na 50 km/h. Silničním správním úřadem bylo mimo jiné sděleno následující: „ Na den 08.06.2021 nestanovil odbor dopravy MMO v dotazovaném úseku ani nejbližším okolí žádnou místní ani přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích zahrnující změnu nejvyšší dovolené rychlosti jízdy.“  Do spisu byl poté rovněž vložen správný seznam míst určených Policií ČR k měření rychlosti vozidel realizované MPO v termínu 1.1.2021-30.06.2021. K tomuto správní orgán konstatuje, že úsek ul. Těšínské č.p. 648/506, přechod Ještěrka, oba směry, je místo dlouhodobě, tj. několik let, beze změny v seznamu míst schválených PČR k měření rychlosti, nejen tedy v požadovaném období 01.01.2021-30.06.2021.
  9. Správní orgán dále vyslechl svědky zasahující strážníky Městské policie Ostrava T. B. a S. R. Svědci shodně vypověděli, že vzhledem k tomu, že se přestupek stal již před dlouhou dobou, si na bližší okolnosti nevzpomínají. Nicméně strážník B., jež prováděl měření, uvedl, že měření probíhá standardně tak, že zajišťuje správný výběr místa měření, a dále před zahájením měření místo měření zkontroluje, zda v místě nedošlo ke změně místní úpravy silničního provoz. Na konkrétním projednávaném místě pak výslovně uvedl, že je obecně stanovena nejvyšší dovolená rychlost na 50 Km/h, beze změny místní úpravy. Svědek R. pak uvedl, že na ulici Těšínské „u Ještěrky“ se měří často a dlouho podle seznamu úseků schválených PČR, které je na seznamu míst k měření již dlouho. Oba strážníci na konkrétní dotaz oprávněné osoby, kde konkrétně bylo změřeno vozidlo obviněného odpověděli, že podle fotodokumentace z radaru, tj. na vzdálenost 225.6 metrů. Obecně dle svědka B. je rozsah radaru stanoven do vzdálenosti 300 metrů. Na dotaz, zda byla dne 08.06.2021 v čase měření rychlosti místní úpravou zvýšena maximální dovolená rychlost na 70 km/h, pak oba svědci shodně uvedli, že rychlost místní úpravou zvýšena nebyla. „Vždycky tam byla a je obecně stanovena rychlost na 50 Km/h. Neznám situaci, kdy by byla místní úpravou zvýšena rychlost na 70 km/h v místě, kde se nacházejí přechody pro chodce a autobusová zastávka“, uvedl svědek R. T. B. rovněž výslovně uvedl, že „rychlost nebyla zvýšena a ani nemůže být, jelikož se jedná o místo se dvěma přechody pro chodce od sebe vzdálené zhruba 200 metrů a mezi nimi je navíc křižovatka“. Strážník B. rovněž na požádání oprávněné osoby vlastnoručně do mapového podkladu mapy.cz zakreslil místo, kde bylo vozidlo obviněného změřeno a místo, kde byl umístěn radar. Z tohoto vyplynulo, že hlídka stála na úrovni pizzerie Lepší pizza a vozidlo obviněného změřila na vzdálenost uvedenou ve fotografickém výstupu, tj. 225.6 m.
  10. Dne 2. 8. 2023 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí č. j. SMO 469755/23/DSČ/Pro, jímž uznal žalobce vinným tím, že dne 8. 6. 2021 v 8:23 hodin řídil v Ostravě – Bartovicích na ulici Těšínská na úrovni č. 648/506, přechod Ještěrka, ve směru jízdy na Radvanice, motorové vozidlo Fiat, RZ X, přičemž v obci, kde je zákonem obecně stanovená rychlost jízdy nejvýše 50 km/h, mu byla laserovým měřičem rychlosti LTI 20/20 TrueCam naměřena okamžitá rychlost 70 km/h. Po odečtu možné odchylky měřícího zařízení ± 3 km/h, jel rychlostí nejméně 67 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci nejméně o 17 km/h. Tímto jednáním porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž z nedbalosti spáchal přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, za což mu byl uložen správní trest pokuta ve výši 1 800 Kč a dále mu byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení spojené s projednáním přestupku částkou 1 000 Kč a bylo rozhodnuto o splatnosti pokuty a nákladů řízení.
  11. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém žalovaný rozhodl nyní napadeným rozhodnutím ze dne 23. 10. 2023 č. j. MSK 127153/2023. Žalovaný změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, a to tak, že ve výrokové části text: „v Ostravě – Bartovicích na ulici Těšínská na úrovni č. 648/506, přechod Ještěrka, ve směru jízdy na Radvanice,“ nahradil textem „v Ostravě – Bartovicích na ulici Těšínská na úrovni ozdravného centra JEŠTĚRKA, SAREZA, před přechodem pro chodce, ve směru jízdy na Radvanice,“ a ve zbývající části rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
  12. K žalobní námitce žalobce, že žalovaný svým rozhodnutím změnil výrok rozhodnutí v rozsahu vymezení místa přestupku, krajský soud uvádí, že změnou výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaným nedošlo k porušení práva žalobce vyjádřit se ke sdělení obvinění, protože se v daném případě jednalo o zpřesnění popisu skutku. Správní orgán I. stupně v souladu se sděleným obviněním a podklady ve spise, ve výroku rozhodnutí místo spáchání přestupku vymezil takto: „v Ostravě – Bartovicích na ulici Těšínská na úrovni č. 648/506, přechod Ještěrka, ve směru jízdy na Radvanice“. Žalovaný v napadeném rozhodnutí provedl změnu ve smyslu zpřesnění místa spáchání přestupku jako „v Ostravě – Bartovicích na ulici Těšínská na úrovni Ozdravného centra JEŠTĚRKA, SAREZA, před přechodem pro chodce, ve směru jízdy na Radvanice“. Jestliže z podkladů rozhodnutí, a to z oznámení podezření ze spáchání přestupku, jehož součástí je i fotodokumentace a dále z mapového podkladu místa spáchání přestupku pořízeného z google.maps, z něhož po porovnání s fotografií z rychloměru je patrné, že k měření vozidla žalobce došlo v místě před ostrůvkem s umístěnou dopravní značkou – Přikázaný směr jízdy, a tedy přechodem pro chodce, přičemž objekt č. p. 648/506 je na ulici Těšínské poblíž místa přestupku a „přechod Ještěrka“ je dle podkladů ve spise nejbližší přechod Ozdravného centra JEŠTĚRKA, SAREZA, pak toto zpřesnění místa spáchání přestupku nemohlo ničím zkrátit práva žalobce ve správním řízení. Nedůvodnou soud shledává i námitku žalobce, že nebylo prokázáno místo měření. Skutečnost, že v okamžiku měření se vozidlo žalobce nacházelo před přechodem pro chodce, resp. před ostrůvkem s přikázaným směrem jízdy, plyne, jak výše uvedeno z fotodokumentace k měření rychlosti ve spojení s mapovým podkladem místa spáchání přestupku pořízeného z google.maps, které obsahuje ilustrativní foto místa spáchání přestupku. Oprávnění strážníků městské policie k měření rychlosti v daném místě bylo prokázáno souhlasným stanoviskem vydaným Policií ČR (viz č. l. 83 správního spisu), jehož přílohou je seznam míst určených Policií ČR k měření rychlosti vozidel realizované Městskou policií Ostrava v termínu od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021. V tomto seznamu je i místo označené jako „Bartovice, Těšínská, č. p. 648/506, přechod Ještěrka, oba směry“. Soud souhlasí s žalovaným, že za situace, kdy jsou takto určeny dva body, je úsek jednoznačně určen právě těmito dvěma body a rychlost vozidla řízeného žalobcem byla změřena právě v daném úseku. V posuzované věci správní orgány dostály své povinnosti zjistit skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu). Se závěry žalovaného v napadeném rozhodnutí se soud zcela ztotožňuje, a proto v podrobnostech na ně odkazuje.
  13. Soud neshledal vady řízení, které by založily nezákonnost napadeného rozhodnutí. S ohledem na shora uvedené krajský soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zamítl.
  14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Ostrava 30. 4. 2024

 

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.