č. j. 19 Ad 39/2023 - 51
|
|
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci
žalobce: J. C.
zastoupen Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem
sídlem 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, Tyršova 1714/27
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 10. 2023, ve věci invalidního důchodu
takto:
Odůvodnění:
1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 7. 2023 č. j. X, kterým byl žalobci odňat invalidní důchod a uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila.
2. Žalobce namítal nesprávné posouzení zdravotního stavu, neboť jeho zdravotní stav mu nedovoluje vlastní prací dosáhnout výdělku odpovídají tělesným, smyslovým a duševním schopnostem. Žalobce současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne 11. 12. 2023, č. j. 19 Ad 39/2023-20 byl žalobci ustanoven zástupcem Mgr. Vadim Rybář, který dne 9. 2. 2024 žalobu doplnil. Zástupce v doplnění žaloby uvedl, že oproti tvrzení žalované nedošlo vůbec k remisi zdravotního stavu žalobce a jeho onkologické onemocnění bohužel stále trvá. Naopak se jeho stav nachází v progresi, což potvrzuje jeho opětovná hospitalizace v období 27. 11. – 19. 12. 2023 ve Fakultní nemocnici Ostrava pro vážné obtíže. Během této hospitalizace byl žalobci zjištěn „objemný high-grade gliom F vlevo“ (typ primárního mozkového nádoru dospělých), „ve výrazné progresi ve srovnání s minulým vyšetřením 28. 3. 2023“. Dne 4. 12. 2023 podstoupil žalobce operaci. Nepříznivost a nestabilitu zdravotního stavu a z něj vycházející částečnou či úplnou neschopnost vykonávat výdělečnou činnost žalobce dokládal závěry lékařů z doby před uvedenou hospitalizací, propouštěcí zprávou a dalšími lékařskými zprávami. Na doporučení onkologa MUDr. R. Š. podstoupil žalobce dne 12. 1. 2024 úvodní dávku chemoterapie. Uzavřel, že onkologické onemocnění žalobce trvá, probíhá léčba chemoterapií, nezávislí ošetřující lékaři se shodují na závěru o jeho nemožnosti pracovní činnosti a výslovně doporučují dále pobírat invalidní důchod.
3. Žalovaná v písemném vyjádření odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a závěry posudků vypracovaného lékařem OSSZ Karviná a lékařem ČSSZ pracoviště Hradec Králové. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR.
4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 11. 7. 2023 č. j. X odňala od 10. 8. 2023 žalobci invalidní důchod. Podkladem rozhodnutí žalované byl posudek OSSZ Karviná ze dne 26. 6. 2023, dle jehož závěru žalobce již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 2. 10. 2023, č. j. X tak, že námitky zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 11. 7. 2023 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku lékaře oddělení Lékařské posudkové služby pro pracoviště České správy sociálního zabezpečení Hradec Králové ze dne 12. 9. 2023. Podle posudkového závěru rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II, oddílu A, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 15 – 25 %. Posuzující lékař míru poklesu pracovní schopnosti žalobce stanovil vzhledem ke stupni zdravotního postižení při horní hranici daného procentního rozmezí, tj. ve výši 25 %. Posuzující lékař uvedl, že ze všech podkladů vyplývá, že se jedná o lehké funkční postižení se stavem v kompletní remisi po více než 6 měsících od ukončení aktivní léčby, v remisi onemocnění, bez lokální recidivy procesu, v dlouhodobě stabilizovaném stavu. Posuzují lékař dospěl po zhodnocení podkladové dokumentace ke zjištění, že posudkový závěr LPS OSSZ Karviná ze dne 26. 6. 2023 byl správný a lze ho při námitkovém řízení potvrdit. K datu napadeného rozhodnutí ČSSZ ze dne 11. 7. 2023 po přešetření namítaných skutečností zdravotní stav žalobce neodpovídal žádnému stupni invalidity. Den zániku invalidity byl stanoven dnem posouzení zdravotního stavu OSSZ Karviná, tj. 26. 6. 2023.
6. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 25. 4. 2024, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %. Předsedkyní posudkové komise byla MUDr. M. K., další lékařkou MUDr. F. H. s odborností neurologie a tajemnicí Mgr. P. L. Žalobce nebyl jednání posudkové komise přítomen. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů, diagnostický souhrn a posudkové hodnocení. V posudkovém zhodnocení posudková komise konstatovala, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 2. 10. 2023 je recidivující nádorové onemocnění mozku, stav odpovídá kap. II, položce 1, písmenu e), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 70-80 % stanovila posudková komise 70 %, neboť je žalobce samostatně pohyblivý, vidí a slyší, je schopen komunikace. Dle posudkové komise se jedná o zvlášť těžké postižení vzhledem k recidivě zhoubného nádoru mozku s operačními zákroky 2019, 2020 a 2023, kdy poslední operaci podstoupil dne 4. 12. 2023. Stav zanechal následky v. s. trvalé (v myšlení a poruše řeči, porucha hybnosti pravé horní končetiny). Žalobce není schopen fyzické ani psychické zátěže, se kterou vykonával výdělečnou činnost. Jedná se nadále o invaliditu III. stupně, neboť nebylo prokázáno zlepšení ani stabilizace zdravotního stavu. MR vyšetřením mozku 12/2023 bylo prokázáno zhoršení zdravotního stavu, které však bylo přítomné s pravděpodobností blížící se jistotě již k datu rozhodnutí ČSSZ 2. 10. 2023. Kontrolní lékařskou prohlídku vzhledem k věku stanovila posudková komise za 3 roky. Komise tedy uzavřela, že u žalobce trvá nadále III. stupeň invalidity bez přerušení.
7. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
8. Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
9. Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz rozsudek NSS č. j. 5 Ads 37/2003 – 92).
10. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky.
11. Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003 – 54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena.
12. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce. Soud považuje posudek Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě za úplný a přesvědčivý. Soud neměl důvod zpochybnit závěry posudkové komise, že u žalobce šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 % k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí a žalobce tak byl nadále invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a šlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, a to bez přerušení. Posudek PK MPSV ČR v Ostravě byl tedy stěžejním důkazem, jak výše uvedeno, splňujícím požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti a krajský soud z tohoto posudku vycházel.
13. Soud proto v souladu s § 78 odst. 1 s. ř. s. přezkoumávané rozhodnutí žalované zrušil pro vady řízení, které spatřuje v nesprávně zjištěném skutkovém stavu a vrací věc správnímu orgánu k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s.
14. Podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšný žalobce se vzdal práva na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ostrava dne 21. 5. 2024
Mgr. Jarmila Úředníčková
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje I.M.