[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci
žalobce: M. Z.
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963
sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2023, č. j. X
takto:
- Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 10. 2023, č. j. X se pro nezákonnost zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Přerově dne 20. 12. 2023, postoupenou Krajskému soudu v Hradci Králové usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2024, č. j. 72 Ad 14/2024-15, domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalované, jímž byly podle § 92 odstavec 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, (dále jen „správní řád“) zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí o odejmutí invalidního důchodu ze dne 5. 5. 2023 jako opožděné. Žalobce v žalobě namítl, že rozhodnutí bylo odesláno žalobci na „starou adresu“ X a že k žalobci se dostalo na novou adresu v X až dne 25. 9. 2023.
- Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na obsah žalovaného rozhodnutí, namítla, aby soud žalobu zamítl.
- Podle ustanovení § 76 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“). Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů v rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je založena na nedostatku důvodů skutkových. Za takové vady lze považovat případy, kdy správní orgán opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované anebo případy, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy byly v řízení provedeny.
- V projednávané věci odůvodnění žalovaného rozhodnutí neobsahuje takové skutkové důvody, ze kterých by bylo možné posoudit zákonnost žalovaného rozhodnutí, spočívající v odmítnutí námitek jako opožděných (§ 92 odstavec 1 správního řádu, § 88 odstavec 8 zákona č. 582/1991 Sb.).
- Předně žalované rozhodnutí neobsahuje důvody a důkazy týkající se právních účinků a způsobu doručení rozhodnutí o odejmutí invalidního důchodu ze dne 5. 5. 2023, když je v něm pouze uvedeno, že „toto rozhodnutí ČSSZ účastníkovi řízení doručovala ode dne 5. 5. 2023“. Z této věty nelze seznat, jakým způsobem a konkrétně kdy bylo toto rozhodnutí žalobci doručeno, tj. zda bylo doručováno na adresu trvalého pobytu žalobce, či jiným způsobem, či jiným zákonným způsobem dle § 19 odstavec 1 správního řádu čárka, podle něhož se fyzickým osobám doručuje písemnost na adresu pro doručování, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoliv bude dostižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu Žalovaný, respektive žalovaná se rovněž dostatečně nevypořádala přezkoumatelným způsobem s námitkou účastníka o jeho přestěhování na novou adresu (do X), které podle tvrzení žalobce proběhlo již v roce 2021, tedy dva roky před doručováním rozhodnutí o odejmutí důchodu. Žalovaná pouze uvedla, že „ČSSZ nad rámec potřebného poznamenává, že účastník řízení svou aktuální adresu neoznámil ČSSZ. ČSSZ vycházela z ustanovení § 17 odstavec 6, třetí věty o tom, že písemného dokladu o doručení nebo dování není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení zjevné, že mu bylo doručeno“. Z žalovaného rozhodnutí nelze seznat, zda v případě, kdy bylo doručováno na adresu trvalého bydliště žalobce, tak zda v době doručování si žalovaná ověřila aktuálnost trvalého bydliště. Není úkolem soudu ve správním soudnictví, aby tyto údaje za žalovanou krajský soud zjišťoval a doplňoval tak odůvodnění žalovaného rozhodnutí. Navíc, pokud by žalobce změnil adresu trvalého bydliště již v roce 2021 se zápisem v evidenci obyvatel, tak doručování na jinou adresu i přes skutečnost, že žalobce o tom žalovanou neinformoval, by nemělo právní účinky. Z žalovaného rozhodnutí tak není zřejmé, zda a jakým způsobem bylo žalované rozhodnutí doručeno, zda například bylo doručeno fikcí dle § 24 správního řádu.
- Krajský soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná a krajský soud bez jednání žalované rozhodnutí zrušil pro vadu řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti žalovaného rozhodnutí pro nedostatek důvodů (§ 76 odstavec 1 písmeno a) s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odstavec 4 s. ř. s.).
- V dalším řízení žalovaná se bude přezkoumatelným způsobem zabývat otázkou způsobu a času doručení rozhodnutí o odejmutí důchodu žalobci s tím, že k tomu provede potřebné dokazování (zjištění trvalého pobytu žalobce v době doručování) a způsob doručení a okamžik doručení konkrétně uvede i v novém rozhodnutí.
- Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odstavec 1 s. ř. s., když úspěšnému žalobci žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly a žalované toto právo rovněž nevzniklo, když na něj nemá v případě neúspěchu ve věci nárok.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Pardubicích dne 2. května 2024
JUDr. Jan Dvořák v. r.
samosoudce