[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí Revizní komise žalované ze dne 20. 9. 2023, č. j. VZP-23-05193583-D4GE

takto:

1. Rozhodnutí Revizní komise Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 20. 9. 2023, č. j. VZP-23-05193583-D4GE, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobce podal dne 31. 10. 2022 návrh na posouzení naplnění podmínek nároku žalobce jako pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Všeobecná zdravotní pojišťovna návrh žalobce rozhodnutím ze dne 1. 8. 2023, č. j. VZP-23-04267167-A435, zamítla. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím právního zástupce odvolání. Žalovaná jakožto příslušný odvolací orgán odvolání žalobce podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutím č. j. VZP-23-05193583-D4GE ze dne 20. 9. 2023 zamítla jako opožděné. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

2. V podané žalobě žalobce namítal, že z odůvodnění odvolání nelze zjistit, proč odvolání proti rozhodnutí orgánu prvního stupně mělo být podáno opožděně a rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.  Lhůta pro podání odvolání uplynula dne 16. 8. 2023. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvádí, že odvolání proti rozhodnutí orgánu prvního stupně bylo žalovanému doručeno jeho právním zástupcem prostřednictvím e-mailu, a to až dne 17. 8. 2023, avšak v odůvodnění vůbec neuvádí, kdy byl e-mail žalobce odeslán, a pokud jde o okamžik doručení, zda jde o doručení na e-mailový server žalovaného, do jeho spisové služby, do příchozí evidence zaměstnance vyřizujícího podání, či zda jde ještě o jinou úroveň doručení. Rozhodující je okamžik přijetí e-mailu prvním e-mailovým serverem žalovaného a tento ve zjištěném skutkovém stavu napadeného rozhodnutí zcela chybí.
3. Žalobce dále namítal, že pokud by datum 17. 8. 2023 mělo znamenat okamžik doručení odvolání na první e-mailový server žalovaného, taková skutečnost nebyla prokázána, a nebylo tak prokázáno, že by odvolání proti rozhodnutí orgánu prvního stupně bylo podáno opožděně. Odvolání žalobce podal prostřednictvím jeho zástupce e-mailem na elektronickou adresu podatelny žalovaného, přičemž e-mail byl odeslán dne 16. 8. 2023 v čase 23:58:25 a doručování na e-mailový server žalovaného trval podle systému Gmail provozovaného společností Google 0 sekund. Odvolání tak bylo na e-mailový server žalovaného doručeno dne 16. 8. 2023 v čase 23:58:25, tedy včas. I kdyby však k doručení mělo dojít až dne 17. 8. 2023 v čase 00:01:16, což je čas uvedený v protokolu o výsledku ověření datové zprávy generovaném spisovou službou žalovaného, nebylo by možné takový čas považovat za datum doručení, neboť v takovém případě jde o technickou poruchu na straně žalovaného. Napadené rozhodnutí je tak dle žalobce nezákonné pro nesprávné zjištění skutkového stavu.
4. V podané žalobě se žalobce opřel o stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21, č. 402/2021 Sb., dle kterého v případě hraničních situací, kdy při posouzení včasnosti podání budou hrát roli jednotlivé sekundy; nemůže soud postupovat mechanicky a musí ve spolupráci s příslušným provozovatelem e-mailového serveru soudu zjistit, kdy došlo k detekci podání na prvním e-mailovém serveru, za který nese odpovědnost stát.
5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že rozhodnutí bylo žalobci doručeno do datové schránky jeho právního zástupce dne 1. 8. 2023. Konec lhůty pro podání odvolání připadl na 16. 8. 2023. Žalobce podal proti rozhodnutí blanketní odvolání, které odeslal prostým mailem bez elektronického podpisu. Dle záznamu uvedeného v elektronické spisové službě žalované je jako okamžik doručení uvedeno datum 17. 8. 2023 00:01:16. Žalovaná v návaznosti na podanou žalobu v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2021, sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21, ověřila okamžik, kdy se e-mailová zpráva obsahující blanketní odvolání žalobce dostala do dispozice žalované a bylo zjištěno, že přes první server ve správě žalované (dane1.vzp.cz – poštovní brána) zpráva prošla dne 16.08.2023 ve 23:58:36. Blanketní odvolání žalobce proti rozhodnutí žalované tak bylo podáno poslední den lhůty, tedy nebylo podáno opožděně.

III.

Posouzení žaloby

6. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí.
7. Městský soud v Praze o věci samé rozhodl bez jednání dle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s., jelikož ani žalobce ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřili, má se tedy za to, že souhlasili s projednáním věci bez jednání.
8. Z obsahu správního spisu soud zjistil že prvostupňové rozhodnutí ze dne 1. 8. 2023, č. j. VZP-23-04267167-A435 bylo žalobci doručeno do datové schránky jeho právního zástupce dne 1. 8. 2023.
9. Žalovaná v napadeném rozhodnutí ze dne 20. 9. 2023 použila ust. § 40 odst. 1 písm. d) a § 83 odst. 1 správního řádu a shledala, že patnáctidenní lhůta k podání odvolání počala plynout dne 2. 8. 2023 a poslední den pro podání odvolání byl den 16. 8. 2023, žalobce podal odvolání až dne 17. 8. 2023, tedy po marném uplynutí lhůty. Proto podle § 92 odst. 1 správního řádu odvolání zamítla.
10. Dle § 83 odst. 1, zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
11. Dle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je–li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je–li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže–li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.
12. V daném případě je zapotřebí posoudit otázku včasnosti podaného odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, zejména k elektronickým podatelnám soudních orgánů, kterou lze využít i ve vztahu ke správním orgánům, plyne, že pokud není doručováno prostřednictvím držitele poštovní licence, případně jiného orgánu, který má povinnost písemnosti doručit, považuje se za rozhodný okamžik doručení okamžik, kdy se podání dostane do sféry soudu, případně jiného orgánu veřejné moci (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 7 Afs 113/2014, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010 – 79, publ. pod č. 2131/2010 Sb. NSS, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2009, sp. zn. III. ÚS 2361/08). V případě podání účastníka řízení e-mailem je tak rozhodný okamžik dojití podání správnímu orgánu či soudu s tím, že v případě hraničních situací, kdy při posouzení včasnosti podání budou hrát roli jednotlivé sekundy, je okamžikem doručení ten, kdy došlo k detekci podání na prvním e-mailovém serveru, za který nese odpovědnost stát (viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2021, sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21.)
13. Mezi stranami bylo nesporné, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno do datové schránky jeho právního zástupce dne 1. 8. 2023, patnáctidenní lhůta k podání odvolání počala běžet dne 2. 8. 2023 a její poslední den připadl na 16. 8. 2023. Poté, co žalovaná na základě žaloby opětovně prověřila čas doručení odvolání na první server žalované, bylo rovněž nesporné, že právní zástupce žalobce odeslal dne 16. 8. 2023 v čase 23:58:25 emailovou zprávou bez zaručeného elektronického podpisu na elektronickou adresu podatelny žalované blanketní odvolání žalobce, kdy tato zpráva prošla přes první server ve správě žalované dne 16. 8. 2023 ve 23:58:36.
14. Odvolání tak bylo podáno v odvolací lhůtě. Žalobní námitka je důvodná.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

15. Na základě shora uvedeného dospěl městský soud k závěru, že nebyl dán důvod k zamítnutí odvolání jako opožděného dle § 92 odst. 1 správního řádu, a že žaloba je s ohledem na nezákonnost napadeného rozhodnutí důvodná.  Soud proto napadené rozhodnutí dle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
16. Podle ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s. je žalovaná vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázána. V dalším řízení bude žalovaná vycházet z toho, že odvolání žalobce bylo podáno včas.
17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a odměny za zastupování advokátem, který je plátcem DPH. Zástupce žalobce ve věci učinil dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby), za které mu náleží částka 3 100 Kč za každý z úkonů dle ust. § 9 odst. 2 a § 7 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, společně s náhradou hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za úkon. Celkem tedy náleží žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 11 228 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha  10. dubna 2024

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu