[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

Rozsudek

jménem republiky

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

takto:

1. Rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie Libereckého kraje ze dne 28. 4. 2022, č. j. KRPL-6381-12/ČJ-2022-1800KR, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 34 988,40 Kč k rukám advokáta JUDr. Josefa Kopřivy, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení.

1.    Spor v projednávané věci se týká žádostí žalobce ze dne 20. 4. 2020 a dne 8. 6. 2020 o přiznání náhrady škody v souvislosti s úrazem, který žalobce utrpěl v době výkonu služby dne 20. 5. 2019, kolem 13:30 hod., v ulici Pod Holým vrchem 1734 v České Lípě, v objektu územního odboru Česká Lípa, kde při chůzi ze schodů na venkovním schodišti uklouzl, upadl a udeřil se do zad a pravého boku, čímž si dle prvotní lékařské zprávy ze dne 20. 5. 2019 způsobil zhmoždění dolní části zad, pánve, pravé kyčle a stehna (dále jen „služební úraz“).

2.    O žádostech rozhodl náměstek ředitele krajského ředitelství pro ekonomiku ve věcech služebního poměru rozhodnutím ze dne 20. 12. 2021, č. j. KRPL-49063-104/ČJ-2019-1800HS, tak, že výrokem I. přiznal žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením podle § 101 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „služební zákon“), zatímco výrokem II. zamítl žádost o poskytnutí náhrady za ztížené společenské uplatnění [§ 101 písm. b) a § 104 služebního zákona], jednorázového odškodnění [§ 101 písm. d) a § 105 služebního zákona], poskytnutí náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě [§ 101 písm. a) a § 103 služebního zákona] a náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením [§ 101 písm. c) služebního zákona] požadovaných žalobcem nad rámec výroku I. K podanému odvolání žalobce toto rozhodnutí následně potvrdil žalovaný, který v záhlaví označeným rozhodnutím odvolání zamítl.

3.    Pro posouzení právě projednávané věci jsou klíčová skutková zjištění správních orgánů, která se týkají příčinné souvislosti mezi služebním úrazem a současnými zdravotními obtížemi žalobce. Oba správní orgány dospěly ke shodnému skutkovému závěru, že příčinná souvislost mezi služebním úrazem a zhoršeným zdravotním stavem žalobce nebyla prokázána. Tento závěr správní orgány vystavěly především na znaleckém posudku ustanoveného znalce prof. Seidla (a jeho dvou doplněních) a dále lékařské zprávě MUDr. X. Jelikož navíc příčinnou souvislost mezi služebním úrazem a zdravotními obtížemi žalobce neměly jednoznačně potvrdit ani další lékařské zprávy, jimiž byla hodnocena způsobilost žalobce pro výkon služby, či jiné důkazy zjištěné ve správním řízení, správní orgány žádosti žalobce v uvedeném rozsahu zamítly.

II. Žaloba

4.    Ve včas podané žalobě žalobce především namítal, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci. Měl za to, že dotaz, zda byl služební úraz spouštěčem zdravotních obtíží žalobce, a pokud ano, zda byl příčinou důležitou, podstatnou a značnou, měl být položen zejména MUDr. M., když to byla právě MUDr. M., ke které byl žalobce vyslán na doporučení prof. Seidla, a která dělala žalobci podrobné vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici. I když žalobce v průběhu správního řízení upozorňoval, že samotný průběh neurologického vyšetření, jakož i komentář MUDr. M., který vyšetření provázel, byl v rozporu s tím, co uvedl prof. Seidl, nebyly tyto rozpory vysvětleny. K vysvětlení rozporů mohl přispět výslech obou lékařů, jak žalobce požadoval. Žalobce odkazoval na audionahrávku dokumentující neurologické vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici dne 18. 8. 2021. Audionahrávka dle žalobce jasně prokazuje zásadní rozpor mezi ústním sdělením MUDr. M. k příčinám zdravotního stavu žalobce a obsahem následně vyhotovené lékařské zprávy. Žalovaný měl tuto audionahrávku provést jako důkaz a její obsah zařadit do svých úvah v rámci posouzení věci. Žalobce zdůraznil, že zvukový záznam byl pořízen v souladu se zákonem jako důkaz pro řízení ve věcech služebního poměru. Audionahrávka obsahuje pouze posouzení zdravotního stavu žalobce a nejedná se tak o záznam osobní či intimní povahy jiné osoby, který by nebylo možné použít.

5.    Žalobce uzavřel, že je mu 33 let a do doby služebního úrazu netrpěl žádnými zdravotními obtížemi. Lékařským posudkem bylo osvědčeno dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti, pro které došlo k nucenému ukončení služebního poměru. Žalobce je tak nyní vzhledem ke svému zdravotnímu stavu omezen v bezproblémovém pohybu, ale i běžných úkonech, jako je např. řízení vozidla. Již v tomto kontextu působí napadené rozhodnutí, které popírá příčinnou souvislost mezi služebním úrazem a poškozením zdraví, nepřesvědčivým dojmem. Žalobce proto navrhoval, aby soud ustanovil revizního znalce, který by zásadní otázku, tj. zda byl služební úraz spouštěčem zdravotních potíží žalobce, zodpověděl. Pokud by byla první otázka zodpovězena kladně, bylo by třeba položit i doplňující dotaz, a sice zda byl služební úraz důležitou, podstatnou a značnou příčinou vzniku zdravotních potíží žalobce. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

6.    V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně i napadeného rozhodnutí. K námitce, že se správní orgán I. stupně spokojil se závěry prof. Seidla a nepoložil dotazy MUDr. M., žalovaný uvedl, že závěry podané prof. Seidlem jako nezávislým znalcem ve věci a zapracované do znaleckého posudku ze dne 21. 10. 2020, které byly dvakrát doplněny v souvislosti s novými zjištěními z odborných vyšetření, byly zcela v souladu s oficiálními závěry obsaženými ve zprávě MUDr. M. Oba lékaři se ve svých výstupech shodli. Pro správní orgány byl nicméně rozhodující právě znalecký posudek, neboť pouze prof. Seidl, jako znalec ustanovený za účelem posouzení skutečností vyžadujících odborné znalosti a seznámený se všemi rozhodnými podklady, je mohl vnímat v patřičném kontextu. Je proto logické, že správní orgán I. stupně položil otázky ke zdravotnímu stavu žalobce znalci, nikoliv MUDr. M. V souladu se zásadou koncentrace řízení žalovaný jako důkaz nepřipustil audionahrávku pořízenou v průběhu prvoinstančního řízení. Žalovaný uzavřel, že ve vyjádření obou lékařů nejsou žádné rozpory, kvůli kterým by správní orgán I. stupně či žalovaný měl důvod provádět další dokazování ve věci. Stav věci byl na základě shromážděných podkladů zjištěn bez důvodných pochybností. Tvrzení žalobce, že až do úrazu neměl ve svém životě žádné potíže, a popisování jeho současného stavu je dle žalovaného nutno vnímat jako vyjádření subjektivního charakteru, které není možné prokázat či reálně podložit. Ze všech uvedených důvodů žalovaný navrhoval žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

IV. Posouzení věci krajským soudem

7.    Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních bodů v souladu s dispoziční zásadou, kterou je správní soudnictví ovládáno, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

8.    Nejprve je třeba zdůraznit, že krajský soud rozhoduje ve věci podruhé. Rozsudkem ze dne 15. 2. 2023, č. j. 59 Ad 5/2022-62, zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil dle § 78 odst. 1 ve spojení s § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Konstatoval, že závěry obsažené v napadeném rozhodnutí sice odpovídají tomu, co na základě důkazů provedených ve správním řízení vyšlo najevo, podle znaleckého posudku MUDr. Dohnala ze dne 25. 10. 2022, který žalobce předložil až v řízení před soudem, a jímž soud provedl důkaz při ústním jednání dne 15. 2. 2023, však „léčba [žalobce] probíhala v souvislosti s následky úrazu“, jenž „zanechal trvalé následky v podobě chronického bolestivého dráždění pátého bederního a prvního křížového obratle vpravo“. Krajský soud nepřistoupil k odstraňování zjištěných rozporů mezi znaleckými posudky prof. Seidla a MUDr. Dohnala, neboť měl za to, že dokazování je nutné doplnit poměrně zásadním způsobem tak, aby bylo možné dospět k jednoznačnému závěru ohledně existence příčinné souvislosti mezi služebním úrazem žalobce a jeho aktuálními zdravotními obtížemi.

9.    Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 9. 5. 2023, č. j. 9 As 88/2023-44, však rozsudek krajského soudu č. j. 59 Ad 5/2022-62, zrušil. Dospěl k závěru, že s ohledem na zásadu procesní ekonomie, resp. rychlost a hospodárnost řízení je nezbytné, aby se správní soud, který zjistí rozpor mezi znaleckým posudkem obsaženým ve správním spise a nově provedeným znaleckým posudkem, sám nejprve pokusil tyto rozpory odstranit. V takovém případě se dle Nejvyššího správního soudu jedná stále objasňování skutkového stavu v rámci přezkumné pravomoci správního soudu. Důvodem pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. tedy bude až případné skutečné zpochybnění správním orgánem zjištěného stavu s ohledem na provedení dotčeného objasnění soudem zjištěných rozporů.

10.                   Krajský soud proto nechal ve věci vypracovat revizní znalecký posudek, kterým provedl důkaz při dalším ústním jednání dne 24. 4. 2024. V posudku ze dne 22. 1. 2024 znalec z oboru zdravotnictví, odvětví různá - specializace neurologie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, MUDr. Zdeněk Bešta dospěl k závěru, že se u žalobce „nejedná o projev obecného onemocnění, ale o primární poškození meziobratlové ploténky v důsledku pádu ze dne 20. 5. 2019. Je tedy v přímé i příčinné souvislosti s tímto úrazem. Průběh poúrazových změn a příznaků odpovídá v čase i intenzitě literárním údajům…“ Ke znaleckému posudku prof. Seidla MUDr. Bešta konstatoval, že „jeho tvrzení o tom, že nález je pouze v rovině subjektivní, není v dokumentaci podloženo dostatečnými důkazy, protože v celé předložené zdravotnické dokumentaci jsou neurologem popisovány objektivní známky dráždění sedacího nervu, jako je narušení šlacho-svalových reflexů, pozitivita napínacích manévrů na postižené končetině, případně i výpadek citlivosti.“ Tytéž příznaky zjistil MUDr. Bešta i při vlastním znaleckém zkoumání s tím, že některé manévry a testy prováděl opakovaně v různých modifikacích s naprosto konzistentními výsledky. Znalec dále uvedl, že „pro úrazový původ poškození meziobratlové ploténky svědčí i skutečnost, že ploténka je poškozená jako jediná bez jakýchkoliv změn na ploténkách sousedních, jak by u degenerativních změn bylo obligátní“. Posudek MUDr. Dohnala považoval MUDr. Bešta za adekvátní a k jeho závěrům neměl připomínek. Dle revizního znaleckého posudku byl v žalobcově případě postižen pátý bederní případně první křížový kořen sedacího nervu, což je viditelné na popisu snímků počítačovým tomografem, případně i nukleární magnetickou rezonancí. Tento stav odpovídá i klinickým změnám v obraze onemocnění žalobce, tj. pozitivita napínacích manévrů v úrovni dolních částí sedacího nervu, dále i výpadek citlivosti a nestabilita motoriky na úrovni hlezna a prstů. Tento nález je popsán ambulantním neurologem MUDr. S. v nálezech mezi roky 2019 a 2023, ale obdobné chorobné příznaky shledal znalec i při vyšetření 19. 1. 2024 s tím, že jednotlivé aplikované testy vylučovaly případnou simulaci. Znalec shrnul, že u žalobce došlo k úrazovému poškození páté bederní meziobratlové ploténky, které se projevilo chronickými bolestmi a projevy dráždění sedacího nervu. S odvoláním na zkušenosti z vlastní lékařské praxe uvedl, že nález zcela nevýrazný na zobrazovacích technikách bývá doprovázen výraznými klinickými projevy, jak na úrovni bolestivosti, tak na úrovni poruchy funkce nervového kořene či nervových kořenů sedacích nervů.

11.                   Při ústním jednání dne 24. 4. 2024 znalec stvrdil závěry, ke kterým v revizním posudku dospěl. K dotazu žalovaného vysvětlil, že blíže nehodnotil závěry MUDr. M., neboť vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici žádné další údaje významné pro vypracování revizního znaleckého posudku nepřineslo. Konstatoval, že neumí vysvětlit, proč se závěry MUDr. M. liší od závěrů ostatních neurologů. Nález tak, jak ho popisuje magnetická rezonance, i bez vlastního vyšetření posuzovaného, by znalec hodnotil minimálně jako hraniční. Pokud jde o EMG vyšetření, znalec zdůraznil, že vykazuje značné limity. Sám vyšetřující lékař konstatoval, že právě v této lokalizaci je vyšetření zatíženo chybovostí. Dle znalce běžná neurologická obec standartně EMG vyšetření už ani neužívá. K dotazu žalovaného znalec dále uvedl, že kromě již provedených vyšetření lze páteřní kanál vyšetřit pomocí kamery, jedná se však o invazivní techniku používanou ve specifických případech, která se v České republice provádí pouze na dvou specializovaných pracovištích. Znalec zdůraznil nutnost posuzování výsledků získaných zobrazovacími technikami s klinickým stavem. Popsal, jakým způsobem žalobce vyšetřil, a trval na tom, že jednotlivé aplikované testy vylučovaly případnou simulaci.

12.                   Provedený důkaz revizním znaleckým posudkem MUDr. Bešty byl soudem zhodnocen podle § 77 odst. 2 s. ř. s. Při hodnocení posudku soud ověřil jeho náležitosti a posudek hodnotil z hlediska jeho úplnosti, objektivnosti a přesvědčivosti. Žádné skutečnosti posudkový závěr zpochybňující přitom neshledal. Znalec v revizním znaleckém posudku dle soudu srozumitelně vysvětlil, proč nesouhlasí se závěry prof. Seidla, o jehož znalecký posudek se opírá napadené rozhodnutí. Ani výslech revizního znalce nezavdal důvod k pochybám o přesvědčivosti, úplnosti a srozumitelnosti revizního posudku. Soud nedoplňoval dokazování výslechem žalobce k okolnostem jeho vyšetření prof. Seidlem a MUDr. Beštou ani audionahrávkou z vyšetření žalobce MUDr. M., jak navrhoval žalobce, ale ani výslechem prof. Seidla, jak navrhoval žalovaný, protože to vzhledem k výše uvedenému pro posouzení důvodnosti žaloby považoval za nadbytečné.

13.                   Soudu tedy nezbývá než uvést, že v projednávaném případě byla na základě revizního znaleckého posudku doplněného podrobnou výpovědí znalce zákonným způsobem zjištěna příčinná souvislost mezi zdravotními obtížemi žalobce (chronické bolesti a projevy dráždění sedacího nervu) a služebním úrazem, který utrpěl dne 20. 5. 2019. Pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že příčinná souvislost mezi služebním úrazem a zhoršeným zdravotním stavem žalobce nebyla prokázána, vycházel z nesprávně zjištěného skutkového stavu.

V. Závěr a náklady řízení

14.     Z uvedených důvodů soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení dle § 78 odst. 1 ve spojení s § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. V souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. soud vyslovil, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, který bude v dalším řízení podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vysloveným právním názorem soudu vázán.

15.     Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.  Ve věci měl úspěch žalobce, soud mu proto proti žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které důvodně vynaložil.

16.     Žalobce byl v řízení před soudem zastoupen advokátem, náleží mu proto náhrada nákladů spojených se zastoupením. Odměna právního zástupce žalobce činí za šest úkonů právní služby (převzetí věci, podání žaloby, účast na jednáních dne 15. 2. 2023 a dne 24. 4. 2024, vyjádření ke kasační stížnosti žalovaného a vyjádření ke znaleckému posudku) v hodnotě 3 100 Kč za jeden úkon [§ 1 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)] celkem 18 600 Kč. Za vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti náleží odměna ve výši jedné poloviny za úkon, tedy 1 550 Kč [§ 11 odst. 2 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu]. Náhrada hotových výdajů pak sestává z paušální částky 1 800 Kč (6 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu). Soud neuznal odměnu a náhradu nákladů řízení v souvislosti s předložením důkazního prostředku (znaleckého posudku vypracovaného pro jiné řízení), neboť předložení důkazního prostředku není samostatným úkonem právní služby. Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč za 12 započatých půlhodin v souvislosti s cestou ze sídla advokáta v Praze k ústnímu jednání dne 15. 2. 2023 a dne 24. 4. 2024 v Liberci podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu.

17.     Náklady řízení jsou dále tvořeny náhradou cestovného ve výši 1 629 Kč za cestu advokáta z Prahy do Liberce na jednání dne 15. 2. 2023 a zpět [náhrada za použití dopravního prostředku dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. a náhrada za pohonné hmoty dle § 158 odst. 2 až 4 zákoníku práce a § 4 písm. c) vyhlášky
č. 467/2022 Sb. - při průměrné spotřebě pro kombinovaný provoz dle technického průkazu 5 l/100 km, ujeté vzdálenosti 220 km a ceně 44,10 Kč za 1 l nafty, a náhradě 5,20 Kč za 1 km jízdy, při cestě osobním automobilem BMW]. A dále jsou tvořeny náhradou cestovného ve výši 1 657,70 Kč za cestu advokáta z Prahy do Liberce na jednání dne 24. 4. 2024 a zpět [náhrada za použití dopravního prostředku dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb. a náhrada za pohonné hmoty dle § 158 odst. 2 až 4 zákoníku práce a § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb. - při průměrné spotřebě pro kombinovaný provoz dle technického průkazu 5 l/100 km, ujeté vzdálenosti 220 km a ceně 38,70 Kč za 1 l nafty, a náhradě 5,60 Kč za 1 km jízdy, při cestě osobním automobilem BMW].

18.Soud tak přiznal žalobci náhradu nákladů připadajících na jeho zastoupení ve výši 26 436,70 Kč a dále v souladu s § 57 odst. 2 s. ř. s. částku 5 551,70 Kč odpovídající DPH ve výši 21 %, celkem tedy 31 988,40 Kč. Dále žalobci náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Celkem tedy přiznal soud žalobci na náhradě nákladů řízení částku 34 988,40 Kč a žalovanému uložil, aby tuto částku zaplatil k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec 24. dubna 2024

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu