5 Azs 137/2024 - 31

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: D. V. T., zastoupen Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem se sídlem Lidická 960/81, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2024, č. j. 62 A 11/2022-64, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti   se přiznává  odkladný účinek.

 

 

Odůvodnění:

 

I.  Vymezení věci

 

[1]               Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 27. 10. 2021, č. j. OAM-1652-23/DP-2019, zamítlo žádost žalobce (dále jen „stěžovatel“) o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Důvodem zamítnutí bylo zjištění, že žalobce v období od 3. 1. 2017 do 23. 11. 2017 vykonával nelegální práci, což představuje jinou závažnou překážku pobytu žalobce na území podle § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).

 

[2]               Žalovaná rozhodnutím ze dne 14. 1. 2022, č. j. MV-195168-4/SO-2021, zamítla odvolání stěžovatele a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra. Proti rozhodnutí žalované podal stěžovatel žalobu, kterou Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) napadeným rozsudkem zrušil. Stěžovatel následně tento rozsudek napadl kasační stížnosti, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

 

II.  Návrh na přiznání odkladného účinku a vyjádření žalované

 

[3]               Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že stále trvají důvody, pro které krajský soud přiznal odkladný účinek jeho žalobě. Stěžovatel pobývá na území České republiky již více než 12 let, nikdy nebyl trestán a svým chováním nenarušil veřejný pořádek. Vycestování ze země by pro něj představovalo újmu, neboť je již v České republice etablován, podniká zde, s čímž jsou spojeny jak závazky, tak příjmy, které tvoří jediný zdroj jeho obživy. Přinejmenším po přechodnou dobu by mu bylo zabráněno pokračovat v podnikání v oboru pedikúra a manikúra, což by vedlo ke ztrátě příjmů a neschopnosti řádně platit nájemné a podnájemné obchodních prostor, kde jsou tyto služby poskytovány. Samotná cesta do Vietnamu (a zpět v případě úspěchu v řízení) by byla pro stěžovatele s ohledem na ztrátu příjmů výrazně nákladná. Stěžovatel žije v České republice společně s manželkou a synem, s nimiž má dobrý vztah. Návrat do země původu by s ohledem na narušení jejich rodinných vazeb představoval citelný zásah do soukromého a rodinného života stěžovatele.

 

[4]               Ačkoli stěžovatel může být k opuštění České republiky donucen až v souvislosti s rozhodnutím o správním vyhoštění, tato skutečnost podle jeho názoru nebrání přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nelze totiž předpokládat, že cizinec má předejít nenahraditelné újmě vědomým porušováním zákona nelegálním pobytem na území České republiky.

 

[5]               Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti pouze odkázala na usnesení krajského soudu ze dne 17. 3. 2022, č. j. 62 A 11/2022-34, kterým byl přiznán odkladný účinek žalobě stěžovatele, a konstatovala, že i v nyní stěžovatel uplatňuje stejné důvody pro jeho přiznání.

 

III.  Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

 

[6]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“ nebo „kasační soud“) jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2  5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Soud podle § 73 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsouli splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

 

[7]               Návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je důvodný.

 

[8]               Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Jeho přiznáním odnímá před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek lze přiznat pouze vůči soudnímu rozhodnutí, vůči němuž směřuje kasační stížnost, případně proti správnímu rozhodnutí, vůči němuž směřovala žaloba.

 

[9]               V posuzované věci by nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti znamenalo, že stěžovatel bude nucen opustit území České republiky. Nelze přehlédnout, že stěžovatel žije na území České republiky 12 let, přičemž do 22. 2. 2017 zde pobýval na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. Později mu bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání s platností od 13. 7. 2017 do 22. 2. 2019. Dne 23. 1. 2019 podal žádost o prodloužení doby platnosti tohoto povolení, v důsledku čehož se podle § 60 odst. 4 zákona o pobytu cizinců považovalo jeho dlouhodobé vízum za platné a doba pobytu na území na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti. Vycestování stěžovatele zpět do země původu by zjevně mělo významný dopad na jeho podnikání i na rodinný život. Zároveň nelze po stěžovateli požadovat, aby předešel újmě spojené s vycestováním tím, že bude vědomě porušovat zákon nelegálním pobytem na území České republiky a vystavovat se riziku, že mu bude uloženo správní vyhoštění (např. usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011100, ze dne 28. 5. 2020, č. j. 5 Azs 141/2020-17, bod 9, nebo ze dne 26. 9. 2022, č. j. 5 Azs 219/2022-29, bod 9).

 

[10]            Uvedená újma, která stěžovateli hrozí, je nepochybně větší než újma, jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Prodloužení tohoto období po dobu řízení o kasační stížnosti, k němuž by přiznání odkladného účinku vedlo, zároveň není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. O tom svědčí i skutečnost, že stěžovatel od doby, kdy podle zjištění žalované vykonával nelegální práci, pobýval na území České republiky na základě různých pobytových oprávnění dalších téměř 7 let, aniž by mu ve vztahu k tomuto období bylo správními orgány rozhodujícími v dané věci jako nezákonné vytýkáno jiné jednání.

 

[11]            Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele přiznal odkladný účinek již krajský soud, postačí v daném případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky napadeného rozsudku krajského soudu. Tím se fakticky dočasně obnovuje odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalované ve věci stěžovatele. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti kasační soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

 

Poučení: Proti tomuto usnesení   nejsou opravné prostředky přípustné.

 

V Brně dne 14. června 2024

 

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu