USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: A. T., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 11. 2023, čj. MV-170813-4/SO-2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 3. 2024, čj. 30 A 90/2023-89,

takto:

I.  Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

II.  Žalobci se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]                Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 1. 9. 2023 zamítlo žádost žalobce o vydání povolení k trvalému pobytu s odkazem na důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu [§ 75 odst. 2 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na územní České republiky, dále jen „zákon o pobytu cizinců“)]. Odvolání žalobce žalovaná zamítla v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Žalobce se následně bránil žalobou, kterou zamítl Krajský soud v Hradci Králové. Proti v záhlaví uvedenému rozsudku podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost, jejíž součástí byl i návrh na přiznání odkladného účinku.

[2]                Stěžovatel uvedl, že si je vědom, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti má povahu mimořádného opatření. Citoval judikaturu, podle které pouhá skutečnost, že cizinec není vydáním napadených rozhodnutí donucen k bezprostřednímu opuštění území České republiky, jako by tomu bylo v případě správního vyhoštění, nemůže být důvodem pro zamítnutí jeho návrhu. Následně předestřel individualizované závažné okolnosti, ve kterých ve spojení se zájmem na osobní účasti v soudním řízení spatřoval důvody pro vyhovění jeho návrhu.

[3]                V první řadě odkázal na délku svého pobytu na území ČR a na svůj zdravotní stav. Žije zde již déle než 17 let a za tu dobu si na území ČR vytvořil zázemí. Hovoří obstojně česky a dlouhodobě zde pracuje, posledních několik let je jednatelem vlastní obchodní společnosti T. s.r.o. Má zde potřebné sociální i materiální zázemí. V roce 2017 mu byla diagnostikována roztroušená skleróza, se kterou se dlouhodobě léčí na neurochirurgické klinice ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Proto potřebuje být v pravidelném kontaktu s lékařem. Svůj zdravotní stav doložil aktuálními lékařskými zprávami, dle kterých musí dodržovat pravidelnou terapii, vyhýbat se přílišnému stresu a korigovat své pracovní vytížení na úroveň úměrnou nemoci. S ohledem na aktuální situaci je však pod značným stresem. V důsledku vydání rozhodnutí žalované se navíc psychicky zhroutil a potřeboval léky na uklidnění.

[4]                Pro kontext stěžovatel dále uvedl, že před téměř 9 lety podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, která byla opakovaně zamítnuta. Nyní je řízení ve fázi, kdy mu opět nebylo vyhověno ze strany správních orgánů ani krajského soudu a je podána kasační stížnost. Již 9 let pobývá na území České republiky v nejistém postavení, navzdory délce svého pobytu a intenzitě, s jakou se do české společnosti integroval. Proto je přesvědčen, že napadené rozhodnutí pro něj představuje nepoměrně vyšší újmu, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám.

[5]                Přiznání odkladného účinku je dle stěžovatele způsobilé tuto újmu odvrátit. Jako žadatel o povolení k trvalému pobytu může požádat o udělení víza za účelem strpění podle § 33 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců, dokud rozhodnutí o jeho žádosti nenabude právní moci.

[6]                Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti navrhla jeho zamítnutí.

[7]                Podle § 107 odst. s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8]                Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je tedy pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a prokázat hrozbu újmy přitom tíží stěžovatele (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20).

[9]                Nejvyšší správní soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda stěžovateli ke dni vydání tohoto usnesení stále hrozí tvrzená újma, spočívající v nezbytnosti vycestovat z území ČR. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že usnesením ze dne 3. 6. 2024, čj. 7 Azs 62/2024-53, byl přiznán odkladný účinek kasační stížnosti téhož stěžovatele v řízení o jeho žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání (srov. bod [4] výše). Jak plyne z bodu 12 citovaného usnesení, na jeho základě nastoupily účinky tzv. fikce pobytového oprávnění podle § 47 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, ve znění do 17. 12. 2015. Tím byla stěžovatelem tvrzená újma, která je totožná jako v nyní souzené věci a je spojena s nutností vycestovat z území ČR, odvrácena. Za těchto okolností rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu pro stěžovatele žádnou bezprostřední újmu neznamená, protože ke dni vydání tohoto usnesení disponuje jiným pobytovým oprávněním (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2020, čj. 8 Azs 161/2020-33, bod 8).

[10]            S ohledem na uvedené stěžovateli nyní nehrozí, že by byl bezprostředně nucen vycestovat z území České republiky. Není proto splněna první z podmínek pro přiznání odkladného účinku, jelikož se tvrzená újma se stala pouze hypotetickou (srov. bod [8] výše).

[11]            Soud proto po posouzení povahy napadeného rozhodnutí a stěžovatelem tvrzených důvodů pro přiznání odkladného účinku dospěl k závěru, že výkon, resp. jiné právní následky napadených rozhodnutí, pro něj samy o sobě nepředstavují bezprostředně hrozící újmu. Protože nebyla naplněna první z podmínek pro přiznání odkladného účinku, nezabýval se soud naplněním zbylých dvou podmínek. Návrh stěžovatele proto zamítl podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.

[12]            Usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté. Proto lze v případě posunu ve skutkových okolnostech o návrhu rozhodnout i opětovně. Pokud by se tedy aktuální pobytová situace stěžovatele opět změnila, může o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti znovu požádat. Již přiznaný odkladný účinek lze i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.). Současně jde o rozhodnutí dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

[13]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) citovaného zákona, či usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023-21, KLUB 213]. Poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona).

[14]            Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080509924. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

K výroku II.:

Nebude-li soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.

V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.

V Brně 13. června 2024

Petr Mikeš

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.

↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓