USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Michala Bobka v právní věci žalobkyně: K. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2023, č. j. MPSV‑2023/122383‑923, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 2. 2024, č. j. 19 Ad 21/2023‑26,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1]                Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Ostravě (dále jen „úřad práce“) rozhodnutím ze dne 30. 3. 2023 přiznal žalobkyni příspěvek na zvláštní pomůcku – digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem ve výši 63 420 Kč dle § 9 odst. 1 a odst. 10 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, které žalovaný zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného pak žalobkyně brojila žalobou, které krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem vyhověl, rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

[2]                Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, s níž spojil rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tento návrh odůvodnil tím, že v případě nepřiznání odkladného účinku a pokračování v řízení bude stěžovatel, vázán rozsudkem krajského soudu, povinen změnit rozhodnutí a přiznat vyšší část příspěvku, jenž bude úřad práce muset následně vyplatit, resp. doplatit. Stěžovatel se však domnívá, že napadený rozsudek není v souladu s platnou legislativou a judikaturou soudů.

[3]               Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu § 107 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.

[4]               Odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u něhož by bylo možno automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti soud pozastavuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno.

[5]               Návrh stěžovatele, který je správním orgánem, je třeba hodnotit v souladu s usnesením rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 ‑ 58, č. 3270/2015 Sb. NSS. Odkladný účinek je zpravidla přiznáván na návrh osoby, která se domáhá ochrany svých veřejných subjektivních práv v postavení žalobce proti správnímu orgánu v postavení žalovaného. Žalovaný žádná subjektivní práva nemá. Tím spíše nemůže mít práva, jež by mohla být výkonem napadeného rozsudku či jeho jinými následky ohrožena. Jeho úkolem je v soudním řízení hájit zákonnost jím vydaného rozhodnutí. Otázka zákonnosti rozhodnutí však není důvodem pro přiznání odkladného účinku. To sice neznamená, že odkladný účinek kasační stížnosti nemůže být žalovanému přiznán za žádných okolností. Půjde však o případy výjimečné, kdy odložení účinků rozhodnutí krajského soudu bude podmíněno ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude v konkrétním případě představovat právě onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného účinku vznikne jiným osobám a jež nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem. Žalovaný musí stejně jako žalobce újmu tvrdit a osvědčit, tj. vysvětlit, v čem tato újma a její intenzita spočívá.

[6]               Stěžovatel ve svém návrhu uvedl, že nesouhlasí s právním názorem krajského soudu. Otázka správnosti závazného právního názoru soudu však není kritériem pro přiznání odkladného účinku a bude předmětem až meritorního posouzení. Zároveň stěžovatel argumentoval tím, že úřad práce bude muset v důsledku změny správního rozhodnutí žalobkyni doplatit část příspěvku. Ani to však nelze považovat za důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Pro úplnost soud dodává, že takovým důvodem není ani nebezpečí, že dojde ke kolizi dvou správních rozhodnutí, totiž nového rozhodnutí vydaného v souladu s právním názorem krajského soudu a posléze (v důsledku kasačního zásahu NSS) „obživlého“ původně zrušeného rozhodnutí správního orgánu (viz rovněž již odkazované usnesení rozšířeného senátu č. j. 10 Ads 99/2014 ‑ 58).

[7]               Stěžovateli se nepodařilo Nejvyššímu správnímu soudu osvědčit, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem obává, by pro něj byl zásadním zásahem, kterým by byl důležitý veřejný zájem skutečně ohrožen. Proto soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.

[8]               Usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. června 2024

Lenka Kaniová

předsedkyně senátu