č. j. 14 Ad 20/2023 32

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Kratochvíla a soudců Štěpána Výborného a Martina Bobáka ve věci

 

žalobkyně

 

 

proti

žalovanému

 

 

Filipa FORTE, s.r.o., IČO: 05306299

sídlem Na Větrově 271/35, Praha 4

 

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí

sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2023, č. j. MPSV-2023/97596-421/1,

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci a obsah správního spisu

  1. V tomto rozsudku se městský soud zabýval otázkou, zda lze v rámci odvolání rozšířit předmět žádosti o příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
  2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.
  3. Žalobkyně, původním názvem Filipa KV s.r.o., se rozdělila pomocí odštěpení sloučením. Část majetku i zaměstnanců přešla na společnost Filipa, a.s. Přeměna nabyla účinnosti dne 1. 12. 2022. Podle čl. X písm. h) notářského zápisu č. NZ 1032/2022 došlo k přechodu práva podat žádost o příspěvek na zaměstnance, kteří byli převedeni na společnost Filipa, a.s., na tuto společnost.
  4. Žalobkyně podala dne 30. 1. 2023 žádost o příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 4. čtvrtletí 2022. Jednalo se o příspěvek na pět zaměstanců, kteří i po přeměně zůstali zaměstnáni u žalobkyně.
  5. Společnost Filipa, a.s. podala paralelní žádost o příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 4. čtvrtletí 2022, včetně měsíců říjen a listopad 2022. Žádost se týkala všech zaměstnanců společnosti Filipa, a.s. včetně těch, kteří na ni byli převedeni v důsledku přeměny žalobkyně. Úřad práce vyrozuměl společnost Filipa, a.s. dne 13. 3. 2023 o tom, že může žádat o příspěvek na převedené zaměstnance až od 1. 12. 2022. Za říjen a listopad právo na příspěvek svědčilo žalobkyni. Společnost Filipa a.s. v tomto směru svou žádost změnila dne 30. 3. 2023.
  6. Nicméně v mezidobí, dne 20. 3. 2023, úřad práce plně vyhověl žádosti žalobkyně ze dne 30. 1. 2023 a přiznal jí příspěvek na pět zaměstnanců. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Společně s odvoláním předložila doplněnou žádost o poskytnutí dotace a požádala o navrácení v předešlý stav dle § 41 správního řádu. Ponovu žalobkyně požadovala příspěvek za říjen a listopad 2022 za 52 zaměstnanců namísto původních 5.
  7. Žalovaný posoudil odvolání žalobkyně dle obsahu jako rozšíření žádosti ze dne 30. 1. 2023 o uplatnění mzdových nákladů zaměstnanců za měsíce říjen a listopad 2022. Žalovaný uzavřel, že § 45 odst. 4 správního řádu nepřipouští rozšíření žádosti a lhůta k podání žádosti dle § 78a odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (zákon o zaměstnanosti), uplynula dne 31. 1. 2023, poté již žádost nešlo rozšířit. Žalovaný proto vydal napadené rozhodnutí.

II.

Argumentace účastníků

  1. Žalobkyně uplatnila dva žalobní body:

1) Žalovaný se nevypořádal s tím, že dle čl. X písm. h) notářského zápisu přešlo právo k podání žádosti o příspěvek na společnost Filipa, a.s.

2) Žalovaný zastával jiný výklad čl. X písm. h) notářského zápisu, přesto žalobkyni nevyzval k odstranění nedostatku dle § 45 odst. 2 správního řádu. Žalobkyně neměla možnost požádat o povolení změny žádosti dle § 41 správního řádu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2023, č. j. 9 Ads 63/2023-29) navzdory tomu, že jí hrozila finanční ztráta ve výši 1 374 957 Kč v důsledku neposkytnutí příspěvku za 47 zaměstnanců. Přitom platí, že žalobkyně dle § 78 zákona o zaměstnanosti měla nárok na vyplacení dotace za říjen a listopad roku 2022. Žalovaný postupoval účelově zmatečně, čímž porušil § 3, § 4 odst. 1, odst. 2 a § 8 správního řádu.

  1. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a doplnil, že žalobkyni přiznal jen to, oč žádala, a nemohl domýšlet její vůli. Žalovaný není zástupcem žalobkyně, není povinen žalobkyni poskytovat úplný návod k uplatnění práv dle jejích požadavků. Žádosti žalobkyně nescházely žádné náležitosti, proto nebyl důvod ji vyzývat k odstranění vad dle § 45 odst. 2 správního řádu. Bylo pouze na žalobkyni, v jakém rozsahu požádala o příspěvek. Mylný právní názor žalobkyně o okamžiku přechodu práva žádat příspěvek šel k její tíži.

III.

Posouzení žaloby

  1. Městský soud ověřil, že žalobu podala včas a po vyčerpání řádných opravných prostředků osoba k tomu oprávněná, a žaloba splňuje i všechny ostatní formální náležitosti na ni kladené. Městský soud na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního).
  2. Městský soud v Praze rozhodl ve věci samé bez jednání, protože s tímto postupem oba účastníci řízení vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 soudního řádu správního).

III.1 Napadené rozhodnutí je přezkoumatelné

  1. Žalobkyně namítala, že se žalovaný nevypořádal s přechodem práva žádat o příspěvek na společnost Filipa, a.s.
  2. K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí soud předně uvádí, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro chybějící důvody či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní rozhodnutí věcně přezkoumat (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-76). To však není případ napadeného rozhodnutí.
  3. Žalovaný na str. 3 napadeného rozhodnutí nejprve uvedl, že k přeměně žalobkyně došlo dne 1. 12. 2022. Žalovaný poté v posledním odstavci na téže straně vysvětlil, že žalobkyni nic nebránilo požádat o příspěvek na zaměstnance za měsíce říjen a listopad roku 2022, protože do 30. 11. 2022 šlo o zaměstnance žalobkyně, a nikoli společnosti Filipa, a.s. Žalovaný tímto způsobem posoudil časový okamžik přechodu práva žádat o příspěvek.
  4. Žalobní námitka není důvodná.

 

III.2 Žalovaný neporušil principy dobré správy

  1. Žalobkyně tvrdila, že ji žalovaný nevyzval k odstranění vad žádosti o příspěvek; nepoučil ji o možnosti požadovat příspěvek za říjen a listopad roku 2022; znemožnil jí uplatnit její právo; a nedbal vzájemného souladu postupů při vyřizování žádosti žalobkyně a žádosti společnosti Filipa, a.s.
  2. Dle § 45 odst. 2 správního řádu platí, že nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění. Žádost žalobkyně ze dne 30. 1. 2023 byla bezvadná a úřad práce jí vyhověl. Žalovaný nemohl žalobkyni pomoct s odstraněním neexistujících vad. V řízení o žádosti se uplatňuje zásada dispoziční, proto bylo na svobodné vůli žalobkyně, v jakém rozsahu podala žádost o příspěvek. Vymezení užšího, než zamýšleného rozsahu, není vadou žádosti, ale vadou projevu vůle, která jde zásadně k tíži žalobkyně.
  3. Žalovaný nebyl dle § 4 odst. 2 správního řádu povinen žalobkyni poučit o možnosti požadovat příspěvek za měsíce říjen a listopad roku 2022. Žalovaný nenahrazuje úlohu advokáta žalobkyně a nebyl povinen poskytovat žalobkyni návod k dosažení jejího zamýšleného cíle. Poučovací povinnost se až na zákonné výjimky týká pouze procesních práv a povinností, aby neznalost pravidel správního řízení neznemožnila účastníkovi uplatnění jeho práva (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2010, č. j. 1 As 51/2010-214, bod 55). Žalobkyně si měla sama posoudit, za jaké měsíce jí náležel příspěvek dle zákona o zaměstnanosti. Žalovaný nezkoumá z úřední povinnosti nad rámec rozsahu žádosti, zdali žalobkyni náleží příspěvek též za jiné měsíce.
  4. Tento závěr nelze obejít ani odkazem na vzájemný soulad všech postupů veřejné správy dle § 8 odst. 1 správního řádu. Vzájemný soulad má zajistit, aby napříč různými postupy správních orgánů týkajícími se týchž práv dotčené osoby nedocházelo k nedůvodným odlišnostem. Tato zásada negarantuje vyhovění žádosti v rozsahu, který žalobkyně zamýšlela, ale o který nežádala. Správní orgán rozhodl o žádosti žalobkyně a žádosti společnosti Filipa, a.s. s ohledem na rozsah těchto žádostí, nemohl žalobkyni přiznat víc, než oč žádala.
  5. Žalovaný neznemožnil žalobkyni uplatnit její právo na příspěvek dle § 78 zákona o zaměstnanosti tím, že jí neumožnil odvoláním rozšířit rozsah žádosti ze dne 30. 1. 2023. Dle první věty § 41 odst. 8 správního řádu lze žádost rozšířit pouze do vydání rozhodnutí, k němuž zásadně dochází předáním stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení. Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku bylo vydáno dříve, než žalobkyně podávala odvolání. Odvoláním proto nelze rozšířit rozsah žádosti, a to nehledě na případnou vážnou hospodářskou újmu hrozící žalobkyni.
  6. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2023, č. j. 9 Ads 63/2023-29, bod 26, není na případ žalobkyně přiléhavý, protože se týká prominutí zmeškání lhůty pro podání žádosti o příspěvek podle § 41 správního řádu. Žalobkyně podala žádost včas dne 30. 1. 2023, sporné bylo pouze to, zdali mohla skrze odvolání rozšířit svou žádost.
  7. Neobstojí ani odkaz žalobkyně na další základní zásady činnosti správních orgánů. Ustanovení § 3 správního řádu upravuje zásadu materiální pravdy, jejíž porušení žalobkyně nenamítala. Ustanovení § 4 odst. 1 správního řádu prohlašuje, že veřejná správa je službou veřejnosti. Povinnost správního orgánu vycházet dotčeným osobám vstříc neznamená povinnost vyhovět jejich žádostem, natož rozhodnout nad rámec jejich žádosti.
  8. Městský soud shrnuje, že je na žalobkyni, za které měsíce bude požadovat příspěvek. Pokud žalobkyně požádá o méně, než na co má dle zákona nárok, jde to k její tíži. Pokud si žalobkyně své pochybení neuvědomí včas, nelze jej po vydání rozhodnutí o příspěvku napravit pomocí rozšíření žádosti dle § 41 odst. 8 správního řádu.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. Městský soud z výše uvedených důvodů neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.
  2. Žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud tedy ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 soudního řádu správního rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu v Brně.

 

Praha 13. května 2024

 

 

Jan Kratochvíl v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje S. T.