[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci

žalobce:  D. Ch., nar. X

   st. příslušnost X

bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Petrem Novotným

se sídlem Archangelská 1, 100 00 Praha 10

proti
žalované:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

   se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, pošt. schr. 155/SO, 140 21 Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 8. 2022 č. j. MV-126242-4/SO-2022,

 takto: 

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení.

Odůvodnění:

1. Předmět řízení a vymezení sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 10. 6. 2022, č. j. OAM-4857-8/TP-2022 (dále také „prvostupňové rozhodnutí“).
2. Prvostupňovým rozhodnutí bylo podle ustanovení § 169r odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané dne 28. 3. 2022 podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Žalobce do formuláře žádosti uvedl jako účel pobytu „sloučení rodiny – zdravotní důvody“ a předložil lékařský výpis z ambulantní karty dítěte Městské polikliniky v Petrohradě. Správní orgán I. stupně rozhodl tak, že řízení o podané žádosti zastavil, neboť žádost  žalobce podal na  území České republiky, ač k tomu nebyl  oprávněn.
3. Předmětem sporu v odvolacím řízení a dále i z podnětu podané žaloby byl důvod zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, když žalobce je přesvědčen o tom, že byl oprávněn podat žádost o trvalý pobyt na území České republiky, neboť mu svědčila fikce pobytu na základě dříve podané žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu.

2. Rozhodnutí žalované (napadené rozhodnutí)

4. Žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyšla ze zjištění, že žalobce ve své žádosti neoznačil náležitě důvod podání žádosti, a to ani na výzvu správního orgánu I. stupně, a proto ten posuzoval žádost žalobce dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců z hlediska důvodů hodných zvláštního zřetele. Vycházel z ustanovení § 69 odst. 2 zákona o pobytu cizinců,  jakož i z ustanovení § 69 odst. 7 citovaného zákona a shledal, že žalobce nebyl oprávněn svoji žádost dle § 66 odst. 1 písm. b) citovaného zákona podat Ministerstvu vnitra na území České republiky, neboť mu nesvědčily podmínky pobytu dle § 69 odst. 2 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o pobytu cizinců.
5. Žalovaná se dále vypořádávala s odvolacími námitkami žalobce, že podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) citovaného zákona a že  v odvolacím řízení k výzvě správního orgánu I. stupně doložil rodný list, výpis z rejstříku trestů, doklad o ubytování a lékařské zprávy prokazující důvod podání žádosti o trvalý pobyt hodný zvláštního zřetele. Namítal, že správní orgán I. stupně neposoudil objektivně jeho zdravotní stav. Žalovaná k tomu uvedla, že v den doručení usnesení o zastavení řízení dne 16. 6. 2022 zástupkyně žalobce odeslala správnímu orgánu I. stupně sdělení, ve kterém uvedla, že žalobce podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu (dle podání ve spise správně má být  dle § 66 odst. 1 písm. b) s zákona o  pobytu cizinců – pozn. soudu), neboť stav žalobce po úrazu hlavy bude v budoucnu vyžadovat kontrolu a péči matky. Dle žalobce tak byly doloženy doklady prokazující jeho zdravotní stav.
6. Na základě uvedeného skutkového zjištění žalovaná uvedla, že správní orgán I. stupně měl vyčkat do uplynutí 30denní lhůty ode dne doručení výzvy k odstranění vad žádosti ze dne 5. 5. 2022 a k upřesnění důvodu podané žádosti a pokud tak neučinil, přesto nedošlo ke zkrácení práv žalobce, neboť správní orgán posuzoval předmětnou žádost shodně s přáním žalobce dle jeho upřesnění, tj. podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, tedy z hlediska zdravotního stavu žalobce jako  důvodů hodných zvláštního zřetele, přičemž jiný důvod dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. d) a § 68 zákona žalobci nesvědčil. Žalovaná konstatovala, že v době podání žádosti o trvalý pobyt dne 28. 3. 2022 pobýval žalobce na území na základě pobytové fikce vyplývající z ustanovení § 47 odst. 4 zákona o pobytu cizinců, neboť pobýval na území na základě dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny s platností od 28. 2. 2020 do 31. 1. 2022, kdy dne 3. 1. 2022 podal žádost o prodloužení dosavadního pobytového oprávnění, o kterém nebylo v době podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu pravomocně rozhodnuto. Následně bylo žalobci uděleno pobytové oprávnění do 31. 1. 2023. Žalobci nesvědčila žádná výjimka stanovená v § 69 odst. 7 zákona o pobytu cizinců, která by mu umožňovala podat žádost o povolení k trvalému pobytu na území. Žalovaná také s odkazem  na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 10 A 149/2019-48 ze dne 4. 11. 2020 uvedla, že v žalobcově žádosti nejsou jiné důvody na základě, kterých by bylo možné učinit závěr, že  žalobci svědčí výjimky dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. d) nebo § 68 zákona o pobytu cizinců, kdy lze žádost podat na základě tzv. fikce pobytu. Dle žalované tak správní orgán I. stupně správně dospěl k závěru, že žalobce nebyl oprávněn k podání žádosti o trvalý pobyt dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců na území. Na základě uvedeného důvodu zastavení řízení pak správní orgán nebyl povinen posuzovat zdravotní stav žalobce a nepřistoupil k meritornímu posouzení podmínek pro vydání pobytového oprávnění z hlediska zdravotního stavu jako důvodu hodného zvláštního zřetele.
7. Pro úplnost žalovaná neshledala ani povinnost posuzovat přiměřenost dopadů usnesení o zastavení řízení do soukromého a rodinného života žalobce s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu, a to ani z hlediska čl. 8 Úmluvy, neboť přiměřenost dopadu rozhodnutí do života cizince se posuzuje až v rozhodnutí o věci samé.
8. Z uvedených důvodů žalovaná rozhodla tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí.

3. Žaloba

9. Žalobce v podané žalobě namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí pro porušení ustanovení § 3 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu, neboť správní orgány obou stupňů nezjistili stav věci bez významných pochybností a neopatřily si dostatečné podklady pro své rozhodnutí. Namítal, že byl oprávněn podat žádost o trvalý pobyt na území České republiky, a to vzhledem k faktu, že mu v době podání žádosti svědčila fikce pobytu na základě dříve podané žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu. Navíc tento pobyt byl prodloužen s platností do roku 2023. Správní orgány měly meritorně posoudit jeho žádost o trvalý pobyt, případně přerušit řízení o podané žádosti o trvalý pobyt do doby rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu, a pokud tak nepostupovaly, porušily i ustanovení § 2 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 správního řádu.

Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a o žádosti žalobce znovu rozhodl.

4. Vyjádření žalované

10. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žaloba nepřináší žádnou novou relevantní argumentaci, která by zpochybnila správnost napadeného rozhodnutí. Zopakovala ustanovení zákona o pobytu cizinců, z nichž vycházela a podle nichž žalobci nesvědčí výjimka, dle které je možné v době pobytu na fikci pobytu podat žádost na území. Žalobcova žalobní argumentace se omezila pouze na obecné konstatování porušení dotčených ustanovení správního řádu, aniž by toto porušení žalobce blíže specifikoval. Napadené rozhodnutí splňuje všechny požadavky, které správní řád stanoví pro odůvodnění rozhodnutí. Žalovaná je přesvědčena, že věc byla posouzena správně a v souladu se zákonem.
11. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby soud podanou žalobu zamítl jako nedůvodnou.

V. Jednání před soudem

12. Při jednání před soudem zástupce žalobce omluvil nepřítomnost žalobce při ústním jednání, odkázal na podanou žalobu a navrhl zrušení napadeného ozhodnutí a přiznání náhrdy nákladů řízení.
13. Zástupce žalované se jednání neúčastnil, žalovaná v řízení konkludentně souhlasila s projednáním žaloby bez její přítomnosti u jednání.

VI. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

14. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.) v mezích žalobních bodů a dle skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
15. Žaloba není důvodná.
16. V souzené věci správní orgány obou stupňů nepřistoupily k posuzování žádosti žalobce z věcných důvodů (zdravotních důvodů), pro něž žalobce usiloval o udělení povolení k trvalému pobytu, ale  neboť shledaly důvod pro zastavení řízení. Rozhodnutí správních orgánů vydaná v tomto řízení totiž reflektovala situaci, že žalobce nepodal svoji žádost způsobem zákonem pro danou skutkovou situaci předvídaným, tedy na zastupitelském úřadě, nýbrž Ministerstvu vnitra na území České republiky, ačkoliv takový postup podle žalované zapovídal § 69 odst. 7 ve spojení s § 47 odst. 4 zákona o pobytu cizinců. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že žalobci z důvodu podání jiné žádosti k Ministerstvu vnitra ze dne 3. 1.2022, a to žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem soužití rodiny, svědčila fikce oprávnění k pobytu ve smyslu odstavce  § 47 odst. 4 zákona o pobytu cizinců. Žalobce se mýlí, pokud se domnívá, že jen uvedená fikce, bez dalšího, mu zakládá oprávnění podat žádost na území a domáhat se meritorního posouzení jeho zdravotního stavu pro účely žádaného trvalého pobytu.
17. Pro posuzovanou věc je zásadní ustanovení § 69 zákona o pobytu cizinců, které ohledně způsobu podávání žádosti o povolení k trvalému pobytu stanoví následující:
18. Podle § 69 odst. 1 zákona o pobytu cizinců žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak.

Podle § 69 odst. 2 zákona o pobytu cizinců žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno,

a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise,

b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo

c) pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k prokázání trestného činu obchodování s lidmi nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení státní hranice.

19. Podle § 69 odst. 3 žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c) podává cizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného pobytu; ministerstvu podává žádost rovněž cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 67.
20. Podle § 69 odst. 4 žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu.
21. Podle § 69 odst. 5 žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizinec ministerstvu, pokud na území pobývá nepřetržitě 5 let a v době podání žádosti pobývá na území

a) na povolení k dlouhodobému pobytu,

b) na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu, nebo

c) během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5.

22. Podle § 69 odst. 6 žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 je cizinec uvedený v § 68 odst. 5 oprávněn podat také na zastupitelském úřadu.
23. Stěžejním a shrnujícím je ust. § 69 odst. 7, podle kterého žádost o povolení k trvalému pobytu nelze podat na území, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území na základě oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, 6, 8, 9 nebo 10; to neplatí, jde-li o žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) a § 68.“
24. Podle § 47 odst. 4 zákona o pobytu cizinců, „pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti, ačkoliv žádost byla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 1 až 3, považuje se vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.
25. Na základě uvedené právní úpravy soud přistoupil k posouzení zásadní otázky, zda správní orgány na žalobcovu žádost správně aplikovaly § 69 odst. 7 zákona o pobytu cizinců ve vazbě na skutečnost, že v době podání žádosti, tj. ke dni 28. 3. 2022, pobýval žalobce na území České republiky toliko na základě fikce podle § 47 odst. 4 téhož zákona, a to v důsledku vedeného řízení o jeho žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu podané dne 3. 1.2022. Ač žalobce veden dikcí ustanovení § 47 odst. 4, byť toto ustanovení na rozdíl od řízení o povolení dlouhodobého pobytu nespojuje  se žádostí o povolení k trvalému pobytu žádnou fikci oprávnění k pobytu na území, nadto přehlédl, že nesplňuje  podmínku  pobytu na území dle § 47 odst. 4 zákona na základě  § 69 odst. 7, věty za středníkem, negující aplikaci ustanovení § 47 odst. 4 ( podmínku pobytu na území) pro případ dvou typů žádosti o trvalý pobyt , a to :

jde-li o žádost dle § 66 odst. 1 písm. d) zákona a

jde-li o žádost dle § 68 zákona.

26. K účelu právní úpravy, vztahující se k místu podání žádosti lze uvést, že cizinci své žádosti o pobytová oprávnění podávají především na zastupitelských úřadech ve státech, jejichž jsou občany, popřípadě, k nimž mají jiné vazby. Zákon zároveň uvádí výjimky z této zásady ve prospěch podávání žádosti na území, jejichž společným jmenovatelem je nenutit cizince vycestovat pouze za tím účelem z České republiky.
27. Žalobce nesplňuje uvedené výjimky dle § 66 odst. 1 písm. d) a § 68 zákona.
28. Podle § 66 odst. 1 písm. d) povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci, který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců na území.
29. Podle § 68 povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci, který ke dni podání žádosti pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 5 let.
30. Není sporné a ze správního spisu vyplývá, že  žalobce  v upřesnění účelu své žádosti o trvalý pobyt k výzvě správního orgánu 1. stupně v rámci podaného odvolání a k němu připojených dokladů v podání ze dne 13. 6. 2022 doručeném správnímu orgánu 16. 6. 2022 upřesnil, že svou žádost o trvalý pobyt podal podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců z důvodu hodných zvláštního zřetele, konkrétně z důvodu zdravotního stavu, doloženého lékařskou zprávou zdravotnického zařízení v Petrohradě ze dne  22. 4. 2022, obsahující údaje o zdravotním stavu žalobce v r. 2014, 2016 a údaje poslední dispenzární prohlídky. Uvedený důvod žádosti k trvalému pobytu uvedl k výzvě správního orgánu I. stupně ze dne 5. 5. 2022 k odstranění vad žádosti, v níž tento správní orgán vyzval žalobce k označení důvodu žádosti a výslovně jej poučil o tom, za jakých podmínek  lze podle ust. § 66 odst. 1 zákona žádat o povolení k trvalému pobytu bez předchozí podmínky nepřetržitého pobytu na území. Současně jej upozornil na to, že pokud ve stanovené době neodstraní vady žádosti, bude jeho žádost posuzována jako žádost z důvodu uvedeného podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona. Správní orgán tedy v souladu s upřesněním důvodu žádosti žalobcem rozhodoval o žádosti dle § 66 odst. 1 písm. b) a nikoliv o žádostech dle § 66 odst. 1 písm. d) a § 68, které žalobce nejenže nepodal, ale k nimž nedoložil ani žádné skutečnosti, pro které by bylo možné žádost posoudit i z těchto důvodů. Žalobce, který nebyl v době podání žádosti nezletilým dítětem, také neprokázal, že existují jiné důvody zakládající výjimku z ust. § 69 odst. 7 zákona o pobytu cizinců.
31. Ve vztahu k fikci povoleného pobytu, o níž žalobce opírá oprávnění podat žádost na území, soud v souladu již s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu uvádí, že k tomu, aby bylo možné považovat žádost stěžovatele o trvalý pobyt za oprávněnou, je nutná existence platného povolení k dlouhodobému pobytu v době jejího podání. Jelikož oprávněnost pobytu podle § 47 odst. 4 zákona o pobytu cizinců je pouze dočasnou právní fikcí legálního pobytového statusu, nelze  tuto  fikci bez důvodů zakládajících výjimky dle § 69 odst. 7 zákona zohledňovat, a to ani dle §  69 odst. 5 cit. zákona z důvodu uvedených v § 69 odst. 7 zákona. Po dobu řízení o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu se nejedná o „skutečné“ či „pravé“ povolení k pobytu. Fikce pobytu má především chránit cizince před nutností opustit území České republiky, než je s konečnou platností rozhodnuto o jeho žádosti o prodloužení povolení k pobytu ( srov. např.  rozsudky Nejvyššího  správního soudu č.j. 8 Azs 11/2017-32, č.j. 6 Azs 36/2019-19).
32. Na základě uvedeného lze tedy v souzené věci vyhodnotit, že správní orgány obou stupňů nepochybily, pokud z hlediska místa podání žádosti nevzaly v úvahu fikci pobytu, která žalobci svědčila na základě dříve podané žádosti o prodloužení k dlouhodobému pobytu, o níž v době podání žádosti a rozhodnutí o žádosti o trvalý pobyt ještě nebylo rozhodnuto. Správní orgány tak rozhodovaly o žádosti žalobce o trvalý pobyt v souladu s jím uváděným důvodem opřeným toliko o zdravotní důvody jako důvody hodné zvláštního zřetele a na tuto žádost přiléhavě aplikovaly ust. § 69 odst. 7 zákona o pobytu cizinců, když se na žalobce nevztahovala žádná z výjimek v cit. ustanoveníuvedená. Žalobce nebyl v době podání žádosti nezlerilým dítětem cizince s povoleným trvalým pobytem na území  dle  § 66 odst. 1 písm. d) ani nepodal žádost z důvodu dle § 68 cit. zákona, kterou by doložil skutečnostmi prokazujícími jeho nepřetržitý pobyt 5 let na území, když nadto uváděl zdravotní důvody  potvrzené zdravotním zařízením v zemi jeho původu.
33. Za těchto okolností nelze žalované v této věci vytýkat nesprávné posouzení žádosti žalobce z hlediska místa jejího podání. Závěr žalované, že žalobce nebyl oprávněn podat předmětnou žádost na území, tak soud považuje za odpovídající skutkovým okolnostem předestřeným žalobcem v řízení v rámci jeho dispozice se žádostí a následně i k výzvě správního orgánu I. stupně. Tyto nezavdávaly důvod k tomu,  aby  správní orgán sám opatřoval důkazy a směřoval řízení mimo rámec podané žádosti a zejména jejího výslovného upřesnění žalobcem.
34. Podle § 169r odst. 1 písm. c) zákona o pobyt usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn.
35. Žalovaná proto nepochybila, pokud v odvolacím přezkumu neshledala rozhodování správního orgánu I. stupně nezákonným. Neobstojí žalobní námitky, že správní orgány porušily  ustanovení  § 3 a 2 správního řádu, pouze citovaná v žalobě, k nimž lze z podané žaloby přiřadit toliko jedinou konkrétnější námitku, týkající se existence fikce pobytu, která však byla vypořádána výše.
36. Uvedené nebrání tomu, aby žalobce, splňoval-li by následně jiné a jím věcně i časově prokázané důvody pro podání žádosti na území, takovou žádost znovu podal a požadované předpoklady pro povolení k pobytu doložil.
37. Z uvedených důvodů Městský soud v Praze podle § 78 odst. 1 s.ř.s.  podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.
38. Výrok o nákladech řízení je dán ust. § 60 odst. 1 a žalované náklady v souvislosti s řízením u soudu nad rámec její běžné činnosti nevznikly.

Poučení :

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 22. března 2024

 JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

 předsekyně senátu