USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Faisala Husseiniho ve věci žalobců: Ing. J. K. zast. advokátem Mgr. Pavlem Waldhansem, Marie Steyskalové 686/38, Brno, proti žalovanému: Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 196/1, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Bytové družstvo Ponava, Ptašínského 308/5, Brno, zast. advokátkou Mgr. Karolínou Dvořákovou, Orlí 542/27, Brno, II) CETIN a. s., Českomoravská 2510/19, Praha 9, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2022, čj. MMB/0601398/2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce a V. K. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2024, čj. 55 A 1/2023 – 169, o procesním nástupnictví a návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

1. Na místo žalobce Ing. J. K. vstupuje do řízení o kasační stížnosti V. K..

2. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

3. Žalobci V. K. se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Úřad městské části města Brna, Brno – Královo Pole (stavební úřad) vydal společné povolení stavby „Nástavba a stavební úpravy BD, P. 308/5, Brno“ na pozemku parc. č. XC v katastrálním území P., Brno. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 12. 2022 zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.

K výroku I:

[2]               Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce a V. K. (stěžovatelé) kasační stížnost.

[3]               Žalobce byl vlastník pozemků parc. č. XA a XB, k. ú. P.. Právě tyto pozemky sousedí s pozemkem, na němž byla povolena stavba, s jejíž stavbou žalobce nesouhlasí. Povolení dané stavby je předmětem rozhodnutí žalovaného ve shora uvedené věci, jež bylo následně podrobeno přezkumu ve správním soudnictví. Z kasační stížnosti je patrné, že ke dni 10. 1. 2024 (s účinky ke dni 18. 12. 2023) byl proveden zápis vlastnického práva V. K. („nabyvatel vlastnického práva“) k pozemkům parc. č. XA a XB, k. ú. P.. Žalobce a V. K. v kasační stížnosti uvedli, že z procesní opatrnosti označují za stěžovatele jak pana Ing. J. K. a, tak V. K..

[4]               NSS přípisem ze dne 16. 4. 2024 poučil žalobce o možnosti podat v souladu s § 107a o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. návrh na vstup nabyvatele vlastnického práva k pozemkům parc. č. XA a XB, k. ú. P. do řízení o kasační stížnosti sp. zn. 10 As 54/2024 na místo žalobce.

[5]               V přípise ze dne 6. 5. 2024 navrhl žalobce vstup V. K. jakožto nabyvatele vlastnického práva k daným pozemkům do řízení o kasační stížnosti sp. zn. 10 As 54/2024 namísto žalobce. V. K. ve shodném přípise souhlasil se svým vstupem do řízení o kasační stížnosti sp. zn. 10 As 54/2024.

[6]               Podle § 64 s. ř. s. nestanoví‑li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.

[7]               Podle § 107a odst. 1 o. s. ř. platí, že má‑li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.

[8]               NSS má z listin založených ve spise za prokázané, že ke dni 10. 1. 2024 (s účinky ke dni 18. 12. 2023) byl proveden zápis vlastnického práva V. a K. k pozemkům parc. č. XA a XB, k. ú. P..

[9]               Kasační stížnost se týká soudního přezkumu rozhodnutí, které se vztahuje k dotčeným nemovitostem, nikoli přímo a výlučně k osobě žalobce; jedná se tak o rozhodnutí in rem, u něhož je změna v osobě žalobce přípustná. Žalobce navrhl, aby na jeho místo do řízení vstoupil V. K., který se vstupem do řízení souhlasil. Žalobce a V. K. doložili, že převod vlastnického práva k dotčeným nemovitostem byl skutečně proveden. NSS proto dospěl k závěru, že byly splněny podmínky vyplývající z § 107a odst. 2 o. s. ř. a toto ustanovení lze v nyní projednávané věci (postupem podle § 64 s. ř. s.) použít. Proto změnu v osobě žalobce výrokem I připustil.

K výroku II:

[10]            Stěžovatelé v řízení o kasační stížnosti podali také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedli, že pokračováním v realizaci stavebního záměru by mohla vzniknout škoda V. K.. Tu spatřuje V. K. především v tom, že mohou být znehodnoceny jeho nemovitosti, resp. stavba bytového domu na jedné z nich. V. K. nadále nebude mít možnost na svém bytovém domě provádět jakékoli větší změny či rekonstrukce, neboť takový záměr by zřejmě nebyl povolen v důsledku nedostatečného osvitu. Podle V. K. provedením stavebního záměru bude zasaženo do soukromí obyvatel jeho bytového domu. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by se mohlo předejít vzniku újmy V. K. i stavebníka. V. K. se domnívá, že pokud nebude kasační stížnosti přiznám odkladný účinek, následné projednání věci by ztratilo svůj smysl, neboť v mezičase by stavba byla již provedena. Upozornil také na to, že je třeba dát přednost riziku opožděného účinku napadeného rozhodnutí před rizikem spojeným s eventualitou účinků rozhodnutí.

[11]            Osoba zúčastněná na řízení I (dále jen „OZNŘ I“) navrhla zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedla, že V. K. nedoložil, že by prováděl nějaký stavební záměr na svém bytovém domě či zahájil stavební řízení ani to, že mu z nějakého důvodu, který souvisí se stavebním záměrem, nebylo vyhověno. V. K. podle OZNŘ I ani netvrdí, že by mu zmíněné důvody způsobily skutečný pokles hodnoty jeho nemovitostí. OZNŘ I uvedla, že přednost opožděného účinku rozhodnutí je dána pouze ve výjimečných případech. V případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti hrozí újma OZNŘ I. Momentálně je stav stavebního záměru takový, že se jedná o rozpracovanou stavbu s odstraněnou střechou. V této fázi stavebních prací se nepočítá s udržováním tohoto stavu delší dobu než nezbytně nutnou. Zastavení prací může způsobit buď poškození stavby, nebo zvýšení nákladů v souvislosti se zakonzervováním stavby. OZNŘ I také převedla vlastnické právo k většině jednotek, jichž se výstavba týká. V případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nedodrží OZNŘ I své závazky ze smlouvy o dílo a z kupních smluv; následkem bude změna cen, náhrada škod, placení smluvních pokut či odstoupení od smlouvy. To by mohlo vést až k úpadku OZNŘ I. Škoda by nadto nevznikla jen OZNŘ I, ale i jiným osobám (vlastníkům jednotek). OZNŘ I by také nemohla prodat další jednotky.

[12]            Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení II se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřili.

[13]            Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh žalobce přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 

        zda žalobci hrozí ‑ pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně

        zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[14]            Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí, a tyto skutečnosti doložil.

[15]            Krajský soud usnesením ze dne 6. 2. 2023, čj. 55 A 1/2023‑106, nepřiznal žalobě odkladný účinek.

[16]            NSS uvádí, že jakýkoli stavební záměr ve svém sousedství vnímá negativně téměř každý účastník stavebního řízení. Nejedná se tedy o nic zvláštního, co by odlišovalo jedny sousedy od jiných. Zpravidla by tak žadatel o odkladný účinek neměl uspět s argumenty, které by svědčily každému jinému žadateli v obdobné situaci: takový přístup by totiž znamenal, že odkladný účinek by měl být plošně přiznáván žalobám i kasačním stížnostem proti rozhodnutím povolujícím jakoukoli stavbu v zastavěném území, pokud žadatelé v návrhu vyjádří obavu ze zhoršení kvality svého bydlení. Tím by odkladný účinek pozbyl svého charakteru výjimečného opatření. Stěžovatelé netvrdili žádné speciální okolnosti ohledně kvality bydlení a zásahu do soukromí obyvatel domu. K tomu, že V. K. případně nebude moci realizovat žádný stavební závěr na svém bytovém domě, NSS konstatuje, že toto tvrzení stěžovatelé ničím nedoložili.

[17]            Naopak OZNŘ I na rozdíl od stěžovatelů konkrétně a podrobně tvrdila a doložila, jaká finanční újma by jí přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla vzniknout (Indexy cen výrobců, smlouva o dílo), jaké práce navíc by musela učinit či co by musela pozastavit (přehledová tabulka prací). Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by vedlo k nedodržení smluvních závazků a z toho plynoucím negativním důsledkům v podobě smluvních pokut apod. a dále by musela OZNŘ I vyvinout úsilí a finanční náklady k zakonzervování stavby. V projednávané věci tedy stavebníkovi hrozí větší újma než újma, která by měla V. K. podle jeho tvrzení vzniknout nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti.

[18]            Z uvedených důvodů NSS uzavírá, že újma, kterou tvrdí stěžovatelé, tak dosud nedosahuje kvalifikované intenzity (stěžovatelé zatím neprokázali existenci nepoměrně větší újmy). NSS proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

[19]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval V. K. ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

K výroku III: Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100405424.

V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.

V Brně dne 22. května 2024

Ondřej Mrákota

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 10 As 54/2024

Místo pro nalepení kolkových známek: