[OBRÁZEK]

 ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Makajevem ve věci

žalobce: T. R.

  bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem

sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2023, č. j. 085923/2023/KUSK/OSŽSP/ZAV,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a obsah podání účastníků

1.     Žalobce se žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 30. 5. 2023, č. j. MUCE 92536/2023 OP/Fi (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).
2.     Podstatou žaloby je námitka, že ve věci bylo vydáno rozhodnutí bez provedení dokazování. Žalobce nebyl vyrozuměn o případném termínu dokazování mimo ústní jednání a o tom, že se takového dokazování může zúčastnit. Z napadeného rozhodnutí ani ze spisového materiálu nevyplývá, kdy mělo být provedeno dokazování; proto nelze než dospět k závěru, že ve věci žádné dokazování provedeno nebylo. Pokud by dokazování hypoteticky provedeno bylo, pak nezákonně a neplatně, a z takto provedených podkladů a důkazů nelze vycházet. O provádění dokazování obviněný v žádné fázi řízení nebyl vyrozuměn. Není jasné, kdy a jakým způsobem mělo být dokazování provedeno a spisový materiál nic ohledně provádění dokazování neobsahuje. Postup správního orgánu je v rozporu s § 51 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Žalobci tedy byla odepřena možnost řádně uplatňovat svá práva, zejm. právo na obhajobu, právo být osobně přítomen projednání své věci a právo bezprostředně se vyjádřit k provedeným důkazům. O provedení důkazů navíc nebyl vyhotoven protokol podle § 18 správního řádu. Nebyly tak označeny úkony provedení dokazování – o jaké úkony se jednalo a popis průběhu jednotlivých úkonů. Je tedy naprosto nepřezkoumatelné, jakým způsobem správní orgán provedl dokazování, přičemž správní orgán neuvedl, jak důkazy prováděl a hodnotil, ani v napadeném rozhodnutí.
3.     Žalobce rovněž namítl, že absenci dokazování namítl již ve svém odvolání, aniž by se žalovaný s touto odvolací námitkou vypořádal.
4.     Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že dokazování se provádí nejen v ústním jednání ale i prostým založením důkazů do přestupkového spisu. Žalobce zmocnil advokáta, který zmocnil obecného zástupce k nahlédnutí do spisu, a dne 15. 5. 2023 si obecný zmocněnec advokáta pořídil kopii celého přestupkového spisu. Je nesporné, že podmínky seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí byly splněny a žalobce se mohl a měl k podkladům vyjádřit.

II. Obsah správního spisu

5.     Z úředního záznamu Policie ČR vyplývá, že žalobce dne 10. 3. 2023 v 13:30 hodin řídil motorové vozidlo tovární značky B., registrační značky X na dálnici D 5, kde v km 5 na nájezdové větvi ve směru jízdy na Plzeň byl policejní hlídkou zastaven a kontrolován. Při kontrole hlídka policie ztotožnila žalobce podle předloženého občanského průkazu č. X. V rámci silniční kontroly byl žalobce policejní hlídkou po poučení vyzván k podrobení se vyšetření certifikovaným přístrojem Dräger Alcotest 7510, zda není ovlivněn alkoholem, přičemž v případě prvního měření, uskutečněného v čase 13:38 hodin, byla u žalobce zjištěna hladina alkoholu v dechu, a to v množství 0,34 promile alkoholu a v případě druhého měření, uskutečněného v 13:43 hodin, byla u žalobce zjištěna hladina alkoholu v dechu 0,34 promile alkoholu v dechu. O provedeném odborném měření byl pořízen záznam, který je součástí předložené spisové dokumentace. Po odečtu odchylky měřicího zařízení 0,24 promile, měl žalobce v době řízení nejméně 0,1 promile alkoholu v dechu.
6.     Dne 29. 3. 2023 vydal správní orgán I. stupně oznámení, v němž uvedl, jakého přestupku se měl žalobce dopustit včetně popisu protiprávního jednání. V další části žalobce informoval, že v souladu s § 80 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), nenařizuje ústní jednání o uvedeném přestupku, neboť není nezbytné pro zjištění stavu věci. Současně žalobce poučil o jeho právech účastníka řízení, a to zejména o právu vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, a to dne 24. 4. 2023 v 10.00 hodin v budově správního orgánu I. stupně. Dále správní orgán I. stupně poučil žalobce v souladu s § 80 odst. 2 přestupkového zákona o jeho právu žádat nařízení ústního jednání. Písemné vyhotovení uvedeného oznámení bylo zmocněnci žalobce doručeno datovou zprávou dne 30. 3. 2023. Zmocněnec po dohodě se správním orgánem I. stupně prostřednictvím substituční plné moci, kterou zmocnil pana O. S. k nahlédnutí do spisu a pořízení si kopie spisu, nahlédl do spisu a pořídil si kopii spisu.
7.     Dne 30. 5. 2023 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí označené v bodě 1 rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v něž mimo jiné namítl, že ve věci nebylo provedeno dokazování. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. V odůvodnění mimo jiné odkázal na oznámení uvedené v bodě 6 rozsudku s tím, že se žalobci dostalo řádného poučení.

III. Posouzení věci krajským soudem

8.     Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), načež shledal, že žaloba není důvodná. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas v intencích § 51 odst. 1 s. ř. s. Jednání nebylo třeba nařizovat ani za účelem dokazování, neboť seznámení se s obsahem správního spisu nevyžaduje provádění dokazování (např. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, publikovaný pod č. 2383/2011 Sb. NSS a dostupný stejně jako ostatní rozhodnutí správních soudů na www.nssoud.cz).
9.     Stěžejní žalobní námitkou je argumentace, že ve věci nebylo provedeno dokazování. Tato námitka není důvodná. V rozsudku ze dne 16. 4. 2021, č. j. 5 As 306/2020-27, Nejvyšší správní soud uvedl, že „Nejvyšší správní soud se i u přestupkového řízení, kdy je zákonem stanovena povinnost zásadně nařídit ústní jednání (oproti úpravě správních deliktů) vyjádřil v tom smyslu, že zásadní je, zda se účastník řízení mohl s daným důkazem seznámit a vyjádřit se k němu, nikoliv otázka, zda byl ryze formalisticky dodržen postup stanovený správním řádem (viz např. rozsudek ze dne 8. 2. 2012, č. j. 3 As 29/2011 – 51, nebo ze dne 21. 8. 2014, č. j. 10 As 16/2014 – 25, ze dne 12. 4. 2012, sp. zn. 9 As 107/2011 nebo ze dne 22. 10. 2008, č. j. 6 As 51/2007 – 228). Nejvyšší správní soud dále např. v rozsudcích ze dne 11. 1. 2012, č. j. 1 As 125/2011 – 163, a ze dne 8. 2. 2012, č. j. 3 As 29/2011 – 51, dospěl k závěru, že pokud správní orgán splní dvě podmínky, kterými jsou: (i) založení listiny do spisu podle § 17 odst. 1 správního řádu a (ii) účastník řízení má možnost se s těmito listinami seznámit při nahlížení do spisu podle § 36 odst. 3 správního řádu, lze provádět dokazování i jednoduše tím, že je listina vložena do spisu“. Výše uvedený rozsudek (který je zástupci žalobce nepochybně znám, neboť v odkazovaném řízení před Nejvyšším správním soudem stěžovatele zastupoval) a v něm odkazovaná judikatura jsou plně použitelné i na projednávanou věc. Listiny, z nichž správní orgány vycházely, byly založeny do spisu a žalobce se s nimi měl možnost seznámit, což také učinil, jelikož do spisu nahlížel a pořídil si jeho kopii. Soud tak shrnuje, že ve věci dokazování nepochybně proběhlo, a to vložením listin do spisu a následným umožněním žalobci se s nimi seznámit.
10. Žalobce rovněž namítl, že jeho námitka stran dokazování nebyla v napadeném rozhodnutí vypořádána. Ani této argumentaci soud nepřisvědčil. Žalovaný v napadeném rozhodnutí popsal jak jednotlivé důkazy, tak i procesní postup, který byl ve věci použit, zejména poukázal na to, že žalobce byl o všech svých právech poučen, že mu bylo umožněno se s důkazy seznámit a že se žalobce prostřednictvím zmocněnce s podklady rozhodnutí seznámil. Takové vypořádání má soud za zcela dostatečně, jelikož žalovaný jím (byť bez výslovného odkazu) vysvětlil, že podmínky pro dokazování v intencích výše citované judikatury byly v projednávané věci splněny.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

11. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proto nemá. Úspěšnému žalovanému náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 10. dubna 2024

Mgr. Miroslav Makajev, v. r.

samosoudce