[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 2. 2023, č. j.: X

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 2. 2. 2023, č. j.: X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 14. 9. 2022, č. j.: X, kterým byla žalobci ve smyslu ust. § 41 odst. 3 ve spojení s ust. § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu.

2. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že si není jist, zda napadené rozhodnutí směřuje k jeho osobě, když je v něm označován jako „účastnice řízení“, tedy ženským rodem. Z tohoto důvodu je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Posudek ze dne 16. 3. 2023 vydal ošetřující lékař žalobce MUDr. X, CSc., a jeho závěry rozporuje lékařka bez příslušné atestace a zkušeností, která napadla i závěry posudku lékaře z prvoinstančního řízení, ač žalobce nikdy osobně neviděla a nevyšetřila. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc žalované k novému projednání.

3. Vyjádření žalované a replika žalobce

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když rekapitulovala dosavadní průběh řízení a žalobní námitky. Poněvadž po přezkoumání celkového zdravotního stavu žalobce činí pokles jeho pracovní schopnosti 30 %, nedošlo ke změně stupně invalidity a nebyly splněny podmínky obsažené v ust. § 39 odst. 2 písm. a), b), c) z.d.p. Jelikož žalobce nesouhlasí s medicinským posouzením svého zdravotního stavu, žalovaná navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.
4. V replice žalobce uvedl, že je invalidní minimálně v prvním stupni, jak tvrdil po celou dobu řízení, i dle posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) je invalidní; napadené rozhodnutí je třeba zrušit.

4. Obsah správního spisu

5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 14. 9. 2022, č. j.: R-14.9.2022-X, byla žalobci podle ust. § 41 odst. 3 z.d.p. vzhledem k nesplnění podmínek v ust. § 39 odst. 2 písm. b) a c) z.d.p. zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu kvůli zhoršení zdravotního stavu.
6. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení pro Prahu X ze dne 2. 9. 2022) byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 35 %, tzn. odpovídající invaliditě I. stupně.
7. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce námitky.
8. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 12. 2022, č. j.: LPS/2022/X) nebyl žalobce invalidní ani v I. stupni, neboť míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 30 %.
9. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 2. 2. 2023.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11.                      Při jednání dne 25. 3. 2024 žalobce prostřednictvím svého zástupce uvedl, že byl od počátku invalidní minimálně v prvním stupni, neztotožňuje se s námitkovým posudkem; žalovaná odkázala na posudek PK MPSV. Žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit, žalovaná ponechala rozhodnutí na uvážení soudu.
12.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 3. 1. 2024, e. č.: SZ/2023/2137-PH-10. Dne 3. 1. 2024 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkového lékaře a lékařky v oboru X, jednání komise byl přítomen žalobce. Jako posudkově významnou komise vyhodnotila spisovou dokumentaci PSSZ včetně odborných nálezů a X zprávy, žalobce byl při jednání přešetřen. Konstatovány byly coby rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu X a X, dále X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly X, položky X, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“); procentní míra poklesu pracovní schopnosti činila 35 %; ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce i nadále invalidní v prvním stupni. Posudek zahrnuje podrobný rozbor zdravotního stavu s návazností na posouzení možností pracovního uplatnění. Pro žalobce je vhodná práce s podstatně menšími nároky na X schopnosti a v podstatně menším rozsahu, nevhodné jsou naopak práce X. Komise se vyjádřila k podstatným otázkám vyplývajícím z dostupné zdravotní dokumentace a vyšetření žalobce při jednání. PK MPSV uzavřela, že žalobce byl invalidní v prvním stupni podle § 39 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, ne však více než 49 %.
13.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
14.                      Podle ust. § 39 odst. 2 z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
15.                      Podle ust. § 41 odst. 3 z.d.p. při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity.
16.                      Z posudku PK MPSV ze dne 3. 1. 2024 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle ust. § 39 odst. 1 písm. a) z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře se specializací na X, ke dni 2. 2. 2023 zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyvolávající pokles pracovní schopnosti o 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly X, položky X), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Při vypracování posudku vycházela komise z posudkově významných odborných nálezů a z vyšetření žalobce při jednání. Žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí shledala PK MPSV invalidním v prvním stupni, v rozporu s druhostupňovým posudkem byla prokázána X. Nebyly však shledány důvody pro zařazení do položky X, neboť se u žalobce nejednalo o X. Platnost posudku byla stanovena jako trvalá.
17.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 3. 1. 2024, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy X, a to ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 2. 2. 2023, nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Pokud jde o nález ze X ze dne 16. 3. 2023 vypracovaný MUDr. X., v posudku figuruje coby jeden z hlavních podkladů pro zhodnocení žalobcova zdravotního stavu.
18.                      Soud rozhodoval o žalobcově žádosti o zvýšení invalidního důchodu z prvního na vyšší stupeň, prvoinstačním rozhodnutím bylo konstatováno, že žalobci nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, což bylo potvrzeno i výrokem napadeného rozhodnutí. Posudek provedený v námitkovém řízení neměl na výroky rozhodnutí v tomto řízení žádný vliv, žádost o změnu výše invalidního důchodu by byla úspěšná až při zjištění snížení pracovní schopnosti o 50 % a více. Naopak řízení o odnětí invalidního důchodu, v němž by byl rozdíl mezi posudky relevantní, nebyl předmětem tohoto soudního řízení. Podle zpracovaného posudku PK MPSV byl žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní toliko v prvním stupni, proto soudu nezbylo než žalobu zamítnout.
19.                      Námitku žalobce o použití označení „účastnice řízení“ v napadeném rozhodnutí soud neshledal důvodnou, když tato písařská chyba není způsobilá vyvolat nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Žalobce je ve výrokové části dostatečně identifikován datem narození, adresou trvalého bydliště a také identifikátorem rodného čísla tvořícím základ čísla jednacího rozhodnutí.
20.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
21.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 25. března 2024

JUDr. Václav Kočka-Amort, v.r.

samosoudce