č. j. 13 Ad 22/2022‑ 47

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci

žalobkyně:  Mgr. H. J.

   bytem x

                                   zastoupena JUDr. Milanem Zemanem, advokátem

                                   sídlem Moskevská 20, 360 01 Karlovy Vary

proti
žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

                                    sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 8. 2022 č.j. X

 

 takto:

 

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 17. 8. 2022 č.j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 734 Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. Milana Zemana, advokáta.

Odůvodnění:

 

  1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 27. 4. 2022. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím rozhodla o tom, že dle ust. § 56 odst. 1 písm. e) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se žalobkyni snižuje od 24. 5. 2022 výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 31. 12. 2021 již žalobkyně není podle ust. § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. invalidní pro invaliditu třetího stupně. Podle tohoto posudku byla žalobkyně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. uznána od 31. 12. 2021 invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 60 %.
  2. V žalobě žalobkyně mimo jiné uvedla, že s rozhodnutím žalované nesouhlasí. Poukázala na to, že posouzení jejího zdravotního stavu je lékařem žalované činěno pouze z listinné zdravotní dokumentace, aniž by se lékař seznámil s jejím aktuálním zdravotním stavem. V současné době není žalobkyně léčena, její zdravotní stav je pouze sledován. Odpovídající léčba pro její onemocnění není. Žalobkyně rovněž namítala, že v posouzení jejího zdravotního stavu nebylo náležitě zohledněno, že po proběhlé onkoterapii přetrvává polyneuropatie. Žalobkyně trpí stálou bolestí horních končetin, kdy jemná motorika je omezena a bolestí dolních končetin, které jsou oteklé, na dotyk citlivé, při chůzi pociťuje nestabilitu a stálou bolest. Polyneuropatie po oxaliplatině trvá od prosince 2017 beze změny a tento stav je trvalý.
  3.  Ve vyjádření k žalobě žalovaná mimo jiné uvedla, že rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování a úvaze soudu.
  4. Pokud jde o věc samotnou, správní spis pak obsahuje pro danou věc mimo jiné tyto podstatné dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 4. 2022 č. j. X, námitky žalobkyně ze dne 23. 5. 2022 vč. doplnění ze dne 16. 6. 2022, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 17. 8. 2022 č. j. X. V soudním spise se pak nachází posudek posudkové komise MPSV ČR ze dne 15. 11. 2022 ev. č.: SZ/2022/2491-PH-12.
  5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobkyně požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze (dále též „PK MPSV ČR“). Z posudku této komise ze dne 15. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.
  6. Při jednání konaném dne 13. 12. 2022 k závěrům posudku neměl připomínky ani právní zástupce žalobkyně, ani zástupkyně žalované.
  7. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná.
  8. Soud posoudil předmětnou věc takto:
  9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně.
  10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.

 

  1. V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobkyně nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti odborného neurologa podle povahy a charakteru zdravotního postižení žalobkyně, mimo jiné uvedla, že: „x letá absolventka vysoké školy – pedagogické fakulty pracovala jako x, poté jako x, x, naposledy jako x na částečný úvazek. Posuzovaná byla posuzována k výkonu vysokoškolských prací administrativního charakteru.

V roce 2019 byla posuzovaná posouzena invalidní ve třetím stupni pro zhoubný nádor vzestupného tračníku tlustého střeva. Jednalo se o adekvátní posouzení.

V 12/2021 byla posuzovaná posouzena invalidní ve druhém stupni, a to i v řízení o námitkách v 08/2022.

Posuzované byla dne 28. 7. 2017 provedena hemikolektomie vpravo, parciální resekce močového měchýře pro zhoubný nádor vzestupného tračníku (pT4b pN0 M0) s prorůstáním na viscerální peritoneum a do střeny ilea s karcinomovou lymfangiopathií, bez zajištěných metastáz ve vyšetřených uzlinách. Během období 08/2017 – 02/2018 následovalo 12 cyklů adjuvantní chemoterapie. Pro zajištěnou recidivu v 08/2018 následovala resekce ilea, odstranění dělohy a levého vaječníku a vejcovodu a resekci močového měchýře – 1. 10. 2018, 8. 11. 2018 jí byla implantována nefrostomie vpravo pro hydronefrózu (při obstrukci pravého močového nádorovým procesem). Během období 26. 10. 2018 – 21. 5. 2019 následovala další chemoterapie a od 07/2019 do 12/2019 imunoterapie.

V době rozhodné pro posouzení – 17. 8. 2022, uplynuly cca 2 roky od ukončení onkologické léčby. Dle nálezu CT vyšetření z 05/2021 byla popsána další regrese velikosti shluku uzlin v pravém hypogastriu, které nebyly zvětšené, přetrvávalo přitažení kličky sigmatu a pravého ureteru k pahýlu vagíny vpravo, ale bez progrese. Vpravo byla přítomna stacionární nefrostomie, a částečná regrese infiltrace podél dutého systému pravé ledviny a progrese nepravidelné redukce jejího parenchymu. Dle závěru onkologie byly popsány známky regrese, bez známek recidivy či generalizace. Nicméně u posuzované přetrvávaly komplikace v důsledku základního onemocnění, jednak nefrostomie a poléková polyneuropatie.

Nefrostomie byla trvalým řešením derivace moči z pravé ledviny. Nefrostomii měla posuzovaná měněnou v pravidelných intervalech a akutně a neplánovaně dle potřeby v případě ucpání nebo dislokace.

Arteriální hypertenze byla kontrolována léčbou, bez sekundárních komplikací.

Stav po operaci štítné žlázy, bez nutnosti jejího odstranění, neměl za následek snížení funkce žlázy a substituční terapii.

K datu vydání napadeného rozhodnutí byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl stav po ukončené léčbě – 12/2019 zhoubného nádoru vzestupného tračníku tlustého střeva, t.č. známky regrese, bez známek recidivy či generalizace, s přetrvávající nefrostomií vpravo a polyneuropatií.

Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kap. II, oddílu A, pol. 1e) příl. K vyhl. 359/2009 Sb. v pl. Zn. s poklesem pracovní schopnosti 70 %. Pro uplatnění 4 nebyl, s ohledem na snížené pracovní uplatnění, shledán posudkový důvod.

Jednalo se sice o onkologický stabilizovaný stav – v regresi po ukončené onkologické léčbě, ale s přetrvávající nefrostomií a sekundární komplikací léčby neuropatii.

Posuzovaná byla invalidní ve třetím stupni.

Komise hodnotila v rozporu s posudkem lékaře PSSZ i námitkového oddělení ČSSZ s ohledem na existenci trvalé nefrostomie a s přihlédnutím k dalším komplikacím léčby (polyneuropatii).

Posuzovaná byla schopná práce za zcela mimořádných podmínek, ve smyslu úpravy pracovní doby, rozsahu, s možností individuálního rozvržení přestávek apod. Nevhodné byly fyzicky náročné činnosti.

Námitky uvedené v žalobě a v průběhu celého posudkového řízení doložené lékařské nálezy byly náležitě vyhodnoceny a vedly, s ohledem na charakter a tíži prokázaných komplikací v důsledku onemocnění a léčby, k trvání invalidity třetího stupně.“

 

  1. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 15. 11. 2022 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%.
  2. Posudek PK MPSV ČR z 15. 11. 2022 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně proto není žádných pochyb.

 

  1. Soud proto s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.

 

15.  O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 4 000 Kč, což tvoří 4 úkony právní služby po 1 000,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé, 2 x účast při jednání) a související paušální poplatky v celkové výši 1 200 Kč (4x 300 Kč) dle §§ 7, 9 odst. 2, § 11 a 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále pak náhrada za použití vozidla dne 15. 11. 2022 a dne 13. 12. 2022 v celkové výši 4 524 Kč, náhrada za promeškaný čas 2x8 půlhodin v celkové výši 800 Kč, po zvýšení o částku, která odpovídá příslušné sazbě daně, ve výši 2 210 Kč dle § 57 odst. 2 s. ř. s., neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. Náklady řízení tak celkem činí částku v celkové výši 12 734 Kč.

 

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 13. prosince 2022

 

 

JUDr. Marcela Rousková v.r.

samosoudkyně