č. j. 19 Ad 26/2023 - 68

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobkyně:  J. M.

zastoupena Mgr. Lucií Peterkovou, advokátkou

sídlem Dolní náměstí 17/9, 746 01 Opava

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 6. 2023 č. j. X, o invalidní důchod

 

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované ze dne 26. 6. 2023 č. j. X, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 14. 3. 2023, č. j. X, kterým byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod a uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Žalobkyně namítala, že rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nesprávného zjištění skutkového stavu. Má za to, že její pracovní schopnost poklesla o více jak 20 %, nejméně o 35 %. Již v minulosti jí byl invalidní důchod přiznán, a to na základě posudku o invaliditě ze dne 12. 7. 2021. V tomto byl určen jako den vzniku invalidity 1. 6. 2021. Od té doby se její zdravotní stav nezlepšil, právě naopak, zhoršil se, prodělala operace a je na tom zdravotně hůře, než byla v červenci 2021. Má stále bolesti, které se nezlepšují, přetrvávají i po operacích, významně ji omezují při běžných denních činnostech, je výrazně limitována v minimálním pohybu, a to i při sezení a stání. Běžné pracovní zatížení je prakticky nemožné. Dle žalobkyně nebyly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se jejího zdravotního stavu, posudkový závěr nevycházel ze správného použití posudkových kritérií, její zdravotní postižení je takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení pro invalidní důchod. Její zdravotní stav nebyl žalovanou komplexně posouzen, jinak by nemohla dojít k závěrům, že budou její námitky zamítnuty a rozhodnutí ze 14. 3. 2023 bude potvrzeno. Pokud by její zdravotní stav byl posouzen komplexně a správně, nemohla by žalovaná vydat taková rozhodnutí. Žalovaná posoudila její zdravotní stav špatně. Žalobkyně poznamenala, že žalované předložila nové lékařské zprávy, kterými dokládala svůj špatný zdravotní stav a jeho zhoršení, které žalovaná nevyhodnotila vůbec nebo vyhodnotila je špatně. Rozhodnutí žalované neodpovídá provedeným důkazům a lékařským zprávám, neodpovídá aktuálnímu zdravotnímu stavu žalobkyně. Žalobkyně byla navíc nyní nově hospitalizována ve Fakultní nemocnici v Ostravě od 2. 6. 2023 do 6. 6. 2023 k provedení analgetizace + kaudálnímu bloku + facetárnímu obstřiku a žalobkyně nově předložila další lékařské zprávy.
  2. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Citovala příslušnou právní úpravu, závěry posudků lékaře OSSZ Opava a lékařky LPS ČSSZ, které považuje za objektivní.
  3. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 30. 1. 2023 podala žádost o invalidní důchod. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 3. 2023, č. j. X byla žádost zamítnuta. Podkladem byl posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě, podle něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně toliko o 20 %. V uvedeném posudku o invaliditě ze dne 6. 3. 2023 posuzující lékař konstatoval, že rozhodující příčinou DNZS je stp. operaci LS páteře, postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20 % a neměnil ji ve smyslu § 3 citované vyhlášky. Horní hranici daného rozpětí (10 – 20 %), tj. 20 % hodnotil i vzhledem k závažnosti základ. onem., přidruž. onem. i charakteru povolání. Tato hodnota neodpovídá žádnému stupni invalidity.
  4. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 3. 2023 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 26. 6. 2023 č. j. X. Námitky žalovaná zamítla a rozhodnutí ze dne 14. 3. 2023, č. j. X potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného posudkovou lékařkou LPS ČSSZ dne 19. 6. 2023, která v odůvodnění uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře při degenerativních změnách, se stavem po dekompresní operaci 31. 1. 2022 – laminectomii L5, PLIF L5/S1, transpedikulární fixaci L5-S1, revizi pro likvoreu a malpozici podélné tyče 4. a 11. 2. 2022, stav pooperačně stabilizovaný, s přetrvávající dynamickou dysfunkcí bederního úseku, bez klinických známek kořenové léze, funkční postižení lehké. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila dle kap. XIII, odd. E, pol. 1b) s přihlédnutím k profesi horní hranicí z daného rozmezí (10 – 20 %), tj. 20 %. Posudková lékařka dále uvedla, že zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovala hodnocení dle položky 1c), d), kap. XIII, odd. E přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o středně těžké nebo těžké funkční postižení páteře, se závažnou poruchou dynamiky, se závažným neurologickým nálezem, postižením nervů, svalovými atrofiemi, parézami, poruchami hybnosti končetin, poruchami funkce svěračů. K datu napadeného rozhodnutí a k datu posouzení zdravotního stavu v rámci řízení o námitkách zjištěný dlouhodobě nepřiznivý zdravotní stav dle posudkové lékařky neodpovídal žádnému stupni invalidity. Posudková lékařka uzavřela, že na základě provedeného přezkumu dospěla k výsledku, že posudkový závěr lékaře odd. LPS Opava ze dne 6. 3. 2023 lze potvrdit.
  5. Z posudku PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 10. 1. 2024, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, který byl k datu napadeného rozhodnutí 26. 6. 2023 stabilizován s popsanou poruchou funkce, byl chronický bolestivý páteřní syndrom bederní při degenerativních změnách, stav po dekompresní operaci 31. 1. 2022 – lehké funkční postižení, uvedený v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí v kap. XIII., odd. E, pol. 1, písm. b) vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí (10 – 20 %), tj. o 20 % a dále zvýšila o 10 % na celkových 30 %, a to s ohledem na celoživotně vykonávaná fyzická zaměstnání a další zjištěné chorobné stavy dle § 3 citované vyhlášky. Posudková komise uvedla, že nehodnotila dle položky 1c) ani 1d), protože nebyly zjištěny příznaky tyto položky charakterizující. Žalobkyně má dle posudkové komise normální nález na horních i dolních končetinách, napínací manévry jsou negativní, čití je zachováno, motorika normální, na páteři jsou jen lehce omezeny pohyby v bederním úseku, kromě záklonu, což je podmíněno instrumentací stabilizující bederní páteř. Žalobkyně nebyla schopna těžké fyzické práce, v dlouhodobé vynucené pracovní poloze, zvedání a přenášení těžkých břemen, v riziku úrazu, nadměrného chladu. Byla schopna využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a po případném zaškolení, vykonávat s výše uvedenými omezeními lehčí práce v dělnických profesích v lehkém průmyslu nebo ve službách. V hodnocení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a položky byla posudková komise v souladu se závěry PL OSSZ Opava i se závěry PL ČSSZ v námitkovém řízení. Lišila se jen v hodnocení výše procentního hodnocení. V komisi byla žalobkyně přešetřena přítomným odborným lékařem neurologem. Posudková komise zhodnotila potíže uvedené v žalobě i při jednání v posudkové komisi. Lékařské nálezy, dodané v průběhu soudního řízení nepřináší dle posudkové komise nové posudkově významné skutečnosti k datu napadeného rozhodnutí. Žalobkyně byla v minulosti uznána invalidní v I. st. při zjišťovací lékařské prohlídce dne 12. 7. 2021 pro rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu – chronický bolestivý páteřní syndrom dolní páteře s lumboischialgiemi vlevo a další diagnózy dle kapitoly XIII., oddíl E, položky 1, písmene c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s poklesem pracovní schopnosti o 35 %. Po operacích páteře provedených v únoru 2022, již nebyla žalobkyně uznána invalidní, když byla 15. 6. 2022 posouzena posudkovým lékařem OSSZ Opava dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1, písm. b) uvedené vyhlášky s poklesem pracovní schopnosti o 20 % a stejně tak byla hodnocena i při námitkovém řízení dne 18. 10. 2022. Dne 6. 3. 2023 byla při zjišťovací lékařské prohlídce hodnocena posudkovým lékařem OSSZ Opava dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1, písm. b) s poklesem pracovní schopnosti o 20 %. Stejně byla hodnocena v námitkovém řízení 19. 6. 2023. Posudková komise konstatovala, že k datu napadeného rozhodnutí 26. 6. 2023 nebyla žalobkyně invalidní. K žalobě posudková komise uvedla, že neurologický nález MUDr. K. ze dne 1. 6. 2021 (před operací bederní páteře v únoru 2022) ani další pozdější nálezy objektivně neprokazují invalidizující nález uvedený nebo srovnatelný s příznaky v kap. XIII, odd. E, položky 1, písmena c), závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popřípadě symptomatologie močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny, ani v písmenu d) těžké funkční postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalý funkčně významný neurologický nález s těžkým postižením nervů, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů. Posudková komise u žalobkyně konstatovala pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení a značné omezení některých denních aktivit. Následně sice byla žalobkyně 12. 7. 2021 invalidizována a v únoru 2022, jí byla opakovaně operována bederní páteř, avšak rekonvalescence a rehabilitace po operaci by si však vyžádaly jen přechodnou pracovní neschopnost. Dle subjektivních údajů se zdravotní stav nezlepšil, ba naopak zhoršil, i po prodělané operaci bolesti má stále, nezlepšují se a přetrvávají, omezují v běžných denních činnostech, a znemožňují běžné pracovní zatížení. Objektivně však posudková komise neprokazovala zhoršení klinického nálezu neurologického proti 1. 6. 2021. Uznání invalidity I. stupně 12. 7. 2021 považuje posudková komise za posudkový omyl. Udávané subjektivní potíže nebyly dle posudkové komise doloženy objektivním nálezem, který by žalobkyni invalidizoval. Lékařské nálezy nově dodané v průběhu odvolacího řízení dle posudkové komise nepřináší nové posudkově významné skutečnosti k datu napadeného rozhodnutí. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.
  6. Žalobkyně následně u jednání dne 6. 2. 2024 sdělila výhrady k posudku PK MPSV ČR v Ostravě. S posudkem nesouhlasila, neboť jsou v něm uvedeny nesprávné informace, např., že má obezitu z přejídání II. stupně a nedodržuje životosprávu a pokyny lékařů, což v žádném případě není pravdou, na toto se lékaři vůbec neptali. Neví, z čeho tento názor učinili. Žalobkyně uvedla, že životosprávu dodržuje a v žádném případě se nepřejídá. Dále konstatovala, že už jen to, že první posudek byl se závěrem poklesu pracovní schopnosti o 20 % a posudek PK MPSV ČR v Ostravě uvádí 30 %, prokazuje, že lékaři nedokážou zdravotní stav zhodnotit správně, resp. pokles pracovní schopnosti a tyto názory neustále mění, o to více, když dokážou prohlásit, že uznání invalidity z roku 2021 považují za posudkový omyl, čímž de facto říkají, že se jejich kolegové v roce 2021 mýlili. Kde má prokázáno, že o posudkový omyl se nejedná naopak nyní a uznání invalidity v roce 2021 bylo správné. Navrhla vypracování srovnávacího posudku.
  7. S ohledem na výše uvedené námitky si soud vyžádal srovnávací posudek u PK MPSV ČR v Brně. Žalobkyně nebyla jednání posudkové komise přítomna. Posudková komise zasedala dne 20. 2. 2024 ve složení předsedkyně komise MUDr. E. P., další lékařkou byla MUDr. K. P. s odborností neurologie a v komisi zasedala rovněž tajemnice Bc. L. K. Posudková komise stanovila v souladu s PK MPSV Ostrava jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu onemocnění páteře bederní. Posudková komise na základě prostudované zdravotní dokumentace došla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí jde u žalobkyně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je bolestivý syndrom bederní páteře bez funkčně významného neurologického nálezu, bez závažné parézy, svalové atrofie, lehké funkční postižení degenerativní etiologie, v terénu po operaci páteře před dvěma roky. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je dle posudkové komise zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na 20 % (10 – 20 %). Hodnotila je při horní hranici rozpětí s ohledem na ostatní zdravotní postižení. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 citované vyhlášky změnila. S ohledem na profesi žalobkyně zvýšila horní hranici stanoveného rozpětí dané položky o 10 procentních bodů na celkových 30 %. Posudková komise dále konstatovala, že se nejedná o postižení středně těžké ani těžké dle rozsahu funkčního postižení. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení dle posudkové komise neodpovídá danému stupni invalidity. Ostatní uvedená zdravotní postižení, pokud by tato byla posuzována jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, by byla posouzena s nižší taxací, tedy také bez přiznání invalidity a jsou dle posudkové komise zohledněna v posouzení horní hranicí příslušného procentního rozmezí dané položky pro výše uvedené postižení (z rozpětí 10 – 20 % je hodnocena při horním okraji pásma). Pokud by tedy bylo jako příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stanoveno jiné uvedené onemocnění v diagnostickém přehledu, nebyla by invalidita také přiznána. Posudková komise poznamenala, že hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti se pro jednotlivá zdravotní postižení nesčítají. Nově doložené nálezy neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ ve výši celkem 30 %. Žalobkyně není invalidní ani v I. stupni dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 30 %. Dle posudkové komise zdravotní postižení neodůvodňuje stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídá invaliditě žádného stupně. Se zjištěným zdravotním stavem je žalobkyně schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Žalobkyně subjektivně v dokumentaci udává, že má stále bolesti, tyto se nezlepšují, přetrvávají i po operacích a omezují ji při běžných denních činnostech, limitují v pohybu. Bolest je dle posudkové komise subjektivní prožitek, který nelze objektivizovat. Rozhodující pro posouzení je objektivní funkční stav orgánů nebo systémů. Určitý stupeň funkční poruchy je doprovázen bolestivostí, která je léčebně ovlivnitelná. Bolest sama o sobě tedy není posudkovým kritériem. Subjektivně udávané obtíže nemohou být posudkovým kritériem, protože vnímání těchto obtíží se u každého člověka liší, a to nejen vlivem prodělaného onemocnění, ale i vrozených dispozic, vnějších okolností, vlivem aktuálního psychického stavu apod. Proto posudkový orgán musí vycházet dle platných právních předpisů z klinických odborných nálezů, které objektivizují tyto funkční potíže. Posudkovým kritériem je funkční vyšetření, které bylo dostatečně objektivizováno a nejsou o něm důvodné pochybnosti. Dle platných právních předpisů nelze nadhodnocovat subjektivní potíže posuzované osoby nad objektivně prokázanými poruchami funkce. Posudková komise se ztotožnila s PK MPSV Ostrava ze dne 10. 1. 2024 ve stanovení míry poklesu pracovní schopnosti. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídá invaliditě žádného stupně. Posudková komise dospěla po zhodnocení podkladové dokumentace ke zjištění, že posudkový závěr byl správný a lze ho potvrdit.
  8. Při ústním jednání dne 18. 3. 2024 žalobkyně ke srovnávacímu posudku PK MPSV v Brně uvedla, že stále požaduje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a aby jí invalidní důchod byl přiznán. Posudkovým lékařům vytkla, že pokud nemají-li jednoznačné stanovisko na její zdravotní stav, kdy nejprve dospějí k závěru o míře poklesu pracovní schopnosti 20 %, nyní 30 %, v roce 2021 jí přiznali invalidní důchod, tzn. pokles pracovní schopnosti byl více než 35 % a nyní říkají, že v roce 2021 jí tento důchod ani přiznán být neměl, protože se jednalo o posudkový omyl, ale přitom zdravotní stav je po celou tu dobu neměnn. Tázala se, kteří lékaři se dopustili posudkového omylu a který posudek je tedy správný? Navíc, lékaři vycházejí ze špatných informací a v posudcích uvádějí nesprávné informace, zejména co se týče obezity, přejídání se apod., přitom si tyto informace vůbec neověřili, resp. se jí na to při vypracování prvního posudku  vůbec neptali. Před vypracováním srovnávacího posudku ji vůbec neviděli a nevyslechli.
  9. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 23/2018 – 37).
  10. Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz rozsudek NSS č. j. 5 Ads 37/2003 – 92).
  11. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy posudková komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky.
  12. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. S ohledem na námitky žalobkyně byl vypracován také srovnávací posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Brně.
  13. Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 4 Ads 13/2003-54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena.
  14. Krajský soud při hodnocení posudků posudkových komisí dospěl k závěru, že srovnávací posudek podaný posudkovou komisí MPSV ČR v Brně je úplný a přesvědčivý. Posudková komise byla řádně obsazena, členkou byla i lékařka s odborností neurologie. Posudková komise přesvědčivě vysvětlila, jaké zdravotní postižení žalobkyně je rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, včetně jeho hodnocení v rámci kategorizace dle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Současně vysvětlila, jak byly při posuzování invalidity žalobkyně zohledněny její další zdravotní potíže a profesní zařazení. Shodně posudky PK MPSV ČR v Ostravě i PK MPSV ČR v Brně za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti označují zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b), pro které stanovily míru poklesu pracovní schopnosti 20 % s navýšením o 10 % ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění. Posudkové komise hodnotily při horní hranici s ohledem na ostatní zdravotní postižení žalobkyně a navýšily procentní míru s ohledem na její profesi. Celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně je 30 %. Posudkové komise dospěly ke shodnému závěru, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní.
  15. Při přezkoumání rozhodnutí soud respektoval ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.
  16. Krajský soud vzhledem k úplnosti a přesvědčivosti z brněnského posudku vycházel. Soud současně zastává názor, že skutkový stav byl v dané věci zjištěn natolik, že nebylo nutné provádět další dokazování.
  17. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, nebylo možno žalobkyni považovat za invalidní i přes zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.
  18. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  19. V případě zhoršení zdravotního stavu žalobkyně může podat novou žádost u České správy sociálního zabezpečení o invalidní důchod, přičemž na tento následný vývoj jejího zdravotního stavu pak bude reagováno novým posudkovým zhodnocením.
  20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Ostrava 18. 3. 2024

 

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje