[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobkyně: D. P.

 bytem X

 zastoupená advokátem Mgr. Michalem Zákravským

 sídlem Hlavní třída 8, 787 01  Šumperk 

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 9. 2023, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 19. 9. 2023, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým žalovaná změnila k námitkám žalobkyně své rozhodnutí ze dne 2. 5. 2023, č. j. X. Žalovaná rozhodnutím ze dne 2. 5. 2023 zamítla žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu, protože podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Šumperk (dále jen „OSSZ“) pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil 40 % a byla nadále invalidní v prvním stupni. Žalovaná rozhodnutím o námitkách změnila své rozhodnutí ze dne 2. 5. 2023 tak, že „podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se žádost účastníka řízení o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítá a podle § 56 odst. 1 písm. a) a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se žalobkyni s účinností od 12. 10. 2023 odnímá invalidní důchod“.
2. Žalobkyně v žalobě namítala nezákonnost napadeného rozhodnutí, protože je v rozporu s lékařskými nálezy. Z nich je zřejmé, že zdravotní stav žalobkyně se oproti době přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně zhoršil a vyžaduje operativní zákrok, který proběhne 23. 2. 2024. Žalobkyně nebyla přizvána na jednání posudkového lékaře, který si nemohl učinit odpovídající obraz o jejím zdravotním postižení. Posudkový lékař nepřihlédl k § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“).
3. Posudkový lékař nezohlednil, že žalobkyně se léčí s chronickým pohybovým onemocněním, polytopním vertebrogenním algickým syndromem s výrazným postižením segmentu krční páteře s osteochondrózou C5 – C7 a protruzí meziobratlových plotének C5 – C7. Výrazné změny jsou i u segmentů bederní páteře. Jde o retrolistézu L3 a L4 a chondrózu L2 – L5. Žalobkyně se léčí s pravým ramenním kloubem, kde je výrazné omezení rozsahu hybnosti z důvodu parciální ruptury RM omae I. dx a burzitidy. S pravým ramenním kloubem je žalobkyně objednaná k operačnímu zákroku 26. 2. 2024. Uvedené diagnózy žalobkyni omezují v rozsahu hybnosti a omezují značně její fyzickou aktivitu. Posudkový lékař měl zvýšit stupeň invalidity žalobkyně, a nikoliv odejmout invalidní důchod. Žalobkyně navrhla k důkazu lékařské zprávy, které přiložila k žalobě, a s jejím souhlasem zdravotnickou dokumentaci a výslech účastníků s výhradou dalších důkazů.
4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“).
5. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 19. 9. 2023.
6. Soud zjistil ze správního spisu, že žalobkyně 22. 3. 2023 požádala o změnu výše invalidního důchodu. Podle posudku OSSZ ze dne 12. 4. 2023 pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 40 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo postižení podle kapitoly XIII oddíl E položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity.
7. Proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 5. 2023 o zamítnutí žádosti žalobkyně podala námitky. Lékař žalované (lékařské posudkové služby, námitkové oddělení, pracoviště Plzeň) dne 18. 7. 2023 dospěl k závěru, že žalobkyně již není invalidní a pokles její pracovní schopnosti nastal o 30 %. Šlo o postižení podle kapitoly XIII oddíl E položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 20 % s navýšením o 10 % na celkových 30 %. Jako den zániku invalidity stanovil 12. 4. 2023.
8. Krajský soud si vyžádal od posudkové komise v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován dne 6. 3. 2024. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně o invaliditu prvního stupně bez přerušení trvale. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl vertebrogenní algický syndrom zejména krční páteře, ale i bederní páteře, cervikobrachiální syndrom C8 vpravo iritační, LIS syndrom L5 – S1. Šlo o středně těžké funkční postižení více úseků páteře – krčního, hrudního a lumbosakrálního, s poruchou statiky a dynamiky celé páteře, s uvedenými degenerativními změnami, včetně HD, foraminostenóza, se svalovou dysbalancí, s intermitentními projevy kořenového dráždění zejména v oblasti krční páteře, dále klinicky s iritací do S1 bilaterální, více doprava, je nález HDO C5-6 vpravo, OCH C5-7, foraminostenóza C6-7 vpravo. Podle magnetické rezonance brachiálního plexu je zřejmý výpotek a známky synovialitidy. Dále protruze L4, L5 více vpravo, retrolistéza L3/4, hernie L3-4, foramina L2-4 vlevo a L4-5 vpravo užší. Žalobkyně operační řešení dosud neakceptovala, a proto byl doporučen konzervativní postup. Z neurochirurgického hlediska eventuálně možnost „PRT S1“ výhledově, žalobkyně se rozhodne, zda dojde k operaci, jde o trvalé radikulární dráždění.
9. Šlo o postižení uvedené v kapitole XIII oddílu E položce 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s mírou poklesu pracovní schopnosti na horní hranici o 40 % vzhledem k dalším chorobným stavům v anamnéze včetně zohlednění profese dělnice.
10. Stav žalobkyně nelze hodnotit podle kapitoly XIII oddílu E položky 1d přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, protože u ní nejde o těžké funkční postižení více úseků páteře s poškozením nervů, například parézami, se svalovými atrofiemi, s omezením svalové síly, nejde o poruchy funkce svěračů a o pokles celkové výkonnosti jen při lehkém zatížení a podobně.
11. Vzhledem k výše uvedenému posudková komise souhlasí s posudkovým závěrem lékařské posudkové služby OSSZ z 12. 4. 2023. Posudková komise naopak hodnotí invaliditu žalobkyně odlišně od lékařské posudkové služby žalované v námitkovém řízení. Nejde o lehké postižení. V posudku z námitkového řízení jsou konstatovány metodické pokyny k posuzování invalidity, ale zdravotní stav s objektivními vyšetřeními není blíže funkčně rozepsán. Označení zdravotního stavu žalobkyně jako lehkého postižení nekoreluje s dokumentovanými fakty. V posudku lékařské posudkové služby žalované jde o podhodnocení a prakticky o posudkový omyl.
12. V pracovním doporučení posudková komise stanovila, že žalobkyně není schopna těžké fyzické práce s přenášením nadlimitních břemen v riziku úrazu.
13. Žalobkyně při jednání soudu s posudkem posudkové komise souhlasila a další dokazování nenavrhovala.
14. Žalovaná při jednání soudu shledala posudek posudkové komise jako úplný, přesvědčivý a bezrozporný a další dokazování nenavrhovala.
15. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
16. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
17. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména z posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 6. 3. 2024, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
18. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 6. 3. 2024. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky.
19. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
20. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)    nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)    nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)     nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

21. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
22. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
23. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 40 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v prvním stupni, a to bez přerušení trvale, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.
24. Soud zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, a to bez přerušení trvale. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. žalovaná zahrne citovaný posudek posudkové komise mezi podklady pro nové rozhodnutí.
25. Soud rozhodl o nákladech řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Úspěšné žalobkyni náklady řízení nevznikly a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 3. dubna 2024

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně