USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila a soudkyň Lenky Kaniové a Kateřiny Štěpánové v právní věci žalobkyně: M – SILNICE a.s, se sídlem Husova 1697, Pardubice, zastoupena JUDr. Daliborem Kalcsem, advokátem se sídlem Resslova 956/13, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2023, č. j. MZP/2023/550/44, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2024, č. j. 8 A 81/2023 ‑ 108,

takto:

I.                  Řízení se zastavuje.

II.               Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III.            Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Dalibora Kalcsa, advokáta.   

Odůvodnění:

[1]                Kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení napadeného rozsudku, kterým Městský soud v Praze zamítl její žalobu proti rozhodnutí žalovaného.

[2]                Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 4. 2024, č. j. 1 As 70/2024 ‑ 10, vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost a ve lhůtě jednoho měsíce doplnila kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek městského soudu. Soud stěžovatelku taktéž poučil, že nebude‑li soudní poplatek za kasační stížnost ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení o kasační stížnosti zastaví, a že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatelky doručeno do datové schránky v pondělí dne 8. 4. 2024, stanovená lhůta tak uplynula v úterý dne 23. 4. 2024. Stěžovatelka soudní poplatek zaplatila až dne 24. 4. 2024, kdy byl připsán na bankovní účet soudu. Rozhodným pro včasnost zaplacení soudního poplatku je den, kdy došlo k jeho připsání na účet soudu, a nikoli den, kdy dal plátce peněžnímu ústavu pokyn k provedení platby (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2020, sp. zn. II. ÚS 4093/19 nebo ze dne 3. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 1348/19).

[3]                Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Z dikce § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

[4]                Protože stěžovatelka ani přes výzvu soudu a řádné poučení soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatila, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.

[5]                O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.

[6]                S ohledem na to, že stěžovatelka zaplatila soudní poplatek po uplynutí stanovené lhůty, rozhodl soud podle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích o jeho vrácení. Poplatek bude vrácen k rukám zástupce stěžovatelky do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.  

Poučení: Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. května 2024

JUDr. Ivo Pospíšil

předseda senátu