[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Jana Kratochvíla a Martina Bobáka ve věci

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. MD/36610/2023/072

t a k t o :

1. Žalovaný je povinen rozhodnout ve věci žádosti žalobce ze dne 26. 10. 2023 o poskytnutí informace - zaslání náhledu podacího deníku evidujícího vypravované písemnosti - do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Martina Bartoše, advokáta.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci a skutkové okolnosti

1.         Žalobce dne 26. 10. 2023 požádal žalovaného o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Konkrétně požadoval a) informaci, jakým způsobem si žalovaný vede podací deník k evidenci vypravovaných písemností a b) poskytnutí náhledu podacího deníku.

2.         Žalovaný odpovědí ze dne 8. 11. 2023 žalobci sdělil informaci ad a) K žádosti ad b) se nijak nevyjádřil.

3.         Dne 16. 11. 2023 žalobce zaslal žalovanému stížnost. Namítal, že žalovaný jeho žádosti o poskytnutí náhledu podacího deníku nevyhověl a ani o ní nijak nerozhodl. Žalovaný na tuto stížnost dosud nijak nereagoval.

II.

Argumentace účastníků

4.         Žalobce v žalobě namítá, že žalovaný je nečinný ohledně části jeho žádosti o informace, ve které požadoval poskytnutí náhledu podacího deníku.

5.         Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl k tomu opakovaně vyzýván. 

6.         Na jednání konaném dne 27. 3. 2024 žalobce setrval na své argumentaci z písemných podání. Informoval soud, že ve věci jeho žádosti o zaslání náhledu podacího deníku dosud rozhodnuto nebylo. Žalovaný se k jednání nedostavil.

III.

Posouzení žaloby soudem

7.         Městský soud předně uvádí, že žalobce zvolil správní žalobní typ. Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017-40, bod 57 se jednotlivec stížností dle § 16a odst. 1 písm. b) či c) zákona č. 106/1999 Sb. může domáhat vyřízení celého obsahu žádosti o informace. Bezvýsledným vyčerpáním prostředků ochrany proti nečinnosti budou splněny podmínky pro podání žaloby nečinnostní žaloby dle § 79 soudního řádu správního. Žalobce se v řízení před soudem může domáhat vydání rozhodnutí ve věci (obdobně jako v řízení před správním orgánem). Shledá-li soud žalobu důvodnou, nařídí povinnému subjektu, aby o žádosti rozhodl.

8.         Podle § 79 soudního řádu správního se ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle § 81 soudního řádu správního soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni vydání svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.

9.         Co se týče skutkového stavu ke dni rozhodnutí soudu, tak žalobce u jednání sdělil, že rozhodnuto dosud nebylo. Žalovaný se k věci nevyjádřil, byť byl k tomu opakovaně vyzýván a k jednání se nedostavil. Soudu tedy nijak neprokázal, že by o části žádosti žalobce, která je předmětem této žaloby, již rozhodl. Soud tedy vychází z toho, že o této části žádosti žalobce o informace ze dne 26. 10. 2023 dosud rozhodnuto nebylo

10.     Přitom podle § 14 odst. 5 písm. d) a § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. je povinný subjekt povinen o žádosti o poskytnutí informace rozhodnout (tedy informaci poskytnout nebo její poskytnutí odmítnout) ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti.

11.     Žalobce rovněž bezúspěšně vyčerpal prostředky k ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Dne 8. 11. 2023 podal stížnost ve smyslu § 16a odst. 1 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb.

12.     Městský soud z těchto důvodů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto uložil žalovanému povinnost rozhodnout ve věci uvedené ve výroku, k čemuž mu stanovil lhůtu 15 dnů. Jde o nejdelší možnou lhůtu pro vyřízení žádosti žalobce o informace.  

13.     O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 soudního řádu správního. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast při jednání) po 3100 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky  č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), včetně náhrady hotových výdajů (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále byla jako součást odměny zástupce žalobce přiznána 21% daň z přidané hodnoty z celkové odměny za právní zastoupení podle zákona č. 237/2004 Sb., neboť právní zástupkyně žalobce je podle předloženého osvědčení plátcem DPH. Celkem tedy žalobci náleží (2 000 + 9 300 +  900 + 2 142 DPH =) 14 342 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu v Brně.

Praha   27. března 2024

JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D., v. r.

       předseda senátu