č. j. 55 Ad 4/2024 - 8

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Janem Peroutkou ve věci

žalobce:  Z. Š.

t. č. X

trvale bytem X

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

Křížová 1292/25, Praha 5

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č. j. X,

takto:

I.                    Žaloba se odmítá.

II.                 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou k poštovní přepravě dne 12. 2. 2024, domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla žalobcovy námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne X, č. j. X, kterým zamítla žalobcovu žádost o invalidní důchod. Podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Kladno žalobce sice byl ode dne 11. 10. 2022 invalidní, ale pro nárok na invalidní důchod nezískal potřebnou dobu pojištění podle § 40 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).
  2. Žalobce v žalobě uvedl, že usnesením Okresního soudu v Kladně (dále jen „okresní soud“), byl odkázán, aby svou žalobu proti napadenému rozhodnutí podal u Krajského soudu v Praze.
  3. Soud si proto od okresního soudu vyžádal k zapůjčení spis vedený pod sp. zn. 17 C 20/2023. Z něj zjistil, že žalobce podal dne 22. 9. 2023 k okresnímu soudu žalobu ve věci „majetkové újmy“. V žalobě podané k okresnímu soudu se žalobce domáhal vyplácení invalidního důchodu u žalované. V žalobě upozornil na to, že z přiložených lékařských zpráv plyne, že je skutečně invalidní. Jeho uplatnění na trhu práce je téměř nulové. Žalovaná tak svým rozhodnutím žalobce vystavila „existenčním, životním a finančním potížím“. U okresního soudu se tak domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a též toho, aby byla žalované uložena povinnost žalobci měsíčně vyplácet dávku invalidního důchodu.
  4. Okresní soud usnesením ze dne 1. 11. 2023, č. j. 17 C 20/2023-12 (dále jen „usnesení o zastavení řízení“), řízení o žalobě ze dne 22. 9. 2023 zastavil. Podle obsahu žaloby posoudil, že se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí týkajícího se nároku na invalidní důchod – tedy nároku vyplývajícího z veřejnoprávního předpisu (zákona o důchodovém pojištění). O něm je rozhodováno v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné. O žalobě proti napadenému rozhodnutí proto podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. rozhodují soudy ve správním soudnictví. Podle § 7 odst. 3 s. ř. s. je poté k rozhodování místně příslušný krajský soud podle místa bydliště navrhovatele, v tomto případě Krajský soud v Praze.
  5. Okresní soud měl tedy za to, že nebyl k rozhodování o žalobě ze dne 22. 9. 2023 věcně příslušný. V souladu s § 104b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) tak rozhodl o zastavení řízení.
  6. Soud zkoumal, zda byla žaloba podána včas.
  7. Podle § 104b odst. 1 o. s. ř. náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví.
  8. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  9. Podle § 72 odst. 3 s. ř. s. jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
  10. V posuzované věci okresní soud procesně správně řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí podle § 104b odst. 1 o. s. ř. zastavil. K věcně a místně příslušnému soudu žalobce podal žalobu dne 12. 2. 2024. Zdejší soud proto musel ohledně včasnosti podané žaloby posuzovat dvě otázky. Zaprvé, zda již při podání žaloby k obecnému soudu nebyla zmeškána lhůta pro podání žaloby stanovená s. ř. s., případně zvláštním zákonem (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2005, č. j. 3 As 30/2005-66). Zadruhé musel soud zkoumat to, zda žalobce podal žalobu k věcně a místně příslušnému soudu ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí obecného soudu. Jen v takovém případě jsou totiž časové účinky spojené s podáním žaloby k obecnému soudu podle § 72 odst. 3 s. ř. s. zachovány.
  11. Žalobce v žalobě podané ke zdejšímu soudu ani v žalobě podané v okresnímu soudu neuvedl, kdy mu bylo napadené rozhodnuté oznámeno. Zapůjčený správní spis okresního soudu vedený pod sp. zn. 17 C 20/2023 neobsahuje žádnou doručenku, která by tuto skutečnost prokazovala. Žalobce nicméně podal žalobu k okresnímu soudu do dvou měsíců od vydání napadeného rozhodnutí, které doručení napadeného rozhodnutí předchází (napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 3. 8. 2023 a žalobce podal žalobu k okresnímu soudu dne 22. 9. 2023). Z toho nutně vyplývá, že žaloba byla k okresnímu soudu podána v zákonné dvouměsíční lhůtě od oznámení napadeného rozhodnutí, a tedy včas. Současně z toho vyplývá, že žalobce byl s obsahem napadeného rozhodnutí ke dni podání žaloby k obecnému soudu prokazatelně seznámen, jelikož kopii napadeného rozhodnutí k žalobě přiložil.
  12. Žalobce byl v usnesení okresního soudu o zastavení řízení poučen, že časové účinky spojené s podáním žaloby k obecnému soudu jsou zachovány tehdy, pokud žalobu k věcně a místně příslušnému správnímu soudu podá do jednoho měsíce od nabytí právní moci usnesení o zastavení řízení.
  13. Usnesení okresního soudu o zastavení řízení nabylo právní moci dne 22. 11. 2023. Žalobce podal žalobu k věcně a místně příslušnému soudu dne 12. 2. 2024. Žaloba tak nebyla k věcně a místně příslušnému soudu podána ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy unesení okresního soudu o zastavení řízení nabylo právní moci. „Dobrodiní“ § 72 odst. 3 s. ř. s. (zachování časových účinků spojených s podáním žaloby k obecnému soudu) tak nelze v projednávané věci využít.
  14. Okresní soud v poučení usnesení o zastavení řízení však také uvedl, že žalobu ve věci správního soudnictví lze podat do dvou měsíců poté, kdy napadené rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení. I v případě, že by žalobce poučení okresního soudu nesprávně porozuměl a měl dobrou víru v to, že žaloba bude považována za včasnou, pokud ji k věcně a místně příslušnému soudu podá do dvou měsíců od oznámení usnesení o zastavení řízení obecným soudem, přesto při podání žaloby k věcně a místně příslušnému soudu nedodržel ani tuto lhůtu.
  15. Na včasnost žaloby je proto nutno nahlížet v rámci obecné dvouměsíční žalobní lhůty podle § 72 odst. 1 s. ř. s. Jestliže bylo žalobci napadené rozhodnutí oznámeno nanejvýše ke dni podání žaloby k obecnému soudu (22. 9. 2023), žaloba podaná ke zdejšímu soudu dne 12. 2. 2024 byla podaná opožděně.
  16. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.
  17. Soudu proto nezbylo než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout.
  18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u NSS, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje NSS.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Praha 12. března 2024

Jan Peroutka, v. r. 

samosoudce

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.