č. j. 2 Ad 16/2023‑63

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci

žalobkyně:             X

                              bytem X

                              zastoupena Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem

                              sídlem Barrandova 1920/7a, 143 00 Praha 4

 

proti

 

žalované:                Česká správa sociálního zabezpečení

                              sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5  

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 5. 2023, č. j. X,

 

 takto: 

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 5. 2023, č. j. X (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 12. 2022 č. j. X, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen „PSSZ“) ze dne 4. 10. 2022 byla žalobkyně nadále uznána invalidní pro invaliditu I. stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o důchodovém pojištění“), když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla míra její pracovní schopnosti o 40 %.
  2. V námitkovém řízení byl dne 14. 12. 2022 vypracován posudek lékařem žalované, podle kterého se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Jako den zániku invalidity byl stanoven den prvoinstančního jednání, tj. 4. 10. 2022. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že se v rámci přezkumu prvostupňového rozhodnutí zabývala všemi námitkami žalobkyně, přičemž zdravotní stav posoudila komplexně nad jejich rozsah. Poukázala na to, že žalobkyně, která pobírala invalidní důchod pro invaliditu I. stupně podala dne 26. 8. 2022 žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 27. 12. 2022 tuto žádost zamítla, neboť podle posudku PSSZ ze dne 4. 10. 2022 její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 40 %, tedy šlo nadále o invaliditu I. stupně. Podle posudku České správy sociálního zabezpečení však v případě žalobkyně došlo ke dni 4. 10. 2022 k zániku invalidity. Uvedla, že invalidita je jednou z podmínek nároku na invalidní důchod, o zániku nároku na něj však nemůže Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnout ve stávajícím řízení o námitkách, neboť jeho předmětem je výhradně žádost účastníka řízení o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Vzhledem k tomu, že po přezkoumání celkového zdravotního stavu žalobkyně činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu od 4. 10. 2022 pokles pracovní schopnosti 20 %, nejsou splněny podmínky pro zvýšení jejího invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. či III. stupně. Vzhledem k tomu, že námitkami napadeným rozhodnutím ČSSZ bylo z tohoto důvodu rozhodnuto tak, že žádost žalobkyně se zamítá, nebylo toto rozhodnutí shledáno v rozporu s právními předpisy ani jako nesprávné. Žalovaná na závěr konstatovala, že o odnětí invalidního důchodu v důsledku zjištěného zániku invalidity žalobkyně rozhodne Česká správa sociálního zabezpečení samostatným rozhodnutím.
  3. Žalobkyně v podané žalobě zrekapitulovala průběh správního řízení a vyjádřila nesouhlas s posouzením jejího zdravotního stavu. Poukázala na to, že z lékařských zpráv přiložených k žalobě se jednoznačně podává, že se její zdravotní stav prudce zhoršil, z uvedených důvodů navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. 
  4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě s ohledem na namítané nesprávné posouzení zdravotního stavu žalobkyně navrhla vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
  5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobkyně požádal Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 13. 10. 2023 soud zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, nešlo o invaliditu II. nebo III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) uvedeného zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale. Posudková komise uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 3b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje celková míra poklesu pracovní schopnosti o 35 %. Posudková komise konstatovala postižení dle uvedené položky při impingement syndromu ramenních kloubů s oboustrannou omartrozou, s akcentací vpravo, dále pak byla zohledněna proximalizace hlavice pažní kosti, při ostatních postižením a pracovní anamnéze posuzované pak byla konstatována horní hranice základní položky (25 %), dále s maximalistickým navýšením ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky o 10 %, tedy celková míra poklesu pracovní schopnosti o 35 %. Stran plicního postižení komise uvedla, že k žalobě byly přiloženy zprávy plicní ambulance Pneumo-host s. r. o.; posudkovou službou MPSV pro účely jednání této komise byla dále vyžádána dokumentace tohoto zdravotnického zařízení a bylo zjištěno, že poslední lékařský záznam byl ze dne 20. 10. 2021 (z tohoto data přiložena lékařská zpráva i k žalobě), uvedena byla při velmi suspektně bronchiálním astmatu, chronické bronchitidy, častá zhoršení – subjektivně při inhalaci stavebního prachu, asfaltu, při přítomnosti skládky v blízkosti bydliště, při uvedení dosavadního vývoje ošetřujícím lékařem konstatováno, že výsledky spirometrie 8/2021 byly s dobrými hodnotami a nadále byla doporučena stejná medikace. Stran vertebrogenního algického syndromu nebyl zjištěn funkčně významný neurologický nález (a to i při anamnestické iritiaci nervového kořene C8 bilaterálně, topicky umístěného na horních končetinách či referované iritace L5, S1 vpravo, topicky umístěných na dolní končetině), natož aby šlo o postižení na úrovni neurogenního močového měchýře (na pomocná vyšetření včetně morfologických je přitom třeba pohlížet jako na metody pomocné, ostatně jako v klinické praxi), k neurologickému vyšetření nebylo zjištěno ani posudkově významné postižení k polyneuropatii při referované základní lokomci. Stran katarakty a hypertenzní angiopatie nebylo zjištěno posudkově významné postižení vizu, posudkově přesahující základní postižení nemohly být ani hemoroidy, stav po komoci mozkové v anamnéze nepředstavoval posudkově významné postižení v rámci kritéria dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to i při doložené dokumentaci neurologa z doloženým vyšetřením, která byla posudkově významná, stejně tak koxartóza, aniž by bylo dále poukazováno i na absenci příslušného goniometrického postižení, nebylo zjištěno ani takové postižení kolenních kloubů ani artrotické postižení aker, které by přesahovalo základní postižení, nadto nebylo dále zjištěno zánětlivé revmatologické onemocnění, natož příslušně těžkého rázu. Dále bylo zjištěno vředové postižení žaludku, anamnesticky s krvácením, avšak ani s anamnézou tohoto postižení by v rámci hodnocení kritéria dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu i co do tíže a v rámci uvažovaného časového horizontu při tomto kritériu dále nebylo možno posoudit s přesahem základního postižení posuzované i při uvedených závěrech ošetřujících lékařů s výslednou mírou poklesu pracovní schopnosti, hodnoceno i se stavem výživy, dále pak v tomto kontextu nebyla posudkově významná ani hiátová hernie. Nebyla zjištěna ani taková tíže hepatopatie s jaterní cirhózou s příslušnými komplikacemi, která by byla posudkově významná nad rámec posouzené míry poklesu pracovní schopnosti. Percepční nedoslýchavost byla lehká. Posudkově významná nebyla ani hyperlipidemie, která nebyl projevem renálního selhání. Komise tedy uzavřela, že se ztotožnila s posudkem námitkového lékaře ČSSZ v tom ohledu, že nebylo posouzeno dle položky 1c kapitoly XIII, oddílu E, a to i při další doložené dokumentaci v rámci řízení o žalobě před Městským soudem v Praze a neztotožnila se dále s posudkem lékaře PSSZ, který posoudil dle položky 1c kapitoly XIII, oddílu E, komise také konstatovala trvání invalidity, nicméně při jiné položce. Komise zohlednila postižení ramenních kloubů, jak je popisováno výše, a to s tím, že dne 16. 11. 2022 ortoped konstatoval jako jediné možné řešení reverzní endoprotézu ramenního kloubu, jak je v této zprávě uvedeno. Komise tedy konstatovala trvání invalidity I. stupně pří míře poklesu pracovní schopnosti 35 % a komisí byla dál stanovena platnost tohoto posudku vzhledem k věku, komorbiditám a dosavadnímu vývoji trvale.
  6. V reakci na vypracovaný posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze ze dne 13. 10. 2023 žalobkyně předložila soudu aktuální lékařské zprávy, a to zprávu UVN Praha ze dne 22. 11. 2023, lékařskou zprávu MUDr. R. o výsledku EMG ze dne 8. 12. 2023, zprávu první ortopedické kliniky FN Motol ze dne 6. 12. 2023 a zprávu obvodní lékařky MUDr. H. ze dne 2. 1. 2024, které dokladují její zhoršující se zdravotní stav. Poukázala na to, že z přiložené zprávy MUDr. R. neurologie ze dne 8. 12. 2023 mimo jiné vyplývá, že žalobkyně trpí velmi těžkou polyneuropatií na DKK s úplnými bloky motorického senzitivního vedení. Stejný závěr pak vyplývá z lékařské zprávy MUDr. P. H. ze dne 2. 1. 2024. Žalobkyně poukázala na to, že lékařské zprávy, které měla k dispozici Posudková komise MPSV jsou již dva roky staré a z těchto důvodů shora uvedené aktuální lékařské zprávy zaslala Posudkové komisi MPSV se žádostí, aby byl vypracovaný posudek dopracován o závěry aktuálních lékařských zpráv.
  7. Při jednání u Městského soudu v Praze dne 21. 3. 2024 žalobkyně argumentovala shodně jako v podané žalobě, poukázala na zhoršující se zdravotní stav a uvedla, že na základě posudku vypracovaného v rámci námitkového řízení jí byl od června 2023 odňat invalidní důchod, který jí však v I. stupni na základě posudku PK MPSV ze dne 13. 10. 2023 nadále náleží. Setrvala na svém procesním stanovisku. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.
  8. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.
  9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70% se jedná o invaliditu III. stupně.
  10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, posuzuje podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudek uvedené posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz, podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s.ř.s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, aby své posudkové závěry řádně zdůvodnila. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem, jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
  11. V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zdravotního stavu žalobkyně ve správním řízení nechal vypracovat posudek Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti lékaře s odborností ortopedie jednoznačně vymezila, že v době rozhodné pro posouzení, tj. k datu 11. 5. 2023 (datum vydání napadeného rozhodnutí) byl u žalobkyně zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položka 3b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v celkové výši 35 %. Žalobkyně tak byla shledána nadále invalidní podle§ 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, s tím, že šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, nešlo o invaliditu II. nebo III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) uvedeného zákona. Posudková komise MPSV se ztotožnila s posudkovým závěrem na první instanci, dle kterého je žalobkyně nadále invalidní v I. stupni, byť zdravotní stav žalobkyně podřadila pod jinou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce č. 359/ 2009 Sb. a hodnotila odlišně procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně.
  12. Předmětem řízení v dané věci byla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Při posuzování důvodnosti podané žaloby bylo tedy rozhodné, zda byly splněny podmínky pro změnu stupně invalidity, tj. pro zvýšení invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. či III. stupně.
  13. Při posuzování uvedené otázky vycházel soud z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze ze dne 13. 10. 2023, který považoval za nejkomplexnější a nejpřesvědčivější. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně těch namítaných žalobkyní a své posudkové závěry řádně zdůvodnila. Z posudku je zřejmé, že zdravotní stav žalobkyně byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace, včetně žalobkyní doložených lékařských nálezů i s přihlédnutím ke všem jí tvrzeným obtížím. O správnosti a úplnosti stanovené klinické diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádném zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně proto není pochyb. Přestože tento posudek, oproti posudku vypracovanému posudkovým lékařem v rámci námitkového řízení, ze kterého vycházela žalovaná při svém rozhodování, zařadil zdravotní postižení žalobkyně pod jinou položku a stanovil jinou procentní míru poklesu pracovní schopnosti, dospěl ke shodnému závěru jako posudek vypracovaný v rámci prvostupňového řízení, tedy, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní s tím, že šlo nadále o invaliditu I. stupně a závěr žalované prezentovaný v napadeném rozhodnutí, tedy, že v případě žalobkyně nebyly splněny podmínky pro zvýšení jejího invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. či III. stupně tak nebyl zpochybněn a lze ho považovat za správný. Námitku žalobkyně, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně a nesprávně zjištěného skutkového stavu věci shledal soud jako nedůvodnou.
  14. Jak již bylo uvedeno výše, podle § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumávání rozhodnutí, vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. V posuzované věci to znamená, že bylo třeba posoudit zdravotní stav žalobkyně a míru poklesu pracovní schopnosti ke dni 11. 5. 2023. Ke změnám zdravotního stavu, nastalým po tomto dni, které žalobkyně dokládala lékařskými zprávami, nebylo možno v tomto řízení přihlédnout a tyto mohou být předmětem posouzení na základě nové žádosti o změnu výše invalidního důchodu.
  15. Soud proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti neshledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy žalobkyně ve věci úspěch neměla, a žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 21. března 2024

 

JUDr. Dana Černá v. r.

samosoudkyně

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje X.