č. j. 25 A 7/2023 - 29

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  J. M.

   zastoupen advokátem Mgr. Alešem Zdráhalou

   sídlem Přerovská 33, 783 71 Olomouc

 

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2022, č. j. MSK 153933/2022, ve věci záznamu bodů v registru řidičů

 

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

  1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 30. 1. 2023 žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2022, č. j. MSK 153933/2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Rýmařov ze dne 4. 11. 2022, č. j. MURY 29157/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 z. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. č. 361/2000 Sb.“).
  2. Žalobce v žalobě namítal neexistenci dostatečného podkladu pro záznam bodů u přestupku z 11. 3. 2021, jehož skutkovou podstatou bylo údajné držení telefonu v ruce při řízení. Dále namítl procesní vadu, spočívající v nezajištění spisové dokumentace od Městského úřadu Krnov. Kdyby tuto měl správní orgán prvého stupně k dispozici, dospěl by k závěru, že k přestupku nemohlo dojít.  Žalobce sice s vyřízením přestupku souhlasil, bylo to však z důvodu jeho omylu,  že každé telefonování za jízdy je nezákonné. Žalobce však jako řidič taxíku telefonoval pomocí handsfree, které měl připevněné na ucho, o čemž svědčí fotografie pořízená z inkriminované doby, kterou by mohly správní orgány z přestupkového spisu zjistit. Dále chtěl mít žalobce vše už co nejrychleji za sebou. Městský úřad Krnov však tyto skutečnosti nevzal v potaz.  Žalobce se přestupkového jednání nedopustil.  Správní orgán měl vše přezkoumat vlastní optikou, když je očividné, že se žalobce přestupku nedopustil, přičemž nesprávné posouzení Městským úřadem Krnov má pro žalobce jako řidiče taxíku fatální dopad. Správní orgány měly aplikovat zásadu in dubio pro reo. Bylo porušeno žalobcovo právo na spravedlivý proces. Žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu k problematice sebeobviňování, konkrétně na rozsudek ze dne 14. 1. 2014, č. j. 5 As 126/2011-68.
  3. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, na kterém setrval.
  4. U nařízeného jednání oba účastníci na svých stanoviscích setrvali.
  5. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.).
  6. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobci bylo oznámením z 18. 3. 2022 oznámeno dosažení 12 bodů bodovém hodnocení a byl vyzván k odevzdání řidičského průkazu, neboť pozbyl řidičského oznámení. Stalo se tak v důsledku záznamu bodů ze sedmi přestupků, též přestupku ze dne 11. 1. 2021, o kterém rozhodl Městský úřad Krnov příkazovým blokem č. A 0441874. Na bloku je žalobce označen jako přestupce, a to jménem, příjmením, datem narození, adresou trvalého pobytu a číslem občanského průkazu. V popisu skutku je uvedeno, že  dne „11. 1. 2021 v 12.07 hod, v obci Krnov, na ulici Bruntálská, při řízení mot. vozidla VW Caddy, RZ. X, při jízdě držel v ruce nebo jiným způsobem hovorové nebo jiné zařízení. Porušil § 7/1 z. č. 361/2000Sb.“.    Dále je na bloku uvedeno, dle jakého ustanovení byla žalobci sankce uložena tedy § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 z. č. 361/2000 Sb. Forma zavinění je na bloku uvedena nedbalostní. Výše sankce je pak uvedena 300 Kč. Pokuta nebyl zaplacena na místě. Na bloku je dále uvedeno, že byl vydán v Krnově dne 11. 3. 2023, oprávněná úřední osoba je označena jménem a příjmením a služebním číslem, blok dále nese otisk úředního razítka a podpisy úřední osoby a žalobce (kdy tento je datovaný shodně se dnem vydání pokutového bloku).
  7. Žalobce podal proti oznámení dne 3. 4. 2022 námitky. Poté, co byl seznámen s podklady pro rozhodnutí, vznesl námitku ve formě odvolání proti seznámení s podklady rozhodnutí, že z fotografie založené v přestupkovém spise k přestupku z 11. 1. 2021 vyplývá, že měl ruku v blízkosti ucha, ve kterém měl sluchadlo handsfree, které si upravoval, nikoliv telefonní přístroj. Z toho je patrné, že se přestupku nedopustil a požadoval odstranění uložených bodů. Dne 4. 11. 2022 Městský úřad Rýmařov zamítl žalobcovy námitky a provedený záznam bodů potvrdil O odvolání žalobce rozhodl žalovaný nyní napadeným rozhodnutím.
  8. K námitce, že pro záznam bodů na podkladě příkazového bloku z 11. 3. 2021 neexistuje dostatečný podklad, krajský soud uvádí, že existuje, a tím je právě uvedený příkazový blok, který je rozhodnutím (§92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb.,), jímž je uložen trest za přestupek ve formě pokuty, a je tedy podkladem pro záznam v registru řidičů podle § 123b odst. 2 z. č. 361/2000 Sb.
  9. K námitce, že v posuzované věci žalobce přestupek nespáchal, že to vyplývá z fotografie přestupkového spisu a o spáchání přestupku si měl správní orgán učinit náhled sám, krajský soud odkazuje na konstantní judikaturu správních soudů, která důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích [v podobě příkazního (dříve blokového) či standardního řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb.] oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou odlišné. Odpovědnost za přestupek je předmětem řízení podle zákona o přestupcích. V řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů lze zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. V posuzované věci byly všechny tyto okolnosti splněny a žalobce proti nim ani nic nenamítal.  Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008‑44, a mnoho dalších).
  10.                      Judikatura rovněž dovodila, že je možné provést zápis bodů na základě rozhodnutí, které je sice pravomocné, ale zřejmě nezákonné. Předmětem zkoumání v řízení o záznamu bodů je totiž toliko, zda a od kterého dne je předmětné rozhodnutí pravomocné a zda se z něj podává, kdo a co spáchal. Naopak se v tomto řízení nepřezkoumává, zda je toto rozhodnutí zákonné, neboť k tomu slouží (stran příkazu na místě pouze) přezkumné řízení a obnova řízení. Příkladem budiž např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2021, č. j. 9 As 12/2021 – 56, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 – 16, kde Nejvyšší správní soudu uvedl, že: „Udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích (porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu). Svůj souhlas žalobce stvrdil podpisem. Udělením souhlasu jako podmínky sine qua non k nabytí právní moci pokutového bloku tak žalobce rovněž vědomě vstoupil do režimu omezeného přezkumu pravomocného pokutového bloku jako rozhodnutí vydaného ve specifickém zkráceném řízení a následně nadaného presumpcí správnosti. Pokud měl žalobce jakékoli pochybnosti během projednání obou přestupků na místě, popř. v rozhodné době skutečně disponoval lékařským potvrzením, neměl projevit souhlas s blokovým řízením a údaji zaznamenanými v pokutovém bloku a měl využít svého práva na zahájení běžného řízení o přestupcích.“
  11. Žalovaný tak nepochybil, pokud se nezabýval námitkami ohledně spáchání sporného přestupku a nevyžádal si zmíněnou fotografii či správní spis, neboť nebylo v jeho pravomoci v řízení o námitkách proti záznamu bodů učinit náhled na otázky ohledně spáchání přestupku žalobcem, jak žalobce požadoval.
  12. Dovolávaná zásada in dubio pro reo se v posuzované věci neuplatní, protože zde nejsou žádné pochybnosti, které by směřovaly ke skutkovým zjištěním relevantním v řízení o záznamu počtu bodů. Žalobce ani žádné neuplatnil, když vznesené pochybnosti směřuje pouze ke skutku, který byl předmětem pravomocně skončeného přestupkového řízení.
  13.  Na tomto závěru nemůže nic změnit ani zásada zákazu sebeobviňování, kterou se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu  v žalobcem dovolávaném usnesení z 14. 1. 2014, č. j. 5 As 126/2011-18. Tato zásada se uplatní v řízení o přestupku a jejím důsledkem je povinnost správního orgánu zjistit skutkový stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, bez ohledu na procesní pasivitu obviněného. Poté, co je o přestupku pravomocně rozhodnuto, lze toto rozhodnutí změnit pouze cestou přípustných opravných prostředků. Ze zásady zákazu sebeobviňování nelze dovozovat, aby v jiném řízení mohl být úspěšně namítán nesprávně zjištěný skutkový stav ohledně přestupku a požadovat samostatné posouzení již pravomocně vyřešené otázky jeho spáchání, jak žalobce nyní žádá. 
  14. Jelikož tedy soud z výše uvedených důvodů seznal všechny v žalobě vznesené námitky proti žalovanému rozhodnutí za nedůvodné, je nucen uzavřít, že žaloba je jako celek rovněž nedůvodná. Jako takovou pak zdejší soud žalobu výrokem I tohoto rozsudku zamítl podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s.
  15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobci, neboť jeho náklady nepřesáhly běžnou úřední činnost.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Ostrava 21. února 2024

 

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje