[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Z. Š., zastoupená Mgr. Janem Bučkem, advokátem se sídlem Vítězslava Nezvala 604, Frýdek‑Místek, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing. O. M., II) M. M., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2022, č. j. MSK 54957/2021, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2023, č. j. 22 A 30/2022‑47,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2023, č. j. 22 A 30/2022‑47, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1]               Žalobkyně se u Krajského soudu v Ostravě bránila proti rozhodnutí, kterým žalovaný povolil stavbu. Krajský soud žalobu zamítl.

[2]               Žalobkyně (stěžovatelka) v kasační stížnosti polemizovala s věcnými závěry napadeného rozsudku. Také namítla, že v řízení o žalobě nesouhlasila s rozhodnutím bez jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), krajský soud však přesto rozhodl bez jednání.

[3]               Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že je přesvědčen o věcné správnosti svého rozhodnutí. K procesnímu postupu krajského soudu se nevyjádřil.

[4]               Kasační stížnost je přípustná a lze ji projednat.

[5]               Kasační stížnost je důvodná.

[6]               Stěžovatelka v kasační stížnosti namítá, že krajský soud rozhodl o věci samé bez nařízení jednání, ač stěžovatelka na výzvu podle § 51 odst. 1 s. ř. s. reagovala sdělením, že s rozhodnutím bez jednání nesouhlasí. Podle stěžovatelky krajský soud porušil její právo na spravedlivý proces a řízení zatížil vadou.

[7]               Nejvyšší správní soud posoudil, zda krajský soud správně rozhodl o věci samé bez nařízení jednání. Pokud by totiž pro tento postup nebyly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s., zatížil by soud řízení podstatnou vadou ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

[8]               Krajský soud dne 17. 5. 2022 stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání. Stěžovatelka přiložila ke kasační stížnosti kopii přípisu ze dne 5. 9. 2022, adresovaného krajskému soudu, kde nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Přípis byl opatřen správnou spisovou značkou a obsahoval otisk razítka krajského soudu potvrzující doručení téhož dne. Jak správně uvádí stěžovatelka, podle rozsudku NSS ze dne 27. 7. 2006, č. j. 2 Azs 216/2005‑50, č. 975/2006 Sb. NSS, právo účastníka trvat na nařízení ústního jednání nezanikne uplynutím lhůty podle § 51 odst. 1 s. ř. s., a pokud účastník svůj nesouhlas sdělí po uplynutí této lhůty, ale pouze do doby, kdy bude o žalobě rozhodnuto, musí soud tento jeho procesní návrh respektovat.

[9]               Přípis se však nenacházel ve spise sp. zn. 22 A 30/2022, NSS tedy požádal krajský soud, aby prověřil, zda toto podání obdržel. Krajský soud sdělil, že podle elektronického systému stěžovatelka dne 5. 9. 2022 podala k tomuto soudu podání i ke sp. zn. 22 A 40/2022.

[10]            Nejvyšší správní soud nahlédnutím do spisu sp. zn. 22 A 40/2022, který se nyní nachází právě u NSS (v souvislosti s řízením o kasační stížnosti pod sp. zn. 8 As 208/2023), zjistil, že stěžovatelčino podání ze dne 5. 9. 2022 ke sp. zn. 22 A 30/2022 bylo zřejmě omylem založeno do spisu krajského soudu pod sp. zn. 22 A 40/2022 vedeného v jiné věci téže stěžovatelky. NSS tedy dospěl k závěru, že stěžovatelka krajskému soudu řádně sdělila nesouhlas s rozhodnutím o věci samé bez jednání. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že stěžovatelčino podání bylo v důsledku administrativního pochybení na straně krajského soudu nesprávně zařazeno k jiné spisové značce. Jelikož krajský soud jednání nenařídil a ve věci vydal rozhodnutí, zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé (rozsudek NSS ze dne 27. 3. 2024, č. j. 2 Azs 60/2024‑23, bod 9).

[11]            Nejvyšší správní soud se nezabýval námitkami stěžovatelky směřujícími proti věcnému posouzení její žaloby. S ohledem na to, že řízení před krajským soudem neproběhlo řádně, nelze nyní napadený rozsudek věcně přezkoumat (viz např. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2021, č. j. 10 Azs 232/2021‑62, bod 9, či rozsudek NSS ze dne 19. 10. 2023, č. j. 3 As 200/2023‑32, bod 19 a tam uvedená judikatura).

[12]            Kasační stížnost je důvodná, a proto NSS zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 věta první s. ř. s.). Krajský soud je vázán závěry vyslovenými v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.) a v souladu s § 110 odst. 3 s. ř. s. rozhodne také o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. dubna 2024

                                    Eva Šonková

                                      předsedkyně senátu