USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: S. F., zastoupen Mgr. Pavlem Starostou, advokátem se sídlem Štěpská 380, Vizovice, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, za účasti osoby zúčastněné na řízení: J. S., zastoupen JUDr. Bc. Michalem Březovjákem, advokátem se sídlem Školní 3362/11, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 1. 2022, čj. KUZL 469/2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2024, čj. 30 A 27/2022-57, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

1. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2024, čj. 30 A 27/2022-57, a rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 1. 2022, čj. KUZL 469/2022.

2. Žalobci se ukládá zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]                Městský úřad Slušovice rozhodnutím z 30. 6. 2020 nařídil žalobci odstranit stavbu dřevěný přístřešek u objektu č.p. X, S. na pozemku p. č. X v k. ú. S. ve vlastnictví žalobce. Žalovaný v odvolacím řízení toto rozhodnutí Městského úřadu Slušovice v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl.

[2]                Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) blanketní kasační stížnost a současně s jejím podáním požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl, že v případě nepřiznání odkladného účinku by byl nucen stavbu dle napadeného rozhodnutí odstranit. Tím by mu vznikla újma v podobě jak samotných nákladů na odstranění posuzované stavby, tak i v podobě zásahu do jiné stavby stěžovatele, a to budovy č.p. X v k. ú. S., jíž je posuzovaná stavba součástí. Posuzovaná stavba byla součástí budovy č.p. X k. ú. S. ještě dříve, než bylo vydáno stavební povolení. Její existence nezpůsobuje újmu jiným osobám, stojí na pozemku ve vlastnictví stěžovatele, neohrožuje žádné jiné stavby ani neomezuje užívání sousedních nemovitostí. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tedy není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem.

[3]                Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení se k tomuto návrhu nevyjádřili.

[4]                Podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná na návrh stěžovatele po vyjádření žalovaného usnesením kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozsudku krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Zákon tedy pro přiznání odkladného účinku stanoví celkem tři předpoklady: (1) výkon nebo jiné právní následky rozsudku by pro stěžovatele znamenaly újmu; (2) tato újma je pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]                Nejvyšší správní soud takovou újmu shledal. Existence újmy je totiž v případech nařízení odstranění stavby zjevná bez dalšího a nejasný může být pouze její rozsah. Stěžovateli byla uložena povinnost odstranit již existující stavbu dřevěného přístřešku (o rozměrech 3,0 x 8,7 m2). Tím by byly zmařeny jeho investice do větší stavby, a navíc by musel nést náklady na její odstranění. Stěžovatel sice nedokládá konkrétní výši hrozící újmy, avšak již z povahy postupu k odstranění stavby lze dovodit, že újma způsobená jejím odstraněním nebude jen zanedbatelná.

[6]                Újma, která by vznikla odstraněním stavby a jejím následným znovuobnovením v případě, že by se kasační stížnost ukázala důvodnou, je nepoměrně vyšší než újma, která vznikne osobě zúčastněné na řízení, bude-li nucena existenci stavby strpět ještě po dobu řízení o kasační stížnosti.

[7]                Zpochybnění přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem je na žalovaném. Žalovaný se však k tomuto návrhu nevyjádřil.

[8]                Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Učinil tak ve vztahu k napadenému rozsudku i napadenému rozhodnutí žalovaného, v důsledku čehož až do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti dochází k plnému pozastavení účinků v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného.

[9]                Zbývá doplnit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (srov. usnesení NSS ze 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).

[10]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS z 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena.

[11]            Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080409724. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 25. dubna 2024 

Jitka Zavřelová

předsedkyně senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.

↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓