[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci

žalobce: ŠEDOVÁ pure service, z.ú.
IČO: 07397968
sídlem Budovatelská 872/51, 696 01 Rohatec
zastoupen Mgr. Bc. Janou Dlouhou, advokátkou, ev. č. ČAK 16340
sídlem Náměstí 81/5, 594 01 Velké Meziříčí

proti

žalovanému: Státní zemědělský intervenční fond
sídlem Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 1. 2022, č. j. SZIF/2022/0009362,

takto:

1. Rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 7. 1. 2022, č. j. SZIF/2022/0009362, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 600 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Bc. Jany Dlouhé, právní zástupkyně žalobce.
3. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.          Předmět sporu

1. Žalobou ze dne 7. 3. 2022 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 1. 2022, č. j. SZIF/2022/0009362, kterým žalovaný ukončil administraci žádosti žalobce o dotaci v rámci programu rozvoje venkova.

II.          Napadené rozhodnutí

2. Žalobce podal dne 31. 10. 2021 žádost o dotaci z programu rozvoje venkova, jejíž registraci potvrdil žalovaný sdělením ze dne 9. 11. 2021, č. j. SZIF/2021/0658724. Žádost mířila na podporu projektu ŠEDOVÁ pure service, z. ú. – Rozšíření služeb a vybavení v rámci operace 19.2.1. – Podpora provádění operací v rámci komunitně vedeného místního rozvoje.
3. Žalovaný následně svým oznámením ze dne 7. 1. 2022, č. j. SZIF/2022/0009362 (žalobci doručeno dne 10. 1. 2022), rozhodl, že se ukončuje administrace žalobcovy žádosti, jelikož žalobce nesplňuje velikost podniku pro dotaci, konkrétně znělo celé odůvodnění následovně:

„Žadatel/příjemce dotace musí splňovat definici žadatele/příjemce dotace od data podání Žádosti o dotaci na MAS do konce lhůty vázanosti projektu na úcel1

; s výjimkou velikosti podniku, která musí být dodržena pouze do podpisu Dohody – neplatí pro Fichi dle cl. 35, odstavec 2., písmeno c)); C,“

4. Poté podal žalobce žádost o přezkum tohoto rozhodnutí k Přezkumné komisi Ministerstva zemědělství, která dosud nerozhodla.

III.          Žaloba, vyjádření žalovaného, repliky a dupliky

5. Žalobce nesouhlasí s právním posouzením žalovaného, že by měl být žalobce středním podnikem. Žalobce je podle svého mínění malým podnikem, a splňuje proto dotační podmínky. Dále žalobce popisuje konkrétní důvody, proč je malým podnikem – tedy kolik má zaměstnanců, jaký má roční obrat, s jakými jinými podniky je nebo není propojen pro posuzování velikosti podniku. Ačkoliv existuje vazba mezi podnikem žalobce a dalšími podniky ať už přes osobu zakladatelky, příp. společníka paní Marie Šedové, nebo přes osoby ve statutárních orgánech, neposuzují se tyto podniky společně s podnikem žalobce při určení velikosti podniku, jelikož nepůsobí tyto další podniky na stejných nebo sousedních trzích, případně je vazba mezi některými podniky pouze partnerská nebo případně mají tyto podniky vazbu pouze v osobách ve statutárních orgánech, což není dostatečná vazba pro společné posuzování. I když existují dvě společnosti, které působí na stejném trhu a jsou propojeny s žalobcem přes osobu paní Marie Šedové, a proto se započítávají při určení velikosti podniku (jedná se o ŠEDOVÁ clean service, o. p. s., a ŠEDOVÁ production s.r.o.), není žalobce středním podnikem ani po tomto připočítání.
6. I když si je žalobce vědom, že poskytnutí dotace není nárokové, byl žalobce vyřazen z dotačního procesu protiprávně. Žalovaný nemůže při poskytování žádostí postupovat libovolně. Rozhodnutí žalovaného by tak měl soud zrušit.
7. Žalovaný se ve svém vyjádření k žalobě věnuje zejména tomu, že žalobce není malým podnikem. Žalobce lze považovat za propojený podnik s dalšími 12 společnostmi:
   1. PERFECT pure service o.p.s., IČO 02119463,
   2. ŠEDOVÁ clean service – Břeclavsko z.ú., IČO 14080061,
   3. ŠEDOVÁ clean service – Humpolecko z.ú., IČO 07657188,
   4. ŠEDOVÁ clean service – Zlínsko z.ú., IČO 07701845,
   5. ŠEDOVÁ clean service – Boskovicko z.ú., IČO 07650736,
   6. ŠEDOVÁ clean service – Hustopečsko z.ú., IČO 07650591,
   7. ŠEDOVÁ clean service – Olomoucko z.ú., IČO 07653531,
   8. ŠEDOVÁ CLEAN SERVICE o.p.s., IČO 29376351,
   9. SCS invest s.r.o., IČO 09762892,
   10. ŠEDOVÁ production s.r.o., IČO 24279692,
   11. ŠEDOVÁ s.r.o., IČO 27738710,
   12. DEKAMA o.p.s., IČO 02462630.
8. Propojení je založeno z různých důvodů – přes spojení fyzických osob jednajících ve shodě, přes rodinné vazby osob ve statutárních orgánech společností nebo rodinné vazby vlastníků těchto společností. Navíc lze za podnik považovat už jen samotnou paní Marii Šedovou, jelikož některé společnosti ovládá a v některých je statutárním orgánem. Společně tyto subjekty tvoří jeden podnik, který svou velikostí odpovídá střednímu podniku, žalobci proto nelze poskytnout požadovanou dotaci.
9. Žalobce se ve své navazující replice blíže věnoval jednotlivým důvodům z vyjádření žalovaného pro propojení podniků a vyvracel je. V dalších duplikách a replikách se účastníci řízení blíže věnovali jednotlivým aspektům vymezení velikosti podniku a posouzení, zda podniky působí na stejném trhu.

IV.          Posouzení věci Městským soudem v Praze

10. Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání tohoto rozhodnutí městský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ačkoli žalobce trval na nařízení ústního jednání, soud ho nařizovat nemusel, neboť zrušil napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost, o čemž soud rozhoduje bez nařízení jednání podle § 76 odst. 1 písm. a).
11. Městský soud se zabýval skutkově a právně takřka stejnou věcí již v rozsudku ze dne 1. 9. 2023, č. j. 3 A 25/2022 – 48 (ve věci žalobkyně ŠEDOVÁ clean service, o. p. s.), kde soud dospěl ke stejným závěrům, jako dospívá nyní. Soud nevidí důvod pro odchýlení se od zmíněného rozsudku, neboť se s jeho právním posouzením plně ztotožňuje.
12. Při samotném právním posouzení je nutné nejprve zaměřit se na otázku, zda napadené rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu. Napadené rozhodnutí, tedy akt v podobě ukončení administrace žádosti o dotaci, je považováno nejen za rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 s. ř. s., ale i za správní rozhodnutí podle § 67 správního řádu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2013, č. j. 1 Afs 61/2013–43, č. 2909/2013 Sb. NSS). Žaloba proti tomuto rozhodnutí je přípustná i bez podání odvolání, jehož podání je vyloučeno podle § 11 odst. 5 zákona č. 256/2000 Sb., zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu (rozsudek NSS ze dne 3. 12. 2021, č. j. 5 Afs 277/2021–33). Je sice možné podat žádost o přezkum rozhodnutí k Přezkumné komisi Ministerstva zemědělství, tato žádost však není opravným prostředkem a nemá odkladný účinek.
13. V dalším kroku se soud musí zabývat stěžejní otázkou – tedy zda lze považovat žalobce za podnik malý, nebo podnik střední. Na tomto místě však soud naráží na nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, pro níž je žaloba důvodná. Ačkoliv žalobce nenamítal nepřezkoumatelnost a soud k ní nemůže obecně bez dalšího přihlédnout z úřední povinnosti, může tak soud učinit, jestliže nepřezkoumatelnost brání přezkumu žalobních bodů (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009-84, č. 2288/2011 Sb. NSS, podle něhož je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti i k vadám uvedeným v § 76 odst. 1 s. ř. s., jestliže brání přezkoumání rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů). V tomto případě není možné z napadeného rozhodnutí seznat důvody, proč žalobce nesplnil dotační podmínky, tedy proč je žalobcův podnik považován za podnik střední, a nikoliv malý.
14. Z vyjádření žalovaného k žalobě explicitně vyplývá, že žalovaný posoudil žalobcův podnik jako podnik střední. Tento podnik se totiž musí posuzovat společně s dalšími subjekty, jelikož jsou propojené z rozličných důvodů. Této argumentaci se žalovaný věnuje v řízení před soudem velmi podrobně, vypočítává počty ročních pracovních jednotek a roční obrat údajného jednoho podniku, podrobně odůvodňuje, čím je dána spojitost mezi jednotlivými subjekty tvořícími jediný podnik a proč působí tyto subjekty na stejném trhu. Toto vyjádření dosahuje délky 10 stran textu. Oproti tomu samotné odůvodnění napadeného rozhodnutí neříká explicitně téměř nic a celé zní takto:

„Žadatel/příjemce dotace musí splňovat definici žadatele/příjemce dotace od data podání Žádosti o dotaci na MAS do konce lhůty vázanosti projektu na úcel1

; s výjimkou velikosti podniku, která musí být dodržena pouze do podpisu Dohody – neplatí pro Fichi dle cl. 35, odstavec 2., písmeno c)); C,“

15. Oproti právě popsanému vyjádření k žalobě je toto odůvodnění nadmíru skromné. Obecně musí odůvodnění správního rozhodnutí obsahovat skutková zjištění, hodnocení důkazů i právní závěry z nich vyplývající (např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 - 75, či ze dne 21. 12. 2006, č. j. 2 As 37/2006 - 63). Odůvodnění napadeného rozhodnutí však neobsahuje takřka nic. Ve srovnání s vyjádřením k žalobě je toto odůvodnění co do počtu znaků více než osmdesátkrát kratší (293 znaků v odůvodnění správního rozhodnutí v porovnání s bezmála 24 000 znaky v argumentační části vyjádření k žalobě). Odůvodnění správního rozhodnutí obsahuje pouze to, že žalobce musí splňovat definici žadatele/příjemce od data podání žádosti až do konce lhůty vázanosti projektu na jeho účel. Neobsahuje však skutková zjištění, důvody, proč je žalobce středním podnikem, proč je žalobce posuzován jako jeden podnik s jinými subjekty, z jakých důvodů je tak posuzován, jaké jsou vazby mezi těmito subjekty, zda subjekty působí na stejném nebo sousedním trhu, proč je tento trh stejný nebo sousední apod. a jakou má toto všechno spojitost s podmínkami dotace.
16. Tyto úvahy jsou sice podrobně obsaženy ve vyjádření k žalobě, nicméně obsah vyjádření k žalobě nemůže suplovat vlastní odůvodnění napadeného rozhodnutí a napravovat jeho vady. Řádné odůvodnění správního rozhodnutí mj. poskytuje žalobci možnost napadnout toto rozhodnutí a řádně se bránit proti jeho důvodům. To však není možné, pokud se důvody nenachází v rozhodnutí samotném, ale až ve vyjádření k žalobě. Nedostatky odůvodnění správního rozhodnutí nelze zhojit ve vyjádření k žalobě (rozsudek NSS ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008-109; obdobně také rozsudek NSS ze dne 18. 9. 2003, č. j. 1 A 629/2002-25, č. 73/2004 Sb. NSS).
17. Jedním z důvodů nepřezkoumatelnosti správních rozhodnutí je nedostatek důvodů rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Jak soud právě vysvětlil, napadené rozhodnutí trpí absencí těchto důvodů. Tato skutečnost je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí bez nařízení jednání pro vady správního řízení.
18. Pokud žalovaný nadále trvá na ukončení administrace žádosti, musí v dalším řízení toto své rozhodnutí řádně odůvodnit, podobně jako učinil ve vyjádření žalobě (soud však nijak nepředjímá věcnou správnost tohoto rozhodnutí). Správní soudnictví obecně neslouží k tomu, aby se samotné rozhodování o právech a povinnostech subjektů přesouvalo o úroveň „výš“, tedy od správních orgánů k soudům. Správní soudnictví by naopak mělo pouze následně přezkoumávat již řádně učiněné rozhodování správních orgánů.

V.          Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

19. Soud závěrem shrnuje, že nebyl schopen přezkoumat napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, jelikož rozhodnutí neobsahuje úvahy, jimiž se žalovaný řídil při rozhodování o tom, jaké podmínky pro přiznání dotace žalobce (ne)splnil, tedy konkrétně zda a proč není žalobce malým podnikem, ale podnikem středním. Napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., proto soud toto rozhodnutí zrušil bez jednání rozsudkem a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s.
20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník, který měl ve věci úspěch. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Tyto náklady jsou tvořeny odměnou za čtyři úkony právní služby po 3 100 Kč: převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis repliky ze dne 23. 6. 2022 a sepis repliky ze dne 22. 8. 2022 [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d)], a paušální náhradou hotových výdajů 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 4). K této částce není připočtena daň z přidané hodnoty, neboť zástupkyně žalobce nedoložila, že je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí 16 600 Kč.
21. Soud žalobci přiznal náklady za sepis repliky ze dne 23. 6. 2022 a ze dne 22. 8. 2022, neboť se obě repliky věcně zabývají projednávanou věcí, resp. věcně reagují na argumentaci předestřenou žalovaným v předcházejících duplikách. Naopak soud nepřiznal žalobci náklady za jeho vyjádření ze dne 28. 3. 2022, neboť v ní žalobce pouze sděluje, že trvá na nařízení ústního jednání, a dále soud nepřiznal náklady za jeho repliku ze dne 21. 9. 2022, protože v ní žalobce pouze sděluje, že stále nesouhlasí se stanovisky žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 20. března 2024

JUDr. Ing. Viera Horčicová v .r.
předsedkyně senátu