č. j. 52 Ad 11/2023-61

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem, v právní věci

žalobkyně:  Ž. Š.,

zastoupená advokátem Mgr. Martinem Blohoňem

sídlem Masarykova 1293, 560 02 Česká Třebová

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha

v řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 8. 2023, č. j. X,

takto:

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 8. 2023, č. j. X, se pro nezákonnost ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce Mgr. Martina Blohoně, advokáta, náklady řízení ve výši 5 265 Kč, ve lhůtě do 60 ti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 4. 2023, č. j. X, kterým Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žalobkyni žádost o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen “zákon o důchodovém pojištění“) a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) cit. Zákona, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Orlicí ze dne 26. 4. 2024 není žalobce invalidní pro invaliditu druhého, ani třetího stupně, ale je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně.
  2. Žalobkyně podala včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhala jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu žalovanou s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.
  3. V žalobě byly dále uvedeny zdravotní problémy žalobkyně a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.
  4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila.
  5. Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobce (žalobkyně) včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
  6. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 14. 7. 2023, kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve výši 45 %.
  7. Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to srovnávacím posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 16. 1. 2024, č. j. SZ/2023/1800-HK-21.
  8. Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že v případě žalobkyně se jednalo o invaliditu druhého stupně podle §39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
  9. Soudu tedy nezbylo než dospět k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise, a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.
  10.                      A protože přesně tak tomu bylo v projednávané věci, a proto bylo v řízení prokázáno krácení žalobce na právu na uvedený důchod a krajský soud musel žalované rozhodnutí zrušit pro nezákonnost (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.).
  11.                      Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1,2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, právo na náhradu nákladů nenáleží a úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, které zahrnují následující náhrady: odměna a paušální náhrada, za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 13. 3. 2024), tj. 3 x 1 000 Kč a 3 x 300 Kč, dále cestovné za jízdu k uvedenému jednání soudu z České Třebové do Pardubice a zpět osobním automobilem zn. Škoda Octavia, reg. Č. X ve výši 915 Kč, parkovné 50 Kč k tomu 400 Kč (4 x započatá půlhodina za promeškaný čas) dle vyúčtování nákladů řízení ze dne 14. 3. 2024, celkem ve výši 5.265 Kč (§ 2, 7, 9, 11, 13, 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.)

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 13. března 2024


52 Ad 11/2023-68

Usnesení

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem, v právní věci

žalobkyně:  Ž. Š.,

zastoupená advokátem Mgr. Martinem Blohoňem

sídlem Masarykova 1293, 560 02 Česká Třebová

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha

v řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 8. 2023, č. j. X,

 

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 13. 3. 2024, č. j. 52 Ad 11/2023-61, se v záhlaví opravuje tak, že bydliště žalobkyně správně zní „bytem X“.

Odůvodnění:

V části uvedeného záhlaví zmíněného rozsudku se při vyhotovování jeho originálu vyskytly zjevné nesprávnosti, k nimž došlo v písemném vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 13. 3. 2024. Tyto nesprávnosti spočívaly v nesprávném označení bydliště žalobkyně.

Samosoudce tak v souladu s ustanovením § 54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), uvedené zjevné nesprávnosti tímto usnesením opravil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 26. března 2024

JUDr. Jan Dvořák v. r.

samosoudce

 

JUDr. Jan Dvořák, v. r.  

samosoudce

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. L. M.