2 Afs 51/2024 - 28

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: VHS – Ropa plus, spol. s r. o., se sídlem Partyzánská 1579/13, Bruntál, zast. JUDr. Martinem Vychopeněm, advokátem se sídlem Masarykovo náměstí 225, Benešov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2022, č. j. 22163/22/5300-22443-702189, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2024, č. j. 25 Af 26/2022-119, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

 

 

takto:

 

 

  1.                 Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

 

  1. Žalobkyni se ukládá zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 1000 , a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]                Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj doměřil žalobkyni devíti dodatečnými platebními výměry daň z přidané hodnoty a uložil jí povinnost uhradit penále. Žalovaný rozhodnutím o odvolání změnil dodatečné platební výměry v části týkající se splatnosti daně; ve zbytku ponechal jejich výroky beze změny. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila u Krajského soudu v Ostravě, který žalobu zamítl.

 

[2]                Žalobkyně (stěžovatelka) v kasační stížnosti požádala o přiznání odkladného účinku. V návrhu pouze vycházela ze zákonné definice a uvedla, že výkon napadeného rozsudku by pro ni znamenal konec ekonomické existence.

 

[3]                Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku vyzdvihl mimořádný charakter tohoto institutu. Stěžovatelka v návrhu pouze parafrázovala zákonné podmínky pro jeho přiznání, avšak svá tvrzení nedoložila. Neunesla tedy břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Za této situace není namístě poměřovat újmu hrozící stěžovatelce s újmou hrozící jiným osobám či s mírou narušení veřejného zájmu. Žalovaný také upozornil na to, že krajský soud obdobně odůvodněný návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl.

 

[4]                Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.

 

[5]                Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

 

[6]                Nejvyšší správní soud (NSS) zdůrazňuje, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu. Odkladný účinek má proto charakter institutu výjimečného. Pojímání odkladného účinku jako výjimky z pravidla tedy znamená, že újma, která má hrozit žadateli o jeho přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho

konkrétním případě pravidlo, že žaloba, resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno (usnesení NSS ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014-56, bod 5, či usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).

 

[7]                Od účastníka, který navrhuje přiznání odkladného účinku, se především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlení, v čem tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí nasvědčovat tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní břemeno k tvrzením uplatněným v návrhu. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50, bod 5).

 

[8]                Podle NSS nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelka v návrhu pouze parafrázuje zákonnou úpravu, neupřesňuje však ani nedokládá své tvrzení, že by výkon rozsudku krajského soudu pro ni mohl být ekonomicky likvidační.

 

[9]                Stav, kdy by byla konkrétním, zásadním a nevratným způsobem negativně ovlivněna možnost faktického výkonu hospodářské činnosti subjektu nebo ohrožena samotná jeho existence, by v obecné rovině mohl být důvodem pro přiznání odkladného účinku (přiměřeně usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 8. 2011, č. j. 62 Af 42/2011-100, č. 2541/2012 Sb. NSS). Stěžovatelka však svá tvrzení o hrozbě ekonomické likvidace nijak nepřibližuje ani nedokládá. Z doměření vyšší da z přidané hodnoty nelze bez dalšího dovozovat splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku. Krajský soud v bodě 6 usnesení č. j. 25 Af 26/2022-59, jímž nepřiznal odkladný účinek žalobě, stěžovatelce vysvětlil, že pokud svá obecná tvrzení nedoplňuje o aktuální stav aktiv a pasiv, zejména údaji o cash-flow a obchodním majetku, neunáší svou povinnost osvědčit vážnost hrozící újmy. Pro stěžovatelku tedy nemůže být ani nyní překvapivé, že kasační soud dospěl za obdobné situace k totožnému závěru.

 

[10]            NSS proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Jelikož stěžovatelka neosvědčila újmu, která jí hrozí, nemohl ji kasační soud porovnat s újmou, jež by mohla vzniknout jiným osobám, ani zkoumat rozpor s veřejným zájmem. Tímto rozhodnutím soud nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

 

[11]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti. Proto NSS podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam stěžovatelce uložil povinnost tento soudní poplatek zaplatit (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/201232). Soudní poplatek ve výši 1000  lze uhradit v kolcích nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1020305124. Poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

 

 

Poučení:

V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.

Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.

V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 8 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

V Brně dne 23. dubna 2024

 

 

Tomáš Kocourek

předseda senátu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud

Moravské nám č. 6

657 40 Brno

 

sp. zn. 2 Afs 51/2024

 

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

 

 

 

      podpis: ............................................................

 

 

 

 

 

Místo pro nalepení kolkových známek: