USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: S. C., zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí  žalovaného ze dne 5. 12. 2023, č. j. OAM‑1599/ZA‑ZA12‑ZA03‑2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2024, č. j. 45 Az 12/2023‑27, o návrhu ze dne 16. 3. 2024 na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Návrh ze dne 16. 3. 2024 na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se odmítá .

Odůvodnění:

[1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal u Nejvyššího správního soudu dne 14. 3. 2024 blanketní kasační stížnost, jíž napadl v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2023, č. j. OAM‑1599/ZA‑ZA12‑ZA03‑2023. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, stěžovatelovu žádost o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodnou s odůvodněním, že stěžovatel je státním příslušníkem Moldavské republiky, kterou Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu (§ 2 vyhlášky č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců). Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že ji do jednoho měsíce doplní o odůvodnění.

[2]               Následné stěžovatel dne 16. 3. 2024 doručil Nejvyššímu správnímu soudu další podání, v němž doplnil, že společně s kasační stížností žádá také o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[3]               Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti byl podán opožděně.

[4]               Podle § 32 odst. 5 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném od 1. 7. 2023, platí, že podání kasační stížnosti má odkladný účinek, mělo‑li jej podle odstavce 2 podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek, nachází‑li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany v době podání kasační stížnosti v zařízení pro zajištění cizinců nebo nemá‑li povolen vstup na území. Návrh na přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze podat pouze ve lhůtě pro podání kasační stížnosti (pozn.: zvýraznění podtržením doplnil soud).

[5]               Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), platí, že kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí (…). Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení zákona lhůta je zachována, bylo‑li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví‑li tento zákon jinak.

[6]               Podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. nestanoví‑li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.

[7]               V nyní posuzovaném případě nemělo podání žaloby u Krajského soudu v Praze proti rozhodnutí žalovaného odkladný účinek ze zákona, a proto jej nemělo ani podání kasační stížnosti proti napadenému rozsudku krajského soudu. V takovém případě stěžovatel může o přiznání odkladného účinku požádat, zákon o azylu však v § 32 odst. 5 stanoví, že návrh lze podat pouze ve lhůtě pro podání kasační stížnosti. Za včasný je tedy považován pouze takový návrh, který je podán ve lhůtě pro podání kasační stížnosti.

[8]               Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud ověřil (konkrétně z doručenky připojené u č. l. 30), že napadený rozsudek byl stěžovateli doručen do datové schránky jeho zástupce dne 29. 2. 2024 (čtvrtek). Konec lhůty pro podání kasační stížnosti v délce dvou týdnů tak připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty (tj. se dnem doručení napadeného rozsudku), konkrétně na čtvrtek 14. 3. 2024. Tento den byl posledním dnem lhůty nejen pro včasné podání kasační stížnosti, ale také pro včasný návrh na přiznání odkladného účinku. Nejpozději tohoto dne tedy musel být návrh na přiznání odkladného účinku podán u soudu, nebo alespoň předán k poštovní přepravě ve smyslu výše citovaného § 40 odst. 4 s. ř. s. Blanketní kasační stížnost (podaná včas dne 14. 3. 2024), však návrh na přiznání odkladného účinku neobsahovala. Stěžovatel doplnil žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti až podáním ze dne 16. 3. 2024, doručeným téhož dne Nejvyššímu správnímu soudu, tedy až po uplynutí lhůty pro podání kasační stížnosti.

[9]               Vzhledem k tomu, že návrh na přiznání odkladného účinku byl podán opožděně, Nejvyšší správní soud jej podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2024

Mgr. Ing. Veronika Juřičková

předsedkyně senátu