č. j. 35 Az 4/2024-14   

 

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

Q. C. N.

zastoupený advokátem Mgr. Vratislavem Polkou,

sídlem Vinohradská 1233/22, Praha,

proti

 

žalovanému:

 

Ministerstvo vnitra,

sídlem Nad Štolou 936/3, Praha,

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-1450/ZA-ZA11-HA13-2023 ze dne 9. 1. 2024, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,

 takto: 

Žalobě se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-1450/ZA-ZA11-HA13-2023 ze dne 9. 1. 2024.

 

Odůvodnění:

1.               Žalovaný rozhodnutím č. j. OAM-1450/ZA-ZA11-HA13-2023 ze dne 9. 1. 2024 zastavil řízení o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu, neboť žádost shledal nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) ve spoj. s § 25 písm. i) zákona o azylu. Žalobce podal opakovanou (druhou) žádost o udělení mezinárodní ochrany, přičemž žalovaný dospěl k závěru, že žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti či podstatnou změnu okolností, na jejichž základě by bylo možné se domnívat, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu či mu hrozila vážná újma podle § 14a téhož zákona. Zároveň ani žalovaný žádné takové skutečnosti či podstatnou změnu okolností neshledal.

2.               Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil žalobou, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. Bez přiznání odkladného účinku by podle žalobce měl případný úspěch žaloby ryze formální význam. Bude nucen vycestovat z České republiky, což bude mít devastační dopad do jeho soukromého života. Přijde o kontakt se svou družkou (občankou ČR), s níž sdílí společnou domácnost a plánuje uzavřít sňatek. Dále žalobce s odkazem na judikaturu správních soudů podotkl, že ačkoliv se v nynějším řízení nejedná o rozhodnutí o správním vyhoštění, až kterým by byl nucen bezprostředně opustit území ČR, nemůže být tato skutečnost důvodem pro zamítnutí jeho návrhu na přiznání odkladného účinku. Zároveň byť je žalobce v řízení zastoupen advokátem, nelze přehlédnout, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo žalobce vystupovat v soudním řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem a udělovat mu konkrétní pokyny. Žalobce také soudu doložil, že byl předvolán k jednání, jež se bude konat dne 15. 3. 2024 u Okresního soudu v Karlových Varech ve věci rozvodu jeho manželství.

3.               Žalovaný předně upozornil na to, že žalobce žádá o přiznání odkladného účinku žalobě vůči rozhodnutí, kterým byla jeho žádost zamítnuta jako nepřípustná. Žádost tak nebyla věcně posouzena. Žalobce rovněž neodvědčil, že by mu napadeným rozhodnutím vznikla nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.      

4.               Důvody pro přiznání odkladného účinku žalobce uvedl dva: (1) nechtěl vycestovat z území ČR, neboť by případný úspěch žaloby měl ryze formální význam a zároveň by vycestování mělo devastační dopad do jeho soukromého života; (2) aby bylo zachováno jeho právo na spravedlivý proces.

5.               Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nerozhoduje tak, že by předjímal rozhodnutí ve věci samé, ale zjišťuje existenci zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě uvedených v § 73 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Zákon stanoví dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6.               Bylo na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda upřesní, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS). Jen tehdy může soud posoudit, vznikne-li neprodleným výkonem nebo jinými právními následky správního rozhodnutí žalobci nepoměrně větší újma, resp. těžko nahraditelná či kompenzovatelná újma.

7.            Žalobce soudu doložil, že byl předvolán k jednání, jež se bude konat dne 15. 3. 2024 ve věci rozvodu jeho manželství u Okresního soudu v Karlových Varech (viz č. l. 5 soudního spisu). Z toho důvodu soud žalobci přisvědčil, že kdyby soud žalobě nepřiznal odkladný účinek, došlo by k zásahu do soukromého života žalobce, neboť by žalobce neměl možnost se jednání účastnit.

8.            Zbylé právní důsledky napadeného rozhodnutí jsou ve vztahu k případu žalobce typové, nijak výjimečné. Neodůvodňují tedy přiznání odkladného účinku.

9.               Soud tak dospěl k závěru, že v případě žalobce je naplněna první podmínka pro přiznání odkladného účinku, a to pouze ve vztahu k nařízenému soudnímu jednání u Okresního soudu v Karlových Varech. Co se týče druhé podmínky, k té žalovaný nic neuvedl. Soud tudíž rozpor s veřejným zájmem v nynější věci neshledal. Je tak splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.

10.            Z výše uvedených důvodů soud žalobě odkladný účinek přiznal (§ 73 odst. 2 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].

Plzeň 5. března 2024

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.