34 Ad 10/2023 - 61

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci

 

žalobce:  Ing. V. B.

bytem X

proti

 

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 4. 2023, č. j. X,

 

takto:

 

  1. Rozhodnutí žalované ze dne 5. 4. 2023, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
  3. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

  1. Rozhodnutím žalované ze dne 12. 9. 2022, č. j. X („prvostupňové rozhodnutí“) byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Žalovaná k námitkám žalobce prvostupňové rozhodnutí změnila rozhodnutím ze dne 5. 4. 2023, č. j. X („napadené rozhodnutí“), a to tak, že se žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“) zamítá.
  2. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Uherské Hradiště („OSSZ“) ze dne 28. 6. 2022, podle je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole VII (postižení oka, očních adnex, zraku), položce 4b (ztráta jednoho oka nebo ztráta vizu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na druhém oku (vizus roven nebo horší než 6/60, 0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace nebo zraková ostrost s optimální korekcí snížena nejméně na 6/36 (0,16) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity („vyhláška o posuzování invalidity“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 45 %. Dle posudku se jedná o ztrátu visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí druhého oka. Na levé oko žalobce nevidí vůbec, na pravé oko vidí rozmazaně, jsou nutné zvětšovací pomůcky. Významnější zlepšení zdravotního stavu s možným zlepšení pracovní schopnosti dle posudkové lékařky není očekáváno.
  3. V námitkovém řízení byl zpracován posudek České správy sociálního zabezpečení („ČSSZ“) ze dne 3. 1. 2023, podle něhož je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole VII (postižení oka, očních adnex, zraku), položce 6d (těžké, vleklé formy, léčení vzdorující, trvale poškozující funkci obou očí, podle rozsahu omezení zrakových funkcí) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Vzhledem k adaptaci na zdravotní postižení se podle § 4 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity snižuje tato hodnota o 5 % a činí 30 %. Dle posudku se u žalobce jedná o těžké a vleklé formy nemoci, léčení vzdorující a trvale poškozující funkce obou očí. Pokles pracovní schopnosti žalobce byl hodnocen při dolní hranici rozmezí, s ohledem na všechna uváděná onemocnění, tíže nemocí nedosahuje středu ani horní hranice rozmezí ani ji nepřevyšuje. Pro plnou adaptaci žalobce na zrakové onemocnění je hodnocení sníženo o 5 %. Podkladová zdravotní dokumentace neuvádí takové zhoršení zrakových funkcí, které by vedlo k nutnosti odevzdání řidičského oprávnění, které žalobce nadále vlastní, což z posudkového hlediska vylučuje oboustranné oční reziduum. Žalobce je čekatelem na transplantaci rohovky levého oka. Zdravotní stav žalobce neodpovídá žádnému stupni invalidity. Více by odpovídal uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou.

II. Žaloba

  1. Žalobce především nesouhlasí s posudkem zpracovaným v námitkovém řízení. Posudek neadekvátně hodnotí žalobcovu pracovní schopnost a nebere v úvahu všechny relevantní aspekty jeho zdravotního stavu. Posudek nereflektuje skutečný zdravotní stav žalobce vzhledem k jeho omezeným pracovním možnostem.
  2. Posudek neobsahuje informace o žalobcově zaměstnání, žalobce nemá uzavřenou pracovní smlouvu podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je jednatelem firmy. Žalobce není schopen řídit auto kvůli zhoršenému zraku, do práce ho vozí manželka. Žalobce se nemůže bez doprovodu pohybovat na stavbách, bez zvláštních pomůcek nemůže ani pracovat v kanceláři, adaptace na zdravotní postižení v oboru stavebnictví pro žalobce nejsou účinné. Žalobcovo zdravotní postižení výrazně omezuje jeho pracovní schopnosti, což vyžaduje specifické podmínky a krátké pracovní intervaly.
  3. Z lékařských zpráv plyne, že žalobce na pravé oko vidí rozmazaně a na levé oko nevidí vůbec. Žalobce proto i přes upozornění lékaře o nízké šanci na zlepšení podstoupil transplantaci rohovky levého oka. Po velmi komplikovaném hojení je nyní oční nález ustálen a nelze dosáhnout zlepšení zraku dalšími zákroky. Žalobce se obtížně smiřuje s konečným lékařským verdiktem a s dopady na jeho pracovní a osobní život.
  4. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Žalobce proto navrhl jeho zrušení a následné nové posouzení žádosti o invalidní důchod. Jako důkazy žalobce označil lékařskou dokumentaci praktického lékaře i odborných lékařů a výslech účastníků řízení.

 

III. Vyjádření žalované a replika žalobce

  1. Žalovaná se ve vyjádření přímo nevyjádřila k obsahu žaloby ani k jednotlivým námitkám uvedeným v žalobě. Zaměřila se na právní rámec, zdůrazňovala objektivitu a správnost svého rozhodnutí, opírajícího se o odborný posudek a právní předpisy. Ve věci odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a s ohledem na námitky žalobce navrhla provedení důkazu posudkem posudkové komise MPSV („PK MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení („zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“).
  2. Žalobce v reakci na vyjádření žalované upozornil na některé formální nesrovnalosti ve vyjádření žalované. Konstatoval, že nesouhlasí s hodnocením žalované o jeho adaptaci na zdravotní postižení dle § 4 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity. Jeho zdravotní stav spíše odpovídá hodnocení dle § 3 odst. 2 vyhlášky. Žalobce má za to, že jeho zdravotní stav odpovídá zařazení pod položku 4b přílohy k vyhlášce a snížení jeho pracovní schopnosti by mělo být hodnoceno v horní hranici 50 %.

IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem

  1. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní spis OSSZ a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti – podklady pro vydání prvostupňového a napadeného rozhodnutí. Žalobce podal žádost o invalidní důchod dne 23. 5. 2022. Součástí spisu je ve vztahu k tomuto řízení mimo jiné profesní dotazník žalobce, lékařská zpráva praktické lékařky MUDr. L. B. ze dne 2. 2. 2022, posudek o invaliditě žalobce ze dne 28. 6. 2022, záznam o jednání OSSZ ze dne 28. 6. 2022.
  2. Ve spisu se nachází námitky podané žalobcem proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 3. 10. 2022. Žalobce nesouhlasil s posouzením poklesu pracovní schopnosti ve středu sazby položky 4 – 4b kapitoly VII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Žalobce uvedl, jaká je jeho profesní historie a jaký je jeho aktuální zdravotní stav. Přípisem ze dne 1. 11. 2022 žalobce v námitkovém řízení doložil protokol o vyšetření ze dne 5. 10. 2022 z oční kliniky Gemini oční klinika a.s., doložil výpis z obchodního rejstříku společnosti, ve které je jednatelem. Emailem ze dne 7. 11. 2022 doložil žalobce zprávu z očního vyšetření z Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně ze dne 4. 11. 2022 MUDr. I. K. Součástí správního spisu je i posudek o invaliditě žalobce ze dne 3. 1. 2023 a záznam o jednání ČSSZ z téhož dne.
  3. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště v Brně, která dne 9. 11. 2023 zasedala ve složení z předsedkyně komise, další lékařka s odborností v oboru oftalmologie a tajemnice. Žalobce byl přítomen jednání PK MPSV.
  4. PK MPSV měla k dispozici dosavadní správní spisovou dokumentaci OSSZ a ČSSZ a zdravotní dokumentaci. V posudku byl shrnut předchozí průběh řízení o invalidním důchodu žalobce, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí, byla uvedena pracovní anamnéza žalobce, průběh vyšetření před PK MPSV a jeho závěry, diagnostický souhrn, závěry lékařských zpráv MUDr. P. ze dne 5. 10. 2022 a MUDr. K. ze dne 4. 11. 2022. Na str. 4 - 5 posudku je uvedeno posudkové hodnocení.
  5. PK MPSV konstatovala, že žalobce má od roku 2019 potíže s očima. V roce 2019 byl operován pro odchlípení sítnice pravého oka, nyní je toto oko jediným vidoucím okem, zraková ostrost je však snížena do pásma silné slabozrakosti, současně je tomuto oku zúženo zorné pole. Levé oko je rovněž po opakovaných operacích pro odchlípení sítnice. V roce 2021 a v březnu 2022 byla na tomto oku provedena transplantace rohovky, výsledným stavem je však slepota tohoto oka. Dle vyšetření v říjnu 2022 praktická slepota, neboť světelná projekce byla zachována, v listopadu 2022 již úplná slepota, neboť světelná projekce byla chybná. Slepotu levého oka lze považovat za konečný stav, bez možnosti terapeutického ovlivnění. Ostatní dokumentovaná onemocnění jsou pod léčebnou kontrolou, bez sekundárních komplikací a funkčních následků a nemají tak posudkový význam.
  6. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl u žalobce prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který byl podmíněn očním postižením, a to slepotou levého oka a poklesem zrakové ostrosti oka pravého do pásma silné slabozrakosti se současným omezením zorného pole. Tento stav z posudkového hlediska odpovídá kapitole VII položce 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Tedy ztrátě visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí oka druhého. PK MPSV se ztotožnila s hodnocením lékaře OSSZ a odchýlila se od hodnocení lékaře ČSSZ, neboť dle názoru PK MPSV je porucha funkce levého oka trvalá a již léčebně neovlivnitelná, dle svého rozsahu úplná, odpovídající slepotě. Hodnocení dle položky 4b tak lépe odpovídá charakteru a rozsahu postižení. PK MPSV stanovila pokles pracovní schopnosti na 50 % s ohledem na skutečnost, že žalobce je vysokoškolsky vzdělaný v oboru stavebnictví, jeho profesní činnost je významně odvislá od zrakové kontroly kvality práce, administrace, plánů, smluv apod. S ohledem na rozsah postižení zraku nelze očekávat možnost vhodné rekvalifikace. Při jednání PK MPSV žalobce sdělil, že řidičský průkaz již nevyužívá, na veškerou administrativní a kontrolní činnost potřebuje pomoc dalšího zaměstnance, což nelze rozporovat s ohledem na prokázanou zrakovou ostrost jediného vidoucího oka a výsledku vyšetření zorného pole.
  7. PK MPSV dospěla k posudkovému závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo u žalobce o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí oka druhého. Pokles pracovní schopnosti PK MPSV zhodnotila tak, že se jedná postižení spadající do kapitoly VII položky 4b, a to ve výši 50 %. Na horní hranici rozpětí bylo postižení funkcí hodnoceno s ohledem na kvalifikaci a profesní zařazení žalobce. Den vzniku invalidity je 24. 1. 2022, jak uvedl u lékař OSSZ. Jedná se o invaliditu druhého stupně. Žalobce by byl schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně nižšími nároky na smyslové schopnosti.
  8. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 2. 2. 2024 za přítomnosti. Žalobce odkázal na obsah žaloby a vyjádřil nesouhlas s posudkovým hodnocením přijatým posudkovým lékařem žalované. Zástupce žalované odkázal na vyjádření k žalobě. V rámci dokazování byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ze dne 9. 11. 2023, žádné další návrhy na doplnění dokazování vzneseny nebyly. Po závěrečných návrzích bylo postupováno podle § 49 odst. 12 s. ř. s.

V. Posouzení věci krajským soudem

  1. Žalobce nesouhlasila s tím, jak byl ve správním (námitkovém) řízení posouzen jeho zdravotní stav, resp. nesouhlasil se závěrem, který se od tohoto posouzení odvíjel, tj. že již není invalidní.
  2. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.
  3. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Při přezkumu rozhodnutí žalované vydaného na podkladě posudku lékařské služby ČSSZ v řízení o námitkách (dle § 88 zákona č. 582/1991 Sb.), resp. posudku odborné lékařské posudkové služby OSSZ vydaného pro účely prvoinstančního řízení, neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.
  4. Náležitosti posudku jsou upraveny v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012-18).
  5. S ohledem na povahu sporu (spornou otázku) byl pro účely rozhodnutí ve věci v soudním řízení vypracován posudek PK MPSV ze dne 9. 11. 2023, jímž soud provedl důkaz při ústním jednání dne 2. 2. 2023. Krajský soud vyhodnotil posudek z hledisek shora uvedených, zabýval se jeho úplností a přesvědčivostí, a to jak vzhledem ke skutkovému stavu zjištěnému ze správních spisů, tak i vzhledem k žalobním námitkám, přičemž dospěl k následujícím závěrům.
  6. Posudek PK MPSV byl vypracován posudkovou komisí zasedající v řádném složení (členem byla odborná lékařka se specializací v oblasti oftalmologie). Posudek byl založen na všech dostupných podkladech (spisová dokumentace správních spisů včetně lékařské dokumentace, lékařské zprávy doložené žalobcem). Posudek PK MPSV a posudky zpracované v předcházejícím řízení se neliší v zařazení zdravotního postižení žalobce do kapitoly VII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, liší se však ve volbě položky – druhu zdravotního postižení, jakož i ve výši poklesu pracovní schopnosti, kterou s sebou zdravotní postižení v případě žalobce nese. Posudky se dále odlišují v podrobnosti odůvodnění svých posudkových závěrů.
  7. Posudkový lékař žalované zařadil zdravotní postižení žalobce pod položku 6d a pokles pracovní schopnosti hodnotil v nejnižší možné míře 35 %, přičemž tuto hodnotu snížil o dalších 5 % z důvodu adaptace žalobce na jeho postižení. Naopak PK MPSV zařadila zdravotní postižení žalobce pod položku 4b (v tom je shoda s posudkem OSSZ), přičemž pokles pracovní schopnosti hodnotila v maximální možné míře 50 %. Na rozdíl od posudku zpracovaného v námitkovém řízení dospěla PK MPSV k závěru, že slepota levého oka je konečným stavem, bez možnosti terapeutického ovlivnění. Odlišně také vyhodnotila schopnost žalobce řídit motorové vozidlo. PK MPSV na rozdíl od lékaře žalované přistoupila k vlastnímu vyšetření žalobce při jednání posudkové komise. Při něm bylo mimo jiné zjištěno, že žalobce má levé oko vesměs zavřené, když mu lékař do oka posvítí, je schopen říct, že mu tam něco svítí. Posudek žalované stroze konstatoval, že zbylý pracovní potenciál žalobce je plně využit v současném zaměstnání a že žalobce je schopen rekvalifikace i zaučení v jiném oboru. PK MPSV se naopak zabývala vlivem zdravotního postižení žalobce na jeho dosavadní pracovní zařazení a obtížemi, které mu jeho zdravotní postižení v jeho běžné denní činnosti jednatele působí. Z jednání posudkové komise vyplynulo, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce, při zohlednění veškerých postižení a při zohlednění jeho vzdělání a dosavadní pracovní činnosti, spadá již do druhého stupně invalidity.
  8. Na základě provedeného dokazování se soud ztotožnil s námitkou žalobce, že jeho zdravotní stav nebyl v předcházejícím řízení dostatečně posouzen. Jak konstatovala PK MPSV, invalidita žalobce byla zjevná již z předložené zdravotní dokumentace, ke stanovení konkrétní míry poklesu pracovní schopnosti, a k přijetí závěru, o jaký stupeň invalidity se jedná, pak bylo zcela na místě žalobce vyšetřit, což se v předcházejícím řízení nestalo. Takové vyšetření bylo provedeno až v průběhu řízení před krajským soudem. Žalobce byl vyšetřen lékařkou specializovanou v oboru oftalmologie. Zjevně i  z tohoto důvodu bylo hodnocení zdravotního stavu žalobce v předcházejícím řízení podhodnocené. Posudek PK MPSV, který soud považuje za dostatečně odůvodněný a přesvědčivý, skýtá náležitý podklad pro přehodnocení závěru, k nimž dospěly správní orgány na základě dosud vypracovaných posudků.
  9. Soud považuje posudek PK MPSV ze dne 9. 11. 2023 za stěžejní důkaz o tom, že žalobce byl ode dne 24. 1. 2022 invalidní ve druhém stupni. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno dle očního vyšetření, lékařská zpráva z tohoto vyšetření je součástí správního spisu. Napadené rozhodnutí, jímž bylo změněno prvostupňové rozhodnutí, tedy nemůže obstát, neboť se ukázalo, že vycházelo z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci.

VI. Závěr a náhrada nákladů řízení

  1. Napadeným rozhodnutím nebyla uznána invalidita žalobce. Z provedeného dokazování v řízení před krajským soudem však vyplynulo, že napadené rozhodnutí spočívalo na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Krajský soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení [§ 76 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 78 odst. 1 a 3, 4 s. ř. s.], jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. V dalším řízení je žalovaná povinna vycházet z následujícího právního názoru soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Především je vázána závěrem krajského soudu opírajícím se o posudek PK MPSV ze dne 9. 11. 2023, podle něhož žalobce byl ode dne 24. 1. 2022 invalidní ve druhém stupni invalidity.
  2. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci úspěšný, náhradu nákladů řízení však nepožadoval. Neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvojím vyhotovení u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno dne 16. února 2024

 

Mgr. et Mgr. Lenka Bahýľová, Ph.D., v.r.

samosoudkyně