č. j. 22 A 70/2022 - 38

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  P. N.

zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem

sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha

 

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2022 č. j. MSK 114204/2022, ve věci záznamu bodů v registru řidičů

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2022 č. j. MSK 114204/2022 (dále „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále „správní orgán I. stupně“) ze dne 1. 8. 2022 č. j. SMO/487272/22/DSČ/Šče-BS, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče.
  2. Žalobce v žalobě zrekapituloval argumentaci uvedou již v odvolání, zejména brojil proti tomu, že ve vztahu k bloku č. C 1860787, série AC/2017 ze dne 11. 5. 2020 sice souhlasil s popisem jednání uvedeným v příkazovém bloku, že za jízdy telefonoval, a s tím, že v příkazním řízení je možné zaznamenat stručný a zkratkovitý popis jednání, pokud z něj bude zřejmé kdo, kdy a čeho se dopustil, přičemž jednání nesmí být zaměnitelné s jiným jednáním, v daném případě je však dle žalobce zřejmé, že žalobce telefonoval a takové jednání není zaměnitelné s jiným, například s držením telefonu v ruce. Přesto žalovaný učinil nesprávný právní závěr, že na základě takto popsaného přestupkového jednání mají být žalobci uděleny body v kartě řidiče, ačkoliv žalobci nebylo na místě spáchání přestupku tvrzeno, že je obviněn, resp. shledán vinným z držení telefonního přístroje za jízdy, ani takový skutek není popsán ve výrokové části příkazového bloku. S takovým popisem skutku by žalobce nesouhlasil a příkazový blok by nepodepsal. Dle žalobce se žalovaný fakticky dopustil právě toho, že jednání popsané v příkazovém bloku (telefonování za jízdy) zaměnil s jiným, a to s držením telefonu za jízdy, které však v bloku popsáno není, a se kterým žalobce nevyjádřil souhlas podepsáním tohoto bloku. Žalobce se proto domnívá, že obě rozhodnutí správních orgánů jsou nezákonná.
  3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a uvedl, že žaloba je převážně reprodukcí obsahu správního spisu, samotné žalobní námitky jsou obsaženy v jediném odstavci. Žalobce opakuje námitku, že v příkazovém bloku ze dne 11. 5. 2020 je skutek popsán jako „telefonování“, nikoli „držení telefonu“, proto za něj neměly být zaznamenány žádné body. Žalovaný trvá na tom, že obsah příkazového bloku nelze vyložit jinak, než že žalobce telefonoval za jízdy tak, že telefon držel v ruce nebo jiným způsobem. V opačném případě by neporušil ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), v platném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), přičemž dle judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) by i samotné toto ustanovení uvedené v příkazovém bloku postačovalo k popisu skutku bez dalšího. Žalovaný v tomto směru odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2022 č. j. 25 A 222/2020-25, ve kterém soud shledal nedůvodnou zcela identickou námitku, vznesenou stejným advokátem, jenž zastupuje žalobce v nyní projednávané věci.
  4. Žalobce v replice rozhojňuje argumentaci uvedenou v žalobě v tom směru, že žalovaný si v rozhodnutí o přestupku domýšlí, že žalobce „telefonoval za jízdy“ tak, že telefon držel v ruce nebo jiným způsobem, ačkoliv to v rozhodnutí o přestupku uvedeno není, a tedy příkazový blok vykládá nikoliv podle jeho skutečného obsahu, ale tak, aby mohl žalobci přičíst body.
  5. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
  6. Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že správní orgán I. stupně doručil žalobci dne 17. 5. 2022 oznámení, že ke dni 29. 4. 2022 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 19. 5. 2022 byly správnímu orgánu I. stupně doručeny námitky žalobce proti všem jednotlivým záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče. Správní orgán I. stupně opatřil do spisu fotokopie příkazových bloků a rozhodnutí o spáchání přestupku. Dne 7. 7. 2022 bylo žalobci doručeno usnesení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, popř. navrhnout jejich doplnění. Dne 19. 7. 2022 se dostavil ke správnímu orgánu I. stupně zmocněnec žalobce, byl seznámen s celým spisem v rozsahu 36 stran a pořídil si kopii celého spisu. Následně správní orgán I. stupně vydal dne 1. 8. 2022 rozhodnutí, kterým námitky podané žalobcem zamítl jako neodůvodněné a provedené záznamy bodů do registru řidičů potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání, o němž rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
  7. Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018 č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona o přestupcích účinného do 30. 6. 2017, se zabýval NSS opakovaně, zejména v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j.  4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Tato judikatura je nadále použitelná i pro příkazní řízení podle § 90 a násl. zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v platném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) účinného od 1. 7. 2017.
  8. Příkazový blok ze dne 11. 5. 2020, série: AC/2017, číslo bloku: C 1860787 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 11.5.2020 v 8:10 hod. na ul. Martinovská-Ostrava, porušil ust. § 7/1c) z. č. 361/2000 Sb. tím, že jako řidič MV Audi X telefonoval za jízdy.“. Dále je jako forma zavinění uvedena nedbalost (přeškrtnutím slova úmysl), dále výše uložené pokuty 100 Kč, označení správního orgánu včetně otisku úředního razítka, identifikačního čísla oprávněné úřední osoby, jejího podpisu a podpisu přestupce.
  9. Krajský soud považuje pro posouzení věci za určující zejména závěry rozsudků NSS ze dne 6. 8. 2009 č. j. 9 As 96/2008-44 a ze dne 10. 12. 20092 č. j. 2  As 19/2009-93, podle nichž správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Jak uvedl NSS dále v rozsudku ze dne 24. 8. 2010 č. j. 5 As 39/2010-76, v případě pochybností ohledně oznámení policie je třeba „vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené, např. část pokutového bloku prokazující, že přestupek byl v blokovém řízení projednán“.
  10. Správní orgány v projednávané věci kopie pokutových bloků opatřily.
  11. K hodnocení obsahu bloků NSS v rozsudku ze dne 21. 2. 2019 č. j. 1 As 467/2018-37 uvedl, že „při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.“
  12. V projednávané věci žalobce namítal, že popis jednání řidiče v bloku ze dne 11. 5. 2020 je nedostatečný, neboť je v něm uvedeno jen telefonování za jízdy. Jak plyne z obsahu tohoto bloku, je v něm uvedeno, že řidič „porušil ust. § 7/1 c) z. č. 361/2000 Sb. tím, že …telefonoval za jízdy“. Odkazované ust. § 7 odst. 1 písm) c) zákona o silničním provozu stanoví, že řidič nesmí při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové zařízení. 
  13. Jak správně poukázal žalovaný, správními soudy bylo již opakovaně akceptováno, že v případě porušení ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu postačí v pokutovém bloku zkratkovitá formulace neuvádějící, že byl telefonní přístroj držen, ba dokonce byl opakovaně akceptován pouhý odkaz na ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu (např. rozsudek NSS ze dne 29. 4. 2022 č. j. 4 As 27/2020-25). Zdejší soud dospěl ke shodnému závěru např. v žalovaným odkazovaném rozsudku ze dne 28. 4. 2022 sp. zn. 25 A 222/2020 a v nyní souzené věci neshledl žádné skutkové ani právní důvody, pro které by se měl od svých tehdejších závěrů odchýlit.
  14.                      Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že žalobcem napadený příkazový blok je v popisu skutku srozumitelný, čitelný a splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Blok je proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná.
  15.                      Krajský soud proto žalobu  v souladu s ustanovením § 78 odst. 7
    s. ř. s. zamítl. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust. § 51 odst. 1 s. ř. s.
  16.                      V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu soudního spisu žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Ostrava 25. ledna 2024

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu                  

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje P.S.