č. j. 3A 84/2023 - 33

 

 

[OBRÁZEK]

 

 

 

 

 

 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci

žalobkyně:  connectit.network s.r.o., IČO 068 39 177

sídlem Běhounkova 2453/49 158 00 Praha 5

proti

žalovanému:  Český telekomunikační úřad

sídlem Sokolovská 219 Praha 9

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady žalovaného ze dne 20. 7. 2023, č. j. ČTÚ-20 195/2023-603,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

I. Předmět přezkumu

  1. Žalobkyně se domáhá u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) svou žalobou zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu, kterým změnil výrok o vině (I.) a část výroku o trestu (II.) a ve zbytku zamítl rozklad proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro oblast Praha (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 3. 5. 2023, č. j. ČTÚ-49 258/2022-631/IV. – KuK (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a zároveň prvostupňové rozhodnutí v tomto rozsahu potvrdil.
  2. Žalobkyně byla uznána ve správním řízení vinnou přestupkem uvedeným v ust. § 118 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále také jen „zákon o elektronických komunikacích“), kterého se dopustila tím, že v rozporu s čl. 2 odst. 2 písm. e) a Přílohou č. 1 k všeobecnému oprávnění č. VO-S/1/08.2020-9, kterým se mění všeobecné oprávnění č. VO-S/1/07.2005-9, kterým se stanoví podmínky k poskytování služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších změn (dále též „VO-S/1“), neuvedl ve spotřebitelské smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací č. 2032 ze dne 4. 10. 2021 u sjednaného tarifu „Tarif_NaJistotu_100/100 Mbit Mbit/s“ konkrétní rychlosti stahování a odesílání dat u služby internet numerickou hodnotou, nýbrž číselným kalkulem se zlomkem. Běžně dostupnou rychlost stahování uvedl zápisem „3/5 z 102400 Kbit/s“, minimální rychlost stahování uvedl zápisem „3/10 z 102400 Kbit/s“ a minimální rychlost vkládání uvedl zápisem „3/10 z 102400 Kbit/s“, čímž porušil podmínku všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2021.
  3. Za přestupek byla žalobkyni podle ust. § 118 odst. 24 písm. c) zákona o elektronických komunikacích uložena pokuta ve výši 5 000 Kč.
  4. Výrokem III. prvostupňového rozhodnutí uložil prvostupňový orgán žalobkyni nahradit náklady správního řízení v částce 1 000 Kč.

 

II.  Žalobní body

  1. Námitky žalobkyně uplatněné v podané žalobě lze rozdělit do těchto žalobních bodů:
  2. Žalobkyně namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Podle žalobkyně nenaplnila skutkovou podstatu správního deliktu v ust. § 118 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích, neboť ve spotřebitelské smlouvě ze dne 4. 10. 2021, č. 2032 uvedla rychlost stahování a odesílání dat ve formě matematického zápisu, číselným kalkulem se zlomkem. Žalobkyně má za to, že svoji povinnost dle § 10 zákona o elektronických komunikacích splnila. Jednotky byly dodrženy, podmínka sdělení hodnoty rovněž, nemá tedy pochyb o tom, že žalovaný postupoval v rozporu se zákonem, když vydal svoje rozhodnutí. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že ve smlouvě neuvedla konkrétní numerickou hodnotu.
  3. Žalobkyně dále namítá porušení zákazu retroaktivity, kdy napřed správní orgán koná a teprve potom sděluje informace, které jsou nezbytné pro posouzení věci. Žalovaný v rozporu s ust. § 6 odst. 4 písm. a) zákona o elektronických komunikacích nesdělil všechny informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci. Teprve v napadeném rozhodnutí žalovaný poukazuje na “numerickou hodnotu”, což je jakýsi jazykový aforismus za “číselnou hodnotu” a k tomu dodává, že měla nabývat formy reálného čísla. Toto jsou ale informace, které poskytl správní orgán až v procesu správního řízení, které nabylo právní moci. Samotný úřad tvrdí, že “numerická hodnota” není ve VO-S/1 definována. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost tím, že své právo konat spojil se stavem, o kterém tvrdí, že není v předpisu definovaný. Správní orgán tedy porušuje práva osob, která jsou definována v Základní listině práv a svobod, tedy, že není zakázané činit to, co zákon neupravuje.

 

III.  Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně

  1. V písemném vyjádření k žalobě setrval žalovaný na právních názorech uvedených v napadeném i prvostupňovém rozhodnutí, a v plném rozsahu na ně odkázal.
  2. Žalovaný uvedl, že námitku žalobkyně vztahující se k nezákonnosti napadeného rozhodnutí považuje za nedůvodnou. Žalovaný má za to, že žalobkyně nesplnila povinnost uloženou na základě zákona všeobecným oprávněním VO-S, a to uvést ve smlouvě se spotřebitelem konkrétní rychlosti stahování a odesílání dat numerickou hodnotou.
  3. Žalovaný netvrdí, že v příslušném předpisu, tj. ve všeobecném oprávnění č. VO-S/1/08.2020-9, jímž se mění všeobecné oprávnění č. VO-S/1/07.2005-9, kterým se stanoví podmínky k poskytování služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších změn, není definován stav, nýbrž slovní spojení „numerická hodnota“. To však neznamená, že předmětný pojem je bez obsahu. Existence legální definice pojmu není podmínkou toho, aby mu byl přisuzován určitý význam. Většina slov slovní zásoby využívaná v právních předpisech nemá definici stanovenou právním předpisem, přesto je schopna plnit sémantickou funkci a na základě takových právních předpisů vznikají, mění se a zanikají práva a povinnosti dotčených subjektů.
  4. Snaha žalobkyně o vyvolání dojmu, že nerozuměla požadavku všeobecného oprávnění, je zcela evidentně účelová. Z provedeného dokazování je totiž patrné, že žalobkyně uvedla hodnoty rychlostí v souladu s požadavky VO-S nejen v jiných smlouvách doložených při kontrole (např. ve smlouvě č. 2052, 2056, 2061 aj. – viz jejich bod 3. Specifikace služby a kontrola zákaznických parametrů), avšak dokonce i přímo v dotčené smlouvě č. 2032 u inzerovaných rychlostí stahování a vkládání dat (102400 Kbit/s). Pokud tedy žalobkyně uváděla údaje o rychlostech ve smlouvách porůznu tu ve formě numerických hodnot, tam ve formě matematického zápisu, výmluva, že nevěděla, jak má hodnotu uvést, neobstojí.
  5. Žalobkyně na vyjádření žalovaného ze dne 22. 9. 2023 reagovala replikou ze dne 5. 10. 2023 s tím, že na žalobě v celém rozsahu trvá. Žalobkyně nesouhlasí se žalovaným, že slovní spojení „numerická hodnota“ nemuselo být definováno. Podmínky poskytování služeb nejsou definovány běžným obecným předpisem, ani specializovaným předpisem nýbrž Opatřením obecné povahy, vydaným na základě Lex specialis. Nejedná se o obecný předpis, což je naprosto patrno ze samotného VO-S/1/08.2020-9, které je poměrně sofistikovaným technickým dokumentem s právními následky a v žádném případě jej nelze prezentovat jako běžný právní předpis s volným výrazivem. Naprostá většina technických veličin je v daném dokumentu definována řádně a bez možnosti jakékoliv významové volatility, s výjimkou předmětu sporu.
  6. Ani vyjádření žalované, že účelem požadavku VO je uvádět rychlost stahování a odesílání dat “numerickou hodnotou v bitech za sekundu”, není v pořádku, neboť VO-S/1/08.2020-9 jasně stanovuje, že přípustné jsou rovněž kb/s a Mb/s.
  7. Žalovaný na repliku žalobkyně reagoval vyjádřením ze dne 17. 10. 2023 s tím, že požadavek uvádět přenosové rychlosti internetu v „numerických hodnotách v bitech za sekundu (např. kb/s nebo Mb/s)“ je ve všeobecném oprávnění stanoven určitým a jednoznačným způsobem. Český telekomunikační úřad neshledává žádnou významovou volatilitu v požadavku VO-S.

 

IV.  Rozhodné skutečnosti vyplývající ze správního spisu

  1. Ze správního spisu vyplývá, že dne 14. 8. 2022 byla u žalobkyně provedena kontrola. Konntrolní zjištění byla zaznamenána v protokolu č.j. ČTÚ-35 200/2022-631/II. vyř. - KuK ze dne 29. 9. 2022, v němž bylo konstatováno, že žalobkyně vedle dalších podkladů předložila též Smlouvu o připojení k internetu č. 2032 uzavřenou dne 4. 10. 2021 mezi žalobkyní jakožto poskytovatelem a fyzickou osobou – spotřebitelem jakožto uživatelem (dále též „Smlouva“). Ve Smlouvě je u tarifu „Tarif_NaJistotu_100/100 Mbit Mbit/s“ uvedena následující informace o rychlostech: „Inzerovaná rychlost stahování ke klientovi je 102400 Kbit/s, Běžně dosažitelná rychlost stahování je 3/5 z 102400 Kbit/s po 95% času dne (22,8h dne). Inzerovaná rychlost vkládání od klienta je 102400 Kbit/s, Běžně dosažitelná rychlost stahování je 3/5 z 102400 Kbit/s po 95% času dne (22,8h dne) Minimální rychlost stahování je 3/10 z 102400 Kbit/s a minimální rychlost vkládání je 3/10 z 102400 Kbit/s.“
  2. Správní orgán I. stupně uvedl do protokolu o kontrole ze dne 29. 9. 2022 ev. pod č.j. ČTÚ-35 200/2022-631/II. vyř. - KuK, který byl žalobkyni doručen dne 4. 10. 2022, že informace ve Smlouvě nesplňují náležitosti vyplývající z VO-S/1 ve smyslu formy zápisu (zlomek) uvedené minimální a běžně dostupné rychlosti.
  3. Správní orgán I. stupně stran vytýkaného protiprávního jednání vydal dne 8. 11. 2022 příkaz čj. ČTÚ-49 258/2022-631/I. vyř. – KuK, kterým rozhodl o uložení pokuty ve výši 5 000 Kč. Příkaz byl žalobkyni doručen dne 14. 11. 2022. Odporem žalobkyně ze dne 15. 11. 2022 byl příkaz zrušen.
  4. Následně správní orgán I. stupně vydal dne 3. 5. 2023 prvostupňové rozhodnutí, kterým rozhodl o spáchání přestupku a žalobkyni uložil pokutu a povinnost nahradit náklady řízení, jak je uvedeno výše. Dne 20. 7. 2023 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým změnil výrok o vině a trestu a ve zbytku rozklad zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

 

V.  Soudní přezkum

  1. Městský soud vycházel z této právní úpravy v rozhodném znění:
  2. Podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona o elektronických komunikacích v době spáchání přestupku úřad všeobecným oprávněním stanoví konkrétní podmínky týkající se ochrany spotřebitelů.
  3. Podle článku 1 bodu 1 Všeobecného oprávnění č. VO-S/1/08.2020-9 se s účinností od 1. 1. 2021 mění Všeobecné oprávnění č. VO-S/1/07.2005-9, kterým se stanoví podmínky k poskytování služeb elektronických komunikací, ve znění všeobecného oprávnění č. VO-S/1/07.2007-11, všeobecného oprávnění č. VO-S/1/01.2012-2 a všeobecného oprávnění č. VO-S/1/09.2014-5, tak, že v článku 2 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) poskytovatel služby přístupu k internetu v pevném místě při plnění povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (dále jen „Nařízení“), uvede ve smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací se spotřebitelem konkrétní rychlosti a popis vlivu odchylek na výkon práv spotřebitelů podle specifikací uvedených v Příloze č. 1 k tomuto všeobecnému oprávnění“

  1. Podle přílohy č. 1 Všeobecného oprávnění č. VO-S/1/08.2020-9 označené jako „Specifikace služby přístupu k internetu v pevném místě“ jsou uváděnou jednotkou maximální, inzerované, běžně dostupné i minimální rychlosti „(…) numerické hodnoty v bitech za sekundu (např. kb/s nebo Mb/s)“.
  2. Podle § 118 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích v době spáchání přestupku právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1.
  3. Podle § 118 odst. 24 písm. c) zákona o elektronických komunikacích v době spáchání přestupku za přestupek podle § 118 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a), b), odstavce 4, odstavce 6 písm. a) až f), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až e), odstavce 13 písm. a) až h), odstavce 14 písm. a) až j), odstavce 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22 nebo 23 písm. a).
  4. Před vlastním posouzením věci městský soud připomíná, že podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu soudy nemusí nutně reagovat na každý dílčí argument uvedený v žalobě. Jejich úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, dále jen „NSS“, ze dne 3. 4. 2014 č. j. 7 As 126/2013-19). Podstatné je, aby správní soud v odůvodnění rozhodnutí postihl všechny stěžejní námitky účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat i reakce na některé dílčí a související námitky (viz rozsudek NSS ze dne 24. 4. 2014 č.  j. 7  Afs 85/2013-33). Městský soud rovněž může pro stručnost odkázat na část odůvodnění rozhodnutí správního orgánu, s nímž se ztotožňuje. Jak uvedl Ústavní soud, „není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná“ (viz nález ze dne 12. 2. 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68.; srov. též rozsudky NSS ze dne 12. 3. 2015 č. j. 9 As 221/2014-43, či ze dne 25. 2. 2015 č. j. 6 As 153/2014-108).
  5. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení k výzvě městského soudu nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval městský soud podle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. a o podané žalobě rozhodl bez nařízení jednání. Po seznámení se se správním spisem a po zhodnocení jeho obsahu a rozhodných skutečností dospěl městský soud k závěru, že žaloba není důvodná.
  6. Soud nepřisvědčil námitce žalobkyně, že napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu, že správní orgány dospěly k závěru, že žalobkyně nedodržela způsob uvádění „běžně dosažitelné rychlosti stahování“, „minimální rychlosti stahování“ a „minimální rychlosti vkládání“, stanovený opatřením obecné povahy. Nelze totiž souhlasit se žalobkyní, že jednotky, jakož i podmínka sdělení hodnoty byly dodrženy. Jestliže žalobkyně ve smlouvě uvedla rychlosti matematickým zápisem, který teprve vede k výpočtu požadované hodnoty, tj. numerické hodnoty v bitech za sekundu, potom lze souhlasit se žalovaným, že žalobkyně postupovala v rozporu s právní úpravou (protiprávně). Soud se ztotožnil s žalovaným, který na str. 8 – 10 mimo jiné uvedl, že „Slovní spojení „numerická hodnota“ použité ve VO-S/1 není v předpisu definováno. Je tedy na místě význam slovního spojení určit výkladem, což není v daném případě nikterak obtížné. Výraz „numerický“ je synonymem výrazu „číselný“, neboť numero znamená číslo.“  Soud k tomu dodává, že smysl požadavku na konkrétní číselně vyjádřený údaj vyplývá z obecné potřeby ochrany spotřebitele spočívající v poskytnutí údajů, které jsou rozhodné a jsou snadno zjistitelné pro jejich porovnání při akceptaci nabídky. Z tohoto důvodu poukaz žalobkyně, že uvedením číselného kalkulu se zlomkem splnila svoji povinnost dle § 10 zákona o elektronických komunikacích, nemůže obstát. Pro spotřebitele je třeba uvést jednoznačný konkrétní údaj, který jej nenutí činit další úkony následně jej vedoucí k jeho zjištění.    
  7. Soud nepřisvědčil ani námitce žalobkyně, že napadené rozhodnutí nerespektuje zákaz retroaktivity. Novela Všeobecného oprávnění č. VO-S/1/07.2005-9 provedená Všeobecným oprávněním č. VO-S/1/08.2020-9 nabyla účinnosti dne 1. 1. 2021. Smlouva ze dne 4. 10. 2021 o připojení k internetu č. 2032 mezi žalobkyní jakožto poskytovatelem a fyzickou osobou – spotřebitelem jakožto uživatelem byla uzavřena za účinnosti nové právní úpravy, která žalobkyni, jakožto poskytovatelce předmětné služby, měla být nepochybně známa. Námitka žalobkyně, že žalovaný teprve v průběhu řízení o přestupku sdělil informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci, proto není důvodná.  
  8. Nedůvodnou shledal soud také námitku žalobkyně spočívající v neurčitosti přílohy č. 1 Všeobecného oprávnění č. VO-S/1/08.2020-9. Dikce opatření obecné povahy pracuje se slovním spojením „numerické hodnoty v bitech za sekundu“. Existence legální definice pojmu není podmínkou toho, aby mu byl přisuzován určitý význam. Intepretace textu opatření obecné povahy je spojena s použitím standardních metod výkladu, zejména jazykovou (gramaticko-sémantickou) metodou. „Zaměřuje se na jazykovou stránku textu, spočívá na gramatické a sémantické analýze právního textu. Pomocí této metody lze dospět k základním poznatkům o smyslu jednotlivých slov. Zkoumá složení věty (podává syntaktický výklad), význam jednotlivých slov ve spojení s jinými (gramatický výklad). Také vykládá význam použitých slov (sémantický výklad)“ (srov. Gerloch, A. Teorie práva. 4. vyd. Plzen: Aleš Čeněk, 2007, str. 147). Jazykovým výkladem lze dospět k závěru, že „numerickou hodnotou“ se rozumí číselná hodnota. Jednotkou vyjádření rychlostí je proto reálné číslo v bitech za sekundu. Napadeným rozhodnutím nebyla porušena zásada legální licence definovaná v ústavním pořádku, neboť práva a povinnosti žalobkyně byly v opatření obecné povahy stanoveny jednoznačně.
  9. Na základě shora uvedeného tak Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

V Praze 15. února 2024

 

JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.

předsedkyně senátu