[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci

žalobce: J. K.,

bytem X

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje,

se sídlem Zborovská 11, Praha,

 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2022, č. j. 085116/2017/KUSK/OLPPS/ZAV,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Kladna (dále jen „magistrát“) ze dne 26. 4. 2017, č. j. ŘP/1355/15-23. Tímto prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o námitkách žalobce proti záznamu bodů v evidenční kartě řidiče podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání jako nedůvodné zamítl a provedený záznam dvanácti bodů ke dni 6. 2. 2015 potvrdil.

Vyjádření účastníků řízení

2. Žalobce předně namítl, že napadené rozhodnutí je nesrozumitelné, jelikož ve výroku není uvedeno, o jakém rozhodnutí magistrátu žalovaný rozhodoval. Dále namítl, že odvolací řízení trvalo cca 5,5 roku, což je nepřípustné a řízení mělo být zastaveno, obdobně jako tomu je v trestním řízení. Dále namítl, že byly vadně vypořádány jeho námitky týkající se dvojího trestání (pokuta + body) a nesplnění povinnosti příslušného úřadu informovat žalobce o stavu jeho bodového hodnocení.
3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na text napadeného rozhodnutí. Dále uvedl, že si je vědom, že k vydání napadeného rozhodnutí došlo po delší době, nelze však přijmout analogii aplikace prekluzivní lhůty dle přestupkového zákona. K otázce dvojího trestání odkázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55.

Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu

4. Ze správního spisu zjistil soud následující podstatné skutečnosti. Dne 12. 2. 2015 obdržel žalobce oznámení, že ke dni 6. 2. 2015 dosáhl 12 bodů v evidenci řidičů. Žalobce podal dne 16. 2. 2015 námitky proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů.
5. Magistrát prvostupňovým rozhodnutím ze dne 26. 4. 2027 námitky žalobce zamítl a provedené záznamy bodů potvrdil.
6. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce odvolal, přičemž argumentoval obdobně jako v nyní projednávané žalobě, tedy porušením zásady dvojího trestání a porušením povinnosti informovat jej o stavu bodového hodnocení. Ostatní odvolací námitky nemají souvislost s žalobními body a soud se jimi proto dále nezabývá.
7. Dne 16. 11. 2022 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, jímž žalobcovo odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že se v projednávaném případě nejedná o další „trest“ za situace, kdy mezi řízeními existuje dostatečně úzké spojení a sankce uložená v navazujícím řízení je přímým a předvídatelným důsledkem původního odsouzení. Konkrétně záznam bodů do evidenční karty řidiče je přímým a předvídatelným důsledkem přestupku, proto nelze hovořit o jiném řízení, shodně ani pozbytí řidičského oprávnění při dosažení 12 bodů nelze považovat za opakovaný postih. Uvedeným je toliko trestáno opakované páchání přestupků, ovšem se samostatnou skutkovou podstatou. Dále uvedl, že zákon nestanoví povinnost jednotlivým správním orgánům oznamovat řidiči provedený záznam bodů a je na řidiči, aby sám sledoval, kolik bodů má v kartě řidiče zaznamenáno.

Posouzení žaloby soudem

8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a má všechny zákonem požadované formální náležitosti. Soud proto žalobu věcně projednal. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud neshledal žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Ve věci rozhodoval soud bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s.
9. Podle § 123a zákona o silničním provozu se bodovým hodnocením zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků, jednání, které má znaky přestupku podle jiného právního předpisu, nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu.
10. Podle § 123d odst. 4 zákona o silničním provozu ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému hodnocení; obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni vrácení řidičského oprávnění zaznamená v registru řidičů odečtení všech 12 bodů.
11. Podle § 123e odst. 3 zákona o silničním provozu po dobu výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, nebo po dobu výkonu závazku

zdržet se řízení motorových vozidel pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1.

12. Podle § 123f odst. 2 a 3 zákona o silničním provozu může řidič, který nesouhlasí s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
13. Soud nejprve uvádí, že v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů správní orgán nepřezkoumává zákonnost a správnost jednotlivých rozhodnutí o přestupku, neboť ta jsou v době řízení o námitkách již pravomocná. Žalobce tak nemůže s úspěchem namítat například to, že v přestupkovém řízení nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Předmětem řízení o námitkách je pouze otázka, zda byly řidiči body do evidence zapsány na základě způsobilých rozhodnutí a zda byl řidiči za každý ze spáchaných přestupků započten odpovídající počet bodů (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, nebo ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16).
14. Žalobce předně namítl nesrozumitelnost napadeného rozhodnutí. Tato námitka není důvodná. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že v jeho výrokové části je přezkoumávané rozhodnutí magistrátu označené jak datem vydání, tak číslem jednacím. Jeho označení je tedy zcela jednoznačné a není žádných pochyb o tom, o čem bylo napadeným rozhodnutím rozhodováno.
15. Co se týče namítaného dvojího trestání, soud odkazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55, publikované pod č. 3339/2016 Sb. NSS. V něm rozšířený senát dovodil, že záznam bodů lze chápat jako trest ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny, nicméně nepředstavuje porušení zásady dvojího trestu za tentýž skutek. Záznam bodů do evidenční karty řidiče je přímým a předvídatelným důsledkem přestupku (resp. trestného činu), a nelze proto hovořit o jiném řízení. Ani pozbytí řidičského oprávnění při dosažení maximálního počtu 12 bodů není opakovaným postihem. Je jím trestáno opakované páchání přestupků na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, z čehož plyne, že je sankcí sui generis za speciální recidivu se samostatnou skutkovou podstatou, která je vyjádřena v § 123c zákona o silničním provozu. Není tedy dána totožnost skutku a nejedná se o trest za původní (jednotlivá) protispolečenská jednání. Tato námitka tedy není důvodná. Pro úplnost soud dodává, že přestože žalovaný v napadeném rozhodnutí neoznačuje shora uvedené rozhodnutí NSS, je z jeho argumentace na str. 8 napadeného rozhodnutí zjevné, že se právě závěrů tohoto rozhodnutí NSS dovolává.
16. Ohledně namítaného porušení povinnosti správních orgánů oznámit žalobci provedení záznamu bodů, soud uvádí, že z právní úpravy taková povinnost nevyplývá, což jednoznačně potvrzuje i  žalobcem citované usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 6 As 114/2014-55, podle kterého „z citované právní úpravy tak vyplývá, že zatímco dosažení 12 bodů je řidiči automaticky oznámeno, pro informaci o jednotlivých záznamech bodů a aktuálním bodovém stavu musí řidič vyvinout vlastní iniciativu a podat žádost u příslušného obecního úřadu nebo kontaktního místa veřejné správy. S ohledem na skutečnost, že i jednotlivý záznam bodů do registru řidičů je ,trestem’ ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy, jeví se de lege ferenda vhodnějším, aby řidiči bylo z úřední povinnosti oznámeno i provedení jednotlivého záznamu“. Soud konstatuje, že na shora uvedených závěrech rozšířeného senátu se od roku 2015 nic nezměnilo a právní úprava nedoznala v tomto ohledu žádné změny a správní orgány tedy stále nemají povinnost provedení záznamu bodů řidičům průběžně oznamovat (oznamují pouze dosažení 12 bodů). Soud pouze podotýká, že zatímco v minulosti bylo pro získání výpisu z bodového hodnocení řidiče zapotřebí řady úkonů, v dnešní době je možné tuto informaci s využitím portálu občana získat během několika málo minut. Přestože by soud i nadále pokládal za vhodnější, pokud by právní úprava stanovila povinnost o provedeném záznamu bodů informovat, rozvoj elektronizace veřejné správy učinil zjištění této informace natolik snadným, že

nelze pokládat za nepřiměřené požadovat po řidiči, aby sám sledoval stav svého bodového hodnocení.

17. Stěžejní námitkou žalobce je poukaz na nepřiměřenou délku odvolacího řízení. K tomu soud uvádí, že navzdory tomu, že souhlasí s žalobcem v tom, že délka trvání odvolacího řízení byla v projednávané věci nepřiměřená, sama tato skutečnost nemůže způsobit nezákonnost rozhodnutí v něm přijatého. Soud připomíná, že touto otázkou se ve své judikatuře již opakovaně zabýval [srovnej např. rozsudky ze dne 20. 4. 2023, č. j. 41 A 1/2023-44, nebo ze dne 25. 7. 2023, č. j. 54 A 84/2022-38 (dále jen rozsudek č. j. 54 A 84/2022-38)], přičemž v projednávané věci neshledal důvod se od těchto závěrů odchýlit a v podrobnosti na ně odkazuje. V rozsudku č. j. 54 A 84/2022-38 soud uvedl, že „Institut ,námitek proti provedení záznamu bodů’ ve smyslu § 123f zákona o silničním provozu nepředstavuje s ohledem na zákonem stanovené principy přičítání bodů „klasické“ řízení o správním trestání, protože výsledkem řízení v tomto případě není uložení správního trestu, ochranného opatření nebo opatření k nápravě, nýbrž jen následná kontrola správnosti evidenčních úkonů v registru řidičů co do počtu zaznamenaných bodů.“. Soud tedy shrnuje, že nepřiměřenou délku řízení o námitkách nelze v rozhodnutí o nich zohlednit, jelikož jeho podstatou je ex post zkoumání zákonnosti již provedené evidence bodů, a tedy již uloženého trestu. Pro úplnost soud dodává, že z citované judikatury zároveň vyplývá, že přestože předmětem řízení o námitkách ve smyslu § 123f zákona o silničním provozu je výlučně přezkum otázek souvisejících s evidencí bodů v registru řidičů, není vyloučena možnost využít jiné zákonné prostředky ochrany práv, má-li žalobce za to, že výkon sankce spočívající v pozbytí řidičského oprávnění je nezákonný. V tomto ohledu lze odkázat na závěry rozsudku č. j. 54 A 84/2022-38, kde soud v bodech 32-53 popsal postup, jakým způsobem mohou řidiči v obdobných případech postupovat. Ani tato námitka tak není důvodná.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

18. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému nevznikly žádné náklady, které by přesahovaly náklady na běžnou úřední činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 20. února 2024

JUDr. Věra Šimůnková, v. r.

předsedkyně senátu

předseda senátu