Předmět řízení - Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2023, č. j. OAM-1346/BA-BA07-HA15-2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo rozhodnuto o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany tak, že se podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) zamítá jako zjevně nedůvodná.
Obsah žaloby - Žalobce uvedl, že požádal o udělení mezinárodní ochrany především proto, že má důvodné obavy o svůj život a zdraví, neboť v případě návratu do Vietnamu bude nepochybně vystaven pronásledování ze strany svých věřitelů. Žalobce si zapůjčil nemalý obnos peněžních prostředků od tzv. černých společností. Jeho věřitelé, členové organizované zločinecké skupiny, mají vazby na veřejnoprávní orgány a bezpečnostní sbory ve Vietnamu. Je proto pravděpodobné, že v případě jeho návratu do Vietnamu mu nebude poskytnuta adekvátní ochrana vietnamskými veřejnoprávními orgány před násilnými praktikami jeho věřitelů.
- Není pravdou, že by žalobce k podání žádosti o mezinárodní ochranu vedly ekonomické důvody. Žalobce sice nepopírá, že si v ČR chce najít zaměstnání, jeho zájem na vydělání peněžních prostředků není motivován pouhou vidinou zlepšení životní situace, ale jednou z mála možností, jak se vyhnout závažné újmě na jeho zdraví či životě, která mu může být způsobena v důsledku neplacení dluhů. Primárním důvodem pro podání žádosti je tedy důvodná obava z pronásledování, které může vyústit v bezprostřední ohrožení života. Ve Vietnamu nadále žije žalobcova manželka a dcera a nelze vyloučit, že i jim bude v souvislosti s žalobcovými dluhy způsobena újma.
- Žalovaný se žalobcovou žádostí měl zabývat důkladněji, neboť mu hrozí závažná újma, aniž by jí zavdal příčinu svým jednáním. Žalobce se totiž v dluhové pasti ocitl nezaviněně, protože v době půjčení peněžních prostředků netušil, že činnost jeho věřitelů je ilegální. Napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť žalovaný nezohlednil a řádně neprošetřil situaci, v jaké se žalobce nachází.
Vyjádření žalovaného - Žalovaný s žalobou nesouhlasí. Napadené rozhodnutí je zákonné, přezkoumatelné a vychází z dostatečného zjištěného stavu věci. Při rozhodování vzal v úvahu žalobcem tvrzené skutečnosti a shromáždil k nim relevantní a aktuální informace o situace v zemi původu. Rovněž vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu a má za to, že napadené rozhodnutí odpovídá konkrétním okolnostem daného případu a je patřičným způsobem zdůvodněno.
- V průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žalobce pro podání žádosti jsou pouze ekonomické důvody. Žalovaný považuje námitku, že žalobcovi věřitelé jsou členové organizované zločinecké skupiny s vazbami na orgány veřejné moci a bezpečnostní sbory za irelevantní, jelikož je založena pouze na domněnce a není podložena žádnými důkazy.
- V rámci správního řízení nevyplynulo, co by v případě, že by žalobce měl o podání žádosti skutečný zájem, bránilo podání žádosti před jeho zadržením. Žalobce žádost podal ve snaze oddálit, zmařit nebo znemožnit vyhoštění. Pokud by nedošlo k zajištění policií, žalobce by žádost o udělení mezinárodní ochrany nikdy nepodal.
Posouzení věci - Dle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu: „Žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.“
- Z citovaného ustanovení vyplývají dvě podmínky zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné: (1) žadatel uvádí pouze ekonomické důvody a zároveň (2) neuvádí skutečnosti, který by svědčily o tom, že mu hrozí pronásledování nebo vážná újma ve smyslu zákona o azylu. V projednávané věci soud přisvědčil žalovanému, že tyto podmínky byly splněny. V rámci pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany konaného dne 19. 10. 2023 žalobce mimo jiné uvedl, že z vlasti odcestoval kvůli finančním problémům. Při neúspěšném podnikání se zadlužil a nemohl tak uživit svou rodinu. Z tohoto důvodu odjel za prací na Ukrajinu. Dále konstatoval, že v návratu do vlasti mu nic nebrání, jen jeho tamní finanční potíže, neměl by jak splácet dluh. V průběhu správního řízení tedy bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce jsou ekonomické důvody. Žalobce uvedl, že jelikož by ve vlasti obtížně sháněl práci, hodlá v ČR legálně žít a pracovat, aby splatil své dluhy a finančně zajistil svou rodinu.
- Soud přitom nepřehlédl, že shodně žalobce vypovídal i při svém výslechu uskutečněném Policií v rámci řízení o správním vyhoštění dne 29. 9. 2023. I v něm uvedl, že z Vietnamu vycestoval jen kvůli snaze vydělat si více peněz, nejprve pracoval na Ukrajině, odkud se však v důsledku ruské invaze přesunul do ČR. Pracoval v Sapě, chtěl vydělat na dluhy ve Vietnamu. Přitom žalobce sdělil, že mu ve Vietnamu žádné nebezpečí nehrozí, v návratu mu brání jenom finanční stránka věci.
- S ohledem na skutečnosti sdělené samotným žalobcem v průběhu správního řízení nemá soud pochybnosti o tom, že byly splněny podmínky pro zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu. Žalobce totiž v průběhu správního řízení netvrdil nic, z čeho by bylo možno usuzovat, že se jedná o azylově relevantní důvody. Jediné důvody, které uvedl, byly čistě ekonomické. Navíc sám uvedl, že mu při návratu do Vietnamu nehrozí žádné nebezpečí. Tvrzení týkající se tzv. černých společností se tak objevuje poprvé až v žalobě a jde o tvrzení, které se vymyká tvrzením, jež žalobce konsekventně opakovaně uváděl správním orgánům. I soud je proto považuje za účelové.
- V této souvislosti soud připomíná ustálenou judikaturu NSS podle níž ekonomické obtíže (byť jistě mohou způsobovat žadateli reálné problémy v řadě oblastí života) nemohou založit důvody pro poskytnutí mezinárodní ochrany (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2003, č. j. 4 Azs 23/2003-65, ze dne 30. 10. 2003, č. j. 3 Azs 20/2003-43, nebo ze dne 27. 8. 2003, č. j. 5 Azs 3/2003-54). Žalovaný svůj závěr o zjevné bezdůvodnosti žádosti žalobce odůvodnil přezkoumatelně a s ohledem na skutkové okolnosti posuzované věci zcela dostatečně.
- Argumentace žalobce v žalobě stojí především na tom, že o udělení mezinárodní ochrany žádal proto, že má důvodné obavy o svůj život a zdraví, jelikož v případě jeho návratu do Vietnamu bude nepochybně vystaven pronásledování ze strany jeho věřitelů. Jak už soud uvedl, tyto skutečnosti neodpovídají tomu, co sám žalobce uváděl správním orgánům před podáním žaloby.
- Jelikož byla žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná právě proto, že se opírala jen o ekonomické důvody, nemůže se žalobce v řízení před správním soudem dovolávat jiných skutečností v azylovém řízení netvrzených (viz usnesení NSS ze dne 9. 12. 2003, č. j. 7 Azs 32/2003-60). Je nutné konstatovat, že primárním zdrojem informací podstatných pro udělení mezinárodní ochrany je samotný žadatel a z obsahu jeho žádosti a dále pohovoru se pak následně vychází. Tedy je to žadatel, kdo v azylovém řízení nese břemeno tvrzení a jeho žádost je posuzována z hlediska skutečností, které označí jako důvody k jejímu podání. Pokud žalobce v průběhu správního řízení netvrdil nic, z čeho by bylo možno usuzovat, že mu hrozí pronásledování nebo vážná újma, nelze žalovanému vytýkat, že se tímto v odůvodnění napadeném rozhodnutí blíže nezabýval. Žalovaný konstatoval, že žalobce jiné důvody odchodu z vlasti a následného podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR nesdělil a současně neuvedl ani žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být ve vlasti vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu tam hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu.
- S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žalovaný zjistil stav věci v rozsahu, který byl potřebný pro posouzení podmínek aplikace § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu, jeho závěr o zjevné nedůvodnosti žádosti žalobce je zcela v souladu se zákonem a dostatečně odůvodněný.
Závěr a náklady řízení - Soud dospěl závěru, že žaloba, jíž se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, není důvodná, výrokem I. tak žalobu zamítl.
- Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. Při rozhodování o nákladech řízení se soud vyšel z § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož: „Nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.“ Účastníkem, který měl ve věci plný procesní úspěch, je žalovaný, neboť žaloba byla soudem zamítnuta. Žalovaný ale přiznání náhrady nákladů řízení pro případ úspěchu ve věci nepožadoval. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
|