č. j. 31 A 160/2020-124
ROZSUDEK
žalobkyně: J. K., nar. X
bytem X
proti
žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje
Odbor územního plánování a stavebního řádu
sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2020, č. j. KUZL 40359/2020,
takto:
Odůvodnění:
I. Předmět řízení
1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně se žalobkyně domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Uherské Hradiště, odboru stavebního úřadu a životního prostředí, ze dne 20. 2. 2020, č. j. MUUH-SŽP/79793/2019/ZpeP/E05 - společné povolení, kterým byl schválen společný záměr pro umístění a povolení stavby – „Novostavba rodinného domu, včetně přípojky vody, přípojky kanalizace, přípojky NN, jímky na dešťové vody, oplocení a sjezdu“, na pozemcích pozemkové parcely čísla X (trvalý travní porost), XA (trvalý travní porost), XB (trvalý travní porost), vše v katastrálním území Jarošov u Uherského Hradiště.
II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného
2. Žalobkyně namítla, že podala dne 12. 3. 2020 proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně odvolání, v kterém uvedla, že se vzhledem k pandemii COVID-19 nemohla osobně dostavit k ujasnění případu stavby. Výzvu k doplnění odvolání ze dne 12. 5. 2020 obdržela žalobkyně až dne 30. 6. 2020 a následně své odvolání doplnila o důvody a námitky proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a současně zdůvodnila, proč odvolání ze závažných zdravotních důvodu podala až po vydání žalobou napadeného rozhodnutí, včetně doložení všech skutečností. Následně jí bylo doručeno napadené rozhodnutí, ale nebylo rozhodnuto o doplnění odvolání.
3. Postupem žalovaného, který se řádně nevypořádal se všemi odvolacími námitkami, se žalobkyně cítila zkrácena na svých právech nezákonným postupem úřadu a nepřezkoumatelností žalobou napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů.
4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné a uvedl, že vyzval žalobkyni k doplnění odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, neboť její odvolání neobsahovalo zákonem stanovené náležitosti. Výzvu k doplnění odvolání odeslal dne 13. 5. 2020 na doručovací adresu žalobkyně v SRN a, jelikož neobdržel doklad o doručení, následně dne 29. 6. 2020 i na adresu trvalého bydliště žalobkyně v ČR. Reklamací doručení do SRN zjistil, že žalobkyně si výzvu k doplnění odvolání převzala v SRN dne 15. 5. 2020 a posléze i 30. 6. 2020 v ČR. Lhůta k doplnění odvolání byla stanovena žalovaným v délce 5 dnů od doručení výzvy. Rozhodnutí o odvolání bylo vydáno dne 15. 7. 2020 a žalobkyně zaslala doplnění odvolání elektronicky dne 30. 7. 2020 (potvrzeno písemně 3. 8. 2020), tedy až po vydání žalobou napadeného rozhodnutí.
5. Dále uvedl, že žalobkyně předložila i žádost o prominutí lhůty s potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti, ve které měla být ode dne 22. 6. 2020. Z dokladů o doručení zásilek vyplývá, že první výzvu převzala žalobkyně v SRN již 15. 5. 2020 a měla více než měsíc na doplnění svého odvolání mimo svoji pracovní neschopnost. Usnesením ze dne 2. 10. 2020 proto rozhodl tak, že nepromíjí zmeškání lhůty pro doplnění odvolání.
III. Posouzení věci
6. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Po jednání ve věci samé soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
7. Jednání proběhlo bez přítomnosti žalobkyně i přes to, že žalobkyně faxovým podáním ze dne 12. 12. 2023 pořádala soud z důvodu akutního onemocnění o odročení jednání. K faxovému podání připojila (pravděpodobně) německé potvrzení o pracovní neschopnosti vydané dne 8. 12. 2023 se začátkem pracovní neschopnosti téhož dne a očekávaným koncem pracovní neschopnosti dne 15. 12. 2023. Faxové podání bylo soudu zasláno dne 12. 12. 2023 v 11:04 (datové pole faxové zprávy označuje čas jako 12:04, nicméně podání žalobkyně bylo soudu doručeno před 12:00).
8. Žádost žalobkyně vyhodnotil soud jako opožděnou, nedostatečně odůvodněnou a obstrukční.
9. Pokud jde o včasnost omluvy žalobkyně z jednání, ze shora uvedeného plyne, že žalobkyně doručila omluvu z jednání soudu cca hodinu před jeho začátkem, ačkoliv z přiložené fotokopie potvrzení je zřejmé, že je v pracovní neschopnosti už od pátku 8. 12. 2023. Jelikož žalobkyně omluvu zaslala soudu faxem, nic ji nebránilo, aby tak učinila kdykoliv od pátku 8. 12. 2023. Žalobkyně se rozhodla zaslat omluvu z jednání až těsně před jeho začátkem, aniž by vysvětlila, proč tak neučinila ihned po nařízení pracovní neschopnosti a nejdéle v poslední pracovní den předcházející soudnímu jednání, její omluva byla proto vyhodnocena jako opožděná.
10. Z omluvy z jednání ani z přiložené pracovní neschopnosti nevyplývá, pro jaké obtíže je žalobkyně v pracovní neschopnosti a jak jí tyto obtíže brání v účasti na soudním jednání. Samotná skutečnost, že žalobkyně je práce neschopná, automaticky nemusí znamenat, že nesmí cestovat a účastnit se soudního jednání. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že je v souvislosti s pracovní neschopností povinna zdržovat se v místě bydliště, resp. že jí její zdravotní stav brání v účasti na jednání.
11. Dále soud považoval omluvu žalobkyně za obstrukční jednání. Nelze pominout, že ve všech podstatných okamžicích nyní posuzované věci se žalobkyně omlouvá s ohledem na zdravotní stav. V první řadě již ve správním řízení tvrdila, že nemohla nahlédnout do spisu s ohledem na pandemii COVID-19. Na výzvu k doplnění odvolání reagovala opožděně s návrhem na prominutí zmeškání lhůty s ohledem na nemožnost doplnit odvolání z důvodu pracovní neschopnosti. Z prvního nařízeného soudního jednání se žalobkyně omluvila z důvodu hospitalizace a pracovní neschopnosti, navíc navrhovala odklad dalšího jednání do doby, než skončí její lázeňský pobyt (jehož konec soudu nicméně neoznámila). Konečně z tohoto jednání, které soud nařídil s dvouměsíčním předstihem, se omluvila hodinu před jeho začátkem opětovně z důvodu pracovní neschopnosti. Žalobkyně také na výzvy a žádosti soudu nijak nereaguje. Soud má tak za to, že žalobkyně maří projednání věci samé. Takový postup nelze považovat za nic jiného, než za procesní obstrukci bránící soudu ve věci rozhodnout. Soud tedy žádosti žalobkyně o odročení jednání nevyhověl a jednání proběhlo bez její přítomnosti žalobkyně, neboť soud neshledal existenci důležitých důvodů pro odročení jednání (§ 49 odst. 3 a § 50 s. ř. s.)
12. Pro posouzení věci je klíčový obsah správního spisu, zejména prokázání doručení výzvy k doplnění odvolání žalobkyně.
13. Z obsahu správního spisu vyplývá, že správní orgán prvního stupně ve věci společného povolení, kterým byl schválen společný záměr pro umístění a povolení stavby – „Novostavba rodinného domu, včetně přípojky vody, přípojky kanalizace, přípojky NN, jímky na dešťové vody, oplocení a sjezdu“, rozhodl dne 20. 2. 2020 a jeho rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 5. 3. 2020.
14. Proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, které bylo doručeno Městskému úřadu Uherské Hradiště dne 24. 3. 2020 (k poštovní přepravě podáno dne 20. 3. 2020). V odvolání žalobkyně uvedla „Odvolání proti rozhodnutí č. E 05/2020 – vzhledem k současné kritické situaci – VIRUS CORONA, nebylo možné se osobně dostavit k ujasnění případu stavby. Vz“
15. Podáním ze dne 12. 5. 2020 vyzval žalovaný žalobkyni k doplnění odvolání ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení výzvy. K výzvě k doplnění podaného odvolání je připojena jednak doručenka žalobkyni ze dne 30. 6. 2020 na adresu Staré Město u Uherského Hradiště, Mahenova č. p. 1646, a dále oznámení o výsledku reklamace doručení zásilky podací číslo RR282504665CZ (reklamace č. 20082733, odesílatel Zlínský kraj, adresát J. K., G. 85, P.), kterou Česká pošta, s.p. shledala jako nedůvodnou, neboť zásilka byla dodána a dne 15. 5. 2020 ji převzal oprávněný příjemce, k čemuž byla připojena fotokopie dokladu, která nahrazuje druhopis dodejky.
16. Napadené rozhodnutí žalovaný vydal dne 15. 7. 2020 a žalobkyni bylo doručeno na adresu v ČR i SRN a nabylo právní moci dne 10. 8. 2020.
17. Dne 30. 7. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému elektronicky (a následně i písemně) doplnění odvolání spolu s žádostí o prominutí lhůty a doložila rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ode dne 22. 6. 2020 s kontrolou ošetřujícího lékaře ze dne 31. 7. 2020.
18. Podle § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, musí mít odvolání náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.
19. Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
20. Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
21. S ohledem na shora uvedený obsah odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně žalovaný správně vyzval žalobkyni k jeho doplnění, konkrétně k uvedení toho, v čem spatřuje rozpor rozhodnutí správního orgánu prvního stupně s právními předpisy nebo jeho nesprávnost, případně nesprávnost řízení, které předcházelo jeho vydání.
22. Pokud jde o doručení výzvy k doplnění odvolání soud má z obsahu spisu za prokázané, že žalobkyně převzala tuto výzvu dne 15. 5. 2020 na své doručovací adrese v SRN. Stejně tak má za prokázané, že opětovně převzala výzvu k doplnění odvolání dne 30. 6. 2020 na adrese trvalého pobytu v ČR.
23. Jestliže tedy žalovaný rozhodl o odvolání žalobou napadeným rozhodnutím dne 15. 7. 2020, učinil tak po uplynutí lhůty pro doplnění odvolání, aniž by dle spisu žalobkyně ve stanovené lhůtě na výzvu k doplnění odvolání jakýmkoliv způsobem reagovala.
24. Shodně jako žalovaný v rozhodnutí ze dne 2. 10. 2020, č. j. KUZL 57113/2020, o neprominutí zmeškání lhůty, i soud dospěl k závěru, že žalobkyně převzala výzvu k doplnění odvolání již 15. 5. 2020 v SRN, tudíž k doplnění odvolání měla k dispozici téměř dva měsíce, než žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí. Ze samotného potvrzení o pracovní neschopnosti žalobkyně vyplývá, že v pracovní neschopnosti byla žalobkyně od 22. 6. 2020. Tedy i tak měla žalobkyně na doplnění odvolání více než měsíc před rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti.
25. I pokud by soud vycházel z toho, že žalobkyně převzala výzvu k doplnění odvolání až 30. 6. 2020 v ČR, rozhodl žalovaný ve věci samé až po uplynutí pětidenní lhůty stanovené pro doplnění odvolání. Soud má za to, že žalobkyně na výzvu doručenou 30. 6. 2020 nereagovala, ačkoliv k tomu nebyl žádný rozumný důvod. Samotná pracovní neschopnost neznamená, že žalobkyně nemohla doplnit své odvolaní. Ze žádosti o prominutí zmeškání lhůty nijak neplyne, že by v době podání doplnění odvolání byla žalobkyně práce schopná, resp. z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti nijak neplyne, že by v té době byla pracovní neschopnost ukončena (rozhodnutí obsahuje pouze záznam o kontrole ze dne 31. 7. 2020). Žalobkyně se tedy v době podání doplnění odvolání nacházela v obdobném zdravotním stavu jako po 22. 6. 2020. Samotná pracovní neschopnost žalobkyni nebránila výzvu dne 30. 6. 2020 převzít. Stejně tak jí pracovní neschopnost nijak nebránila, byť opožděně na výzvu k doplnění odvolání reagovat. Z ničeho, co žalobkyně doložila, neplyne, že by byla žalobkyně ve stavu, ve kterém nemohla komunikovat se žalovaným. Žalobkyně měla povolené vycházky a nic neprokazuje to, že by nebyla schopna zajistit si své běžné záležitosti (o čemž svědčí i převzetí výzvy k doplnění odvolání v době pracovní neschopnosti), a v případě tvrzené medikace, která zásadním způsobem ovlivňovala její každodenní život, mohla jistě vyhledat odbornou právní pomoc nebo alespoň požádat žalovaného o prodloužení lhůty k doplnění odvolání.
26. Jinými slovy, žalovaný podle názoru zdejšího soudu v souladu se zákonem nevyhověl návrhu žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty k doplnění odvolání a v souladu se zákonem posoudil odvolání žalobkyně tak, že nevyhověla výzvě k jeho doplnění, neboť, pokud byla žalobkyně schopna doplnit své odvolání poté, co žalovaný ve věci již rozhodl, tak ze žaloby, správního spisu a zejména ani z jejího podání ze dne 29. 7. 2020 nevyplývají žádné důvody, proč by neměla být schopna se ve stanovené lhůtě žalovanému vyjádřit a doplnit své odvolání, nebo alespoň požádat o prodloužení stanovené lhůty.
IV. Shrnutí a náklady řízení
27. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že uplatněné námitky nejsou důvodné a že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem. Zdejší soud proto nemohl jinak, než zamítnout žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s.
28. Výroky o nákladech řízení mají oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně v řízení úspěšná nebyla, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu soudního spisu nevznikly náklady nad rámec běžné činnosti a z toho důvodu mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 12. prosince 2023
Mgr. Petr Šebek v. r.
předseda senátu