[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. května 2022, č. j. VS-94745/ČJ-2022-800232

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobce se žalobou podanou dne 4. července 2022 u zdejšího soudu domáhá zrušení rozhodnutí vedoucí oddělení výkonu trestu Vazební věznice a ústav zabezpečovací detence Praha – Pankrác č. j. VS – 94745/ČJ- 2022-800232 ze dne 23. května 2022 a vyslovení, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Napadené rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, je nezákonné, trpí dle žalobce vadami uvedenými v ustanovení § 76 odst. 1 písm. a),b),c) s.ř.s. (nedostatečný popis skutku způsobuje nepřezkoumatelnost, a jde o důvod uvedený v § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.; porušení procesních předpisů a zkrácení práv na právní pomoc naplňuje důvod uvedený v § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.; absence prokázání subjektivní stránky a nedostatečné dokazování naplňuje důvod uvedený v § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.).
2. Rozhodnutím o uložení kázeňského trestu ze dne 13. května 2022 VS – 94745/ČJ – 2022-800232 bylo ve věci řízení o kázeňském přestupku rozhodnuto speciálním pedagogem OVT tak, že: „Odsouzený se v blíže neurčené době spolupodílel na videoklipu s názvem „Kluci z basy“, který je veřejně přístupný na serveru Youtube. Odsouzený porušil ustanovení § 28 odst. 1, 2 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb. v platném znění (dále jen ZVTOS), a to tím, že svým chováním porušil stanovenou kázeň, která spočívá v povinnosti oznámit neprodleně zaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spolu odsouzeným, zaměstnancům Vězeňské služby nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistil. Toto odsouzený neučinil a naopak se takové činnosti, která má ohrožující faktor bezpečnosti věznice, aktivně podílel. V souladu s ustanovením § 46 odst. 1,2,3 písm. g) zákona ukládám odsouzenému kázeňský trest celodenní umístění do uzavřeného oddílu na 8 dnů nepodmíněně.“
3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce stížnost, kterou odůvodnil tím, že nesouhlasí s tím, že se podílel na tvorbě videoklipu „Kluci z basy“. Namítá, že o natáčení klipu vůbec nevěděl. Dle jeho názoru je vycházeno z předpokladu, že klip byl natáčen velkým mobilním telefonem, ovšem takové tvrzení nemá podklad v dostupných důkazech a nebylo zjištěno, jakým zařízením byl klip natáčen. Je pravda, že má na noze tetování a toto tetování na požádání spoluvězňům ukazoval, ovšem o žádném nahrávacím zařízení neví a žádné neviděl.
4. Dne 20. 5. 2022 zaslal právní zástupce žalobce do věznice plnou moc k zastupování žalobce v nadepsané věci. Datovou zprávou ze dne 23. května 2022 byl právní zástupce vyrozuměn, že žalobce při podání stížnosti proti uloženému kázeňskému trestu nesdělil, že si pro zastupování v případě podání stížnosti proti uloženému kázeňskému trestu zvolí zmocněnce a tedy nedodržel zákonem stanovený postup, kdy je povinen tuto skutečnost věznici oznámit.
5. Napadeným rozhodnutím byla stížnost žalobce proti uloženému kázeňskému trestu zamítnuta. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že v kázeňském řízení realizovaném speciálním pedagogem nedošlo k žádným procesním pochybením; že pokud odsouzený umožnil jinému odsouzenému natočit jeho tetování, ať již mobilním telefonem nebo jiným záznamovým zařízením, kdy musel zaujmout pózu, při které si přidržel spodní prádlo, tak, aby nezakrývalo jeho tetování, podílel se na tvorbě videoklipu, přičemž není důležité, jakým záznamovým zařízením bylo video zaznamenáno, neboť důležitý je toliko fakt, že šlo o zařízení, jehož používání je pro vězně zakázáno; námitky, že pokud někdo chce vidět žalobcovo tetování, tak mu ho ukáže, ale nikdy a nikomu nedovolil, aby si ho natáčel, nemají vliv na zjištěný skutečný stav věci; skutková podstata přestupku byla naplněna po objektivní i subjektivní stránce; trest je odpovídající závažnosti přestupku i dosavadnímu chování žalobce.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

6. V prvním žalobním bodu žalobce uvedl, že samotné rozhodnutí o uložení kázeňského trestu je formálně vadné, a to pro nejasnost a nekonkrétnost jeho výroku. Pokud ve výroku rozhodnutí není uvedeno, kdy mělo k inkriminovanému jednání dojít, jednoznačně rozhodnutí nesplňuje kritéria připomenutá NSS (viz např. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 15. ledna 2008, č. j. 2 As 34/2006–73, č. 1546/2008 Sb. NSS).  
7. Ve druhém žalobním bodu žalobce uvedl, že v řízení, které předcházelo rozhodnutí o stížnosti, bylo porušeno právo žalobce na právní pomoc. Plná moc právního zástupce byla věznici doručena dne 20. května 2022, nebyla však akceptována. Jakkoli by žalobce nedodržel postup stanovený věznicí, nemůže toto vyloučit zastupování na základě smlouvy mezi žalobcem a jeho právním zástupcem.
8. Ve třetím žalobním dobu žalobce uvedl, že je nezákonné dovodit subjektivní stránku kázeňského přestupku z úvahy, že žalobce umožnil úmyslně natočení svého tetování mobilním telefonem nebo jiným záznamovým zařízením, protože si povytáhl spodní prádlo a zaujal pozici, která umožňovala pořízení video záznamu. Z video záznamu je zřejmé, že žalobce ukazuje tetování. Nelze ale jednoznačně stanovit, zda ho ukazuje určité osobě nebo osobám bez toho, že by věděl, že je současně nahráván, nebo o takovém nahrávání věděl. Protože nebylo zjištěno ani zařízení, kterým byl videozáznam pořizován, nelze ani stanovit, zda zařízení bylo schopno pořizovat záznam skrytě, nebo zda šlo o zařízení za obvyklých okolností dobře viditelné. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se vězeňské orgány náležitým dokazováním ve věci nezabývaly. Přitom důkazní břemeno leží primárně na věznici.
9. Žalovaný se k věci vyjádřil podáním ze dne 21. září 2022, kdy vyjádřil názor, že v kázeňském řízení realizovaném speciálním pedagogem a následně v řízení o stížnosti realizovaném vedoucí oddělení výkonu trestu nedošlo k žádným procesním pochybením. Dokazování bylo provedeno v dostatečném rozsahu, skutková a právní zjištění jsou zcela správná a kázeňská pravomoc jmenovaných nebyla překročena.
10. Ohledně prvního žalobního bodu je žalovaný přesvědčen, že výrok napadeného rozhodnutí plně naplňuje jeho zákonné předpoklady a náležitosti. Žalovanému bylo známo datum vydání inkriminovaného videa "Kluci z basy" na Youtube, avšak protože se nepodařilo zajistit mobilní zařízení, na které byl videozáznam pořízen, nebylo možné zjištění přesného okamžiku, kdy byl pořízen. I přesto má žalovaný za to, že tato skutečnost nemůže vést k nepotrestání prokázaného skutku.
11. Ohledně druhého žalobního bodu žalovaný uvádí, že dle § 28 odst. 2 písm. l) zákona o výkonu trestu odnětí svobody je odsouzený povinen oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu, dle § 24 odst. 3 Nařízení generálního ředitele č. 23/2020 je účastník kázeňského řízení povinen oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu. Plná moc právního zástupce nebyla akceptována právě z důvodu nedodržení této zákonné a podzákonné úpravy. Jedná se o institut zabraňujícímu průtahům v kázeňském řízení, pro jehož vedení jsou zákonem určeny velmi krátké lhůty (5 pracovních dní na vyřízení stížnosti). Pokud by soud akceptoval výklad žalobce, že porušení těchto právních ustanovení nemůže mít vliv na platnost právního zastoupení v kázeňském řízení, stala by se tato ustanovení tzv. obsoletními a nevymahatelnými.
12. Ohledně třetího žalobního bodu má žalovaný za to, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce umožnil jinému odsouzenému natočit jeho tetování, ať již mobilním telefonem či jiným záznamovým zařízením, kdy žalobce musel zaujmout určitou pózu, při které si přidržel svoje spodní prádlo tak, aby nezakrývalo jeho tetování. Pokud by žalobce skutečně nevěděl, že si jiný odsouzený pořizuje fotografii nebo nahrávku jeho tetování nějakým typem záznamového zařízení, tak by vůbec nebylo možné takovýto obrazový záznam tetování pořídit. Tetování je umístěno na stehně odsouzeného, tudíž je skryto pod kalhoty a v případě, že žalobce je oblečen jen ve spodním prádle tak, jak je uvedeno ve zveřejněném videoklipu, je nutná jeho přímá asistence (povytáhnutí spodního prádla tak, aby tetování bylo vidět celé). Pro kázeňské řízení není důležité zjistit, jakým zařízením byl záznam pořízen. Důležitá je pouze skutečnost, že záběr byl pořízen nedovoleným způsobem v prostoru věznice a žalovaný se vědomě na pořízení záznamu podílel. Je nutné podotknout, že důkazní prostředky (samotný videoklip a fotografie jeho tetování) jsou jasným důkazem toho, že žalobce o pořízení nahrávky či fotografie jeho tetování věděl.
13. Žalovaný má za to, že v kázeňském řízení neporušil žalobcova práva, a že jím vydané napadené rozhodnutí je zákonné a po skutkové stránce správně. Za všech výše uvedených důvodů pak žalovaný navrhuje, aby výše nadepsaný soud žalobu v plném rozsahu zamítl.
14. Podáním ze dne 30. září 2022 pak žalobce zaslal soudu prostou reakci na vyjádření žalovaného, kde jeho argumenty odmítl a zdůraznil, že nesouhlasí s rozhodnutím ve věci samé bez jednání.
15. Při jednání dne 10. 1. 2024 účastníci setrvali na svých stanoviscích.

III.

Posouzení žaloby

16. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán, přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí podle § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vady napadeného rozhodnutí, ke kterým by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud u napadeného rozhodnutí neshledal.
17. Na základě prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
18. Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy:
19. Dle § 28 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody: „Odsouzený je ve výkonu trestu povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské služby, pracovat, pokud je mu přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce, plnit úkoly vyplývající z programu zacházení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Dále je povinen dodržovat opatření a pokyny podle zvláštních právních předpisů k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany.“ Dále, dle § 28 odst. 2 písm. f) a l) zákona o výkonu trestu odnětí svobody: „Odsouzený je dále povinen… f) oznámit neprodleně zaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spoluodsouzeným, zaměstnancům Vězeňské služby nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistil, … l) oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu, …“
20. Dle § 52 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody: „O stížnosti rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby. K rozhodnutí o stížnosti nelze zmocnit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby.“
21. Dle § 24 Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky o kázeňském řízení u obviněných, odsouzených a chovanců č. 23/2020:

„(1) Zástupcem účastníka kázeňského řízení je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec; zástupcem účastníků kázeňského řízení, jejichž zájmy si neodporují, může být i společný zmocněnec nebo společný zástupce.

(2) Účastník kázeňského řízení si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. V téže věci může mít účastník kázeňského řízení současně pouze jednoho zmocněnce.

(3) Účastník kázeňského řízení je na základě právních předpisů povinen oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu.

(4) Plná moc může být udělena: a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část kázeňského řízení, b) pro celé kázeňské řízení, c) pro neurčitý počet kázeňských řízení, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena v druhé části osobního spisu obviněného, odsouzeného nebo chovance.

(5) Čas, datum a místo konání úkonů v rámci kázeňského řízení stanovuje zaměstnanec s kázeňskou pravomocí, aby se zamezilo průtahům v kázeňském řízení. Při osobních úkonech (např. podání vysvětlení nebo výpověď svědka) s účastníkem kázeňského řízení, je zásah zmocněnce nepřípustný.

(6) Zmocněnec v kázeňském řízení vystupuje jménem účastníka kázeňského řízení. Z úkonů zmocněnce vznikají práva a povinnosti přímo účastníkovi kázeňského řízení. Vyjma případů, kdy má účastník kázeňského řízení v kázeňském řízení učinit úkon osobně, doručují se písemnosti pouze zmocněnci. Doručování zastoupenému účastníkovi kázeňského řízení nemá účinky pro běh lhůt.“

22. Dle § 30 Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky o kázeňském řízení u obviněných, odsouzených a chovanců č. 23/2020:

„(1) Výrok je ta část rozhodnutí, v níž je obsaženo řešení otázky, které bylo předmětem rozhodování.

(2) Z výroku musí být zřejmé, co bylo předmětem rozhodnutí a na základě jaké právní úpravy bylo rozhodnuto.

(3) Ve výroku se vždy uvede popis skutku, který obsahuje zejména a) jméno a příjmení podezřelého z kázeňského přestupku, b) přesné určení času, c) přesné určení místa, d) vylíčení způsobu jednání nebo průběhu děje, popřípadě za jakých okolností ke skutku došlo.

(4) Do popisu skutku není nutné uvádět následek jednání, vždy se však uvede povinnost či povinnosti, která či které a jakým způsobem byly jednáním podezřelého porušeny.

(5) Ve výroku se dále vždy uvede a) slovní zákonné pojmenování kázeňského přestupku včetně uvedení číselného označení příslušného ustanovení zákona o výkonu trestu, zákona o výkonu vazby nebo zákona o detenci, b) na základě jakého právního předpisu je ukládán kázeňský trest, druh a jeho výše, c) u stanovených kázeňských trestů též, zda jsou ukládány podmíněně s určením délky zkušební doby.“

23. Ze správního spisu postoupeného soudu žalovaným byly zjištěny tyto podstatné skutečnosti:
24. V předmětném videozáznamu je přibližně v 33. až 37. vteřině krátký záběr na tetování U. B. L., které se nachází na přední a boční části stehna muže, kterému v záběru není vidět do obličeje. Tento muž má stažené kalhoty ke kotníkům a vyhrnutou pravou nohavici u spodního prádla přibližně až na úroveň třísel. Toto vyhrnuté spodní prádlo si muž přidržuje oběma rukama. Na záběru se přibližně metr a půl za mužem nachází zelená zeď. Před touto zdí se nachází zelená postel a na ní kus textilu v zářivě červené a v černé barvě. Kamera se nachází přibližně 20 centimetrů od mužova stehna.
25. Na pořízené fotodokumentaci je několik fotek žalobce ve spodním prádle, ze kterých je zřejmé, že žalobce má na pravém stehně tetování U. B. L. přesně v těch místech, jako má muž na videu. Žalobce zde má také totožné spodní prádlo jako muž na videu.
26. Dne 13. května 2022 bylo odsouzenému oznámeno rozhodnutí speciálního pedagoga o uložení kázeňského trestu odsouzenému (žalobci), č. j. VS – 94745/ČJ – 2022-800232, na základě kterého bylo žalobci uloženo celodenní umístění do uzavřeného oddílu na 8 dnů jako kázeňský trest za to, že se v blíže neurčené době spolupodílel na videoklipu s názvem „Kluci z basy“, který je veřejně přístupný na serveru Youtube., čímž porušil § 28 odst. 1 a 2 písm. f) zákona o výkonu trestu odnětí svobody, a to tím, že svým chováním porušil stanovenou kázeň, které spočívá v povinnosti oznámit neprodleně zaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spoluodsouzeným, zaměstnancům Vězeňské služby nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistil. Toto odsouzený neučinil a naopak se na takové činnosti, která má ohrožující faktor bezpečnosti věznice, aktivně podílel. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je uvedeno, že ze záznamu videoklipu bylo jednoznačně prokázáno, že ke spáchání kázeňského přestupku došlo a že byl spáchán odsouzeným. Při rozhodování o druhu a výši kázeňského trestu bylo přihlédnuto k dosavadnímu chování žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody a k míře závažnosti deliktu, která je hodnocena jako vysoká, jelikož se žalobce svou účastí na záznamu podílel na potencionálním ohrožení její bezpečnosti.
27. Dne 16. května 2022 byla žalobcem doručena žalovanému včasná stížnost, ve které uváděl, že pouze ukazoval spoluodsouzeným své tetování a nebyl si vědom, že je natáčen, neboť si žádného zařízení nevšiml.
28. V dopisu právního zástupce žalobce ze dne 20. května 2022 (dodáno v 15:43) oznámil právní zástupce žalobce žalovanému, že přebírá jeho právní zastoupení a prosí, aby byl ve věci nadále vyrozumíván a že stížnost žalobce odůvodní do 5 pěti dnů po zaslání spisového materiálu. V příloze dopisu je pak elektronicky ověřená plná moc žalobce na jeho právního zástupce ze dne 19. 10. 2021.
29. Dne 23. května 2022 bylo odsouzenému oznámeno napadené rozhodnutí, kterým byla stížnost proti uloženému kázeňskému trestu zamítnuta. V odůvodnění je uvedeno, že v kázeňském řízení realizovaném speciálním pedagogem nedošlo k žádným procesním pochybením, dokazování bylo provedeno v dostatečném rozsahu, skutková i právní zjištění jsou zcela správná a kázeňská pravomoc pedagoga nebyla překročena. Žalobce si musel být vědom, že je o jeho tetování pořizován záznam, neboť si dle záznamu ještě povytáhnul spodní prádlo, aby na tetování bylo lépe vidět. Pro důkazní řízení dále není důležité zjistit, jakým zařízením byl záznam pořízen, důležité je to, že byl pořízen nedovoleným způsobem v prostoru věznice a žalobce se na pořízení vědomě podílel.
30. Zprávou žalovaného právnímu zástupci žalobce ze dne 23. května 2023 oznámil žalovaný právnímu zástupci žalobce, že žalobce při podání stížnosti dne 16. 5. 2022 nesdělil, že si stížnostní řízení volí zástupce, a proto bylo stížnosti ve stanovené lhůtě rozhodnuto. Žádosti o zaslání spisového materiálu kázeňského řízení a dalších informací tak nebude akceptována.
31. V dopisu právního zástupce žalobce ze dne 24. května 2022 zažádal právní zástupce žalobce žalovaného o možnost prostudování spisu.
32. Zprávou žalovaného právnímu zástupci žalobce ze dne 25. května 2023 oznámil žalovaný právnímu zástupci žalobce, že dokumentace mu bude poskytnuta, až jej žalobce označí jako svého zmocněnce.
33. V dopisu žalobce žalovanému ze dne 30. května 2022 žalobce sděluje, že si přeje být zastupován svým právním zástupcem
34. Zprávou žalovaného právnímu zástupci žalobce ze dne 31. května 2023 se žalovaný táže, zda plnou moc od žalobce přijímá.
35. V dopisu ze dne 1. června 2022 právní zástupce sděluje žalovanému, že plnou moc přijímá a žalobce bude zastupovat.
36. Soud nejprve na okraj předesílá, že ač žalobce v rámci žaloby navrhuje postup dle § 76 odst. 1 s.ř.s., ve svém posledním podání naopak výslovně žádá, aby bylo nařízeno jednání. Dle § 76 odst. 1 s.ř.s., soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem a) pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, b) proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění, c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Postup dle § 76 odst. 1 s.ř.s. se tedy vztahuje na situace, kdy je rozhodnuto bez jednání. Soud si je nadto vědom toho, že dle této právní úpravy by mohl ve věci mohl nařídit jednání i navzdory žádosti žalobce (srov. § 51 odst. 2 a § 76 odst. 3 s.ř.s.), ale rozhodl se tak neučinit, neboť, jak bude rozebráno dále, došel k závěru, že zrušení napadeného rozhodnutí není na místě. Zároveň je ale třeba dodat že jednotlivé tři důvody pro zrušení rozhodnutí, tj. nepřezkoumatelnost rozhodnutí, chyby ve zjištěném skutkovém stavu a procesní pochybení, měl soud v rámci odůvodnění tak jako tak na zřeteli, neboť úzce souvisely s konkrétními žalobními body.
37. Nejprve se soud zabýval žalobním bodem, dle kterého je výrok rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nejasný a nekonkrétní. V tomto ohledu tak soud hodnotil, zdali výrok tohoto rozhodnutí dostál podmínkám dle § 30 Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky o kázeňském řízení u obviněných, odsouzených a chovanců č. 23/2020, citovaného výše.
38. Tento výrok byl již doslova citován v odst. 2. tohoto rozsudku a poté byl jeho obsah zopakován v odst. 26. tohoto rozsudku.
39. Soud analyzoval tento výrok v kontextu požadavků citovaného ustanovení a došel k závěru, že se jedná o výrok bezvadný. Je v něm vyřešena otázka, jež byla předmětem rozhodnutí, je z něj zřejmé, na základě jaké právní úpravy bylo rozhodnuto, je zde uvedena povinnost, která byla jednáním žalobce porušena, je zde slovně pojmenován přestupek, trest i otázka podmíněnosti, vše s odkazem na příslušný zákon. Lze dát žalobci za pravdu, že výrok neobsahuje jméno a příjmení žalobce, přesné určení času a místa a detailní vylíčení způsobu jednání a děje, ale toto samo o sobě nemusí být vadou výroku. Tyto podmínky jsou totiž v § 30 odst. 3 tohoto nařízení uvedeny slovem „zejména“, tedy se jedná o demonstrativní výčet, který nemusí být naplněn, neboť smyslem tohoto ustanovení není, aby výrok podal vyčerpávající popis skutku, nýbrž aby byl popsán takovým způsobem, aby nebyl zaměnitelný a bylo zřejmé, o jaký skutek se jedná. A v tomto směru je popis skutku ve výroku rozhodnutí již zcela dostatečný. Tento závěr je i plně v souladu s usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 15. ledna 2008, č. j. 2 As 34/2006–73, na něž odkazuje žalobce.
40. Stran prvního žalobního bodu je tak návrh žalobce na zrušení napadeného rozhodnutí nedůvodný.
41. Druhý žalobní bod se pak týkal otázky, zdali bylo porušeno právo žalobce na právní pomoc, když žalovaný neakceptoval plnou moc, kterou předložil jeho právní zástupce. Soud došel k závěru, že žalobci lze dát za pravdu v tom, že v okamžiku, kdy právní zástupce žalobce zaslal žalovanému plnou moc, ke které prohlásil, že přebírá jeho právní zastoupení, pak od toho okamžiku dostál žalobce své povinnosti dle § 28 odst. 2 písm. l) zákona o výkonu trestu odnětí svobody a § 24 odst. 3 Nařízení generálního ředitele č. 23/2020. Soud zde vychází z § 24 odst. 6 výše citovaného nařízení, dle kterého „Zmocněnec v kázeňském řízení vystupuje jménem účastníka kázeňského řízení. Z úkonů zmocněnce vznikají práva a povinnosti přímo účastníkovi kázeňského řízení. Vyjma případů, kdy má účastník kázeňského řízení v kázeňském řízení učinit úkon osobně, doručují se písemnosti pouze zmocněnci. Doručování zastoupenému účastníkovi kázeňského řízení nemá účinky pro běh lhůt.“
42. Pakliže tedy zákonné a podzákonné předpisy stanoví povinnost odsouzenému – žalobci oznámit věznici, že si vybral zmocněnce, a předložit plnou moc a identifikaci tohoto zmocněnce, pak z ničeho nevyplývá, že by tak musel učinit osobně. Pakliže jeho právní zástupce již disponuje plnou mocí, není důvod, aby toto oznámení nemohl učinit za žalobce on. Žalovaný tedy pochybil, když neakceptoval právního zástupce žalobce již na základě podání ze dne 20. května 2022.
43. Zároveň je však třeba danou situaci vnímat v kontextu celého řízení. Právní zástupce žalobce odeslal žalovanému plnou moc a oznámení o převzetí zastupování žalobce v pátek 20. května 2022 v 15:43 hod, tedy necelé dvě hodiny po uzavření podatelny Věznice Pankrác (která v pátek zavírá ve 14:00). Fakticky tedy bylo možné, aby se žalovaný dozvěděl o tomto podání až v pondělí 23. května 2022 ráno.
44. Zároveň je třeba mít na paměti, že stížnost proti rozhodnutí o kázeňském trestu byla žalobcem podána (resp. doručena žalovanému) v pondělí 16. května 2022. Dle § 52 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody má žalovaný povinnost o této stížnosti rozhodnout do 5 pracovních dnů. Tudíž v tomto případě musel žalovaný rozhodnout nejpozději v pondělí 23. května 2022, a to zcela nezávisle na tom, zdali je žalobce zastoupen či nikoliv.
45. Pakliže tedy žalovaný rozhodnul o stížnosti napadeným rozhodnutím dne 23. května 2022, tak jednal zcela v souladu se svými zákonnými povinnostmi. A stalo se tak téhož dne, kdy zjistil, že je žalobce zastoupen. Pokud by od tohoto oznámení žalovaný postupoval správně a zastoupení žalobce akceptoval, pak by to stejně nemělo žádný vliv na jeho rozhodnutí, neboť fakticky nezbýval žádný čas k tomu informovat právního zástupce o tom, že dnes bude rozhodnuto, potažmo k tomu, aby na tuto skutečnost právní zástupce jakýmkoliv způsobem adekvátně reagoval.
46. To, že žalovaný neakceptoval právního zástupce na základě podání ze dne 23. května 2022, je tak sice procesní pochybení žalovaného, ovšem jedná se o pochybení, které v konečném důsledku nemělo a ani nemohlo mít vliv na správnost napadeného rozhodnutí.
47. Nadto byla celá situace záhy napravena, když v následujících dnech žalobce, žalovaný i právní zástupce žalobce na základě spěšné korespondence došli ke konsenzu o tom, že žalobce je zastupován právním zástupcem. Následně bylo právnímu zástupci doručeno i napadené rozhodnutí, čímž jej lze považovat i za řádně doručené dle § 24 odst. 6 věty druhé výše citovaného nařízení.
48. I co do druhého žalobního bodu je tak návrh žalobce na zrušení napadeného rozhodnutí nedůvodný.
49. Konečně se soud zabýval třetím žalobním bodem, dle kterého v napadeném rozhodnutí nebyl prokázán úmysl žalobce nechat se natočit pro předmětný videozáznam a tedy spáchat kázeňský přestupek dle § 28 odst. 1 a 2 písm. f) zákona o výkonu trestu odnětí svobody. V tomto směru soud přezkoumal obsah předmětné videozáznamu, kdy je v časovém úseku 33. – 37. vteřiny nasnímáno pravé stehno žalobce. Jedná se o přední a boční stranu stehna. Žalobce si tedy před vytvořením záznamu sundal kalhoty a následně si oběma rukama přidržel vyhrnuté spodní prádlo, aby poskytl co nejlepší výhled na své tetování. Stalo se tak v místnosti s postelí, kdy kousek za žalobcem již byla zeď. Lze tedy důvodně předpokládat, že se jednalo o menší místnost, pravděpodobně celu, kde je relativně málo prostoru pro odvedení žalobcovy pozornosti. Soud má tedy za to, že si žalobce musel všimnout, že dvacet centimetrů před jeho stehnem probíhá natáčení, a to zcela nezávisle na žalobcově znalosti nahrávacích zařízení.
50. V napadeném rozhodnutí, stejně jako v rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, které mu předcházelo, tak soud nespatřil žádné pochybení, neboť již z předmětného záznamu lze učinit bezpečný závěr, že se žalobce vědomě účastnil jeho pořízení, čímž spáchal kázeňský přestupek dle § 28 odst. 1 a 2 písm. f) zákona o výkonu odnětí svobody. I třetí žalobní bod tak není důvodný.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

51. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
52. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, kterému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 10. ledna 2024

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu