USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky,

 sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7,

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 1 000 Kč. Částka 1 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7 800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. 

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal toho, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat do třiceti dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o vydání povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana České republiky vedené pod sp. zn. OAM-9592/TP-2023.
2. V podání doručeném soudu dne 25. 1. 2024 žalobce uvedl, že pro chování žalovaného bere žalobu v plném rozsahu zpět a žádá o přiznání náhrady nákladů soudního řízení.
3. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 12. 2023, č. j. OAM-9592-29/TP-2023, zamítl dle § 87k odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), žádost žalobce o vydání povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana České republiky, neboť je důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek.
4. Protože projev vůle žalobce je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení předmětného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), řízení o předmětné žalobě výrokem I. tohoto usnesení zastavil.
5. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem II. tohoto usnesení o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen ve výši 2 000 Kč, toliko ve výši 1 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
6. Výrok III. tohoto usnesení o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu druhou s. ř. s., podle níž má navrhovatel (žalobce) proti odpůrci (žalovanému) právo na náhradu nákladů řízení, vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce. V daném případě je z vyjádření žalobce i rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2023, č. j. OAM-9592-29/TP-2023, naprosto zřejmé, že žalobce vzal podanou žalobu zpět právě z důvodu pozdějšího chování žalovaného, takže předmětné soudní řízení se tímto stalo již bezpředmětným. S přihlédnutím k této skutečnosti má soud za to, že nastala situace předvídaná v § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., v důsledku čehož žalobci vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení vůči žalovanému. Z tohoto důvodu soud výrokem III. tohoto usnesení uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7 800 Kč, kterou představuje částka 1 000 Kč za zkonzumovaný soudní poplatek, částka 6 200 Kč za dva úkony právní služby po 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) - převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby, a 600 Kč za dva s tím související režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Soud žalobci nepřiznal odměnu za zpětvzetí žaloby, neboť zpětvzetí žaloby pro svou jednoduchost nelze považovat za důvodně vynaložený náklad právní služby, který by odůvodňoval přiznání odměny za tento úkon.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení

soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 6. února 2024

JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r.

předseda senátu