č. j. 13 Ad 25/2019 35

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci

žalobkyně:  nezl. J. V., narozená x

                                   (právní nástupkyně zemřelé R. L.)

   bytem x

                                   zastoupená zákonným zástupcem K. V.

                                    bytem x

proti
žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

                                    sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 8. 2019 č. j. x

 

 takto: 

 

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 1. 8. 2019 č. j. x se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II.        Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně, dcera zemřelé R. L., která dle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 18. 2. 2020 č. j. x nabyla celé dědictví jako jediná dědička ze zákona, se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. x ze dne 20. 5. 2019. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím zamítla zemřelé R. L. žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, protože podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 4. 2019 nebyla R. L. invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %.
  2. V žalobě je uveden nesouhlas s napadeným rozhodnutím a navrženo jeho zrušení.
  3. Ve vyjádření k žalobě žalovaná mimo jiné uvedla, že veškeré dostupné lékařské zprávy uvážila, pečlivě a objektivně zdokumentované potíže odpovídajícím způsobem zohlednila.
  4. Pokud jde o věc samotnou, pro danou věc jsou podstatné tyto dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 5. 2019 č. j. x, námitky ze dne 23. 5. 2019, rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 1. 8. 2019 č. j. x, v soudním spise založený posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 10. 6. 2020 ev. č.: x.
  5. Soud o posouzení zdravotního stavu R. L. požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 10. 6. 2020, ev. č.: x bylo zjištěno, že R. L., matka nezl. žalobkyně, k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.
  6. Při jednání konaném dne 23. 8. 2022 zástupce žalobkyně navrhoval zrušení žalobou napadeného rozhodnutí, k závěrům posudku neměl připomínky, a neměla je ani zástupkyně žalované.
  7. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná.
  8. Soud posoudil předmětnou věc takto:
  9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně.
  10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“), avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.

 

  1. V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu R. L. nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti odborného psychiatra podle povahy a charakteru zdravotního postižení R. L., matky žalobkyně, mimo jiné uvedla, že: „Posouzena byla středoškolsky vzdělaná x-letá žena k práci administrativního charakteru (naposledy působila jako hospodářka ve škole). Po stránce somatické nebyla s ničím léčena, neprodělala úraz ani operaci.

Rozvoj psychických potíží byl plíživý, v dětství údajná traumatizace, anamnesticky léčena pro poruchu příjmu potravy typu atypická anorexie – byla v péči psychologa PK VFN.

Dále poté opakovaně vyšetřována na interních klinikách pro panickou ataku.

Od roku 2015 se opakovaly ataky deprese s těžkou sociofóbií, agorafopií, úzkostné stavy – byla v pracovní neschopnosti, v dlouhodobé pracovní neschopnosti byla od 6. 3. 2018 pro anxiozní symptomatiku se sociofobií – příčinou zhoršení bylo údajně přetížení v práci (pracovala jako hospodářka ve škole), pracovní neschopnost nebyl ukončena, posuzovaná náhle zemřela 19. 11. 2019. doporučenou léčbu – escitalopram, trazodon – vysadila pro netoleranci, jedině snášela léčbu Lexaurinem, který podáván denně v dávce 1 tbl. (3,5 mg), a který užívala vždy, když byla vystavena zátěži – šlo o zřídka uskutečněnou cestu na nákup, do lékárny, k lékaři, či před komunikaci s dcerou či s rodiči, jinak se s nikým nestýkala, neměla partnera, přerušila kontakty s přáteli. Psychiatrickému vyšetření se odmítala podrobit, pouze 1x ošetřena v RIAPSu, dále zkoušela individuální psychoterapii – došla tam, protože psycholog byl vzdálen jeden blok od jejího bydliště, ovšem bez dosaženého efektu. Nebyla schopna vycházet ven za světla, používat MHD, vždy se dopravovala vlastním autem.

Opakovaly se u ní těžké stavy anhedonie, ranních pesim, nebyla schopna docházky do práce, ale často nevstala ani z postele, ztratila veškeré zájmy, nezvládla ani běžnou údržbu domácnosti či nákup.

Masivní agorafobická a sociálně fobická symtomatika činila pacientce, jak vyplývá z doložených vyšetření, výrazné obtíže v každodenním životě. Nebyla schopna pracovního zařazení, běžných sociálních kontaktů, obstarávání domácnosti, nákupů. Maximum pobytu venku byla pro ni procházka v těsném okolí domu se psem, ale pokaždé měla u sebe klíče od auta, aby se do něj mohla schovat. Posuzovaná trpěla také epizodickými úzkostmi s vegetativním doprovodem i v domácím prostředí typu panických atak.

Z uvedeného popisu zdravotního stavu psychiatrem a shodně ošetřujícím praktickým lékařem vyplývá (lékaři byli posudkovou lékařkou PK po úmrtí pacientky kontaktováni také telefonicky), že se u posuzované ženy, která tragicky zemřela 19. 11. 2019, jednalo o generalizovanou úzkostnou fobickou poruchu, především o agorafobii a sociální fobii, s masivní úzkostí epizodicky až charakteru panických atak, přidružena byla CCD (obsedantně kompulzivní) symptomatika, a to těžkého stupně. Zavádějící je fakt, že posuzovaná nebyla ústavně léčena a dokonce nebyla v soustavné ambulantní péči psychiatra (doloženo je pouze ojedinělé vyšetření ambulantního psychiatra ze 7. 5. 2019, které muselo být provedeno návštěvou lékařky v bytě, na podkladě kterého je posudkový závěr PK MPSV hlavně postaven), což je ovšem vysvětleno tím, že povaha a intenzita duševních potíží neumožnila soustavnou spolupráci s ambulantním psychiatrem, ani absolvování opakovaně doporučované psychiatrické hospitalizace.

PK MPSV hodnotí rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu rozdílně od posouzení na první instanci a potažmo v řízení o námitkách, kde bylo za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti učeno zdravotní postižení uvedené v Kapitole V, v položce 4c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-45 % dolní hranici procent, rozmezí tedy 30 % - tedy jako hraničně středně těžké postižení v rámci afektivní poruchy PK MPSV nesouhlasí jak s určeným charakterem postižení při těchto dvou předchozích posouzeních, tak se stanoveným pouze středně těžkým stupněm postižení, ale určuje k datu vydání rozhodnutí ČSSZ po proběhlém námitkovém řízení, tedy k 1. 8. 2019, za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v Kapitole V, položce 5d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70 % - tedy jako generalizovanou úzkostnou a fóbickou poruchu, s masivní úzkostí epizodicky až charakteru panických atak, s přidruženou OCD (obsedantně kompulzivní) symptomatikou těžkého stupně.

Datum vzniku invalidity určeného stupně stanovila PK MPSV dle vyšetření psychiatra na 7. 5. 2019.“

Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 10. 6. 2020 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla R. L. invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%.

 

  1. Posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze z 10. 6. 2020 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně proto není žádných pochyb.

 

  1. Soud proto s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.

 

14.  O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla sice ve věci úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení, nicméně žádnou náhradu nákladů neúčtovala, nežádala, žalovaná ve věci úspěšná nebyla.

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 23. srpna 2022

 

 

JUDr. Marcela Rousková

samosoudkyně