č. j. 13 Ad 25/2019‑ 35
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci
žalobkyně: nezl. J. V., narozená x
(právní nástupkyně zemřelé R. L.)
bytem x
zastoupená zákonným zástupcem K. V.
bytem x
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 8. 2019 č. j. x
takto:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Rozvoj psychických potíží byl plíživý, v dětství údajná traumatizace, anamnesticky léčena pro poruchu příjmu potravy typu atypická anorexie – byla v péči psychologa PK VFN.
Dále poté opakovaně vyšetřována na interních klinikách pro panickou ataku.
Od roku 2015 se opakovaly ataky deprese s těžkou sociofóbií, agorafopií, úzkostné stavy – byla v pracovní neschopnosti, v dlouhodobé pracovní neschopnosti byla od 6. 3. 2018 pro anxiozní symptomatiku se sociofobií – příčinou zhoršení bylo údajně přetížení v práci (pracovala jako hospodářka ve škole), pracovní neschopnost nebyl ukončena, posuzovaná náhle zemřela 19. 11. 2019. doporučenou léčbu – escitalopram, trazodon – vysadila pro netoleranci, jedině snášela léčbu Lexaurinem, který podáván denně v dávce 1 tbl. (3,5 mg), a který užívala vždy, když byla vystavena zátěži – šlo o zřídka uskutečněnou cestu na nákup, do lékárny, k lékaři, či před komunikaci s dcerou či s rodiči, jinak se s nikým nestýkala, neměla partnera, přerušila kontakty s přáteli. Psychiatrickému vyšetření se odmítala podrobit, pouze 1x ošetřena v RIAPSu, dále zkoušela individuální psychoterapii – došla tam, protože psycholog byl vzdálen jeden blok od jejího bydliště, ovšem bez dosaženého efektu. Nebyla schopna vycházet ven za světla, používat MHD, vždy se dopravovala vlastním autem.
Opakovaly se u ní těžké stavy anhedonie, ranních pesim, nebyla schopna docházky do práce, ale často nevstala ani z postele, ztratila veškeré zájmy, nezvládla ani běžnou údržbu domácnosti či nákup.
Masivní agorafobická a sociálně fobická symtomatika činila pacientce, jak vyplývá z doložených vyšetření, výrazné obtíže v každodenním životě. Nebyla schopna pracovního zařazení, běžných sociálních kontaktů, obstarávání domácnosti, nákupů. Maximum pobytu venku byla pro ni procházka v těsném okolí domu se psem, ale pokaždé měla u sebe klíče od auta, aby se do něj mohla schovat. Posuzovaná trpěla také epizodickými úzkostmi s vegetativním doprovodem i v domácím prostředí typu panických atak.
Z uvedeného popisu zdravotního stavu psychiatrem a shodně ošetřujícím praktickým lékařem vyplývá (lékaři byli posudkovou lékařkou PK po úmrtí pacientky kontaktováni také telefonicky), že se u posuzované ženy, která tragicky zemřela 19. 11. 2019, jednalo o generalizovanou úzkostnou fobickou poruchu, především o agorafobii a sociální fobii, s masivní úzkostí epizodicky až charakteru panických atak, přidružena byla CCD (obsedantně kompulzivní) symptomatika, a to těžkého stupně. Zavádějící je fakt, že posuzovaná nebyla ústavně léčena a dokonce nebyla v soustavné ambulantní péči psychiatra (doloženo je pouze ojedinělé vyšetření ambulantního psychiatra ze 7. 5. 2019, které muselo být provedeno návštěvou lékařky v bytě, na podkladě kterého je posudkový závěr PK MPSV hlavně postaven), což je ovšem vysvětleno tím, že povaha a intenzita duševních potíží neumožnila soustavnou spolupráci s ambulantním psychiatrem, ani absolvování opakovaně doporučované psychiatrické hospitalizace.
PK MPSV hodnotí rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu rozdílně od posouzení na první instanci a potažmo v řízení o námitkách, kde bylo za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti učeno zdravotní postižení uvedené v Kapitole V, v položce 4c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-45 % dolní hranici procent, rozmezí tedy 30 % - tedy jako hraničně středně těžké postižení v rámci afektivní poruchy PK MPSV nesouhlasí jak s určeným charakterem postižení při těchto dvou předchozích posouzeních, tak se stanoveným pouze středně těžkým stupněm postižení, ale určuje k datu vydání rozhodnutí ČSSZ po proběhlém námitkovém řízení, tedy k 1. 8. 2019, za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v Kapitole V, položce 5d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70 % - tedy jako generalizovanou úzkostnou a fóbickou poruchu, s masivní úzkostí epizodicky až charakteru panických atak, s přidruženou OCD (obsedantně kompulzivní) symptomatikou těžkého stupně.
Datum vzniku invalidity určeného stupně stanovila PK MPSV dle vyšetření psychiatra na 7. 5. 2019.“
Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 10. 6. 2020 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla R. L. invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%.
14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla sice ve věci úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení, nicméně žádnou náhradu nákladů neúčtovala, nežádala, žalovaná ve věci úspěšná nebyla.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 23. srpna 2022
JUDr. Marcela Rousková
samosoudkyně