USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci

žalobce: J. M.
 

  zastoupen advokátem Mgr. Ludvíkem Kummerem
sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha

proti

žalovanému: Magistrát města Brna
sídlem Malinovského náměstí 3, 601 67 Brno

za účasti: 1) M. B.
 

  2) J. H.
 

  3) M. M.
 

  4) I. N.
 

  5) L. H.
 

  6) T. B.
 

  7) P. V.
 

   všichni zastoupeni advokátem Mgr. Ludvíkem Kummerem

   sídlem Vackova 660/1, Brno

  8) CETIN, a.s.
sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9

  9) U sv. Floriána s.r.o.
sídlem Jánská 454/11, 602 00 Brno

takto:

1. Žalobě se přiznává odkladný účinek.
2. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Krajskému soudu v Brně soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobce vlastní pozemek p. č. XA v k. ú X (dále je vždy míněno toto katastrální území). Na pozemku stojí provozovna pro obchod, která má vjezd do bezejmenné ulice vedoucí na západ od křižovatky ulice Ch. s W. n. Úřad městské části Brno‑Černovice, jako stavební úřad, vydal dne 4. 6. 2021 územní rozhodnutí, kterým umístil na nezastavěnou plochu (sad) přiléhající k této ulici o něco dále na západ novou stavbu nazvanou „Bytová výstavba u sv. Floriána“, která má sestávat ze čtyř viladomů. Součástí stavby má být i příjezdová komunikace, tedy stavební úprava stávající bezejmenné ulice, na níž se nachází i žalobcova provozovna.
2. Odvolání žalobce a osob zúčastněných na řízení proti územnímu rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „napadené rozhodnutí“ nebo „odvolací rozhodnutí“). Žalobce se u Krajského soudu v Brně domáhá jeho zrušení žalobou podanou dne 25. 4. 2022. Stěžejní žalobní bod se týká toho, že stávající pozemní komunikace nemá dostatečnou kapacitu pro dopravní obsluhu plánované bytové výstavby a nemůže ji ani v budoucnu získat kvůli své malé šířce v místě, kde ústí na ulici Ch. Zde totiž nově vybudovaný rodinný dům na pozemku p. č. XB zužuje průjezdní profil až na 6,9 m. Stavební úřad to hodlá řešit umístěním dopravní značky „Obytná zóna“, jež má být předmětem následného řízení o vydání opatření obecné povahy. S tím ale žalobce nesouhlasí, neboť se na ulici nachází několik provozoven (včetně té jeho), které je nutno obsluhovat nákladními vozidly.
3. Až dodatečně, podáním ze dne 13. 12. 2023, požádal žalobce soud, aby žalobě přiznal odkladný účinek. Svůj návrh odůvodnil tím, že stavebník již podal žádost o stavební povolení (k tomu předložil jako důkaz oznámení o zahájení stavebního řízení). Žalobce by s největší pravděpodobností během výstavby ztratil přístup do své provozovny, neboť vzhledem k úzkému průjezdnímu profilu a předpokládané šířce stavebního záboru nebude možný průjezd těžšími nákladními vozidly kolem domu na pozemku p. č. XB. Odkladný účinek do práv stavebníka nijak výrazně nezasáhne, neboť stavbu pouze o několik měsíců oddálí. Naopak po dokončení stavby by již nebylo možné vrátit stav věcí do podoby před nezákonným rozhodnutím.
4. Stavebník, jako osoba zúčastněná na řízení, se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
5. Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí, ve vyjádření však pouze obecně poukázal na to, že žalobci nevzniká žádná újma, neboť územní rozhodnutí opravňuje stavebníka pouze k podání žádosti o stavební povolení, nikoliv k samotnému provádění stavby.
6. Krajský soud se rozhodl odkladný účinek žalobě přiznat.
7. Odkladný účinek ze zákona se pravidelně pojí s tzv. řádnými opravnými prostředky, např. s odvoláním. Naproti tomu u žaloby ve správním soudnictví je přiznání odkladného účinku institutem mimořádným a závisí na úvaze soudu. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., zjišťuje soud splnění dvou zákonných předpokladů: 1) výrazného nepoměru újmy způsobené žalobci v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a zároveň 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.
8. Povinnost tvrdit a osvědčit vznik újmy má žalobce. Ten musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje, případně navrhnout k prokázání svých tvrzení důkazy (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005 - 76). Hrozící újma musí souviset s právními následky napadeného rozhodnutí a musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2014, čj. 6 Afs 73/2014 ‑ 56). Významnou bude újma spíše tehdy, pokud: a) nebude možno po případném zrušení správního rozhodnutí v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady; nebo b) půjde sice o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014 ‑ 58, č. 3270/2015 Sb. NSS).
9. V daném případě žalobce povinnost tvrzení splnil a důkazní břemeno unesl, neboť osvědčil (v míře potřebné pro rozhodnutí o odkladném účinku), že mu v důsledku napadeného rozhodnutí hrozí nepříznivé následky spočívající v (přinejmenším dočasné) ztrátě přístupu do provozovny nákladními vozidly. Žalobce vysvětlil, proč se tohoto následku po zahájení výstavby obává, a k žalobě přiložil fotografie nejužšího místa ulice, na které jeho provozovna leží. Žalovaný ani stavebník žalobcem očekávaný vývoj situace nijak nezpochybnili.
10. Argumentaci žalovaného, podle níž právní mocí územního rozhodnutí ještě žalobci žádná újma nevzniká, nelze přijmout. Takový postoj zastávaly správní soudy dříve, zejména za účinnosti stavebního zákona z roku 1976. Stal se však předmětem kritiky ze strany Ústavního soudu [srov. usnesení sp. zn. II. ÚS 3831/14 ze dne 6. 5. 2015 (U 7/77 SbNU 943)], jelikož značně snižoval účinnost soudní obrany ve stavebních věcech.
11. Při nyní aplikované právní úpravě už by byl takový přístup neudržitelný. Podle § 94 odst. 5 stavebního zákona z roku 2006 (za jehož účinnosti bylo napadené rozhodnutí vydáno a podle nějž by se územní řízení případně dokončovalo) totiž platí, že dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní rozhodnutí se již nevydává. Již výkon samotného územního rozhodnutí tak může žalobci způsobit újmu, neboť na jeho základě lze získat stavební povolení a v takovém případě již následné zrušení územního rozhodnutí soudem nebude mít pro žalobce faktický význam. Na základě toho začaly některé krajské soudy odkladný účinek žalobám proti územním rozhodnutím přiznávat (srov. např. zmínku v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2013, čj. 47 A 15/2013-82). K tomu se později připojil i Nejvyšší správní soud (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2014, čj. 1 As 50/2014-69, bod 16, či ze dne 17. 2. 2016, čj. 2 As 21/2016-68, bod 8). Také odborná literatura uznává, že žalobě proti územnímu rozhodnutí je možno přiznat odkladný účinek, aby se zabránilo vydání navazujícího stavebního povolení a následnému provedení stavby (srov. např. Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, str. 580-581, nebo Černín, K. Účinná soudní obrana proti vzniku stavby. Bulletin advokacie. 2017, s. 42-47. ISSN 1214-3758).
12. Platí tedy, že při rozhodování o odkladném účinku (§ 73 odst. 2 s. ř. s.) musí brát správní soudy i v případě žalob směřujících proti územnímu rozhodnutí do úvahy rizika plynoucí z realizace stavby. Proto krajský soud přistoupil k věcnému posouzení podaného návrhu.
13. Újmu hrozící žalobci vyhodnotil soud jako poměrně závažnou, jelikož lze očekávat, že doba trvání rekonstrukce pozemní komunikace by nebyla krátká a žalobce by během ní nemohl svou provozovnu využívat ke stanovenému účelu a musel by tomu přizpůsobit své podnikání a snášet případné ztráty. Popsané nepříznivé následky pro žalobce soud poměřil s újmou stavebníka. Jemu hrozí zdržení stavebního řízení i následného zahájení stavby oproti plánu. Nicméně vzhledem k tomu, že tato věc se má v brzké době dostat na řadu k rozhodnutí, byl by odkladný účinek žalobě přiznán maximálně na 3 měsíce. Hrozící následky na straně žalobce se ve srovnání s krátkým zdržením stavby jeví soudu jako nepoměrně závažnější. Krajský soud proto uzavřel, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku je splněna.
14. Na negativní následky hrozící v důsledku přiznání odkladného účinku jiným osobám či důležitému veřejnému zájmu by měl soud upozornit především žalovaný. Soud nicméně vychází též z povahy věci, z obsahu soudního a případně i správního spisu. Pokud jde o důležitý veřejný zájem, žádný takový soud v dané věci neshledal. Ani z tohoto pohledu tedy přiznání odkladného účinku nic nebrání.
15. V souladu s § 73 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) se přiznáním odkladného účinku pozastavují od právní moci tohoto usnesení do skončení řízení před soudem ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze (uložené právní povinnosti nelze vynucovat, přiznaná práva nelze vykonávat, odejmutá oprávnění zůstávají zachována apod.).
16. Krajský soud na závěr podotýká, že tímto rozhodnutím nikterak nepředjímá výsledek řízení ve věci samé.
17. Pokud jde o výrok II. tohoto usnesení, návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Poplatková povinnost nicméně vzniká teprve dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto [srov. analogicky § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, k tomu viz blíže usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012 - 32]. Protože žalobce dosud částku 1 000 Kč, kterou by bylo možno zaúčtovat na úhradu soudního poplatku, nezaplatil, soud mu uložil tak učinit. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.  
18. Soudní poplatek lze zaplatit:

        vylepením kolků na přiloženém tiskopisu nebo

        bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 5720621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 5393004320.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

Brno 11. 1. 2024

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu