č. j. 35 A 6/2023-24  

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

 

žalobce:

N. G. P.

zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem,

sídlem Opletalova 1417/25, Praha,

proti

 

žalované:

 

Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie,

sídlem Olšanská 2, Praha,

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. CPR-39148-3/ČJ-2023-930310-V248 ze dne 22. 11. 2023, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

  1. Žalobě se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutí žalované č. j. CPR-39148-3/ČJ-2023-930310-V248 ze dne 22. 11. 2023.

 

  1. Žalobce je povinen ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč, a to v kolcích na připojeném tiskopisu nebo na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703‑4321311/0710, variabilní symbol 3539000623.

 

Odůvodnění:

  1. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje uložila žalobci povinnost opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského království, Norského království a Švýcarské konfederace, neboť měl žalobce od 15. 6. do 28. 6. 2023 pobývat na území České republiky bez platného oprávnění k pobytu, čímž porušil § 103 písm. n) zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Zároveň byla žalobci stanovena doba 30 dnů k vycestování z území členských států Evropské unie a dalších území. Následné odvolání žalobce žalovaná zamítla a rozhodnutí krajského ředitelství potvrdila.
  2. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou, ve které navrhl přiznání odkladného účinku. Uvedl, že vycestováním z území České republiky by mu vznikla neúměrná újma, kterou spatřoval  v zásahu do svého soukromého a rodinného života a rovněž do soukromého a rodinného života jeho dcer (X. let, X. let a X. let), zejména jeho nezletilé dcery. Na základě napadeného rozhodnutí je nucen vycestovat do Vietnamu, kde však již řadu let nežije. V České republice je v pravidelném kontaktu s dcerami, přičemž o nezletilou dceru pečuje. Žalobce sice není formálně uveden jako otec nezletilé v jejím rodném listu, nicméně jeho otcovství bylo potvrzeno rozsudkem Okresního soudu v Chebu. Žalobce si nezletilou dceru bere pravidelně na večery a seznamuje jí s vietnamskou kulturou. V případě nepřiznání odkladného účinku bude žalobce zcela vytržen ze svého rodinného prostředí.
  3. Žalovaná k návrhu uvedla, že je v zájmu České republiky, aby se zde zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují právní řád České republiky. Přiznáním odkladného účinku dojde k legalizaci pobytu žalobce na území České republiky, čímž pouze dojde k bezdůvodnému prodlužení jeho doby trvání na území. Aby uložené opatření bylo účinné, měly by účinky napadeného rozhodnutí nastat, co nejdříve po spáchání protiprávního jednání žalobce. 

Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

  1. Soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
  1. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaná (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).
  2. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde‑li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).
  3. Žalobce osvědčil, že mu hrozí nebagatelní, obtížně napravitelná újma v podobě opuštění jeho nezletilé dcery, a tím narušení vztahu s ní. Žalovaný zároveň neodsvědčil, že žalobce a jeho dočasný pobyt na území ČR představují nějakou konkrétní hrozbu pro veřejný pořádek, případně jiný veřejný zájem. Soud proto žalobci přisvědčil a odkladný účinek žalobě přiznal.
  4. Obsah spisu a napadeného rozhodnutí lze shrnou tak, že policie (na rozdíl od Ministerstva vnitra) nerozporuje, že žalobce je rodinným příslušníkem občanky ČR. Policie zároveň nerozporuje, že žalobce ve vztahu k dceři vykonává část rodičovské péče, a to po předchozím odloučení. Za toho stavu lze s ohledem na konkrétní okolnosti tohoto případu konstatovat, že žalobci (a jeho dceři) hrozí obtížně napravitelná, nebagatelní újma.
  5. K  rozporu s veřejným zájmem žalovaná nic konkrétního neuvedla. Z okolností případu pak plyne, že veřejný zájem byl ve věci ohrožen pouze tím, že žalobce na území státu pobýval neoprávněně (v době jeho stále probíhajících sporů o pobytové oprávnění rodinného příslušníka občana EU/ČR). Nelze tedy dospět k závěru, že dočasné setrvání žalobce na území státu na základě odkladného účinku žalobě bude – v poměrech jeho konkrétního případu – představovat ohrožení důležitého veřejného zájmu.

Závěr

  1. Z výše uvedených důvodů soud žalobě odkladný účinek přiznal (§ 73 odst. 2 s. ř. s.).
  2. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví činí 1 000 Kč (položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení NSS č. j. 1 As 27/2012-32 ze dne 29. 2. 2012, č. j. 8 Azs 211/2022-46 ze dne 24. 11. 2022).
  3. Proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit poplatek ve stanovené lhůtě kolkovou známkou na připojeném tiskopisu nebo na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 3539000623. Kolkovou známkou lze zaplatit nejpozději do 31. 12. 2024 (srov. Čl. X odst. 4 zákona č. 349/2023 Sb.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 2, 3 písm. c) s. ř. s.].

Plzeň 25. ledna 2024

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.