[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 Odůvodnění: 

I. Obsah žaloby

1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 9. 2023 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného a žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty vedené pod č. j. OAM-15201/ZM-2023.
2. V podané žalobě žalobce uvedl, že řízení o jeho žádosti bylo zahájeno dne 24. 1. 2023, přičemž dle § 169t odst. 6 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), je povinen správní orgán vydat rozhodnutí ve lhůtě 60 dnů. Do dne podání žaloby však ve věci nebylo rozhodnuto. Žalobce podotkl, že dne 12. 6. 2023 podal návrh na vydání opatření proti nečinnosti, přičemž Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 10. 7. 2023 pod č. j. MV-105368-3/SO-2023 uložila žalovanému vydat rozhodnutí do 60 dnů.

II. Vyjádření žalovaného k podané žalobě

3. Podáním ze dne 5. 1. 2024 žalovaný soudu sdělil, že ve věci vydal dne 3. 1. 2024 pod č. j. OAM-15201-36/ZM-2023 rozhodnutí, kterým byla žádost žalobce zamítnuta. Toto rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno dne 8. 1. 2024. Uvedené tvrzení žalovaný doložil kopií příslušného rozhodnutí a doručenky.

III. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

4. Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, protože žádná ze stran s takovým postupem nevyjádřila nesouhlas.
5. Soud při posouzení žaloby vyšel z následující právní úpravy:

        Podle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

        Podle § 81 odst. 3 s. ř. s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná.

6. Soud žalobu na ochranu proti nečinnosti právně posoudil takto:
7. V projednávané věci se žalobce podanou žalobou domáhal ochrany proti tvrzené nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce o udělení zaměstnanecké karty ze dne 24. 1. 2023 vedené pod č. j. OAM-15201/ZM-2023.
8. Ze sdělení žalovaného ze dne 5. 1. 2023 vyplývá, že žalovaný požadované rozhodnutí vydal dne 3. 1. 2024, č. j. OAM-15201-36/ZM-2023, a žalobci rovněž dne 8. 1. 2024 doručil. Tuto skutečnost pak žalovaný doložil kopií napadeného rozhodnutí a doručenky.
9. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. V projednávaném případě má soud kopií napadeného rozhodnutí a doručenky za jednoznačně prokázané, že nečinnost žalovaného ke dni rozhodování soudu netrvala, neboť rozhodnutí, jehož vydání se žalobce domáhal, již bylo vydáno a žalobci i doručeno. Za uvedeného stavu věci tak nelze žalovanému uložit povinnost, aby o žádosti žalobce znovu rozhodoval.
10. Pro úplnost soud uvádí, že sdělení žalovaného ze dne 5. 1. 2024, ze kterého jednoznačně vyplývá, že žalobcem požadované rozhodnutí bylo vydáno, bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 15. 1. 2024. Žalobce však na uvedené vyjádření žalovaného v soudem stanovené lhůtě a ani později nikterak nereagoval. Soudu tak nezbylo než o věci rozhodnout meritorně.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

11. S ohledem na skutečnost, že žaloba žalobce na ochranu proti nečinnosti žalovaného není důvodná, neboť o předmětné žádosti žalobce bylo již žalovaným rozhodnuto, soud postupoval v souladu s § 81 odst. 3 s. ř. s. a podanou žalobu zamítl.  
12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu důvodně vynaložení náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, kterýShodu s prvopisem potvrzuje Simona Štěpinová.

 určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 8. února 2024

Milan Tauber 

předseda senátu