USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-2057-34/PP-2023 ze dne 1. 12. 2023, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

Odůvodnění:

1. Žalobkyně požádala o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU podle § 87b zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Ministerstvo vnitra její žádost zamítlo podle § 87e odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců, neboť dospělo k závěru, že je důvodné nebezpečí, že by žalobkyně mohla závažným způsobem narušit veřejný pořádek. Zároveň žalobkyni stanovilo lhůtu 35 dnů k vycestování z území České republiky.
2. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojila žalobou, ve které navrhla přiznání odkladného účinku. Uvedla, že vycestováním z České republiky by jí vznikla neúměrná újma, kterou spatřovala zejména v zásahu do jejího soukromého a rodinného života a rovněž i do života jejích dvou nezletilých dcer (15 a 11 let). Žalobkyně bude nucena dcery opustit, čímž dojde k narušení jejich péče, neboť nebude moci řádně plnit své rodičovské povinnosti. Dcery jsou momentálně v pěstounské péči, přičemž matka s nimi a pěstounkou žije ve společné domácnosti. Všichni spolu tráví čas. Žalobkyně momentálně řeší svěření dcer do své péče. V České republice žije žalobkyně již od roku 2005, vede řádný život, přičemž pouze jednou se dopustila trestné činnosti, které hluboce lituje. Nepřiznáním odkladného účinku by také došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces, neboť by se nemohla aktivně účastnit soudního řízení, a tedy být i v osobním kontaktu se svým právním zástupcem.
3. Žalovaný s přiznáním odkladného účinku žalobě nesouhlasil. Co se týče nezletilých dcer, ty jsou v péči pěstounky, tudíž řádná péče o ně je zajištěna. Pěstounka o děti pečovala po dobu, kdy byla žalobkyně ve výkonu trestu. Rovněž to byla on, kdo zařídil dětem české státní občanství. Děti jsou zvyklé na nepřítomnost matky. Žalobkyně byla podmíněně propuštěna z výkonu trestu na konci roku 2022 a zkušební doba byla stanovena na 6 let, přičemž až po uplynutí větší části lze usuzovat, zda žalobkyně vede řádný život. Nelze automaticky přiznávat žalobám odkladný účinek, aby nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces cizince. Nadto žalobkyně je v řízení zastoupena advokátem. Žalovaný nerozporoval, že žalobkyně bude nucena opustit území ČR, shledával však tento zásah do jejího rodinného života přiměřeným.

Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

4. Soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobkyni nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Je na žalobkyni, aby tvrdila a osvědčila naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobkyni, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložila. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).
6. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobkyně bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jejím konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde‑li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobkyni vážné obtíže či významné poruchy v jejím životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).
7. Žalobkyně osvědčila, že jí hrozí nebagatelní, obtížně napravitelná újma v podobě opuštění jejích dvou nezletilých dcer. Žalovaný zároveň neodsvědčil, že žalobkyně a její dočasný pobyt na území ČR představují nějakou konkrétní hrozbu pro veřejný pořádek, případně jiný veřejný zájem. Soud proto žalobkyni přisvědčil a odkladný účinek žalobě přiznal.
8. Žalobkyně v roce 2017 zavraždila manžela a otce společných dětí. S ohledem na okolnosti spočívající zejména v tom, že jednala v afektu způsobeném rozčilením a ponížením vůči manželovi, který ji do jisté míry vyprovokoval (začal hádku v kuchyni k tématu umoření jeho dluhů způsobených nezodpovědným životem v podobě distribuce drog a závislosti na hazardu), ale též osobních a povahových vlastností žalobkyně (její sociální výkon byl hodnocen velmi kladně, příznivá prognóza nápravy) byla odsouzena trestu k odnětí svobody na 8 let, tj. trestu mimořádně sníženému o dva roky pod dolní hranici trestní sazby.
9. V průběhu výkonu trestu neztratila žalobkyně s dcerami kontakt, neboť ty jí v době povolených návštěv s pěstounkou navštěvovaly nebo s nimi byla v kontaktu prostřednictvím telefonu, což vyplývá z napadeného rozhodnutí. Z výkonu trestu byla žalobkyně podmíněně propuštěna ke konci roku 2022. Tedy již více než rok jsou dcery zvyklé na každodenní přítomnost žalobkyně, neboť žalobkyně s dcerami a pěstounkou žije ve společné domácnosti. Odloučení dcer od matky je posíleno tím, že dcery nejsou svěřeny do její péče.
10. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně a její dcery se s pěstounkou znají od roku 2011 ze základní školy, kde pěstounka pracovala jako ředitelka. S ohledem na skutečnost, že sama pěstounka brala dcery na návštěvy do vězení za žalobkyní, momentálně s nimi žalobkyně žije, nevypovídá o tom, že by si sama pěstounka myslela, že kontakt dcer s matkou je pro dcery závadný.
11. Soud tak dospěl k závěru, že v případě žalobkyně je naplněna první podmínka pro přiznání odkladného účinku. Co se týče druhé podmínky, k té žalovaný pouze uvedl, že přiznání odkladného účinku bude v rozporu s veřejným zájmem. Nic konkrétního však neuvedl, ani neprokázal. Soud tudíž rozpor s veřejným zájmem v nynější věci neshledal. Je tak splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.
12. Soud samozřejmě nepomíjí závažnost zločinu vraždy, které se žalobkyně dopustila. Jednalo se však o čin situační, podmíněný okolnostmi. Ze závěrů trestních soudů lze usoudit, že se jednalo o čin zcela vybočující z jejího dosavadního řádného, až příkladného života. Pro účely rozhodování o odkladném účinku  tedy nelze nijak usoudit, že by setrvání žalobkyně po boku nezletilých dcer na území ČR bylo nějak ohrožující.
13. Právě tyto specifické okolnosti případu spojené s rodinným životem žalobkyně soud výjimečně vedly k přiznání odkladného účinku.

Závěr

14. Z výše uvedených důvodů soud žalobě odkladný účinek přiznal (§ 73 odst. 2 s. ř. s.).
15. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví činí 1 000 Kč (položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovatelce uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení NSS č. j. 1 As 27/2012-32 ze dne 29. 2. 2012, č. j. 8 Azs 211/2022-46 ze dne 24. 11. 2022).
16. Proto soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit poplatek ve stanovené lhůtě kolkovou známkou na připojeném tiskopisu nebo na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 3539000124. Kolkovou známkou lze zaplatit nejpozději do 31. 12. 2024 (srov. Čl. X odst. 4 zákona č. 349/2023 Sb.).

Poučení:

Plzeň 1. února 2024

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce