USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: J. N., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2023, č. j. 8 A 11/2023 ‑ 77,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]              Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze.

[2]              V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč. Tento soudní poplatek nebyl současně s podáním kasační stížnosti zaplacen, Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 26. 1. 2024, č. j. 3 Ads 8/2024 ‑ 12 (výrok II.), vyzval stěžovatele ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil mu k tomu lhůtu 15 dnů.

[3]              Podle § 40 odst. 1, věty první, soudního řádu správního (dále též jen „s. ř. s.“) lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle § 40 odst. 3, věty první, s. ř. s. dále platí, že připadne‑li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

[4]              Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 2. 2. 2024. Poslední den patnáctidenní lhůty k zaplacení soudního poplatku připadl na sobotu 17. 2. 2024. Konec lhůty se proto podle § 40 odst. 3 s. ř. s. posunul na pondělí 19. 2. 2024. Soudní poplatek však nebyl za běhu uvedené lhůty (ostatně ani později) zaplacen. V takovém případě je Nejvyšší správní soud povinen, s ohledem na ustanovení § 9 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích a § 47 písm. c) soudního řádu správního řízení o kasační stížnosti zastavit.

[5]              Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel v téže lhůtě neodstranil ani další vadu spočívající v nedostatku kvalifikovaného zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl vyzván (výrok III. usnesení č. j. 3 Ads 8/2024 ‑ 12), nepostupoval soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nýbrž podle § 47 písm. c) s. ř. s., protože zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými procesními postupy podle soudního řádu správního.

[6]              Podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylo‑li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. února 2024

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu