U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci

žalobkyně:  nezletilá A. D., narozena dne X

   zastoupena otcem T. D.

   oba bytem X

proti

žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí

   sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00  Praha 2

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 11. 2023, č. j. X,

takto:

Věc se postupuje Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslanou do datové schránky soudu dne 21. 1. 2024 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 11. 2023, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu, kontaktního pracoviště Praha 5, (dále jen „úřad práce“) ze dne 18. 7. 2023, č. j. X, kterým úřad práce při opětovném posouzení odejmul žalobkyni příspěvek na péči ode dne 1. 8. 2023.
2. Podle ustanovení § 7 odst. 6 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu místně příslušnému.  
3. Podle § 7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.
4. Napadené rozhodnutí se týká opětovného posouzení nároku na příspěvek na péči, k řízení je proto příslušný krajský soud, v jehož obvodu má žalobkyně bydliště. Žalobkyně v žalobě i ve správním řízení uváděla adresu trvalého pobytu na X. Uvedená adresa je ovšem adresou ohlašovny, kde fyzicky dle všeho nebydlí. Z textu odvolání přiloženého k žalobě ovšem vyplynulo, že žalobkyně má společné bydliště se svým otcem, který uvádí, že bydlí na X. Tomu odpovídá i fakt, že v prvostupňovém řízení úřad práce jednal prostřednictvím kontaktního pracoviště X.
5. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů v obvodu hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu Městský soud v Praze. Proto byla věc v souladu s ustanovením § 7 odst. 6 s. ř. s. jako místně příslušnému soudu postoupena Městskému soudu v Praze, na němž bude, aby v řízení dále pokračoval.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 24. ledna 2024

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. 

samosoudce