číslo jednací: 31 A 34/2023 - 26

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců Mgr. Ondřeje Bartoše a Mgr. Heleny Konečné ve věci

 žalobce: J. S.

 proti

žalované: Státní veterinární správa

  Slezská 100/7, 120 00 Praha 2

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2023, č. j. SVS/2023/097506-G,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně podala dne 16. 10. 2023 žalobu proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí. Žalovaná tímto rozhodnutím změnila rozhodnutí Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Královéhradecký kraj (správní orgán prvního stupně) ze dne 8. 6. 2023, č. j. SVS/2023/080718-H. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla žalobkyně uznána vinnou přestupkem podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), neboť porušila povinnost stanovenou v § 10 odst. 2 zákona o kontrole (Kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění stanovených tímto zákonem a poskytovat k tomu potřebnou součinnost a podat ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou, pokud o to kontrolující požádá.). Za tento přestupek jí byla podle § 15 odst. 2 kontrolního řádu uložena pokuta ve výši 4 000 Kč a dále povinnost k náhradě nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč. Žalovaná rozhodnutí správního orgánu prvního stupně změnila tak, že do výroku doplnila formu zavinění „z nedbalosti“. Ve zbytku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila.
  2. Krajský soud vypravil žalobkyni dne 18. 10. 2023 usnesení o výzvě k úhradě soudního poplatku. Z vrácené doručenky vyplynulo, že žalobkyně nebyla zastižena, písemnost byla uložena a připravena k vyzvednutí se zanecháním výzvy k vyzvednutí. Protože si žalobkyně zásilku nevyzvedla v úložní době, byla tato vložena do domovní schránky dne 9. 11. 2023. Dne 13. 11. 2023 byla soudu doručena zásilka od J. B., která obsahovala soudem dříve odeslanou zásilku (neotevřenou obálku) s nalepeným štítkem s informací, že adresát zemřel. Z lustrace v Centrální evidenci obyvatel dne 13. 11. 2023 krajský soud zjistil, že J. B. je dcerou žalobkyně. Na základě výzvy soudu sdělila dne 21. 11. 2023 starostka obce Bílé Poličany, že žalobkyně zemřela, přesné datum není známé, byla nalezena ve svém domě v neděli 5. 11. 2023. Z lustrace v Informačním systému základních registrů dne 17. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zemřela v Bílých Poličanech, datum úmrtí uvedeno není.
  3. Krajský soud má tak za prokázané, že žalobkyně zemřela.
  4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, soud usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, a nelze proto v řízení pokračovat.
  5. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu se ve správním trestání obecně uplatňují základní zásady trestání soudního (viz např. rozsudek ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135, publ. pod č. 1338/2007 Sb. NSS). V trestněprávní doktríně přitom platí zásada, že výkon trestu zaniká v případě smrti odsouzeného, popř. jeho prohlášení za mrtvého. Trestní sankce, jako např. peněžitý trest, nemůže přejít na jinou osobu (právního nástupce). Důvodem je mimo jiné skutečnost, že každá trestní sankce má ryze osobní charakter a je neodmyslitelně spojena s osobou odsouzeného. S ohledem na represivní charakter sankce ukládané podle kontrolního řádu je na místě i zde uplatnit shodné pravidlo. Ani po právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt tato finanční částka neztrácí svou povahu veřejnoprávní sankce represivního charakteru. Bylo by přílišným zjednodušením, pokut by na ni bylo nahlíženo pouze jako na pohledávku státu za fyzickou osobou, u níž by přicházel v úvahu přechod na dědice, jako je tomu např. podle § 239 daňového řádu. Je nutno vzít v úvahu, že represivní, ale i výchovný a preventivní charakter sankce je naplňován nikoliv pouze vydáním pravomocného rozhodnutí, nýbrž i jeho výkonem. Proto má taková sankce osobní charakter a je neoddělitelně spojena s osobou delikventa. Zákon mu neumožňuje s touto sankcí jakkoliv nakládat inter vivos či mortis causa. Výkon takové sankce uložené fyzické osobě tedy nemůže v důsledku její smrti přejít na jinou fyzickou osobu – dědice. Nejedná se tedy o pohledávku, kterou by bylo možno zahrnout do pasiv dědictví.
  6. Obdobný názor je vyjádřen i v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, č. j. 3 Ads 42/2008-75: Jestliže ten, kdo podal u krajského soudu žalobu proti rozhodnutí správního orgánu o vině za spáchání správního deliktu a o uložení sankce, v průběhu tohoto řízení zemřel, nemůže krajský soud v řízení pokračovat s procesním nástupcem.
  7. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně zemřela a v řízení nelze pokračovat s právním nástupcem. Není tedy splněna jedna z podmínek řízení, přičemž se jedná o nedostatek neodstranitelný (srov. rozsudek ze dne 20. 12. 2012, č. j. 7 As 168/2012-32). Proto soud návrh (žalobu) odmítl.
  8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Soudní poplatek nebyl ve věci vybrán, soud proto nerozhodoval o jeho vrácení.

Poučení:

Rozhodnutí, které bylo doručeno účastníkům, je v právní moci.

Proti rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 19. ledna 2024

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

předsedkyně senátu