[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2021, č. j.: RN-XX-XX-XX

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2021, č. j.: RN-XX-XX-XX, jímž byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 16. 6. 2021, č. j.: R-16.6.2021-YYYYYY, kterým byl žalobci ve smyslu ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen z.d.p.), ode dne 16. 7. 2021 odňat invalidní důchod.

2. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaná nepostupovala v souladu se zásadou, aby při rozhodování ve stejných případech nevznikaly rozdíly, neboť jeho zdravotní stav není oproti minulosti lepší. Po náhradě xxxxxx v roce 2019 se žalobci vrátily původní komplikace, přičemž byl dvakrát hospitalizován s xxxxxx. Zařazení do bodu xxxxxxxx vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), neodpovídá přiloženým posudkům o invaliditě ze dne 9. 3. 2020 a 13. 6. 2018, které pouze shrnují poznatky z lékařských zpráv. Oba posudky nadto nezohledňují vysoké riziko vzniku xxxxxx, pro které byl žalobci vystaven průkaz. Žalobce zpochybnil i nezvýšení procentní míry horní hranice poklesu pracovní schopnosti kvůli xxxx obtížím spojeným s xxxxxxxxx. Podle žalobce bylo povinností žalované opatřit si aktuální podklady k jeho zdravotnímu stavu, připojil přitom propouštěcí zprávu IKEM ze dne 22. 9. 2020 a ambulantní zprávy MUDr. xxxxx z IKEM ze dnů 12. 10. 2020, 10. 11. 2020 a 11. 6. 2021. Žalovaná přistoupila ke svévoli a nepředvídatelnosti rozhodování, pakliže vycházela ze stejných dokumentů, jaké měla k dispozici při posouzení invalidity dne 9. 3. 2020, kdy byl pokles žalobcovy pracovní schopnosti stanoven v rozsahu 40 %. Žalobce nebyl přizván k projednání věci nebo prohlídce lékařem žalované, ačkoli chtěl podstoupit vyšetření u posudkového lékaře. Nikdy nebyl veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, jak je uvedeno v posudku v námitkovém řízení. Ačkoli žalobce obdržel stejnopis napadeného rozhodnutí dne 22. 9. 2021, lékařský posudek pro námitkové řízení mu byl doručen až dne 24. 9. 2021, a tudíž neměl možnost seznámit se s podklady rozhodnutí před jeho vydáním.
3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl zrušit napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí orgánu prvního stupně. Rovněž navrhl uložit žalované, aby mu nahradila náklady řízení.

3. Vyjádření žalované

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovila s žalobou nesouhlas. Pracovní schopnost žalobce poklesla o 10 %, a tak jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nevyúsťuje v podmínky pro invaliditu ve smyslu ust. § 39 z.d.p. Postižení žalobce lze podřadit do kapitoly yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Subjektivní úvahy a vlastní vyhodnocení zdravotního stavu nejsou důvodem k uznání invalidity. Žalobce nedoložil aktuální zdravotní zprávy v námitkovém řízení, zaslal pouze zprávu z ortopedie. Žalovaná navrhla dát vypracovat posudek u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“). Za dosud zjištěného skutkového stavu navrhla žalovaná žalobu zamítnout.

4. Obsah správního spisu

5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 16. 6. 2021, č. j.: R-16.6.2021-yyyyyyy, byl žalobci vzhledem k ust. § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 z.d.p. ode dne 16. 7. 2021 odňat invalidní důchod.
6. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 4. 2021, č. j.: LPS/yyyyyyy) byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10 %, tzn. neodpovídající uznání invalidity.
7. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce námitky.
8. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení, č. j.: LPS/2021/yyyyyyyy) s posouzením zdravotního stavu ze dne 7. 9. 2021, nebyl žalobce ke dni 16. 4. 2021 invalidní, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 10 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
9. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 20. 9. 2021.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11.                      Soud ve věci rozhodl při jednání. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 8. 12. 2023 konstatoval, že v souvislosti s vyhotovením posudku PK MPSV ze dne 20. 1. 2022 byly jeho potíže bagatelizovány. Nebylo přihlédnuto k yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy. Žalobce nepracuje na plný úvazek, nýbrž má jen dvoutřetinový v režimu home office. Byl odmítnut průkaz pacienta ohroženého yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy. Podobně jako u prvostupňového a druhostupňového posudku byly žalobcovy potíže zařazeny do kapitoly IX, oddílu A, položky 6a, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., aniž by se vysvětlilo, proč se zdravotní stav žalobce měl zlepšit oproti předešlému období od roku 2000, kdy byl žalobce pravidelně klasifikován ze stejných důvodů pod položku yy, nebo dokonce yy Pokud žalovaná vycházela v souvislosti s posudky ze dne 9. 3. 2020 a 16. 4. 2021 z totožných lékařských zpráv, měla dojít ke stejnému závěru o nezlepšení zdravotního stavu. Žalobcův zástupce během jednání konaného dne 18. 12. 2023 zdůraznil vadu doručování napadeného rozhodnutí, nemožnost seznámit se s podklady, nezajištění dalších zpráv žalovanou (jednalo se o zprávy přiložené k žalobě), rozhodnutí za stejné situace byla opačná, posudky nedošlo ke snížení pracovní schopnosti o přidružené xxxxxxx potíže, poslední operace byla roku 2019, stav se od té doby nemohl zlepšit, napadené rozhodnutí bylo vydané na základě starých zpráv, napadené rozhodnutí navrhl zrušit. Žalovaná sdělila, že zdravotní stav se posuzuje ke dni vydání napadeného rozhodnutí, stran podstaty věci jde o medicínskou otázku, rozhodnutí ponechala na uvážení soudu. Soud seznal stav dokazování dostatečným, na vyžádání znaleckého posudku ani provedení dalších důkazů proto nepřistoupil.
12.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 20. 1. 2022, e. č.: SZ/yyyyyyy. Dne 20. 1. 2022 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru interního lékařství, jednání komise byl přítomen i žalobce. Při jednání komise provedla lékařka v oboru interního lékařství vyšetření žalobce. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila nálezy z yyyyyy MUDr. yyyyyy., ze dnů 12. 10. 2021 a 10. 12. 2021, MUDr. yyyyyy ze dne 27. 10. 2021, z yyyyyyyyyyyyyyyyyyyy ze dne 19. 10. 2020 a z yyyyyyyyyyyyyyy ze dne 31. 5. 2021.  Konstatovány byly stav yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy yyyyyyyyyyy yyyyyyyy yyyyyyyyy yyyyyyyyyyyyyyyyyyyy Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly yyyyyyyyyyyyyyyyyyyy přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a tato činila 10 %. Žalobce byl podle komise schopen vykonávat práci yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy.
13.                      Podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) z.d.p. zjistí-li se, že nárok na důchod nebo jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen.
14.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
15.                      Podle ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.
16.                      Podle ust. § 3 odst. 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.
17.                      Z posudku PK MPSV ze dne 20. 1. 2022 vyplývá, že k datu vydání prvostupňového posudku ze dne 16. 4. 2021 nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře se specializací na yyyyyyyyyyyyy, ke dni 16. 4. 2021 (ani ke dni vydání napadeného rozhodnutí) nezjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyvolávající pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly yyyyyyyyyyyyyyyy, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a činila 10 %. Při vypracování posudku vycházela komise především z posudkově významných odborných nálezů i z vlastního vyšetření žalobce v průběhu zasedání komise dne 20. 1. 2022. Žalobce neshledala PK MPSV invalidním ani v prvním stupni.
18.                      K námitkám žalobce týkajícím se jeho zdravotních obtíží soud sděluje, že PK MPSV posoudila jeho zdravotní stav komplexně a ke dni vydání prvostupňového posudku (16. 4. 2021) a zároveň ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Žalobce byl jednání komise přítomen, bylo přihlédnuto k jeho anamnéze včetně yyyyyyyyyyyyy obtíží. Komise měla k dispozici lékařské zprávy i z posledního čtvrtletí roku 2021, tzn. z období, které těsně přecházelo jejímu jednání, čímž je vypořádána žalobcova argumentace ohledně neaktuálnosti zdravotní dokumentace. Jak se uvádí na s. 6 posudku PK MPSV, komise hodnotí zdravotní stav posuzovaného, a nikoli rizika, která mohou nastat. V rámci hodnocení invalidity není rizikový stav posudkově významný, nejde o dlouhodobě nepříznivý stav, ale pouze o upozornění na vhodnou prevenci (to se týká rizika yyyyyyyyyyyyyyyyyyy). Soud rovněž konstatuje, že se posudkoví lékaři mohou rozhodnout, že invaliditu posoudí i bez osobní přítomnosti žadatele. Nesprávné tvrzení o žalobcově evidenci na úřadu práce obsažené v druhostupňovém posudku nemá vliv na závěry o jeho zdravotním stavu. Doručení stejnopisu druhostupňového posudku po doručení napadeného rozhodnutí je podle názoru soudu toliko administrativním nedopatřením, jež nevyvolává pochybnosti o zákonnosti napadeného rozhodnutí. Nadto sám žalobce odkázal na ust. § 85a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, vylučující aplikaci ust. § 36 odst. 3 správního řádu v řízení ve věcech důchodového pojištění.
19.                      Pokud jde o námitku rozdílnosti posouzení zdravotního stavu, podle posudku ze dne 9. 3. 2020 poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobcova pracovní schopnost o 40 %. Rozhodující příčinou byl „yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy.“ Naproti tomu dle posudku ze dne 16. 4. 2021 byla při kontrole u yyyyyyy dne 10. 11. 2020 shledána již jen yyyyyyyyyyyyyyyyy. Podle tohoto posudku „yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy.“ Rovněž podle druhostupňového posudku s posouzením dne 7. 9. 2021 byla yyyyyyyyyyyyyyyyyyy označena za nevýznamnou. Jak plyne z posudku PK MPSV, u žalobce došlo k yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy. Nelze se proto ztotožnit s tvrzením žalobce, že není zřejmý rozdíl mezi jeho dřívějším zařazením do kapitoly yyyyyyyyyyyyyyyyy přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a nynějším začleněním do položky yyyyy dle PK MPSV. Prvostupňové posudky ze dne 9. 3. 2020 a ze dne 16. 4. 2021 tak došly k odlišným závěrům, ale nebyly založeny na totožných podkladech, druhý z posudků oproti prvnímu totiž zahrnoval zásadní kontrolu yyyyyyyyyyyy ze dne 10. 11. 2020. Ostatně, posudek ze dne 9. 3. 2020 zdůraznil, že je jeho platnost omezena, jelikož lze předpokládat funkční zlepšení a adaptaci na pracovní podmínky, následné další zlepšení zdravotního stavu tudíž nepředstavuje nikterak překvapivý vývoj.
20.                      V posudku PK MPSV se konstatuje zpráva z yyyyyyyyyyyyyyyyyyy, podle níž žalobce asi půl roku trpí yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy žalobce při jednání komise neupozornil. Při jednání komise žalobce uvedl, že má od yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy potom v posudku PK MPSV nebyly zhodnoceny. Soud však připomíná, že rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byly yyyyyyyyyyyyy potíže, přičemž míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala 10 %. Jestliže jiné žalobcovy zdravotní problémy by v návaznosti na ust. § 3 odst. 1, odst. 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. mohly dosáhnout nanejvýše dalších 10 %, žalobci by stále chybělo 15 procentních bodů k dosažení spodní hranice invalidity ve smyslu ust. § 39 odst. 1 z.d.p.
21.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 20. 1. 2022, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy stavu po yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy, a to ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 20. 9. 2021, nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Totožná míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 10 % byla ostatně zjištěna prvostupňovým (ze dne 16. 4. 2021) i druhostupňovým (s posouzením dne 7. 9. 2021) posudkem v řízení před žalovanou.
22.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
23.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 18. prosince 2023

JUDr. Václav Kočka-Amort v. r.

samosoudce