6 As 3/2024 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: 4‑les‑advertising s.r.o., sídlem U Černé věže 294/19, České Budějovice, zastoupená Mgr. Radanou Vítovcovou, advokátkou, sídlem Pod Tržním nám. 612/6, Tábor, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, týkající se žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve vydání výzvy k odstranění reklamního zařízení ze dne 2. 5. 2023, č. j. MD‑17362/2021‑930/4, sp. zn. MD‑17362/2021‑930 REKZ, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2023, č. j. 10 A 92/2023 ‑ 50, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve vydání výzvy k odstranění reklamního zařízení v jejím vlastnictví, umístěného na pozemku parc. č. 385/3 v kat. území Svatá Kateřina u Rozvadova. Městský soud rozsudkem označeným v záhlaví podanou žalobu zamítl.
[2] Stěžovatelka s kasační stížností spojila návrh na přiznání odkladného účinku, který odůvodnila tím, že je třeba, aby byla po dobu probíhajícího řízení o kasační stížnosti chráněna před neoprávněným zásahem žalovaného v podobě zakrytí, či odstranění reklamního zařízení. V této souvislosti stěžovatelka poukázala na hrozící škodu v podobě zničení reklamního zařízení v jejím vlastnictví (stojící na pozemku legálně od roku 2008) a dále v podobě ušlého zisku. Stěžovatelka uvedla, že reklamní zařízení používá k podnikání a má legitimní očekávání stran navrácení investice, kterou vynaložila na jeho výstavbu. Žalovaný dle stěžovatelky již podnikl kroky k definitivnímu odstranění zařízení. Stěžovatelka rovněž vysvětlila důvody, proč popsaná hrozící újma převyšuje veřejný zájem na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[4] Podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Před přistoupením k věcnému posouzení důvodů, o které stěžovatelka opírá návrh na přiznání odkladného účinku, se Nejvyšší správní soud nejprve zabýval otázkou přípustnosti podaného návrhu.
[6] Možností přiznat odkladný účinek v řízení ve věcech na ochranu před nezákonným zásahem a proti nečinnosti žalovaného správního orgánu se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu zabýval v usnesení ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015‑182, č. 3415/2016 Sb. NSS. V něm dospěl k závěru, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti může mít své opodstatnění toliko v případě vyhovění podaným žalobám. Při zamítnutí žaloby na ochranu proti nečinnosti Nejvyšší správní soud dovodil, že povaha zamítavého výroku smysluplnost aplikace odkladného účinku vylučuje (bod 49 usnesení); shodná úvaha pak platí též v případě zamítnutí žaloby na ochranu před nezákonným zásahem (bod 50 tamtéž). Odložení účinků napadeného rozsudku krajského soudu totiž v takovém případě nemá žádný vliv na žalobcem (stěžovatelem) tvrzený nezákonný zásah, či nečinnost správního orgánu, a tedy institut odkladného účinku nevede k odvrácení hrozící újmy na právech žalobce (stěžovatele), což je jeho účelem. V případě zamítnutí žaloby na ochranu před nezákonným zásahem nebo žaloby na ochranu proti nečinnosti je proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepřípustný. Shodný závěr Nejvyšší správní soud vyslovil např. v usneseních ze dne 12. 7. 2018, č. j. 9 Ads 14/2018‑92, ze dne 16. 2. 2023, č. j. 5 As 327/2022‑27, ze dne 8. 6. 2023, č. j. 2 As 145/2023-24, nebo ze dne 23. 8. 2023, č. j. 9 As 196/2023‑57.
[7] Rovněž v nyní posuzovaném případě městský soud žalobu na ochranu před nezákonným zásahem zamítl, a proto z důvodů uvedených výše Nejvyšší správní soud stěžovatelčin návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. jako nepřípustný odmítl.
[8] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud podaný návrh odmítl, rozhodl současně o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobkyni (stěžovatelce). Podle § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl‑li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích) k rukám stěžovatelčiny zástupkyně.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. února 2024
Mgr. Ing. Veronika Juřičková
předsedkyně senátu